Neustále připojovat k notebooku klávesnici, myš, monitor, síť, tiskárnu, disk… je to otrava. A co teprve, když má jen jeden USB konektor. Chce to univerzální dok.
Moderní ultrabooky či tablety s Windows trpí většinou nedostatkem portů. Buď větší úrodu nemůže dopřát konstrukce, nebo designéři. Výjimkou tak nejsou osamocené USB porty či zmenšeniny digitálních výstupů na monitor, u kterých se neobejdete bez redukce. Tady přijde vhod dok, a to takový, který dokáže jedním USB kabelem připojit vše od klávesnice, přes síť až po monitor. Bude se hodit také u notebooků, které často přenášíte, a věčné připojování několika periferií na pracovním stole už vás přestalo bavit. Jeden takový dok jsme vyzkoušeli – HP 3005pr.
Prostá krabice, prostá krabička se základním příslušenstvím a hlavně hromada konektorů
Šest USB z jednoho, k tomu i monitor
Standardní dokovací stanice je výsadou dražších notebooků cílených do firem. Draho vyjdou takové notebooky i samotná stanice. Proto se dnes více uplatňují univerzální doky připojitelné přes všudypřítomný konektor USB. Při využití USB 3.0 padá přitom obava, že by propustnost rozhraní omezovala možnosti využití. Do 5 Gbit/s se vejde rychlá síť, výstup na monitor a ještě můžete číst plnou rychlostí z externího disku. Klávesnice či myš už jsou jen zanedbatelné drobnosti.
Dok HP 3005pr se na stole ztratí. A když jeho lesklý povrch příliš neosaháte, neudělá ani ostudu • můžete si ho i zamknout • kromě řady konektorů vzadu nabízí i dvojici USB prakticky umístěných vepředu
Na trhu je hned několik univerzálních doků s podporou USB 3.0 My jsme nyní k testu vybrali řešení od HP, které není navzdory většině v tomto segmentu stojaté konstrukce, ale jedná se o elegantní nízkou placku. Půdorysně sice na stole zabere více než třeba konkurenční Dynadock od Toshiby, ale působí elegantněji a kabely z něj tolik nevyčnívají do prostoru.
Dok umožňuje skrze jediný USB kabel připojený do počítače připojit dvě zařízení skrze USB 3.0, čtyři prostřednictvím USB 2.0, reproduktory a mikrofon, síť přes ethernet a monitor přes HDMI či DisplayPort (případně DVI s přibalenou redukcí). Skrývá tedy v sobě externí zvukovou kartu, síťovou kartu a pak také řešení grafického výstupu prostřednictvím technologie DisplayLink. Tohle všechno pochopitelně není napájeno ze samotného USB konektoru počítače, k doku náleží malý napájecí adaptér.
Napájení, 4× USB, audio, síť, vstup z počítače a dvojice grafických konektorů • když by bylo potřeba DVI, redukce z HDMI je v balení
Základ dobrý, ale mouchy se najdou
Instalace doku je triviální. Prostě jej zapojíte do počítače a necháte pustit „autorun“. V doku je totiž i malé úložiště (opravdu malé, na využití jako externího disku nepoužitelné), na kterém je připraven instalátor. Stačí jej spustit a potřebné ovladače se instalují do počítače. HP zaručuje kompatibilitu výhradně s Windows. V mém případě instalátor ukončil svou práci chybou, nicméně po restartu počítače se zdálo vše funkční. Vina možná bude na straně Windows 8.1, technologie DisplayLinku požaduje pro tento systém aktuálnější ovladač. Ten jsem tedy pro jistotu stáhl a nainstaloval, vše už se pak zdálo být zcela v pořádku.
Z hlediska USB periferií není dok ničím jiným než aktivním USB hubem, tedy nic extra zajímavého. Kvitoval jsem dva USB konektory umístěné vepředu, to se hodí na připojování přenosných úložišť. Zadní trvale patřily klávesnici, myši a externímu disku. Síťovka přes UBS je rovněž docela nuda. Lehce zajímavé už je zpracování zvuku – dok jej přesměruje zároveň do analogového audio výstupu, tak do HDMI. Byl jsem tak nemile překvapen, že mi do přednesu z reprosoustavy „šumí“ i přídavné reproduktory na monitoru. Dok toto neřeší, naštěstí to není nic fatálního, repro na monitoru jsem zcela ztlumil a bylo po problému.
