Nainstalujte si třeba pět antivirových programů a přece vám to bude k ničemu. Sice se zbavíte trojského koně, nikoliv však stafylokoků. Mobilní telefon může být domovem stovek tisíc bakterií.
Když zkušenému uživateli počítače pronikne do systému nějaký ten malware, je to samozřejmě ostuda. Jak se to mohlo stát? Cožpak nedodržel těch několik základních pravidel, která nás zpravidla ochrání lépe než celá armáda antivirových programů? Ať už se vám něco podobného v poslední době také stalo, nebo jste naopak skálopevně přesvědčeni, že vám to opravdu nehrozí, vězte, že váš počítač je plný virů právě teď a nehledě na to, jestli preferujete Windows, Linux nebo třeba Chrome OS.
Bakterie z rodiny E.coli
Mám na mysli samozřejmě trošku jiné viry. Ty skutečné a živé. Vaše pracovna je totiž jedním z nejšpinavějších míst domova. Toto zjištění čas od času potvrdí prakticky každý průzkum mikrobiologů, kteří zkoumají přítomnost všemožných virů a bakterií počínaje těmi neškodnými a konče stafylokoky a zástupci rodiny E.coli, které s naším tělem mohou provést podobné divy jako Stuxnet s íránským průmyslovým počítačem.
Kuchyňská houbička
Mikrobiologové z Arizonské univerzity v posledních deseti letech přišli hned s několika studiemi (1, 2), ve kterých porovnávali počet bakterií na čtvereční palec v různých místech našich domovů. Jestli si myslíte, že nejvíce biologického malwaru naleznete na záchodové míse, hluboce se mýlíte.
Zatímco povrch průměrné toalety napříč zeměmi obsahuje dle různých zdrojů okolo 50 mikrobů na čtvereční palec (okolo 8 mikrobů na čtvereční centimetr), takové kuchyňské prkénko, na kterém jste před chvílí vykostili kuře, jich obsahuje až 200× tolik. Ve velké míře se zde přitom mohou vyskytovat i fekální bakterie a to zejména při práci s vnitřnostmi.
Kuchyňská houbička (hnědá struktura) pod mikroskopem plná bakterií, hub a kvasinek (Foto. Dennis Kuknel Microscopy)
Zemí zaslíbenou pro každého mikroba je však utěrka a houbička. Zatímco utěrka, pokud není dobře vysušená, může obsahovat až milion bakterií na čtvereční palec, houbička díky své struktuře a permanentní vlhkosti nabízí zázemí až pro 10 milionů mikrobů na čtvereční palec. Podle profesora mikrobiologie Chucka Gerbyho z arizonské univerzity je tedy touto optikou až 200 000× špinavější (nebo spíše živější) než záchodové prkénko. Vysvětlení je přitom docela jednoduché – toaletu zpravidla čistíme agresivnějšími dezinfekčními prostředky než kuchyňskou linku.
Počítače jsou bezpečnou zónou pro mikroby
Nejšpinavějším elementem domácnosti je ale její samotný obyvatel – člověk. Ten je zároveň dokonalým přenašečem a kdekoliv se zdržuje, zanechá po sobě celé biologické kultury. Jelikož stále více času trávíme u počítače a s chytrým mobilem v ruce, je přirozené, že i elektronika bude vděčným domovem mikrobů.
Podle dalšího výzkumu z Arizony (sic už staršího data z roku 2004) obsahuje průměrná kancelář okolo 21 tisíc mikrobů na čtvereční palec. Na pracovním stole, u kterého právě nyní nejspíše sedíte, se tak může potulovat až 10 milionů bakterií.
Mikroskopický snímek života v klávesnici – hojně rozšířené bakterie rodu Pseudomonas (Foto: Smith College Northampton)
Kupodivu relativně dobře je na tom počítačová myš. V průměru na ní najdete okolo 1 700 mikrobů na čtvereční palec. Sice je to mnohonásobně více než u toalety, ale stejně tak neporovnatelně méně než v případě houbičky – opravdové Petriho misky každé kuchyně.
Nejhůře na tom dokonce není ani natolik zprofanovaná klávesnice plná drobků. Podle arizonských vědců obsahuje zhruba dvojnásobné množství mikrobů – tedy okolo 3 300 bakterií na čtvereční palec.
Biologická zbraň? Váš mobil
Kdo je tedy skutečným vítězem ve špinavosti počítačové techniky? Zde pomůže selský rozum. Nejšpinavější věcí je zpravidla to, co neustále nosíme sebou a permanentně se toho dotýkáme. Je to samozřejmě mobilní telefon.
Podobné shluky E.coli najdete občas i na mobilním telefonu (Foto: Eric Erbe, Flickr, CC BY-NC-SA 2.0)
Na průměrném mobilním telefonu a tabletu může přežívat až 25 tisíc mikrobů na čtvereční palec, tedy mnohokrát více než v případě klávesnice plné zapadlých drobků. Bakterie se přitom na povrch mobilu dostanou mnoha způsoby. Při cestě MHD, kdy se chvíli držíme společných úchopů třeba v tramvaji a autobusu a posléze do ruky vezmeme právě telefon, nebo při telefonování, kdy se telefon dotýká tváře a usazují se na něm kapénky plné bakterií a virů. A třeba právě aktuální viry nachlazení a chřipky mohou v některých případech na podobných površích přežívat až 72 hodin. Stávají se z nich inkubátory bez přirozeného nepřítele, poněvadž mobilní telefony a tablety z šetrných důvodů zpravidla neomýváme savem a jinou agresivní dezinfekční chemií – vždyť se přeci všude píše, že stačí ubrousek a vlažná voda.
Až tedy budete příště tvrdit, že váš počítač a mobilní telefon nemá s viry co do činění, vězte, že realita je trošku jiná a pro slabší povahy snad i trošku děsivá. Na stranu druhou naše výpočetní technika alespoň tímto způsobem stále drží v pozoru náš imunitní systém, který zabojuje pokaždé, kdy spustíte třeba Battlefield a začnete hekticky kmitat myší sem a tam.
