V dalším pokračování povídání o Ubuntu si vezmu na paškál novou verzi 9.10. Je to sázka do loterie, nebo kvalitně odladěný systém, který vás přesvědčí, že je už Linux plně použitelný?
Canonical nedávno představil novou verzi Ubuntu 9.10 s kódovým označením Karmic Koala. Když jsem počátkem září přešel na Linux na svém pracovním notebooku, měla být právě tato událost vyvrcholením mého testování a příslibem návratu zpět do klidných vod Windows 7. Ubuntu se mi ale natolik zalíbilo – nebo mi možná spíše tak krásně sedlo k mé hardwarové konfiguraci, že si ho ještě nějaký čas ponechám.
Z Windows nebo Google aplikací jsem zvyklý na to, že slovo „Beta“ je spíše formalita. Platí to zvláště o Googlu, který na „Betě“ postavil svůj marketing a u svých produktů tento přívěsek schválně ponechával dlouhé roky, přestože se už dávno o žádnou betu nejednalo. U linuxových distribucí se ale člověk velmi rychle vrátí ke kořenům, k pravému významu tohoto slova. Betaverze se tu totiž skutečně chová jako betaverze a plno šotků a nástrah, se kterými by si neporadil ani Chuck Norris, najdete i v „Release Candidate“.
Ubuntu 9.10 a desktop Gnome 2.28
Novou „Karmickou Koalu“ jsem na svém notebooku zkoušel už od léta a setkával jsem se především s nefunkčním uspáváním do RAM i na disk, zlobilo mě nastavení zvuku, ztišený výstup na sluchátka (docela častý problém) a také velmi nestabilní práce s Bluetooth telefonem, kdy jsem první soubor ze zařízení sice přetáhl, tomu druhému se to ale už nepodařilo.
Když tedy přišel onen den a na webu Ubuntu.com se objevilo ke stažení finální sestavení populární distribuce, skutečně se mi do aktualizace příliš nechtělo. Ubuntu má docela zvládnutý přechod na novou verzi skrze aktualizační systém. Vzhledem k mým problémům s testovacími verzemi jsem se ale nakonec rozhodl pro novou čistou instalaci – třeba za předchozími lapáliemi skutečně stála jen nějaká kolize v konfiguračních souborech a skriptech, na kterých stojí každá distribuce.
Knižní nakladatelství Computer Press připravuje k novému vydání tradiční příručku k Ubuntu od Ivana Bíbra. Kniha ma 288 stran a d přiložená DVD. Věnuje se instalaci, správě i řešený klasických problémů. Na DVD najdete instalaci pro 32bitový i 64bitový systém a dodatečné programy včetně Flash Playeru, Adobe Readeru, všech populárních webových prohlížečů a Google aplikací včetně Google Chrome. Knihu si můžete objednat na webových stránkách elektronického obchodu knihy.cpress.cz.
Instalace
Instalátor Ubuntu se v nové verzi nezměnil a nebudu ho zde ani rekapitulovat, protože jsem prakticky stejný popisoval u recenze Ubuntu 7.10 Gusty Gibbon. První skutečnou novinkou je pouze souborový systém Ext4, který Ubuntu používá jako výchozí formát ve svém automatickém rozdělovači disku. Já si ovšem linuxové oddíly vytvářím podle vlastního vzorce. Té druhé si už ale všimne každý, v průběhu samotné instalace na vás totiž vyskočí klasická prezentace, ve které se vás bude Canonical snažit přesvědčit, jak je nová verze skvělá. Je zajímavé, že se takové prkotině v popisu verze 9.10 věnuje i Wikipedia, naštěstí to ale není jediná novinka Karmic Koaly.
Karmická Koala vám již při instalaci napoví, na co se můžete těšit
Po restartu počítače se již zobrazí nový grafický průběh startování systému. Na té nejnižší vrstvě se zobrazí jen bílé logo distribuce, po nastartování grafického systému ale už pěkná průběhová animace. Na YouTube sice najdete obrovské množství videí, jak to mohlo vypadat, respektive jak by si takové vizuální bootování představovali schopní designéři, spokojit se ale budete muset s tím, co máte. Alespoň se Koala bez zbytečných „blbinek“ nastartuje co nejdříve. Ale je tomu skutečně tak?
Grafické startování Ubuntu 9.10
Bojím se odpovědět, rychlost startu totiž není objektivní časový údaj a vždy se bude odvíjet od vaší hardwarové konfigurace. Na mém pracovním Fujitsu-Siemens Esprimo Mobile X9525 celý proces včetně automatického přihlášení trvá zhruba 70 sekund. Během této doby se spustí jádro, grafický systém a celý desktop včetně všech aplikací, které se mi spouští po startu až po instantní komunikátor, sítě, Bluetooth a další subsystémy. Není to tak špatné, ale 9.04 mi připadala subjektivně rychlejší. Teorie se tedy v mém případě od praxe liší.
Startování Ubuntu 9.10 podle představ fanoušků na YouTube (další pěkné video)
Gnome
Koala používá novou verzi desktopu Gnome. Asi nejviditelnější změnou je výměna IM komunikátoru Pidgin za Empathy. Funkčně jsou oba prográmky prakticky stejné, rozumí totožným protokolům a stejně se integrují do systému, z mého úhlu pohledu je ale Empathy vizuálně poměrně škaredý a nenabízí mi bohatší rozhraní Pidginu. Ačkoliv jsem před pár týdny přečetl studii, ve které vývojáři Gnomu zdůvodňovali tento přechod, já jeho benefitů nevyužiji, a tak byl Empathy po několika minutách „odejit“, nainstaloval jsem Pidgin a „do Středozemě se opět vrátil klid a mír“.
Instantní komunikátor Empathy a vpravo Pidgin
Další novinkou je přepracovaný správce Bluetooth připojení, který slibuje bohatou podporu bezdrátových zařízení, a pokud spárujete telefon, ve správci síťových připojení se dokonce objeví položka pro připojení na mobilní modem skrze Bluetooth. Potud opět teorie, v mém případě ale byla praxe naprosto stejná jako v testovacích verzích. I když jsem tedy spároval čtyři různé mobilní telefony naprosto protichůdných výrobců (HTC, SE, Nokia), místo kýženého 3G internetu na mě pouze vyskočila hláška „spojení se nezdařilo“.
Práce s Bluetooth, integrace zařízení v menu síťových připojení a správce Blueman
Stejně podivně se mi choval i klasický přenos dat. Jednou to šlo, podruhé zase ne a do třetice jsem několikakilobajtový soubor přenášel dobré dvě minuty. Recenze na internetu však hlásají spokojenost, z mé negativní zkušenosti si tedy neberte příklad. Ostatně výkon Bluetooth komunikace se mi nakonec výrazně zvýšil nainstalováním jiného populárního manažeru Blueman.
