Zesík

Nevidím důvod, proč by to nešlo, akorát se samozřejmě musíš krotit s maximální hlasitostí, kterou budeš používat. Pokud nebudeš překračovat hranici, kdy to ještě bude hrát čistě bez zkreslení, tak to bude v pohodě.

díky za radu

Pokud je zesilovač na výstupu 8 Ohm a ty tam připojíš 4 Ohm reproduktory, bude to možná zkreslovat mnohem dřív, než bys stačil ty reproduktory přetížit...

Co můžeš udělat dnes, odlož na včerejšek.

To je nesmysl, pokud je ten zesilovač stavěný na 400 W, tak k žádnému zkreslování před přetížením 8 W/4 Ohmového reproduktoru nedojde. Je nutné před zapnutím zesilovače stáhnout hlasitost na nulu a potom opatrně přidávat hlasitost do dosažení maxima reproduktoru, jinak hrozí přetížení reproduktoru.

To, že má zesilovač napsáno 400W, znamená, že má 2x200W a to špičkového výkonu. Takže ve skutečnosti to bude tak 2x30W.

Co můžeš udělat dnes, odlož na včerejšek.

I v tom případě platí, co jsem napsal o tom přetížení. Platilo by to i v případě, že by měl ten zesilovač jenom 2×16 W/8 Ohm sinus.

Přístroje do auta obvykle mívaly 4 Ohm výstupní impedancik kvůli nízkému napětí dostupnému v autě. I když tyto výkonné zesilovače musí mít měnič napětí. Je fakt, že by si to měl ověřit.

A ještě jsem se chtěl zeptat jesli k tomu zesíku mužu připojit víc ruzno napěťových reproduktorů např.: 2×3w +2×5w +2×8w a vše při 4ohm.

Napěťové...raději pojmy nepoužívej. To jsou výkony (tedy přesněji příkony) těch reproduktorů a jejich impedance je 4 Ohmy. Zapojit to můžeš, ale bacha na hlasitost. Velice lehce je tím 400W zesilovačem (cool "power amplifier" po tvojemu) odpáliš. Ale můžeš je zapojit séroivě (3W+5W+8w jeden kanál, 3W+5W+8W druhý kanál), celková impedance kanálu bude 12W. A 16W, taky málo, ale zase větší impedance. Sice i tak je to se 400W zesákem na odpálení, ale už "trochu méně".

Takže když je takhle zapojím tak je nspálím opravdu se napětí takto sčítá já si to též myslím ale nejsem audio expert tak se radši ptám.

Jak jsem vysvětli níže, smysl má jenom kombinace 5W + 8 W v sérii, čím se dosáhne 10 W při 8 Ohm impedanci, jelikož každý má stejnou impedanci, proto i napětí i výkon na nich bude stejný. Aby se nezničil ten 5W, múže to být maximálně 5 + 5 W.

--- "celková impedance kanálu bude 12W." Pozitrone, to si snad deláš srandu.

Se překlepl s Ω.

Sry no, někdy mám prsty rychlejší než mozek, samozřejmě je to Ohm

Ale dívám se že jsem asi ještě spal. 3x bedny, každá 4 Ohmy, v sérii 12 Ohm. Akorát ještě, co je to za bedny? Asi bude každá hrát jinak "nahlas" (různé příkony, možná mají i různou citlivost....)

A jak přesně je chceš zapojit? Sériově, paralelně nebo vždy zvlášť každou dvojici? Pokud zvlášť, není problém, jenom pozor na maximální výkon. Paralelně zapojení nedoporučuji a sériově, tam je zase problém, že se mi výkony rozloží rovnoměrně na ty reproduktory vzhledem na impedanci a potom to skoro nemá smysl, protože pokud bych do série zapojil 3W + 5W +8W, tak bych dosáhl maximálně 3+3+3 W (9 W) jinak bych ten nejslabší přetížil. Při kombinaci 5W + 8W bych zase měl maximálně 5W + 5W (10W) jinak ten 5 W shoří.

Jestli jsou ty bedny vícepásmové a spojíš je do serie, pohádají se ti výhybky a bude to vydávat velice zajímavé zvuky. A je docela možné, že se zesilovač rozkmitá. Každopádně jde o docela riskantní dobrodružství, které bude vyžadovat velmi opatrný přístup a velmi opatrnou manipulaci s regulátorem hlasitosti.

Jenom dvě dvojce ze tří mají vyhybky. (sry za gramatiku)

Ten zesilovač má tolik výstupů?

Pravý +/-, Leví +/-

Tak v tom případě tam nemůžeš dát víc, než 2 reproduktory.

