Hlasová asistentka Alexa je v dnešní době již poměrně dost chytrá. Šéf jejího vývoje Rohit Prasad s ní ale tolik spokojený není a stále přemýšlí, jak by ji mohl vytvořit ještě inteligentnější. Přemýšlel o tom tak moc, až došel jedinému názoru - musí dostat robotické tělo, jinak se nikdy nestane skutečně chytrou.
Prasad o tom hovořil konferenci věnované umělé inteligenci v San Franciscu, kterou pořádal magazín Massachusettského technologického institutu Technology Review. Inženýr zde doslova řekl, že „jediný způsob, jak udělat chytré asistentky opravdu chytré, je dát jim oči a nechat je prozkoumávat svět“.
Zařízení vybavené Alexou již dnes mají kamery, které mohou sloužit jako oči. Podle Prasada to ale není dostatečné, podle něj je třeba celé robotické tělo. Že by Amazon na něčem podobném pracoval, neřekl, loni ale Bloomberg informoval, že firma skutečně o osobním robotovi s Alexou uvažovala. Měl to být domácí pomocník, který by lidem pomáhal s běžnými úkony.
Prasad není jediný, který dospěl k tomuto názoru. Více odborníků se nechalo slyšet, že stroje nikdy zcela nepochopí lidský jazyk, dokud nebudou moci zažít reálný svět. Právě tato zkušenost by jim mohla pomoci vytvořit jakýsi rozum, který u lidí mozek vytváří automaticky.
Vytváří ho mimo jiné díky komplexním vizuálním a dalším datům, která stroje běžně nemají k dispozici. Kdyby je měly, co by se stalo? To je otázka, kterou se zabývá neurobiologie, robotika a obor umělé inteligence v rámci tzv. teorie vtělené kognice. Protože Prasad má u vývoje Alexy na starost zpracovávání přirozeného jazyka, je to téma, které ho zajímá. A pořádné porozumění jazyka nepřijde bez těla, myslí si.
