OK,
řeknu ti to jinak. Pokud někdo rád pije víno, ale nepozná rozdíl mezi flaškou za 100 a 1000 Kč, má smysl mu tlačit, že si nemá kupovat žádné víno, pokud má v kapse 2 stovky? Pokud tetičce dejme tomu chutná sladké krabicové víno, mám jí tlačit archivní merlot za desetinásobek, když ti pak řekne, že krabicák ji chutnal víc?
Nebo se povzneseš nad to, že si někdo pochutná na něčem, co bys ty do huby nevzal a buď to nebudeš komentovat vůbec nebo mu doporučíš něco, co si v dané cenové kategorii lidi chválí?
Uvědom si, že pokud někdo nemá vytříbený sluch jako ty, tak to neznamená, že si nemůže vychutnat poslech hudby jen tak pro radost. On, na rozdíl od tebe, si ten poslech může vychutnat i na horším vybavení, zatímco pošahaný audiofil s ušima netopýra i na tom nejdražším audiosystému najde nějakou chybu, co mu zkazí poslech.
Nejsem zastáncem ultrakonzum krámů, ale vážně nebudu za každou cenu tlačit všem svůj postoj jako obecnou pravdu. "herní" notebook za 15 tisíc nikdy na hry nebude, ale repráky za litr jsou prostě repráky a když ti nevadí malý výkon a nechceš hifi, tak proč ne. Tady nejde o objektivní podání, tady jde o to, zda se cílovému uživateli zvuk líbí nebo ne.
