Hned na začátek si ujasníme, co se pod názvem „hackintosh“ skrývá – je to běžná počítačová sestava, na níž ale neběží Windows či některá z linuxových distribucí, ale systém macOS. Tedy ten, který je oficiálně určen výhradně pro majitele Maců a běžný uživatel se k němu jinou cestou, než nákupem počítače od Applu nedostane. Protože už ale dlouhou dobu používají Macy stejnou hardwarovou platformu jako běžné sestavy s Windows, není velkým problémem macOS na domácí počítač nainstalovat.
Asi se ptáte, proč by někdo něco takového dělal. Tím nejčastějším důvodem bude pouhá zvědavost – mnoho lidí si chce macOS vyzkoušet, nicméně nemá možnost se na delší dobu dostat k Macu. Instalace systému na svůj vlastní počítač je tedy tou nejméně bolestivou cestou bez jakékoliv investice.
Jistě se najdou i dobrodruzi, kteří si postaví hackintosh jako primární pracovní stroj – i to je sice varianta, nicméně příliš spolehlivá nebude – o tom se ostatně rozepíšeme dál.
Pro vybraný hardware
Instalace macOS bude nicméně bez zádrhelů probíhat pouze v případě, že máte kompatibilní hardware – tedy takový, který se v ideálním případě objevil v některém z počítačů Applu – to platí především o procesoru, který musí být bezpodmínečně od Intelu. V případě, že půjde o některou z posledních pěti generací, neměl by být v tomto ohledu problém.
Pokud se snad chcete pustit do kompletní stavby počítače přímo se záměrem nainstalovat na něj macOS, je dobré se porozhlédnout po webech, které se hackintoshy zabývají. Na těch najdete ověřené komponenty, které budou s jablečným systémem fungovat a nebudete muset zdlouhavě řešit neexistující ovladače. Zkrátka postavíte sestavu z komponent, které jsou co možná nejvíc „Mac-friendly“.
Připravte si kýbl trpělivosti (a Mac)
Samotný proces instalace je v aktuální době výrazně zjednodušen nástroji, které komunita pro hackintoshe vyvíjí. Jsou jimi primárně Unibeast, který se postará o výrobu instalační flashky a Multibeast, jenž bude sloužit k nastavení systému ihned po instalaci.
Největším problémem, s nimž se ale budou muset uživatelé se zájmem o macOS potýkat, je potřeba funkčního počítače s tímto systémem. A to z jednoho prostého důvodu – nějak se musíte dostat k instalačnímu souboru samotného macOS. Důrazně nedoporučujeme jej stahovat z pirátských zdrojů, kde je pravděpodobnost stažení systému s přídavkem nebezpečné havěti větší než malá.
Ideálním řešením tak bude kamarád s Macem. Ten pouze stáhne instalaci sytému (aktuálně Sierra) z oficiálního Mac App Store a pomocí nástroje Unibeast ji přenese v bootovatelné podobě na flashku. Samotná instalace tak bude probíhat z oficiálního souboru, který by byl využit například pro reinstalaci systému na Macu.
První sranda, u které se budete vehementně modlit, přijde po nabootování z flashky – ne vždy se totiž podaří nastartovat instalační proces. Nejčastěji si nerozumí s grafickou kartou či jinou komponentou a je třeba upravit parametry instalační utility. Bude vás tak čekat prohledávání diskuzních fór a hledat tu správnou kombinaci všech vlastností jako jsou optimalizace pro integrované grafiky, VT-d pro virtualizaci nebo experimentování s počtem aktivních jader procesoru v průběhu instalace.
Je ale třeba říct, že pokud vlastníte počítač s procesorem řady Ivy Bridge a novější, pak máte velkou šanci na bezproblémové nastartování instalace. Ta následně proběhne velmi jednoduše jako v případě běžného Macu – zadáte pouze budoucí uživatelské jméno, heslo, vyplníte Apple ID a počkáte na dokončení procesu.
A co ovladače
Pokud jste si již zvykli na snadnou instalaci Windows, kde je třeba doinstalovat pouze ovladače grafické karty a o zbytek se postará systém, zprovoznění hackintoshe vás vrátí do dob Windows XP.
