Stratobus: chytrý dron vysoko v oblacích

Označení „dron“ si s příchodem Obamy vysloužilo velmi negativní dojem, především kvůli tomu, že malá dálkově ovládaná robotická letadla jsou používaná nejen na sledování oblasti, ale také zabíjení.

TIP: Bezpilotní letouny: vraždící stroje bez soucitu

Drony ale mají samozřejmě i řadu pozitivních využití, o které se snaží i projekt Stratobus.

Stratobus: chytrý dron vysoko v oblacích

I když je Stratobus označován jako dron, je to spíše hybrid mezi dronem a satelitem, především kvůli výšce ve které operuje. Jak název napovídá, je zaměřen na oblast stratosféry, konkrétně na výšku až 20 kilometrů na zemí – v bezpečí a nad úrovní běžných leteckých tras.

Stratobus je určen pro výšku kolem 20 km

Projekt Stratobus má na svědomí tým z Thales Alenia Space, který spolupracuje s dalšími týmy v rámci Airbus Defence & Space CEA-Lien a Zodiac Marine.

Cílem bylo vytvořit co možná nejvíce autonomní dron, který by dokázal operovat velmi dlouhou dobu bez nutnosti servisního zásahu a doplňování paliva. I když se o podobný koncept snaží i například projekt Loon od Googlu, zaměření těchto balonů je trochu jiné a použití omezenější.

Délka Stratosu by měla být 70 až 100 metr a průměr konstrukce kolem 20 až 30 metrů. Nejde tak zrovna o miniaturní dron, ale do velké vzducholodě má ještě daleko.

Rok bez přistání

Stratobus dokáže vzlétnout ze země sám, nepotřebuje tedy vynášet nebo nějaké pomocné zařízení jako některé podobné letouny. Jedním z hlavních použití je možnost pořizovat snímky dané oblasti s vysokým rozlišením a s lepší aktualizací, než je tomu v případě klasických satelitů. To lze využít pro sledování různých přírodních katastrof, úkazů a dalších důležitých událostí – humanitární pomoc a podobně.

Aerodynamický tvar a větrné motory odolají větru s rychlostí až 90 km/h

Přenos dat probíhá nejen přes specializovanou mobilní jednotku na zemi, ale také přes satelit, který je ještě ve větší výšce. Stratobus je možné i dálkově ovládat a je koncipován tak, aby vydržel třeba celý rok v oblacích bez nutnosti externího ovládání a korekce. Kvůli tomu musí být konstrukce z uhlíkových vláken odolná proti různým vnějším vlivům.

Stratobus zvládne být stabilně na jednom místě a díky aerodynamickému tvaru odolá i povětrnostním podmínkám s rychlostí až 90 km/h. Vnitřní zařízení jsou hermeticky uzavřená, čímž se chrání nejen proti vlhkosti, ale konstrukce by měla zabránit i UV paprskům. Dron by měl přežít celodenní záření od Slunce, ale i okolní teploty -50 až -80 stupňů celsia.

Integrované solární články zajišťují neustále dobíjení palivových článků, Stratobus se dokáže otáčet za Sluncem pro optimální příjem energie

Pro neustálé napájení přes den i v noci slouží kombinace solárních článků a baterie. Tvůrci počítají s tím, že se Stratobus bude otáčet za Sluncem, takže bude napájení v průběhu hodin vždy co možná nejoptimálnější. O koordinaci pohybu se stará dvojice malých větrných motorů. Baterie musí být kvůli nízkým teplotám tvořena z palivových článků.

Unese až 200 kg

Stratobus má mnoho možností použití. Kromě snímkování dané oblasti, lze do konstrukce osadit další různá elektronická a měřící zařízení s hmotností až 200 kg. Může tak obsahovat například přijímače a vysílače GSM, GPS a dalších signálů pro danou oblast a zlepšit tak sílu, přesnost sítě nebo třeba rychlost internetu.

Horší zprávou je, že Stratobus je stále ve fázi konceptu a návrhu a první prototyp by se měl objevit teprve v průběhu příštích pěti let. Problém není totiž pouze v oblasti konstrukce, ale i s výrazným snížením ceny, aby ho bylo možné použít ve větších počtech a pro různé účely.

Pokud se vše podaří, měl by Stratobus vydržet nejen celý rok v oblacích, ale životnost by měla být až pět let.

Video