Umělecká skupina Ztohoven v Praze otevírá hacker space. Chce mimo jiné upozorňovat na nástroje typu Tor a bitcoin a vytvořit experiment, zda je díky technologiím možné fungovat jinak.
Tahle budova sem vyloženě zapadá. Čerstvě zrekonstruovaný černý komplex v pražských Holešovicích sousedí s populárním klubem La Fabrika a dalšími nově rostoucími sídly kreativních firem a tvůrců. Je to bývalý průmyslový barák s vysokými stropy, obřími okny a třemi patry. Teď se jmenuje Paralelní Polis a bude sloužit jako takzvaný hacker space, prostor pro hackery.
Za Paralelním Polisem stojí umělecká a aktivistická skupina Ztohoven, které už se několikrát podařilo výrazně mediálně zviditelnit. To se projevilo také při otvíračce celých prostor. Kdo čekal přítomnost nějakých tajemných hackerů, byl poněkud zklamán. Místo toho všude pobíhali lidé různých kreativních a uměleckých profesí, popíjeli Club-Mate a o hackování a přidružených oblastech nevěděli vůbec nic.
Ale o to tady asi tak trochu jde. Ztohoven Paralelní Polis otvírají třídenní akcí, na které vystoupí některá velice zajímavá jména internetových hlubin. Tento Hacker Congress má mimo jiné i běžným lidem ukázat, k čemu je možné využívat schopnosti současných informačních technologií a šířit tak osvětu.
Vaše zařízení je monitorováno, zachovejte klid
„Pro nás laiky bylo první setkání s možnostmi technologií fascinující,“ říká člen Ztohoven Roman Týc. Ten společně se svými kolegy na myšlence Paralelního Polisu začal pracovat asi před třemi až čtyřmi lety. „Byli jsme tehdy na jedné akci v Žilině, kde jsem se poprvé setkal s hackerem,“ vzpomíná. Byl to slovenský hacker s přezdívkou Wilder, který známé umělce seznámil s pojmy jako bitcoin nebo Tor.
Dělnická 43, adresa s paralelním systémem.
V Paralelním Polisu si za stovku můžete koupit nálepku na notebook s logem NSA, do kterého je vkusně zakomponován nápis „toto zařízení je monitorováno bezpečnostními službami“. To je jedna z věcí, o kterou se celý projekt opírá a co Týce a spol. na možnostech Toru a podobných nástrojů zaujalo.
Název Paralelní Polis vymyslel někdejší disident Václav Benda. V předrevoluční době to byla koncepce toho, jak vytvořit takový vlastní svět či paralelní společenství, které bude alternativou k běžnému státu a době. Možná by se to dalo nazvat také stát ve státě. Tato myšlenka se tehdy moc neuchytila, položila ale základ aktuálnímu projektu v Holešovicích.
Hned u v chodu do Paralelního Polisu naleznete bankomat na bitcoiny. V prostorách si můžete koupit občerstvení či pronajmout pracovní prostor – a zaplatíte pouze bitcoiny. Právě tato digitální a vládami nekontrolovaná měna má být jednou z cest, jak alternativu k „systému“ vytvořit. Dozvíte se také, jak nebýt sledováni, jak si na internetu chránit soukromí, jak šifrovat a tak dále.
Kryptoanarchie
„Inspirovali jsme se cypherpunkem. Cypherpunkeři už několik let vyvíjí různé šifrovací nástroje a od roku 2009 přibyl i bitcoin. Tehdy si komunita uvědomila, že už existují technologické nástroje, které umožní se od systému odstřihnout,“ vysvětluje hacker s nickem Wilder. „Paralelní Polis má být experimentem, jestli se nám to podaří.“
Na baru zaplaťte bitcoiny.
Paralelní Polis má být také aktivistickým počinem. Kromě provozu kavárny, pracovních prostor, společenských akcí a podobně jedno patro zaberou také hackeři. Nemá to být tradiční geekovský hacker space, kterým je třeba už nějakou dobu fungující Brmlab. Tenhle prostor bude více politicky zaměřený a angažovaný. Kdo ví, co za projekty tu vzejde. Z minulých aktivit, kdy Ztohoven například zveřejnili čísla českých politiků, lze usuzovat, že by to mohla být zábava.
„Omezování svobody a další věci s tím spojené se teď běžně dějí také v kybernetickém světě, jen o tom běžní lidé nevědí. Sledování a monitorování se děje na mnoha frontách a z mnoha důvodů, ale ty důvody nejsou opravdové,“ říká člen Ztohoven Petr Žílka. Opět tak poukazuje třeba na NSA a sledování digitální komunikace odvolávající se na boj s terorismem či drogami. Nezapomeňte, že nás všechny sledují.
Paralelní Polis každopádně zase tak odstřižený nebude. Z něčeho se musí zaplatit nájem a provoz celé budovy. S tím mají vedle návštěvníků pomoci zejména donátoři a podporovatelé. Ztohoven vytvořili několikačlenný „board“, ve kterém každý může měsíčně přispět až 15 tisíc korun. Tímto způsobem vypomáhá například miliardář Karel Janeček, člen skupiny J&T Štěpán Ašer, ředitel ze Sekyra Group Leoš Andrle či internetový podnikatel Jan Barta.
Je to v háji, všechny nás sledují