Ihned po prvním spuštění přijde na řadu druhý nástroj Multibeast, díky němuž zprovozníte nefungující komponenty – siťovou kartu, zvukovou kartu, Wi-Fi, Bluetooth a další. Je tedy mít přehled o tom, jaké síťové či zvukové čipy vaše deska obsahuje a jejich ovladače z nabídky Multibeastu správně zvolit. Opět zde platí, že pokud budete mít štěstí, na první pokus se zadaří zprovoznit všechen potřebný hardware. Následně už stačí jen vybrat typ BIOSu (UEFI/ Legacy) kvůli prvnímu bootu, odpojit flashku a restartovat počítač.
Pokud se vše povedlo, macOS se korektně načte z disku a spustí se i s podporou veškerého hardwaru. A to včetně grafické karty, kde budou mít výhodu majitelé nových Pascalů od Nvidie. Ta vydala pro novou řadu ovladače v souvislosti s jejich použitím v externích boxech a jejich zprovoznění je tak velmi snadné.
A jak to funguje?
Budete se možná divit, nicméně takto zprovozněný hackintosh funguje téměř stejně dobře jako na Macu. Rozdíly samozřejmě najdeme v absenci funkcí, které jsou úzce propojeny s technologiemi Applu – ať už je to Continuity pro předávání otevřených aplikací mezi zařízeními, Handoff nebo iMessage.
Komunikátor Applu sice lze zprovoznit, ale nedoporučujeme to, neboť výsledkem může být zablokovaný účet. Tím Apple nebojuje proti hackintoshům, ale spamerům. Jeho systémy vyhodnotí neoriginální stroj jako potenciálně nebezpečný a může jej zablokovat. To stejné potom platí o aplikaci Facetime.
Na druhou stranu budou bez problému fungovat další součástí systému jako je Siri, instalace aplikací z Mac App Store nebo poslech hudby z Apple Music.
Výkon, který budou Macy závidět
Výhodou oproti originálním Macům může být výkon použitých desktopových komponent. Pokud totiž pomineme extrémní Macy Pro nebo nejvyšší konfigurace iMaců, snadno získáte totožný výkon s poloviční cenou.
V našem případě jsme macOS nainstalovali na loňskou sestavu Alza Battlebox s procesorem Core i7-6700K od Intelu a grafikou Nvidia GTX 1070. Výsledkem jsou výkony v benchmarcích, které překovají Macy s cenami, jež se blíží hranici sta tisíc korun.
Takto vypadá výkon našeho testovacího hackintoshe. Vyrovná se nejdražší konfiguraci iMacu a hravě překoná Mac Pro
Toho využívají například uživatelé často pracující se střihem videa, kde je platforma Mac velmi častou volbou. Jenže ignorováním tohoto segmentu Applem postupně přestaly dostačovat nabízené stroje (především Mac Pro) a uživatelé tak přešli na výkonné sestavy s Windows nebo zvolili radikální řešení hackintoshem.
Zálohujte. Víc než kdy jindy
Ať už váš hackintosh funguje po instalaci sebelíp, můžete si být jisti, že více či méně vážné problémy se nakonec stejně vyskytnou. Pokud se nedostaví například havárie ovladačů, pak začnou potíže s přibývajícími updaty systému. Ty menší lze s relativně klidným svědomím instalovat, na větší balíky však musíte zapomenout. O běžné instalaci velkého updatu na novou verzi potom můžete zapomenout úplně.
Je proto nezbytné zálohovat nejen svoje data, ale v ideálním případe i kompletní systém, a to jako obraz disku. Když potom systém zkolabuje do takové míry, že se jej nepovede oživit, vždy můžete sáhnout k obnovení z této zálohy.
I z toho je patrné, že dlouhodobé provozování hackintoshe bude jen pro otrlé uživatele, kterým nevadí občasný zásah v příkazové řádce a budou akceptovat hrozbu zhrouceného systému. Navíc je nutné upozornit, že tento způsob provozu operačního systému není v souladu s podmínkami stanovenými výrobcem.