Rozdíl mezi Objektovým a procedurálním programováním

Tak nám napiš jak jsi to pochopil nebo je to tajemství? Pokud to napíšeš špatně věř že tě tu hned někdo opraví jak to má být správně.

„Člověk přišel na svět proto, aby tady byl, pracoval a žil. Jen moudrý se snaží náš svět postrčit dál, posunout výš. A jen vůl mu v tom brání.“ J.W.

U procedurálního programování je program jeden celek, maximálně tak rozdělený do procedur pro zpřehlednění a opakované použití.U objektového je program tvořený víceméně samostatnými objekty.Ale to je jenom velmi hrubé zjednodušení.

jsou tyto objekty schopny běžet samostatně? Nebo musí být součástí nějakého programu?Nějak nechápu využití objektů, když máme funkce. Funkce je taky soubor příkazů, který můžu znova recyklovat a použít jinde ne?

Jakýkoliv kód musí být součást programu, aby mohl běžet.Jenže funkce si nemůže udržovat svůj stav, ale objekt ano. Objekty mohou obsahovat nejen související funkce (zde nazývané jako metody), ale také data.

Mimochodem terminologie - Imperativní = Procedurální?Takže v OOP mám určité objekty, což je nějaký kód, který nosí informace, může mít fce/metody, tento objekt, v případě že funguje, ušetřit spoustu času pokud budu určitou část programu muset opakovat.Procedurárním programování používáme při řešení nějakého programu určitý algorytmus, který je většinou omezen na daný problém? Tak nějak to chápu já, ale neumím to vědecky interpretovat :D

Ty objekty si predstav jako predmety realneho sveta, casto se to tak mapuje. Mas objekt auto: ten ma atributy (spotreba, pocet sedadel, motor, ...) a nad timto objektem pracuji metody (nastartuj, zatoc doleva, zatoc doprava, ...). Tyhle metody taky muzou implementovat nejaky algoritmus - treba algoritmus pro nastartovani ( 1. vloz klicky do zapalovani, 2. zmackni spojku, 3. otoc klickem, ...)

"ja" ti to řekl pěkně, ale zkusím k tomu něco taky přidat. (Ony i objekty mohou obsahovat procedury. Ostatně funkce/metody jsou vlastně procedury, které poskytují nějaký výsledek svého algoritmu). I procedury ušetří spoustu času i případných chyb v psaní kódu, pokud musíš nějakou část programu opakovat, nemusíš to psát stále znova, ale jen jednou a pak proceduru voláš, můžeš ji volat vždy s jinými parametry a procedura (případně funkce) bude míát pokaždé jiný výsledek.Objekt je takové povýšení tohoto na vyšší úroveň. Objekt je soubor metod, vlastností, eventů (zpráv), můžeš třeba napsat jeden grafický objekt se spoustou vlastností (umístění, tvar, barva...) a pak jen volat jeho konstruktor a "naplácat" do okna třeba 100 takových objektů a každému velmi jednoduše změnit jeho vlastnosti, dělat si s nima téměř co chceš. Pak můžeš napsat jiný objekt, který bude dědicem toho původního objektu (bude mít všechny jeho metody a vlastnsoti) a přidat mu jíné, některé metody (ty které jsou psané jako virtuální) změnit atd., je toho hodně co se s objekty dá dělat. Ale taky záleží co umožní jazyk, mám dojem že VB (ne s .NET) např. dědit neumí.

Dedicnost je jedna z velmi dulezitych vlastnosti objektoveho programovani.Typicky priklad:Mas objekt Obecny_Graficky_Objekt, ktery mit metodu NakresliSe, NastavBarvu, SmazSe...Od tohoto objektu budou zdedene dalsi objekty jako Bod, Ctverec, Trojuhelnik, Kruh...Kazdy jen prepise metodu NakresliSe. A tobe pak bude jedno, ktery objekt pouzijes, protoze staci, kdyz pouzijes odkaz na predka a zavolas NakresliSe. Ty si budes drzet seznam predka (Obecneho_Grafickeho_Objektu) a nebude te zajimat, jestli jde o kruh, ctverec... Ke vsem pristupujes stejne. Potrebujes pridat vsem objektum novou vlastnost? Treba PohniSe? Tak ji pridas do spolecneho predka, ktery jen zavola SmazSe a VykresliSe na nove pozici. Od te chvile muzes pouzivat tuhle novou metodu u vsech objektu.Druha dulezita vlastnost je zapouzdreni objektu - kazdy objekt je samostatny a zapouzdruje urcity funkcni celek. K tomuto celku pristupujes jen pres objekt, nikdy ne primo.Je to mnohem snadnejsi na udrzovani velkeho projektu, kdy napr. kazdy ciselnik je odvozeny od nejakeho zakladniho objektu a je plne zapouzdreny. Ostatni casti vubec nezajima, kde jsou ulozena data ciselniku, pouze si objekt cislniku vytvori, vyvola seznam polozek apod. A programator vi, ze kdyz potrebuje menit neco kolem adresare, pouze zmeni jeden objekt a nebude muset dohledavat v rozsahlem projektu, kde vsude se vybiraji data z adresare.

Co můžeš udělat dnes, odlož na včerejšek.

