akusticky upravené studio se dá pro vaše potřeby celkem slušně obejít tím, že se na mikrofon bude mluvit z vhodné vzdálenosti. Ta by měla být jakýsi kompromis mezi- čím blíž tím méně se projevuje akustika místnostia- čím blíž, tím získává snímaný zvuk víc basových složek a víc se na něm projevují nežádoucím způsobem tzv. retnice, tedy hlásky vyslovující se rty. "P" "B" ... Tento jev se dá jednodušeji omezit molitanovou kuličkou, často přibalenou k mikrofonu, ale účinněji tzv. pop-filtrem, což je takové to "kolečko s našponovanými silonkami", co je mezi ústy a mikrofonem. Také se dá vysledovat v jaké poloze vůči ústům jsou tyto retnice nejméně rušivé, a celkově je nejpřijatelnější zvuk. Co se týče výběru mezi konkrétními modely, zkusil bych se dopátrat toho, který z mikrofonů má jak velkou membránu. Většina z nich se tvarem snaží připomínat velkomembránové studiové mikrofony, což ale nezmanemá, že uvnitř není elektretová vložka za třicet korun i s poštovným, obalená libivou mřížkou s modrým podsvícením, namísto velké jednopalcové. Ona tomu pak také odpovídá konstrukce předzesilovače a výsledný zvuk. I když, možná velkomembránivý mikrofon i se zvukovkou, invertorem co udělá z těch 5V oněch potřebných 35 a víc a polarizaci membrány, a nebude produkovat rušivé zvuky, a to celé do tří tisíc. Možná lépe zůstat u elektretu.
