V únoru jsme změřili, který z prohlížečů nejméně zatěžuje procesor. Nyní podobné měření provedl Fraunhofer, sledoval ale elektrický příkon. Zvítězil IE10 na Windows 8.
Letos v únoru jsme na Živě.cz změřili spotřebu RAM a procesorového času u čtyř nejpoužívanějších webových prohlížečů. V programech jsme postupně a automatizovaně otevírali nové panely a navštěvovali oblíbené stránky jako YouTube, mapové portály atd.
V únoru jsme měřili, jak postupně roste čas, který musel procesor věnovat každému z prohlížečů při plnění naprosto totožných úkolů. Zelená Opera a fialový IE 10 si na Windows 8 vedly nejlépe.
Nyní si podobný test objednal i Microsoft v amerických laboratořích Fraunhofer. K dispozici je několikastránková studie (PDF), kde je do nejmenšího detailu rozepsaná metodika testu.
Microsoft v tomto případě ale nehledal informaci o tom, jak který prohlížeč spotřebovává systémové prostředky, ale chtěl zjistit, který z nich má největší spotřebu.
Ono to ale spolu samozřejmě souvisí, zvýšená spotřeba je totiž často přímo úměrná zátěži procesoru. Pokud jsme tedy v našem testu zjistili, že během pětiminutového měření spotřeboval na Windows 8 Internet Explorer 10 společně s Operou nejméně procesorového času, znamená to, že procesor neměl takovou práci jako u ostatních prohlížečů a tedy nespotřeboval ani tolik energie.
Testy Fraunhoferu byly mnohem komplexnější a naše primitivní měření potvrzují.
Testy podle Fraunhoferu (na objednávku Microsoftu)
Pracovníci laboratoře si vybrali několik současných notebooků a desktopů s Windows 8 a ze systému odinstalovali veškeré smetí od OEM výrobců. Následně zastavili také všechny úlohy na pozadí vyjma těch systémových a také integrovaného antiviru Defender. Poté už konečně mohli změřit příkon těchto počítačů, aby získali informaci o jejich klidové spotřebě.
V další fázi testu ve Fraunhoferu nainstalovali na každý z počítačů Internet Explorer 10, Chrome 26 a Firefox 20 a začali provádět testy. Každý z prohlížečů postupně načítal desítku nejnavštěvovanějších webů v USA podle Alexy. Patří sem Google, Yahoo, YouTube, Facebook, Wikipedie nebo třeba také Bing. Pracovníci i tentokrát měřili příkony, od kterých pak mohli odečíst ty klidové a získali tak rozdíl, za který je zodpovědný právě každý z prohlížečů na konkrétním webu a počítači. Když pak tyto hodnoty zprůměrovali, mohli s určitou dávkou statistické jistoty prohlásit, který z prohlížečů je nejhladovější a který naopak nejúspornější.
Zprůměrovaný elektrický příkon na všech noteboocích a desktopech podle jednotlivých webů a prohlížečů. Internet Explorer si z trojice ve všech případech vedl lépe.
Na co přišli? Internet Explorer 10 měl v testu nejnižší příkony, což koreluje s naším zimním měřením, kde měl zase nejnižší zátěž na procesor. Metodika obou testů byla přitom rozdílná, v našem případě jsme totiž v prohlížeči postupně otevírali další a další panely vedle sebe, prohlížeče se tedy musely vypořádat i s většími nároky na RAM a další režií. Přesto jsme ale došli v podstatě ke stejným výsledkům.
V dalším testu pak pracovníci Fraunhoferu otestovali počítače a prohlížeče také na přehrávání videa pomocí HTML5 a Flash Playeru a provedli také zátěžový benchmark Fish Bowl, který testuje grafické možnosti HTML5. Ten jediný by mohl vzbuzovat určitý rozpor, pochází totiž z dílny Microsoftu, a tak by zde mohla být teoretická možnost, že je na něj Internet Explorer optimalizovaný.
Tabulka zprůměrovaných příkonů [W] na noteboocích
| Prohlížeč | Klidový příkon | Weby | Fish Bowl | Flash video | HTML5 video |
| IE | 14,7 | 15,6 | 34,9 | 21,2 | 22 |
| Firefox | 14,7 | 16,3 | 23,4 | 23,4 | 24,9 |
| Chrome | 14,7 | 16,6 | 37,6 | 26 | 25 |
Tabulka zprůměrovaných příkonů [W] na desktopech
| Prohlížeč | Klidový příkon | Weby | Fish Bowl | Flash video | HTML5 video |
| IE | 37,8 | 38,8 | 53,9 | 48,2 | 44 |
| Firefox | 37,8 | 39,3 | 53,9 | 50 | 49 |
| Chrome | 37,8 | 39,7 | 61,8 | 51,7 | 47 |
Největší zátěží na spotřebu byl samozřejmě zmíněný HTML5 benchmark, který u notebooků zvedl příkon dvakrát a na desktopech o 50 procent. Hraní náročné hry napsané v HTML5, případně používání komplikované webové aplikace se tedy může výrazně podepsat na výdrži.
U běžného surfování na desítce referenčních webů poskočil u notebooků příkon o 7 až 13 procent, zatímco na desktopech pouze o 3 až 5 procent. Na těchto poměrových rozdílech jde vidět, že se notebookové čipsety chovají opravdu trošku jinak než ty desktopové, se kterými jen tak něco nehne.
Význam podobných testů bude v následujících letech neustále růst, už dnes je totiž na domácích počítačích surfování tou nejčastější činností a přenosný počítač se stává hlavním představitelem osobního počítače.
Podrobné výsledky měření najdete v původní studii laboratoře Fraunhofer.