A "Hello world!" exe má velikost v megabajtech.https://en.wikipedia.org/wiki/%22Hello,_World!%22_program

To není problém, zvlášť v moderních porgramovacích prostředích, kde máš jako základ megabajt a víc obsluhy fornty zpráv apod. Pak už to tolik nekyne.Jestli použiješ objektové programování nebo ne, záleží na konkrétní úloze. Objektové programování je slozitejsi - musis napsat vic kodu. Místo toho, abys vypsal na konzoli Hello World, musis napsat objekt, ktery pise na konzoli, napsat mu nejake metody. Pak jej vytvorit a zadat mu, aby vypsal, co potrebujes a zrusit jej (pripadne se spolehat na nejake Grabage collectory, jak je dnes v mode)Takze se to vyplati pouze tam, kde to opravdu vyuzijes a neco ti to prinese.

Co můžeš udělat dnes, odlož na včerejšek.

Hodně zjednodušeně se to dá popsat takto:Procedurální programování je speciální případ objektového programování, kde je využit jen jeden objekt. Tj vše je součástí tohoto jednoho objektu.

Stará škola z 90. let - schematicky- objektové - starne se SW (tehdá PowerBuilder nebo Gupta) - na monitoru se natvoří okna, políčka, tlačítka a pak se jednotlivým prvků-Objektům přiřazují funkce. Objekt je i aplikace nebo okno (tady přiřazují se jim činnosti - otevřít databázi, tabulky, ....).- procedurální (Pascal) - natvořím si knihovnu procedur (otevírání oken, připojování souborů-databází, různé procesy, ...) a ty pak volám.

Nemichal bych klikaci rozhrani s objektovym programovanim. Mas pravdu, formular je objekt, kteremu doplnis metody a udalosti. Ale pokud bytek programu napises normalne, neni to objektove programovani. A pokud budes mit 10 formularu, ktere budou kazdy zvlast pristupovat ke stejnym datum a budou si resit zmeny po svem, opet to neni objektove programovani. Naopak ten Pascal s pomoci knihoven funkci, ktere ti zapouzdrily pristup k datum je objektovemu programovani bliz.A pokud nebyla pri editaci jina moznost nez v tom klikacim prostredi, tak byl des. Prikladem je Visual FoxPro. Kdyz jsi chtel neco menit, musel jsi se k tomu proklikat na nekolikrat a jeste vedet presne kde.

Co můžeš udělat dnes, odlož na včerejšek.

poviem to takto, po prelozeni do asembleru je to stale ten isty gulas.nazodpovednejsie je pouzitie linearneho programovania pre viacero roznych vrstiev ktore mozu bezat paralelne, inak sa v tom nevyzna ani diva svina, a je kod zbytocne preplacany a nafucany odkazmi na odkazy kde sa v tom uz ani maria nevyzna.objektove programovanie je povodne marketingový tah ked si kancelarsku aplikaciu mohol zbuchnut pretiahnutim okien na plochu a kazdej si dal samostatny kod.neskor sa to pogrcalo na tkzv. metody ked uz museli zasiahnut ludia s vrodenou duševnou chorobov aby sa v tom aspon niekto zorientoval. Povodne im ale slo iba o ulahcenie zdielania premennych, ktoru pomenovali zasa dalsim nazvom aby to malo grady, dedicnost.Aby to nebolo take lahke samotne volanie je ako zo sci fi a obycajne sa v roznych apliciach pouziva nazov_plnyslov->niekdetuje_kod33(nejake,komplikovanosti).vzdy a vsade je to linearny kod, ale cim nezrozumitelnejsie ma volania a triedenia, tym horsie sa v nom vyznas, menej ludi ho ovlada, a zlozitejsie sa dopracujes k jednoduchej veci.

Máš pravdu, dnes už se moc neoptimalizuje, kolikrát i tady v některých dotazech šli někteří s kladivem na komára, na kdejakou blbost nějaký hotový objekt třeba v C#..., ale na druhé straně objekty naopak mohou kód zjednodušit a zpřehlednit. Podobně třeba struktury (v Pascalu/Delphi record) mohou zpřehlednit práci s promennými, nadefinuješ jeden typ jednou a můžeš ho použít třeba 100x, pokaždé to bude samostatná struktura, podle potřeba dát do pole atd. atd., velice jednoduše pak jen jedním pointrem všecho najednou uložíš do souboru atd., Ale jo, např. MCU mám nejraděj v assembleru, člověk to má zcela pod kontrolou. Ale složitější věci by v tom člověk psal daleko déle, než v céčku, takže jsem se k céčku začal klonit i s MCU. Ale to už jsem od objektů odbočil.

na OO som zanevrel ked som pristupil k rozpracovanemu projektu zlozeneho z OO a par funkcii kde cielovy nebol este ani len nacrtnuty a zakladom celeho bola databaza v pamati (struktura) povytahovana z jednoduchych tabuliek na disku do megastruktury plnej pod struktur v dostrukturach, ktore sa neustale doplnovali a opravovali a cele to potom padalo lebo v inom OO s tym niekto nemohol pocitat .... no ty vole, si hovorim... robit nieco takto od zadu a este bez testovacich dat a zrejmeho ciela....

Zanevrit na zpusob programovani kvuli jednomu blbe navrzenemu projektu?To je, jako bys rekl, ze C# je spatny, protoze nejaky programátor spatne napsal jeden program.

Co můžeš udělat dnes, odlož na včerejšek.

Přesně tak, objekty mohou hodně usnadnit práci, zpřehlednit program atd.

Podle mě žádný, obojí obsahuje písmena, číslice a všelijaké znaky.