BSA: Češi užívají 39 procent softwaru nelegálně

Softwarové pirátství je na ústupu – opět kleslo o jeden procentní bod a Česká republika se tak dostala mezi dvacet zemí s nejnižší mírou pirátství. Přesto je téměř každá druhá kopie softwaru pořízena nelegálně. Zatímco ve firmách se daří s pirátstvím účinně bojovat, v domácnostech naopak kvete. Za snížením pirátství stojí zejména osvěta a důraznější postup orgánů činných v trestním řízení. Letos v dubnu například padl první nepodmíněný trest odnětí svobody za softwarové pirátství.

PRAHA, 15. května 2007 – Třicet devět procent softwaru instalovaného v roce 2006 na tuzemských počítačích je pořízeno nelegální cestou. Pro české softwarové odvětví 39procentní míra softwarového pirátství představuje ztráty ve výši 2,5 miliardy korun* (147 mil. USD). V Evropské unii se míra softwarového pirátství drží již druhým rokem na 36 procentech, přičemž ztráty se vyšplhaly na více než 251,6 miliardy korun (11 mld. USD). Celosvětová míra softwarového pirátství činí 35 procent.

Tyto a další závěry vyplývají ze studie, kterou dnes zveřejnila protipirátská organizace BSA (Business Software Alliance), která sdružuje výrobce komerčního softwaru. Nezávislou studii provedla analytická společnost IDC, jež se specializuje na výzkum a analýzy trhu informačních technologií v celosvětovém kontextu.

Česká republika se spolu se Singapurem zařadila mezi 20 zemí s nejnižší mírou softwarového pirátství „Lepší legislativa, dobře prováděná osvěta a cílené zátahy policie ve firmách, které se dopouštěly softwarového pirátství, pomohly snížit softwarové pirátství v Česku o jeden procentní bod. Nejvíce se daří pirátství snižovat ve firemním sektoru, v domácnostech naopak narůstá – může za to zejména lehce dostupný vysokorychlostní internet, který se stal hlavním distribučním kanálem nelegálního softwaru,“ řekl Jan Hlaváč, tiskový mluvčí protipirátské organizace BSA.

Ztráty tuzemského softwarového odvětví se i při nižší míře pirátství zvýšily o 230 milionů korun, a vyšplhaly se tak na 2,5 miliardy korun (121 mil. USD). „Je to důsledek rapidního rozvoje tuzemského trhu informačních technologií. V zemích střední a východní Evropy tyto trhy rostou dvakrát rychleji než v západní Evropě,“ vysvětlil Jan Hlaváč.

Ze snížení míry softwarového pirátství profitují kromě výrobců softwaru i ekonomiky jednotlivých států: „Snížení tuzemské míry softwarového pirátství o deset procentních bodů by mohlo během čtyř let vytvořit až 2900 nových pracovních míst, posílit tuzemskou ekonomiku o 19,8 miliardy korun (950 mil. USD) a do státní kasy přinést na daních 2 miliardy korun (96 mil. USD),“ dodal Jan Hlaváč.

Oproti loňskému roku Česko snížilo míru pirátství o jeden procentní bod. Od roku 1994 se však podařilo v Česku snížit míru pirátství z původních 66 procent o 27 procentních bodů. Ve srovnání míry pirátství v pětadvaceti hodnocených členských státech EU se Česko s 39 procenty umístilo na dobrém 10. místě. „V závěsu jsou nejen veškeré postkomunistické státy, ale i mnohé západoevropské a jihoevropské státy EU, například Francie (45 %), Itálie (51 %) a Španělsko (46 %). Sousední Slovensko se umístilo na 14. příčce s 45 procenty. Slovákům se nicméně podařilo snížit úroveň pirátství o dva procentní body,“ dodal Jan Hlaváč.

Nejméně se nelegální software v rámci Evropy užívá v Dánsku (25 %), ve skandinávských státech (26 %) a rovněž v Rakousku (26 %). Nejhůře jsou na tom v EU nováčci Rumunsko a Bulharsko (69 %) a rovněž některé baltské státy včetně Polska (57 %). Francie a Itálie platí za vysokou míru pirátství nejvyššími finančními ztrátami v Evropě, které se vyšplhaly v případě Francie na 66,6 miliardy korun (2,68 mld. USD).

Na snižování míry softwarového pirátství má značný vliv prodej značkových notebooků a počítačů s již předinstalovaným softwarem a prodej takzvaného OEM softwaru, který je distribuován spolu s hardwarem za výhodnější ceny. Dalším faktorem je snaha jednotlivých vlád o lepší vymáhání práva při dodržování autorských práv.

