Dnes je přetaktování procesorů o dost snadnější i v jistých mezích bezpečnější jak v minulosti. Ale rizika jsou i dnes. Paušálně nelze říct o kolik konkrétní typ CPU je schpný snést přetaktování. Procesory nejsou absolutně stejné, a kvalitativně se můžou lišit dle výrobní šarže. Nebudu rozepisovat proč tomu tak je a jak se ve výrobě testují a vybírají procesory pro provoz určitého taktu. Ale je běžné že máš dva stejné procesory vedle sebe a jeden zvládne třeba 4.8 Ghz ale druhý nedá víc jak 4.5Ghz. Při taktování v domácích podmínkách se nejčastěji postupuje po krocích. Přetaktuješ třeba o 100 Mhz a testuješ procesor stress testem kvůli stabilitě. A zastavíš se v momentě kdy to začne být nestabilní, v ten moment se vrátiš o jeden či dva kroky zpět a mělo být to být v pořádku. Pokud je dostatečně kvalitně řešené chlazení nemělo by se stát že by odešel teplem dřív než zareaguje vnitřní tepelná ochrana. Větší rizika jsou spíš při zvedání pracovního napětí procesoru, ale o trochu jde přetaktovat praktickykaždý procesor. Je možné že budeš mít dobrý kus a půjde taktovat snadno na větší frekvence, je to o náhodě jak kvalitní kus křemíku máš doma. Riziko je tam ale vždy, a proto je dobré zvážit jestli případný přínos vyváží případné rizika.
