Hlavní zjištění:
· Dánsko si udržuje prvenství mezi 65 zeměmi, má navrch i před Spojenými státy, které znovu nabraly dech.
· Česká republika si na 29. místě proti loňskému roku o stupínek pohoršila, přesto je uváděna spolu s Estonskem a Slovinskem mezi zeměmi, které dosáhly výrazného pokroku v rozvoji služeb e-governmentu.
· Švýcarsko, Slovensko a USA zaznamenaly největší posun v žebříčku proti roku 2004.
· Hongkong zaujal prvenství mezi digitálními tygry Asie a Tichomoří.
· Větší důraz modelu na širokopásmové služby vedl k výraznému nárůstu skóre dvaceti nejlépe umístěných zemí.
· Rozvojové země brzdí deficit infrastruktury, ale mnohé dosahují pokroku.
Zřejmě poprvé od doby, co splaskla technologická bublina, se globální ekonomika začíná cítit v digitální kůži pohodlně. Výdaje na informační a komunikační technologie (ICT) opět rostou, přičemž na rozvinutých trzích lze sledovat oživení. Rozvoj konektivity – přístupu jednotlivců a organizací k hlasové a datové komunikaci – na rozvíjejících se trzích pokračuje rychlým tempem. Širokopásmový přístup k internetu se v některých zemích stává masovou záležitostí a funguje jako katalyzátor dalšího rozvoje digitální ekonomiky. Aktuální vydání žebříčku připravenosti na e-byznys (e-readiness) agentury Economist Intelligence Unit, vytvořené ve spolupráci s IBM Institute for Business Value, odráží rostoucí význam širokopásmových služeb pro digitální rozvoj zemí. Z toho důvodu nejvyspělejší širokopásmové trhy světa zaznamenaly proti roku 2004 významně vyšší skóre, i když pouze některé z nich se v žebříčku přesunuly na vyšší příčky.
Economist Intelligence Unit od roku 2000 každoročně publikuje žebříček připravenosti největších světových ekonomik na e-byznys. „E-readiness“ země je vyjádřením jejího prostředí z hlediska e-byznysu, což je souhrn faktorů, jež naznačují, jak otevřený je daný trh vůči internetovým příležitostem. Metodika hodnocení prošla v roce 2005 významnou úpravou: mnoho kritérií bylo přehodnoceno s ohledem na jejich rostoucí význam pro určení vyspělosti země – to se týká například širokopásmového přístupu a penetrace mobilních telefonů. Byla také přidána nová hlediska, například inovace a penetrace veřejně přístupných bezdrátových hotspotů.
Agentura Economist Intelligence Unit vyvinula kritéria pro hodnocení připravenosti na e-byznys ve spolupráci s ústavem IBM Institute for Business Value. „Hlediska připravenosti na e-byznys jsou velice dynamická,“ říká George Pohle, vedoucí IBM Institute for Business Value. „Předpokladem vedoucí pozice je trvalé soustředění, strategické plánování a přesně cílené investice, ale to je pouze začátek. Největší problém je, jak s využitím těchto předpokladů vytvořit mix veřejných a soukromých projektů, které přinesou smysluplná zlepšení jednotlivcům, firmám i státním úřadům. Právě zde se dosahuje návratnosti investic.“
Hlavní závěry letošního žebříčku:
Evropa dominuje. Západoevropské země obsadily sedm z deseti prvních příček v letošním žebříčku, přičemž čtyři z nich jsou skandinávské země. Dánsko (na 1. místě), Švédsko (3.), Finsko (6.) a Norsko (9.) jsou nadále nejlepší v klíčových oblastech konektivity, tedy v penetraci mobilních telefonů a používání internetu. První dvě také určují standard v implementacích projektů e-governmentu. Rozvoj širokopásmových služeb pomohl Švýcarsku na čtvrtou příčku a Nizozemí pomohl udržet si osmé místo.
Amerika znovu nabrala dech. Spojené státy se po loňském propadu vrátily na druhou příčku. V USA došlo nejen k výraznému rozšiřování širokopásmových služeb, ale zároveň země zůstává globálním lídrem v penetraci bezpečných internetových serverů a ve výdajích na ICT.
Rozvíjející se trhy už mají některé prvky připravenosti na e-byznys vyřešené. Pro zajištění dostatečné „e-připravenosti“ musí být vhodně propojeny všechny prvky digitální ekonomiky – infrastruktura, bezpečnost, transparentnost, inovace a kvalifikace. Na většině rozvíjejících se trhů jsou v těchto oblastech stále nedostatky, ale několik jich už je ve vybraných oblastech na světové úrovni, nebo se jí blíží. Nejlepšími příklady jsou Estonsko (26.), Slovinsko (27.) a Česká republika (29.) s výrazným rozvojem služeb e-governmentu.
