Tak jest. Plotny se vyrábí na/za hranici technologických možností. Takže nejsou dobré plotny. Stejný styl jako CPU. Sype se to z jedné linky a na konci se to měřením třídí, co z toho vlastně vylezlo. Resp. si to třídí výrobce disků a jen ten jediný ví, jak vypadá mapa problémových nebo vadných oblastí. Nejlépe to bylo poznat u jednoplotnových disků, které měly poloviční kapacitu než model s dvojnásobnou kapacitou. Tam se dávaly plotny, které měly jednu stranu zcela vadnou. A nebo víc plotnové disky s lichým počtem hlaviček.Ale aby to nebylo zas tak jednoduchý, tak zas i když byl lichý počet hlaviček, muselo se vzít úvahu, jestli to není disk co má servisní data pro celý cylindr napsané na jedné straně plotny a proto výrobce uvádí lichý počet hlaviček. Ale zase se někdy u těchto disků uváděl sudý počet hlaviček, bo marketing.
Právě se zvyšující se hustotou bitů/palec roste i počet vad povrchu plotny a to je hlavní příčinou, proč výrobce šlusnul uživatelům dělat LLF. I když někteří vořeši dodneska radí dělat LLF, aniž by tušili, co to je.Už nelze nechat řadič sázet stopy jednu vedle druhé, v předem dané rozteči. Jenom proto, že ani hlavička ani řadič nemají stejné možnosti jako zařízení výrobce na to, co je potřeba zjistit o povrchu plotny. A podle toho namalovat stopy, kam by to ještě tak šlo.
