Galileo je pro Evropu cesta jak konkurovat

Praha, 8. března 2007 – Fakt, že evropské země zaostávají za svými zámořskými konkurenty, především Spojenými státy a Japonskem, ve vývoji technologií a jejich následném využívání v praxi, už nemůže nevnímat ani největší euro-optimista. Názory na to, proč tomu tak je, se různí, stejně tak jako se liší názory na cesty a způsoby jak tuto situaci změnit. Krokem dobrým směrem je však pro většinu odborníků určitě iniciativa okolo evropského navigačního systému Galileo.
Galileo je pro Evropu cesta jak konkurovat

Co to vlastně Galileo je a proč by měl Evropě v technologické soutěži  pomoci? Galileo je plán na globální družicový navigační systém, který se měl stát alternativou k americkému armádnímu navigačnímu systému GPS a ruskému, taktéž vojenskému systému GLONASS. Systém bude plně vyvinut Evropou a do provozu by měl být uveden v roce 2010. Na rozdíl od svých předchůdců bude celý systém čistě na civilní bázi, což znamená, že nehrozí jeho vypnutí v případě potřeby, například v při řešení krizových situací. Jeho postupné uvádění do provozu je rozděleno do 3 etap a první experimentální družice byla vypuštěna z Bajkonuru v prosinci 2005. Ve finále jej má tvořit 30 družic obíhajících ve výšce přibližně 23 tisíc kilometrů a do reálného provozu by měl být celý systém uveden v roce 2010.

Galileo je prozatím největším průmyslovým projektem vypracovaným v evropském měřítku, který nabízí evropské partnerství mezi soukromým  a veřejným sektorem. Celý systém by podle odhadů měl přinést na 150 tisíc míst s vysokou přidanou hodnotou a roční odhad komunikačních kosmických služeb se v roce 2020 odhaduje na 300 miliard €. Jen na šikovnosti zvolené strategii bude záležet jak velkou část si z toho balíku ukrojí Galileo. Jeho využití by mělo být především v sektoru dopravy v aplikacích vázaných na informace o zeměpisné poloze, ale jeho možnosti jsou samozřejmě mnohem širší, může sloužit k přesnému sledování pohybů mraků exhalací a oblaků radioaktivních látek, pro přesné měření času, k měření deformací a například k přesnému vyhledávání lokalit chráněných rostlin a ledování pohybu zvířat.

Česká republika je od počátku projektu jedním z aktivnějších členů. Je, vedle Slovinska, jedním z uvažovaných kandidátů na sídlo Úřadu pro dohled, což je nová instituce zřízená prozatím v Bruselu s tím, že po rozhodnutí bude přemístěna do některé z evropských zemí, původně to měla dokonce být v jedné z nových členských zemí. Navíc z prostředků Evropského sociálního fondu je realizován projekt „CITT Praha Akademie kosmických technologií Galileo, GMES“, který by měl v budoucnu sloužit jako centrum výchovy budoucí specialistů na tyto oblasti a podporovat využití těchto technologií v praxi. Semináře, přednášky anebo také stáže ve firmách vychovávají budoucí „kosmické“ odborníky v oblastech jako jsou Využití družicových dat v geografii, Digitální kartografie, Satelitní systémy v bezpečnostních systémech, GMES a nouzové reakce, GMES a globální monitoring životního prostředí a další.

Celkové náklady na postavení celého systému se odhadují na 3,2 miliardy €. Následné provozní náklady budou stát ročně přibližně 220 miliónů €. Přitom do roku 2020 by celkové ekonomické přínosy měly překročit 62 miliard €. Rostoucí zájem zemí o účast v programu Galileo posiluje kapacitu světového trhu v oblasti družicových navigačních služeb a předběžné odhady dnes počítají s užíváním 3 miliard přijímačů v roce 2020.

Témata článku: Glonass, Satelitní přijímače, Celý systém, Evropský systém, Budoucí plán, Brusel, Přesná hodnota, Celý rok, Reálné využití, Slovinsko, Americká družice, Družice, První rostlina, Veřejná doprava, Celá etapa, Přesná poloha

Aktuální číslo časopisu Computer

Velký test NVMe a SATA SSD

Máte slabý signál
Wi-Fi? Poradíme!

Jak umělá inteligence opravuje fotky

Kupujete dron? Ty levné se nevyplatí