Blíží se konec roku a to je příležitost k bilancování a souhrnu těch nejdůležitějších událostí. Nemůžeme začít jinde než ve světě webových prohlížečů, ve kterých dnes průměrný uživatel počítače tráví zdaleka nejvíce času.
Jak se všem dařilo podle statistiků?
I když se jejich tvůrci snažili nabrat co nejvíc nových duší, žádné zemětřesení a výměna pozic se v průběhu roku nekonala. Když se totiž podíváme na vývoj tržních podílů těch nejpoužívanějších, rok 2018 vypadá vlastně docela nudně a to napříč analytickými službami.
Tak třeba polský Rankings (Gemius), jehož měřící kód najdete na většině velkých českých webů. Jak vidno z grafu níže, Chrome si od ledna po listopad držel stabilní a poměrně zdrcující odstup od všech ostatních a s cirka 45 % zůstává dlouhodobě českou jedničkou.
Statistická nuda v Česku: Chrome, pak dlouho nic, no a pak všichni ostatní
Problém má naopak Firefox. Jeho autoři sice loni představili novou generaci Quantum, která má být počátkem velkých změn, nicméně z tržního hlediska se to zatím neprojevilo. Firefox přes všechny novinky – letos už tak velké nebyly – v Česku v průběhu roku ztratil okolo 2,5 %. Velmi silným kupodivu zůstává stařičký a dále již nevyvíjený Internet Explorer (18 %) a jeho nástupce Edge od ledna do listopadu pomalu rostl a nabral necelá 2 %.
Nakonec nesmí chybět ještě Opera. Původem severský prohlížeč s tradičně silnou základnou uživatelů ve střední a východní Evropě. Jeho podíl se u nás po celý rok držel okolo 3 %, i když i on o pár desetin procenta klesl. A to přesto, že už tradičně chrlí jednu novinku za druhou. Nepomáhá to.
A co v globálním měřítku?
Podobné pozice přidělují prohlížečům i globální služby, i když s tím rozdílem, že rozdíl mezi Chromem a zbytkem je zpravidla ještě propastnější. Podle takového StatCounteru Chrome jen letos vyrostl o dalších 8 % na 72 % trhu.
Podle StatCounteru je rozdíl mezi Chromem a všemi ostatními na PC ještě propastnější. Na mobilech však už dnes není situace příliš odlišná. I tam Chrome panuje.
Druhý nejpoužívanější prohlížeč Firefox pak má podlé stejné analytické služby pouhých 9 %! Jen o něco menší náskok Chromu uděluje NetMarketShare, podle jehož čísel má klíčový program Googlu tržní podíl pouze 66 %.
Zemětřesení v Microsoftu
Statistiky výše by snad mohly skutečně napovídat, že rok 2018 byl pro prohlížeče relativně nudný a neodehrálo se nic, co by zamávalo s důvěrou surfařů; ať už pozitivně, nebo negativně. A do jisté míry tomu tak skutečně je.
Ani jeden výrobce letos nepředvedl žádnou přelomovou novinku a byl to spíše rok průběžného kosmetického vylepšování. Toho největšího sólokapra si pro nás nakonec nečekaně připravil Microsoft se svým Edgem, když na sklonku roku oznámil, že se v tom následujícím rozloučí s jádrem EdgeHTML – nástupcem Tridentu, pomocí kterého vykresloval stránky jeho předchůdce Internet Explorer.
Edge vzdoroval nadvládě Chromua Webkitu několik let, nakonec však do ringu hodili ručník i v Microsoftu. Jeho přechod na Chromium příští rok bude technologická senzace.
Namísto EdgeHTML, jehož jedinou aplikací byl právě prohlížeč Edge, Microsoft přejde na Chromium – open-source verzi Chromu, kterou k běhu používá i Opera.
Z uživatelského hlediska to bude jistě dobrý krok, Edge totiž bude používat zdaleka nejrozšířenější webový motor na internetu, a tak snad konečně odpadnou problémy s některými nekompatibilními weby optimalizovanými výhradně pro WebKit, kritici však upozorňují, že tak vlastně ještě více posílí vliv Googlu na podobu internetu, neboť je s přehledem největším vývojářem Chromia a má nad ním faktickou kontrolu.
A bude to zároveň definitivní vítězství WebKitu, nad kterým je postavené i Chromium. Jelikož jej používá i Apple, jeho jedinou relevantní alternativou zůstane Gecko v nitru Firefoxu, který bude muset čelit jeho obrovské nadvládě.
Nejde přitom jen o tržní podíly jako takové, ale i o přístup k technologiím a financování. Jakmile nyní naskočí do vývoje Chromia také Microsoft, mohlo by to v optimistickém scénáři znamenat to, že nad ním postavené prohlížeče lépe poběží na Windows.
Jednoduše proto, že bude součástí vývoje i firma, která Windows vyvíjí, což doposud neplatilo. Ostatně inženýři Microsoftu už poslední týdny skutečně do Chromia přispívají, takže se to už děje.
Chrome (nadále) udává tón
Mimochodem, ona obava z nadvlády Chromu má své opodstatnění, letošní rok byl totiž typický i v tom, že Google zasahoval do podoby webu nad rámec běžného tvůrce softwaru. Na jaře tak například oznámil, že postupně začne varovat před weby, které nepoužívají HTTPS.
