Z Googlu po více než šesti letech odchází vrchní lobbista ve Washingtonu. Výdaje firmy na tuto disciplínu meziročně rostou. Musí, protože internetový obr je mnohým trnem v oku.
Lobbing ve vládních kruzích začíná být pro Google stále důležitější disciplínou. Když letos v lednu tehdejší nejvyšší šéf firmy Eric Schmidt předával křeslo zakladateli společnosti Larry Pageovi, zároveň oznámil, že se přesouvá na post výkonného předsedy, mezi jehož hlavní aktivity budou patřit jednání s partnery a především vládami. Dosazení tak zkušeného manažera na pozici tohoto typu jasně naznačovalo, že Google potřebuje s vládními činiteli všech zemí udržovat dobré vztahy a být jim na blízku.
Angažovanost největší internetové firmy světa ve vládních kruzích ostatně ilustrují i následující čísla: podle finančních výsledků Google za třetí fiskální kvartál utratil za aktivity spojené s lobbingem 2,38 milionu dolarů, přičemž ještě před rokem toto číslo činilo 1,2 milionu dolarů. Firma by letos za lobbing měla vydat celkem 6 milionů dolarů. V porovnání s příjmy Googlu a výdaji na jiné aktivity to samozřejmě není nijak závratné číslo, jeho výše ale neustále roste.
Google platí za lobbing více než Microsoft
Google dokonce předehnal i takového zkušeného lobbistu, jakým je věčnými soudními spory a tahanicemi ostřílený Microsoft. Redmond letos za stejné čtvrtletí utratil „pouze“ 1,88 milionu dolarů, tedy zhruba o 300 tisíc dolarů méně, než Mountain View. Facebook, na který si vlády různých zemí také svítí stále více a více, v prozatím posledních známých číslech uvedl výdaje na lobbing ve výši 360 tisíc dolarů. Oproti Googlu a Microsoftu je sice toto číslo zanedbatelné, ještě před rokem ale bylo poloviční. A dá se dost dobře odhadovat, že výdaje Facebooku na tuto disciplínu rok od roku porostou, úřadům se totiž nelíbí kde co – údajné porušování soukromí, špatné nakládání s osobními údaji a mnoho dalších věcí.
Na mou duši, na psí uši... nejvyšší lobbista Googlu Alan Davidson (uprostřed) po více než šesti letech firmu opouští.
Velice podobné problémy jako Facebook má také koráb Larryho Page a Sergeje Brina. Google už byl vládami Spojených států a Evropské unie popotahován kvůli mnoha věcem. Aby internetové společnosti mohly v takových sporech argumentovat a stavět obhajoby a důkazní materiály, musí si nejenom obstarat armádu kvalitních právníků, ale také vytvářet vztahy v prostředí, které zadává podněty k prošetření – ve vládních kruzích. Známé, spřízněné duše a lidi znalé dané problematiky je dobré mít všude.
Zatím největší problémy se státními úřady má Google v domovských Spojených státech. Tamní vládě a konkurentům se nelíbí kde co. Eric Schmidt proto do Googlu v roce 2005 najal Alana Davidsona, jejich historicky prvního lobbistu na plný úvazek. Ten během šesti let ve Washingtonu vybudoval mnohačlenný tým lobbistů a právníků, kteří v kongresu hájí zájmy internetového obra. Několikaletý šéf nezávislé organizace bojující za otevřenost internetu však nyní oznámil, že Google opouští a nechává ho před několika otevřenými případy.
Na koberečku v senátu
Google v současné době čelí poměrně masivnímu prošetřování ze strany amerických a evropských úřadů, kterým se nelíbí dominantní postavení firmy v oblasti internetového vyhledávání. Jednou z mnoha stížností, kterou si Eric Schmidt vyslechl při zářiovém slyšení v americkém senátu (originální dokument zde), bylo, že Google ve vyhledávání produktů cíleně umísťuje produkty z jeho nabídky na stabilní třetí pozici, zatímco nabídky z ostatních srovnávacích služeb se generují náhodně.
Eric Schmidt se po odchodu z funkce výkonného šéfa snaží dělat dobré vztahy mezi zákazníky a vládami. Letos v září musel vysvětlovat mnohé pochybnosti ve washingtonském senátu.
