Evropská komise včera představila nové nařízení týkající se Evropské digitální identity. V členských zemích EU budou díky ní občané moci prokazovat totožnost na úřadech i u soukromých společností. Tzv. eID bude uloženo v evropských peněženkách digitální identity, které budou mít formu mobilní aplikace.
Komise vyzvala země, aby do září 2022 vytvořily společný soubor nástrojů, tedy domluvily se na technické architektuře, normách apod. Vývoj a první tři roky provozu nového systému by měly podle EK stát 10,5 milionu eur (270 milionů korun).
Na české poměry IT zakázek je to směšná suma, Komise ale nezavádí zcela novou digitální identitu, jen chce propojit ty současné, které se již v unii používají. Evropská digitální identita tak bude nadstavbou nad českou eIdentitou a jejími alternativami v jiných zemích.
Ty již částečně propojeny jsou díky nařízení eIDAS. Už dnes mohou úřady využívat přihlašovací brány, které umožní zahraničním uživatelům přihlašovat se do jejich služeb. Zatím je to ale omezené, protože panevropské brány nejsou povinné. A omezení je také v tom, že z deseti českých identifikačních prostředků se zatím k evropským službám umí připojit jen eObčanka. Ta navíc vyžaduje zvláštní čtečku, tudíž to není tak úplně mobilně-digitální řešení.
Co se změní po zavedení Evropské digitální identity?
- Úřady dosud mohly, avšak nemusely nasadit přihlašovací brány eIDAS. Nově pro ně budou povinné. Povinné je budou mít i některé soukromé společnosti.
- Státy musí občanům digitální identitu poskytovat (zatím to dělá jen 14 zemí). Občané ale nemají povinnost ji používat, jde o dobrovolnou funkci.
- Digitální identita bude uložená v mobilu. Bude fungovat online i offline (prostřednictvím QR kódů nebo NFC).
- Do digitálních peněženek půjde uložit řidičský průkaz, diplomy a jiná potvrzení o kvalifikaci, recepty na léky nebo kvalifikovaný elektronický podpis.
K čemu se bude hodit Evropská digitální identita?
Jednoduchá odpověď zní – k tomu, co ta česká, akorát ji bude možné používat v celé EU. A díky většímu množství funkcí se rozšíří její možnosti i v domácích zemích. Protože je vše uloženo v mobilu, nebudete muset nosit s sebou občanku, řidičák, diplomy…
Komise uvádí, že digitální identitu půjde využít například:
- u veřejných služeb, jako jsou žádosti o vydání rodného listu, lékařského potvrzení nebo nahlášení změny adresy,
- k otevření bankovního účtu,
- k podávání daňového přiznání,
- při předkládání přihlášky na univerzitu, doma nebo v jiném státě Unie,
- k uložení lékařského předpisu, který lze použít kdekoli v EU,
- k prokázání věku,
- při pronajímání vozidla pomocí digitálního řidičského průkazu,
- při ubytování v hotelu.
Občané přitom budou při prokazování moci sdílet jen vybrané údaje, nikoliv vše. Když bude chtít mladík koupit pivo a výčepní jej požádá o potvrzení věku, v aplikaci mu bude moci ukázat jen věk, nemusí znát celou adresu, dosažené vzdělání apod. (Aby to fungovalo, v hospodě budou pochopitelně muset mít patřičnou čtečku či čtecí aplikaci v mobilu.)
Kdy bude Evropská digitální identita fungovat?
Jak už píšeme v úvodu, Komise oslovila členské země, aby se dohodly na interoperabilitě svých národních digitálních identit. K tomu by mělo dojít do konce září 2022. V říjnu by měly být specifikace hotové a mohly by proběhnout pilotní testy.
Oficiální termín spuštění ale neexistuje, členské státy nicméně musí Evropskou digitální identitu začít používat do jednoho roku od zahájení platnosti nového nařízení. O něm teprve budou stát a evropský parlament jednat a ke schválení nejspíš dojde až příští rok.
„Evropská digitální identita nám umožní bezpečným a transparentním způsobem provádět v kterémkoli členském státě stejné úkony jako doma. Ať už jde o pronájem bytu nebo otevření bankovního účtu mimo naši domovskou zemi, tyto úkony nebudou představovat žádné dodatečné náklady ani překážky. O tom, kolik informací o sobě chceme sdílet, s kým a za jakým účelem, budeme rozhodovat my sami. Jedná se o jedinečnou příležitost k tomu, abychom prohloubili pocit, že žijeme v Evropě a jsme Evropané,“ říká Margrethe Vestagerová, výkonná místopředsedkyně Komise odpovědná za Evropu připravenou na digitální věk.