Takže pokud ten zesilovač bude mít sinusový výkon 2 x 200W, bude při plném vybuzení na jeho výstupech napětí 40 V. Nejjednodušším a nejbezpečnějším řešením by bylo, použít dva shodné oddělovací transformátory o výkonu 18 - 20 W s těmito parametry:Primár - 40 V/0,5 A, sekundár 1 (pro 3W bednu) - 3,5 V/1A, sekundár 2 (pro 5 W bednu) - 4,4 V/ 1A a sekundár 3 (pro 8W bednu) - 5,6 V/ 1,5 A. Pro výpočet můžeš použít vzorce pro návrh běžného síťového transformátoru a počet závitů znásobit konstantou 1,4, bude to pořád lepší, než experimenty s kombinací různých zapojení a hlavně: všechny bedny budou optimálně vybuzené a nebude hrozit jejich poškození i když pustíš zesík naplno. Je otázka, nakolik je deklarovaný výkon reálný, ale abys to zjistil, potřeboval bys tónový generátor, měřič úrovně, osciloskop a těmito přístroji pak zjistit, při jakém výstupním napětí dochází k limitaci signálu. A také počítej s tím, že pokud by ten zasilovač 2 x 200 W sinus opravdu ,,uměl" musel bys ho napájet ze zdroje, který by byl schopen dát bez poklesu napětí proud minimálně 40 A!!!

Krakonoši, takovéhle trafo neudělá. Výstupní trafa pro zesilovače jsou dost složitá záležitost, pokud mají přenášet široké kmitočtové spektrum. Výstupní trafa u elektronkových rádií byla jednoduchá, protože se přenášel rozsah pár kilohertzů, víc stejně kvůli šířce pásma na středních vlnách neprošlo. U zesilovačů s EL34 řady Music a Mono už měla rozdělená vinutí na segmenty kvůli vzájemným kapacitám a indukčnostem.Obecně není možno řadit různé reprosystémy s výhybkami do série. Potíž je s nelineární impedancí danou výhybkami. Pokud pracuje lineární koncový stupeň zesilovače do nelineární zátěže, tak dostává kapky, ale s tím se počítá při návrhu, protože tomu tak vždy bude. Naopak výhybky v reprosoustavě mají na jednom konci reálnou zátěž a s tou druhou mírně nelineární (reproduktor) se počítá. Když dáš reprosoustavy s výhybkami do série, tak ani na jednom konci nemají lineární zátěž, čili naprosto nelze odhadnout jejich funkce, průběh propouštěného pásma bude naprosto šílený s mnoha hupy.Zkrátka pro každou reprosoustavu použít vlastní zesilovač a je klid.

Ale udělá. Jen si bude muset sehnat kvalitní trafoplechy, (ale ty existují), nebo si to nechat vyrobit na zakázku a když padne na dobrou firmu, např. Tronic, zmáknou mu to za měsíc a zaplatí kolem 2.000 Kč za oba kousky.DC složka na výstupu není, takže no problem, plechy poskládat bez mezery, nebo, když si připlatíš, tak ti dají na toroid. Já jsem si tam kdysi nechal dělat dvojici výstupních transformátorů pro výkonový, (10W) sinusový měřicí generátor 5 Hz - 1 MHz a zvládli to levou zadní, i když jsem musel nechat udělat vinutí navíc pro zavedení zpětné vazby do koncového zesilovače.

A v tomto případě se ty trafáky mohou navinout jako autotrafa, čili pouze primár s odbočkami, což konstrukci dále zjednoduší. A pokud jde o výstupní trafa pro dvojici EL 34 tamse vinutí segmentovala kvůli symetrii, (obě musely mít nejen stejný počet závitů, ale i naprosto stejný ohmický odpor kvůli dosažení symetrie), dnes máme k dispozici cívkové kostry s oddělenými komorami, takže každá polovina sekundáru má svůj ,,chlívek", (stejně, jako primár) a tudíž de mohou obě poloviny sekundáru vinout v jednom kuse a navíc je i nižší vzájemná kapacita.

To už vyjde levněji koupit moduly zesilovačů a seskládat to úměrně reproduktorům. Takhle jsme to dělali za studií, když jsme měli hluboko do kapsy. Pár tranzistorů, pár elektronek, vše ze šuplíku či z různých trosek. Přední panel byl už přepych. Na vše bylo vidět. S izolací se to nepřehánělo, prostě na výtvor směl sahat jenom tvůrce, ten věděl kam. A když sáhl vedle, tak se mu chvíli klepaly prsty

No hlavně že používáme anglické pojmy, abychom vypadali "cool", ale že je to blbě, to je nám jedno. OUTPUT je výstup, žádný reproduktor nemá "output". Je to prostě jeho impedance, zjednodušeně stačí říct odpor. Nebo když už už, tak alespoň VSTUP, protože do toho signál LEZE DOVNITŘ, neleze ven.

Já napsal přesně to co je na těch reprácích napsáno .

Jo jasně.

Kdyby sem šli vkládat fotky tka ti to i vyfotím.

Fotky přece můžeš uložit jinam na internet sem vložit jen odkaz. To tě fakt nenapadlo?

Ono by i stačilo sem napsat, o jaké repráky se přesně jedná (tedy pokud jsem to někde nahoře nepřehlédl).