Radim Hradílek, Partner a Country Leader divize Business Consulting Services IBM Česká republika považuje 29. místo České republiky v žebříčku připravenosti na e-byznys za úměrné stupni jejího hospodářského rozvoje. „Českou republiku splasknutí e-byznysové bubliny nezasáhlo naplno, takže nebyly ztraceny tak velké investice jako v západní Evropě. Proto zde nejsou předsudky proti investování do e-byznysových technologií rozhodující a toto odvětví se úspěšně rozvíjí. Ve srovnání s ostatními ekonomikami můžeme zcela jistě vyzdvihnout vládní služby, kde jsme oproti ekonomicky vyspělejším zemím v některých oblastech napřed – týká se to například možnosti elektronického podání daňového přiznání či portálu veřejné správy,“ uvedl Radim Hradílek, podle něhož podnikatelská sféra využívá e-byznys velmi obdobně a globalizace byznysu tomu velmi napomáhá. „Poněkud zaostáváme u soukromých osob, kde pořád ještě existují významné rozdíly v ekonomické síle domácností a tím i v možnosti pořídit si osobní počítač,“ dodává Radim Hradílek.
Indie (49.) a Čína (54.) zůstávají na nižších příčkách žebříčku, ale výrazně přispívají k fungování globální digitální ekonomiky ať už silnou základnou kvalifikovaných pracovníků v oblasti ICT (Indie) nebo ohromným výrobním sektorem ICT (Čína).
Žebříček připravenosti na e-byznys – Economist Intelligence Unit, 2005
Pozice v r. 2005 (z 65) Pozice v r. 2004 Země Skóre e-připravenosti v roce 2005 (z 10)* Skóre v roce 2004
1 1 Dánsko 8.74 8.28
2 6 USA 8.73 8.04
3 3 Švédsko 8.64 8.25
4 10 Švýcarsko 8.62 7.96
5 2 Velká Británie 8.54 8.27
6 (shodný výsledek) 9 Hongkong 8.32 7.97
6 (shodný výsledek) 5 Finsko 8.32 8.08
8 8 Nizozemí 8.28 8.00
9 4 Norsko 8.27 8.11
10 12 Austrálie 8.22 7.88
11 7 Singapur 8.18 8.02
12 (shodný výsledek) 11 Kanada 8.03 7.92
12 (shodný výsledek) 13 Německo 8.03 7.83
14 12 Rakousko 8.01 7.68
15 16 Irsko 7.98 7.45
16 19 Nový Zéland 7.82 7.33
17 17 Belgie 7.71 7.41
18 14 Jižní Korea 7.66 7.73
19 18 Francie 7.61 7.34
20 22 Izrael 7.45 7.06
21 25 Japonsko 7.42 6.86
22 20 Tchajwan 7.13 7.32
23 21 Španělsko 7.08 7.20
24 23 Itálie 6.95 7.05
25 24 Portugalsko 6.90 7.01
26 26 Estonsko 6.32 6.54
27 31 Slovinsko 6.22 6.06
28 27 (shodný výsledek) Řecko 6.19 6.47
29 27 (shodný výsledek) Česká republika 6.09 6.47
30 30 Maďarsko 6.07 6.22
31 29 Chile 5.97 6.35
32 (shodný výsledek) 36 Polsko 5.53 5.41
32 (shodný výsledek) 32 Jižní Afrika 5.53 5.79
34 39 (shodný výsledek) Slovensko 5.51 5.33
35 33 Malajsie 5.43 5.61
36 39 (shodný výsledek) Mexiko 5.21 5.33
37 34 Lotyšsko 5.11 5.60
38 35 Brazílie 5.07 5.56
39 37 Argentina 5.05 5.38
40 38 Litva 5.04 5.35
41 -- Jamajka** 4.82 --
42 42 Bulharsko 4.68 4.71
43 45 Turecko 4.58 4.51
44 43 Thajsko 4.56 4.69
45 44 Venezuela 4.53 4.53
46 48 Saúdská Arábie 4.38 4.38
47 50 Rumunsko 4.19 4.23
48 41 Kolumbie 4.18 4.76
49 46 Indie 4.17 4.45
50 47 Peru 4.07 4.44
51 49 Filipíny 4.03 4.35
52 55 Rusko 3.98 3.74
53 51 Egypt 3.90 4.08
54 52 (shodný výsledek) Čína 3.85 3.96
55 56 Ekvádor 3.83 3.70
56 52 (shodný výsledek) Srí Lanka 3.80 3.96
57 54 Ukrajina 3.51 3.79
58 58 Nigérie 3.46 3.44
59 57 Írán 3.08 3.68
60 59 Indonésie 3.07 3.39
61 60 Vietnam 3.06 3.35
62 63 Kazachstán 2.97 2.60
63 61 Alžírsko 2.94 2.63
64 62 Pákistán 2.93 2.61
65 64 Ázerbájdžán 2.72 2.43
* Výrazné rozdíly mezi výsledky za rok 2005 a 2004 jsou převážně způsobeny změnami metodiky.
** Jamajka je novou zemí v žebříčku, v roce 2004 nebyla hodnocena.
Zdroj: Economist Intelligence Unit, 2005
Společnost IBM je největším výrobcem produktů a poskytovatelem služeb informačních technologií na světě, s více než osmdesátiletou tradicí v inovacích, které mění náš svět. Převažující činností IBM ČR je prodej širokého spektra IT technologií, tedy všech typů počítačů, zálohovacích a komunikačních systémů, a to včetně programového vybavení a služeb. K hlavním cílům IBM patří poskytování komplexních služeb systémového integrátora a prosazování výhod elektronického obchodování do každodenního života.