Jednoduše tak, že stránky chráněné šifrováním bude považovat za normu a ty bez šifrované označí červeným varováním v adresním řádku jako nezabezpečené.
Z edukačního a bezpečnostního hlediska je to samozřejmě chvályhodné, otázkou však zůstává, jestli má mít takovou moc jedna jediná firma, Google tímto krokem totiž fakticky všechny přinutí, aby přešli na HTTPS a pořídili pro svůj web důvěryhodný certifikát.
Chrome letos kosmeticky upravil své rozhraní a přešel na oblejší tvary. Nadále zůstává neotřesitelnou jedničkou na velkých počítačích i mobilech, kde mu čísla kazí jen Safari na iPhonech.
Na podzim pak Google ve stejném duchu vystoupil proti problematickým reklamám – těm, které objektivně obtěžují surfaře, jsou klamavé, cyklicky zobrazují dialogy, aby uživateli zkomplikovaly opuštění webu aj.
Opět je zřejmé, že z boje proti takovému obsahu bude těžit koncový surfař, nicméně je principiální otázkou, jestli o tom má rozhodovat soukromý subjekt, který tak vlastně vytvoří pravidla, jak má vypadat reklama na webu.
Opět připomenu, že Google není žádné konsorcium internetových firem – jen jedna z nich, která však má kontrolu nad drtivou většinou surfování, a tak může z pozice neohroženého hegemona diktovat pravidla hry.
Opera a její drobky
Pokud Chrome letos opět udával obecný tón surfování, pak byla Opera už tradičně premiantem v chrlení všemožných vychytávek. Začalo to hned zkraje roku, kdy zrychlila svoje integrované anonymizační VPN, začala podporovat Chromecast a skripty, které by mohly při návštěvě zákeřného webu tajně těžit kryptoměny na vašem procesoru.
O měsíc později jsme se dočkali další Opery, která tentokrát slibovala, že je rychlejší než tehdy stále diskutovaný Firefox Quantum, a na jaře pak představila experimentální mobilní Opera Touch – prohlížeč se zcela novým způsobem ovládání.
Nakonec prohlížeč představil integrovanou peněženku na kryptoměny pro snadné platby na internetu a plán, že bude blokovat sušenkové dialogy, které tak často obtěžují na každém novém webu.
Opera je dnes takové Chrome na steroidech. Tedy Chromium a k tomu hromada specialit. třeba anonymizační VPN a integrované komunikátory. Na tržním podíl use to ale prakticky neprojevilo.
Jsou to vlastně drobnosti, ale viditelné, funkční a uživatel má pocit, že se prohlížeč dále vyvíjí, přináší i jiné novinky než spíše teoretická (a v praxi nepříliš znatelná) zrychlení toho a tamtoho. Nutno však opět zopakovat, že i přes zjevnou snahu ani toto s tržním podílem Opery fakticky nijak nehnulo a zůstává minoritním prohlížečem s několika málo procenty trhu.
Čtrnáctiletý Firefox to nevzdává
Firefox letos oslavil čtrnácté narozeniny a pokračoval v tom, co už započal v roce 2017: zrychlování na všech frontách a to nejen pokračujícími optimalizacemi samotného jádra, ale i vychytávkami jako třeba tzv. Tab Warming, kdy prohlížeč začne zpracovávat stránku v jiné záložce už v okamžiku, kdy na její ouško najedete myší a nikoliv až po klepnutí. Zdánlivě nicotná úspora několika set milisekund přitom může hrát roli v tom, aby se pocitově stránka zobrazila prakticky ihned.
Firefox dále experimentoval s rozšířenou a virtuální realitou, ale také hledáním cest k monetizaci. Jako ryzí open-source nezaštítěný žádnou velkou korporací to má totiž mnohem složitější. A tak na jaře koketoval s myšlenkou sponzorovaných odkazů (reklamy) na úvodní stránce (reklamní dlaždice používá i Opera), nebo promo odkazy na komerční VPN službu.
Před lety Firefox soupeřil s Internet Explorerem, dnes se pokouší vyzrát na Chrome
Některé novinky Firefoxu pak měly i určitý společenský přesah. Týká se to třeba speciální stránky Firefox Monitor, která podobně jako web Have I been pwned po zadání e-mailu sdělí, jestli figuruje v některé v uniklé databází uživatelských dat.
Proč znovu vynalézat kolo? Mozilla může web Firefox Monitor zaštítit svoji vlastní důvěryhodností a možná i více propagovat než jeho předloha od Troye Hunta, kterého zná především bezpečnostní komunita a nikoliv širší publikum.
Firefox není jen prohlížeč, ale třeba i vyhledávač uniklých uživatelských dat Firefox Monitor
V každém případě, pokračuje trend, kdy se někdejší vyzyvatel Internet Exploreru, který se mohl stát globální jedničkou, dostává tak trochu na druhou kolej. Ano, podle mnoha statistik IEčko nakonec skutečně předehnal, ale dost možná jen proto, že vývoj IE ukončil sám Microsoft a celý trh ovládl Chrome a jeho deriváty.
Firefox je tedy po 14 letech vývoje sice skvělý a moderní prohlížeč, avšak jeho postavení se přece jen změnilo a jeho letošní mírný pokles dává tušit, že stejně jako v případě Opery jeho technologický vývoj a zrychlování asi nebude stačit.