„Uvařili jste si to tak, abyste byli stále na třetí pozici,“ řekl Schmidtovi republikánský senátor zastupující stát Utah Mike Lee. „Pane senátore, mohu vás ujistit, že jsme vůbec nic neuvařili,“ nenechal se bývalý CEO Googlu. Proti firmě vystoupilo několik zástupců různých internetových společností, které se cítí dominancí Googlu ohroženi a podle kterých internetový gigant výsledky vyhledávání ovlivňuje ve svůj prospěch. Toto podezření ostatně hrálo velikou roli v poměrně dlouhém schvalování akvizice společnosti ITA Software, díky níž Google vstoupil na trh s elektronickými letenkami. Regulátoři se obávali, že by své nové službě mohl přizpůsobovat výsledky vyhledávání. Nic se ale nakonec nepotvrdilo a obchod po roce prošel.
Zástupci Googlu si ale dále stojí za tím, že jejich služby jsou ke všem naprosto stejně férové a nikomu (včetně sebe) nenadržují. Schmidt například poukázal na to, že se poučili od jiných společností. „Dostali jsme lekce od našich předchůdců,“ řekl v senátním slyšení. „Minulost jedné společnosti nemusí znamenat budoucnost jiné,“ doplnil a i když nikoho nejmenoval, jednoznačně poukazoval na mnohé soudní spory Microsoftu.
Schmidt si nemyslí, že by výsadní postavení Googlu na trhu mělo nějaký zásadní vliv. "Uživatelé jsou jedno klepnutí myší od toho odejít ke konkurenci," řekl. Podotknul také, že díky jeho firmě vznikla nová ekonomika, která lidem dává práci a přiležitosti. Odpůrci jsou ale jiného názoru. Jak situaci trefně popsaly New York Times, zatímco Google říká, že chce nabízet služby pro uživatele a podporuje svobodný internet, kritici a konkurence naopak hlásají, že postavení vyhledávače Googlu už dávno svým vlivem přesahuje do celé řady dalších záležitostí.
Ten dobrý druh lobbingu
Není to pouze obrovský vliv internetového vyhledávače, co úřadům a konkurentům vadí. Spolu s firmami jako Apple a Facebook čelí Google neustálému prošetřování ohledně soukromí uživatelů. Trnem v oku kritikům jsou zejména mobilní platformy a aplikace, které o uživateli sbírají obrovské množství dat včetně aktuální polohy.
V zemích Evropské unie to Google, Facebook a další budou mít od příštího roku ještě těžší. Eurokomisařka Viviane Redingová totiž hodlá prosadit úpravy zákona týkajícího se ochrany osobních údajů u bezplatných internetových služeb. Současné znění z roku 1995 je podle ní neaktuální a nedostatečné. "Společnosti, které směřují své služby na evropské trhy by měly podléhat evropskému právu," řekla v prohlášení Redingová. "V opačném případě by neměly být oprávněny dělat na našich trzích byznys," dodala. Je tak dost možné, že internetové služby budou muset umožnit uživatelům mazat jejich osobní obsah.
Google se rovněž v létě dohodl s americkým Ministerstvem spravedlnosti na mimosoudním vyrovnání ve výši 500 milionů dolarů. Úřadu se nelíbilo, že firma umožnila přes systém AdWords inzerovat kanadské farmaceutické společnosti, jejíž podnikání bylo v rozporu s americkými zákony.
Dá se předpokládat, že jak poroste síla internetu, nových technologií a samotného Googlu, rozpočty a výdaje na lobbing budou větší a větší. Google prozatím neoznámil, koho dosadí do nejvyššího lobbistického křesla po odcházejícím Davidsonovi a specifikován nebyl ani případný termín. Nový schopný člověk budu ke stávajícímu týmu jistě potřeba. Mountain View má totiž veliké plány s mobilními službami, kde například ve vyhledávání drží ještě větší pozici, než v případě klasické verze.
Eric Schmidt alespoň ujistil veřejnost, že jeho firma rozhodně nepodporuje žádné nekalé lobbistické praktiky. „Existuje druh lobbingu, kdy zaplatíte jednomu bývalému senátorovi, aby promluvil s nějakým současným senátorem…,“ naznačil Schmidt. Podle něj ale Google jde jinou cestou a veškeré své působení ve vládních kruzích drží v hranicích zákona. Jeho druh lobbingu údajně zahrnuje především šíření internetové osvěty ve vládních a státních kruzích.
