Digitalizace průmyslu a veřejné správy i zvyšující se nároky uživatelů začínají vystavovat naši současnou internetovou infrastrukturu stále silnějšímu tlaku. Dynamický vývoj situace demonstrují data – dle Českého statistického úřadu využívalo v roce 2020 připojení k internetu v České republice 98,6 % firem s alespoň deseti zaměstnanci. Roste také průměrná spotřeba dat u SIM karet – jen mezi roky 2016 a 2019 došlo k jejímu zdvojnásobení. Zrychlení připojení a snížení doby odezvy je nutným předpokladem pro přípravu České republiky na moderní technologie, které by měly podpořit ekonomický rozvoj naší země i jednotlivých regionů. Jak by ze sítí nové generace 5G těžil konkrétně Ústecký region analyzoval výzkumný tým Fakulty sociálně ekonomické Univerzity Jana Evangelisty Purkyně, který oslovil klíčové osobnosti a závěrem rozpracoval doporučení, jež mohou v budoucnu podpořit rozvoj těchto sítí a pomoci regionu získat konkurenční výhodu.
V rámci analýzy byla oslovena více než desítka firem podnikajících v Ústeckém kraji v různých segmentech ekonomiky (např. TOS Varnsdorf a.s., Lovochemie, a.s., Infinity Energy, s.r.o. a další) a také řada zástupců soukromého a veřejného sektoru z Ústecka, kteří se na důležitosti budování datové infrastruktury shodují. „Digitalizace a zavedení vysokorychlostních sítí významně přispěje k integraci regionů. 5G sítě totiž zaručují rychlou, bezpečnou a spolehlivou datovou komunikaci, která bude v budoucnu nezbytným předpokladem pro rozvoj jakéhokoliv podnikání,“ uvedl Ondřej Ferdus, ředitel Útvaru digitální ekonomiky a technologií ve Svazu průmyslu a dopravy České republiky
„Je to příležitost pro podnikatele rozvíjet svůj business například digitalizací a zaváděním nových služeb, vývojem nových produktů s on-line řízením nebo žádoucí efektivní práce z domova. V regionální správě je to příležitost pro vytvoření obousměrné komunikační platformy pro občany regionu. Funkční sítě 5G mohou přispět k tomu, aby se příhraniční regiony přestaly vylidňovat a byly atraktivní i pro chybějící profese s vysokou kvalifikací“, informoval Jan Rýdl, člen správní právní rady TOS VARNSDORS, a.s. a zastupitele města Varnsdorf s dodatkem, že vysokorychlostní a 5G sítě představují přesně ten typ výzvy, který regiony jako právě např. Ústecký potřebují.
Výsledky průzkumu lze jednoznačně chápat jako jasný signál, že kvalita datové infrastruktury je do budoucna pro podnikatelský sektor jedním z velmi důležitých atributů. Lze očekávat masivní investice do automatizace a robotizace výroby (zejména v průmyslu) a přechod na takovou formu výroby či poskytování služeb, která bude vyžadovat vysoké standardy připojení. „Závěry vědeckých studií konstatují, že vysokorychlostní připojení pozitivně ovlivňuje řadu mikroekonomických a také makroekonomických indikátorů. Pozitivní vliv vysokorychlostního připojení na zaměstnanost, vznik firem či produktivitu práce se následně přelévá mezi jednotlivými tržními segmenty a také celou ekonomikou. Lidé se již nebudou muset stěhovat za prací, ale mají možnost zůstat ve svém regionu a stimulovat tak jeho ekonomickou prosperitu.“, sdělil jeden z hlavních autorů studie, Michael Fanta.
Stávající infrastruktura může brzy pocítit své kapacitní limity, především s ohledem na rozvoj Průmyslu 4.0, ale také fenoménu home-office, distanční výuky či nárůstu povolání, která kvalitní připojení nutně vyžadují (IT, online marketing apod.). Včasné podchycení situace a důkladné zasíťování regionu tak bude v následujících dvou dekádách obrovským přínosem a zajistí výhodu nad ostatními. Dle konzervativního odhadu lze očekávat, že v případě nárůstu míry digitalizace v průmyslu v Ústeckém kraji o 80 % lze následně očekávat nárůst hrubé přidané hodnoty (HPH) v odvětví o 15,778 – 20,185 mld. Kč. To však bude možné pouze za předpokladu důsledné koordinace a politické podpory nejen na celostátní, ale také regionální a municipální úrovni.
Úloha vládních institucí je zásadní zejména ve vytváření vhodných a nediskriminačních podmínek pro budování a bezpečný provoz komunikačních sítí. Stát by měl vedle stimulace investic pružně reagovat a přijímat vhodná opatření, kterými podpoří co nejširší hospodářskou soutěž a zajistí, že vhodné příležitosti spojené́ s rozvojem těchto sítí budou dostupné pro co nejširší okruh uživatelů. Případné omezení konkurence, zpřísnění podmínek podnikání či stavění tržních bariér vysílá do podnikatelského prostředí negativní signály a může tak zabránit či přibrzdit kýžený růst ekonomické efektivity.
Kompletní studie pod názvem Vysokorychlostní sítě nové generace v kontextu rozvoje regionu Ústí nad Labem, včetně 5ti klíčových doporučení, je ke stažení na fse.ujep.cz/aktuality