Naopak softwarové pirátství roste se zvyšováním počtu uživatelů počítačů v domácnostech a malých firmách. Vyšší riziko pirátství také hrozí v zemích, v nichž počítače sestavují malí lokální distributoři – ti totiž často prodávají počítače s operačními systémy Linux či FreeDos, které lze šířit zdarma. Jenže uživatelé je později obvykle nahradí například nelegální verzí Microsoft Windows. „Tito malí prodejci hardwaru instalují nelegální software na počítače buď na požádání kupujícího, nebo i bez jeho vědomí. Zákazníci by proto měli být v tomto ohledu obezřetní a vyžadovat k softwaru příslušný doklad o zakoupení,“ dodal Jan Hlaváč. Za prodej předinstalovaného nelegálního softwaru padl také první nepodmíněný trest odnětí svobody.

Na prodej nelegálního softwaru předinstalovaného v počítačích letos v dubnu doplatil 42letý majitel společnosti, která se zabývá prodejem výpočetní techniky. „Okresní soud v Děčíně ho odsoudil k trestu odnětí svobody na osm měsíců! Je rovněž povinen nahradit škodu vzniklou společnosti Microsoft, a to ve výši 62 tisíc korun,“ řekl Jan Hlaváč. Během vyšetřování se prokázalo, že společnost prodala minimálně v devíti případech osobní počítač s neoprávněně nainstalovaným operačním systémem MS Windows. „Zaměstnanci společnosti vypověděli, že nelegální software nainstalovali do počítačů na základě pokynu majitele společnosti,“ dodal Hlaváč.

Podle statistik BSA tuzemské firmy přistižené při užívání nelegálního softwaru zaplatí vlastníkům autorských práv za způsobené škody v průměru 200 tisíc korun. Tato částka podle statistik BSA navíc meziročně roste o 25 procent. „Poškozené softwarové firmy mohou požadovat až dvojnásobek ceny nelegálně užívaného softwaru. K této sumě je třeba také přičíst náklady na příslušné řízení a pořízení legálních licencí softwaru. Nelegální software tak v závěru přijde často až na trojnásobek ceny, kterou by firma zaplatila za legální počítačové programy,“ vysvětlil Jan Hlaváč.

Mnoho společností se obvykle snaží o mimosoudní vyrovnání, avšak závažné případy porušení autorského práva nakonec končí u soudu. Zde pak hrozí obžalovaným vysoké peněžité tresty, či dokonce trest odnětí svobody až na pět let.

V Česku se dlouhodobě zlepšuje ochrana duševního vlastnictví, respektive autorských práv na všech úrovních. Softwarové pirátství se daří snižovat zejména ve firemním sektoru, a to i v případě středních firem, kde bylo před lety užívání nelegálního softwaru běžné. „Firmy nejčastěji instalují více kopií softwaru, než jim umožňuje licenční smlouva. Mnohdy takto vybaví softwarem i více než tři čtvrtiny všech firemních počítačů,“ komentoval nejčastější formu pirátství ve firmách tiskový mluvčí BSA Jan Hlaváč.

V českých domácnostech je však softwarové pirátství stále velmi rozšířené. Trendem je pořizování nelegálních kopií profesionálního softwaru, tedy programů, které jsou vybavením a možnostmi určeny profesionálům, čemuž odpovídá i vyšší cena. „Přitom výrobci softwaru nabízejí řadovým uživatelům zjednodušené, takzvané light verze, které jsou cenově dostupné. Domácnosti si nelegální software pořizují nejčastěji prostřednictvím internetu, k němuž mají snazší přístup,“ dodal Jan Hlaváč.

Nejvíce se nelegálně šíří populární kancelářské softwarové balíky, grafické programy, antiviry, operační systém Windows a samozřejmě hry. Nejnovější verze Windows Vista se v nabídkách pirátů objevila dokonce ještě před jejím oficiálním uvedením na český trh. Mezi nejvíce poškozované výrobce softwaru patří firmy Microsoft, Adobe, Autodesk či Symantec.

Co do množství případů softwarového pirátství se podle statistiky BSA na prvním místě umístila Praha (25 %), následovaly Jihomoravský (13 %) a Ústecký kraj (12 %). Na tyto tři regiony tak připadá polovina všech případů porušování autorského práva k softwaru a třetina způsobené škody. Z policejních statistik vyplývá, že více než 94 procent jimi evidovaných případů bylo objasněno.

Váš názor Další článek: Oznámena vlna útoků na vyhledávače

Témata článku: , , , , , , , , ,