Vespod jsou pryžové nožky proti klouzání po stole. Zařízení je ale lehké a pohnete-li kabelem, pohne se zpravidla také. • Nahoře je malá zelená dioda indikující zapnutí, to se děje automaticky po zapnutí počítače • vepředu jsou jen USB 2.0, rychlé USB 3.0 jsou jen vzadu
Nejzajímavější je grafický výstup. Software technologie DisplayLink je de facto virtuální grafickou kartou, která pracuje nad tou reálnou, ze které si bere informace o změně obrazu. Ty komprimuje a pošle skrze USB do připojeného hardwarového rendereru. Ten z něj udělá běžný grafický výstup. Propustnost USB tedy nijak extrémně netrpí, ovšem trochu víc se do práce zapojí procesor. Kupodivu jen docela lehce, ale přece. Technologie DisplayLinku je zcela vyhovující pro připojení monitoru určeného k zobrazování běžných kancelářských či multimediálních aplikací. Žádný problém nedělá ani přenos Full HD videa. Při hraní her, obzvlášť na počítačích s výkonnou dedikovanou grafikou, ale mohou vznikat vady při zpracování obrazu.
Připojovací kabel je docela krátký a mohutný, je to pro spolehlivý datový tok, delší kabel může dělat USB problémy • nasazení v praxi s tabletovým počítačem Surface Pro
Dok dle specifikace zvládne obsloužit buď jeden monitor do rozlišení až 2560 × 1600 bodů, nebo dva s maximálním rozlišením 1920 × 1200 bodů. První možnost jsem úspěšně vyzkoušel na monitoru s rozlišením 2560 × 1440 bodů, druhou se mi ale nepodařilo zprovoznit. Vždy fungoval jen jeden monitor. Dle diskuzí ostatních uživatelů na internetu nejsem ojedinělý a důvody se různí, od nekompatibility monitoru, přes nekompatibilitu hardwaru počítače až po nevhodnou redukci z DisplayPortu. Jeden připojený monitor však spolehlivě funguje vždy, k tomu samozřejmě můžete jako druhý využívat displej notebooku.
Jeden kabel stačí. Vlastně dva
Dok se v praxi osvědčil. Pro zařízení jako námi testovaný Surface Pro s jedním konektorem USB 3.0 a jedním MiniDisplayPortem je takové zařízení při častějším parkování na pracovním stole prakticky nutnost. Periferie se připojují spolehlivě, bez problémů probíhá i přenos obrazu. Jednu slabinu, která mi docela vadila, to ale má – monitor a periferie naběhnou po zapnutí/probuzení počítače se zpožděním až patnácti sekund.
Jen jeden kabel vede do počítače...
Za nevýhodu lze označit i cenu, která se drží nad třemi tisíci korunami a nezadá si tak ani s klasickými dokovacími stanicemi. Vzhledem k tomu, že se na této úrovni drží i veškerá konkurence, o moc níže nejde ani neznačková konkurence a čínské napodobeniny neexistují, dá se odvodit, že za tím stojí patentovaná technologie DisplayLinku.
Využitím univerzálního USB doku sice eliminujete připojení všech periferií na jediný kabel, ale do notebooku přesto budete připojovat dva – ještě napájecí. Dok s jediným kabelem nabízí zatím jen Lenovo, ale je jasné, že jeho OneLink Dock už má speciální konektor a není univerzální. Funguje s ním zatím jen pár modelů.
Ve finále tak stojíte před rozhodnutím, zda by nestačil nějaký USB hub a připojovat kabely tři – tedy napájecí, USB a k monitoru. Vyjde to mnohem levněji, odpadne zátěž procesoru, náběh monitoru je rychlý a je to jen jeden kabel navíc. Ovšem pak vám třeba svitne myšlenka, co takhle si k notebooku připojit monitory dva? To už se zpravidla bez DisplayLinku neobejdete, můžete však koupit samotný převodník z USB na DVI, verze podporující maximálně Full HD vyjde na tisícovku.
K testu zapůjčil:
