» Poradna » Programy

Rada pro všechny co stáhli hudbu ve formátu FLAC

 |   | 

Je zajímavé, že ačkoli člověk stáhne milióny konverterů, tak nikdy to není úplně ono. Já si stáhnul Youtube downloader kvůli videím z You tube a jen tak ze srandy jsem dal do něj překonvertovat hudbu ve formátu flac a ejhle-mám to v mp3! Tenhle miniprográmek snad umí převést všechno!

Mohlo by vás také zajímat

Odpovědi na otázku

 |   | 

Já používám na flac i mpc prográmek Milan's GUI . Uživatelsky trochu "nepřívětivý" ale nakonec to zvládne. To jenom pro informaci.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
 |   | 

Ty si kus vola, víš co to dá práce sehnat hudbu v nekomprimované podobě (FLAC, APE, WAV) jenom dxxxl ji může zkriplit do mp3

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
 |   | 

Většina lidí ten rozdíl vůbec nepozná. Kolik lidí má tak kvalitní aparaturu, poslouchá hudbu tak nahlas a má tak dobrý sluch, kteří ten rozdíl vůbec poznají, natož aby jim vadil?

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
 |   | 

Je to rozoznatelne a nieje k tomu treba ani velmi drahu aparaturu. Staci kvalitna zvukovka a kvalitne sluchadla.
Ale ak ti program posluzil, tak splnil ucel. Pokial sa niekedy budes zaujimat o kvalitny prevod tak zistis, ze su velke rozdiely medzi samotnymi konvertormi.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
 |   | 

O.K. Ale já se podle toho učím-takže si to stahuju do mobilu. Žádný extra zvuk nepotřebuju.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
 |   | 

Mám integrovanou zvukovku v desce Gigabyte GA-P35 (za 2500Kč) a zkoušel jsem porovnat mp3 s originálním CD, totéž jsem zkoušel na DVD přehrávači Panasonic +zesik Yamaha a rozdíl jsem neslyšel ani kamarádka. Možná nemám nejlepší sluch.

Myslím že tady na poradně tu někdo psal, že to zkoušeli ve třídě (nebo tělocvičně) s nějakou kvalitní aparaturou. Výsledek byl, že myslím polovina studentů pozná horší kvalitu u mp3 128kB/s a to jenom dopoledne. Odpoledne (když jsou unavení) nebo u vyšší kvality 164 už rozdíl nepozná nikdo

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
 | 

Velmi zalezi, co poslouchas, ja napriklad u tarnce poznam i rozdil mezi 192 a 256 kbps... poslouchat neco pod 192 je podle me na hlavu
A to mam integrovanou ZK v notebooku.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
 | 

*trance

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
 |   | 

tak to by som chcel vidiet ako v slepom teste spoznas rozdiel medzi spravne urobenymi 192 a 256 kbps mp3 aspon v 10 pripadoch z 12

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
 | 

U Trance samozřejmě poznáš houby, protože je to syntetická hudba tvořená strojem ....

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
 | 

tak keď si púštaš také to diskotékové "tuc tuc" tak jasné že nespoznáš. Alebo potom zobrať vatu na paličke a vyčistiť si uši.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
 |   | 

presne tak, ja sam mam doma KOSS PortaPro sluchadla a na tych ledva i ked predsa len pocut rozdiely v MP3 vs WAV, aj to pocut rozdiely len ak mam pustene do usi fakt tie 100dB vykonu a aj to len pri niektorych piesnach ci urovkoch z piesne, kedy je "tam" velke ticho, pocva sa nejaky vokal nejakej spievajucej zneskej v chrame, alebo nejake ozveny, proste rozdiely pocut hlavne u frekvencii vyssich nez 1kHz a aj to len ak sa clovek PORIADNE zapocuva a ako som pisal, iba ak v pozadi nerusi "tichy" zvuk nejake basovanie ci iny "hurhaj"... takze o kvalite MP3 by som pomlcal jedine co asi poznamenam, tak ze v dnesnej dobe namiesto niekadsich 128kbit/s ako pouzivaneho priemeru, sa dnes povazuje za priemernu kvalitu MP3 192kbit/s, casto sa tiez pouziva VBR (menitelne bitrate) co vsak neni ziadna slava, lebo aloritmus tvoriaci tuto "menitelnu" kompresiu casto nestiha alebo nepostrehne, ze onen zvuk ktory pocuvate v pozadi, nejaky echo efekt a podobne, ze ho potrebujete pocut cisto a na 320kbit :D prave naopak, VBR tam "hodi" v tomto useku povedzme len 32kbit/s lebo je tam malo pulzov, malo zvuku, lebo je tam ticho, co je velka chyba

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
 |   | 

Tak tomu věřím. Když to hodně do sluchátek zesílíš, potom u některých písniček v některém místě něco poznáš. Pokud je ten rozdíl takovej tak v tom případě mi kvalita mp3 stačí.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
 |   | 

Nevedno ci si studoval algoritmus pouzivajuci VBR, ale popisujes to presne naopak. Signaly s velkou dynamikou potrebuju vysoky bitrate a pre malu dynamiku staci nizky bitrate. Ked je v skladbe takmer ticho a tebe sa zda, ze to ma maly bitrate je to sposobene uzatvaranim (frekfencnych) kanalov ktore su vylucene z kodovacieho procesu na zaklade FFT. To ci sa ma prislusny kanal otvorit alebo zatvorit je v kratkej buducnosti dopredu lahko prepovedatelne, bo system nepracuje v realnom case, ale niekolkosekundove vzorky signalu ma v pamati.
Jadro pudla je prave v nastaveni otvaracich a uzatvaracich hodnot. Cele to pracuje podobne ako riadene pasmove filtre.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
 | 

No a nao je toto cele dobre, nie je jednoduchsie nechat hudbu nahratu v povodnom formate, bez poskvrnenia, ako onanovat nad tym ako to vopchat do zapalkovej skatulky ? Znizovat kvalitatyvne naroky v normach ? Kde to ma koniec?

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
 |   | 

Poslouchám starý rock Pink Floyd, Deep Purple, vážnou hudbu, písničky (Beatles), z moderní styl jako Banco De Gaia, The Orb, Way Out West. Píše tu 'spiq' že pozná rozdíl mezi mp3 192 a 256. Spíš si myslím že je to autosugesce - když ho tam chce slyšet tak ho tam uslyší i kdyby mu tam v obou případech někdo podstrčil originální CD (takhle někteří "poznají" že funguje třeba astrologie)

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
 |   | 

Ak chces porovnavat male rozdiely cez repro je treba mat v prvom rade odpovedajuci posluchovy priestor a az v druhom rade prislusnu aparaturu, pricom to prve je dolezitejsie.
Dobre pridam teda este sokujucejsi poznatok...
Nieje jedno cim sa hudba pocuva. Velke rozdiely su pocut aj pri "playeroch" komprimovaneho zvuku. Rozdiel medzi prehravanim vo winamp-e a cez vlc media player su priam priepastne, pricom subjektivne vyhrava prave ten vlc. (standardne nastavenie bez eq). Je to podobne ked sa prehrava s Dolby a bez Dolby, pricom to duhe je subjektivne lepsie ale nie spravne.
Suvisi to s pouzitim kodekov od roznych vyrobcov, pripadne ich roznych verzii a tiez aj ich roznym nastavenim.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
 |   | 

Taky je dobré mít trpělivé sousedy v paneláku aby nerušili boucháním do zdi ... Já nejsem tak náročný posluchač a myslím, že umělecký záměr skladatele je srozumitelný i v podstatně horší kvalitě než je dnešní standard.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
avatar
 | 

Jó,sousedi v paneláku ,nechtěl bych bejt svůj soused :poslouchám Nigtwish,Avastasii,Within Temptation... a to vše pokud možno ve flacu a můžu říct,že rozdíl je opravdu znát,nejde jen o kvalitu výšek jako takových,ale i o celkově čistší projev (optikou z int.zvukovky přes Pioneer VSA-E03).

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
 |   | 

Záleží na nejslabším článku řetězce, a to je většinou kabeláž - většina lidí použije přibalené levné tkaničky, o kabelech k reprobednám nemluvě. Jeden čas jsem si dělal vlastní poslechové testy a opravdu bylo slyšet propastné rozdíly. A už vůbec to není v hlasitosti reprodukce. Člověk se musí zaposlouchat, slyšet nuance, prostor. Poslouchat něco v tělocvičně, kde jsou odrazy a dozvuky, je nesmysl, musí být pokoj s kobercem, nábytkem, závěsy, obrazy, atd. Dále můžu prohlásit, že kvalitní CD přehrávač hraje lépe, než levnější DVD.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
 |   | 

Dovolil by som si tvrdit, ze najslabsi clanok audio retazca je posluchovy priestor a az daleko, daleko za nim ostatne. Kvalitny prehravac CD suhlasim, len tam nesmie byt Legato-Link alebo niekdajsia moda zvukovych procesorov napr.:PMD200 alias HDCD.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
 | 

Jednou jsem na téma kvalitní CD player lepší jak levnější DVD, diskutoval s prodejcem nejmenovaného internetového obchodu. Tvrdil v podstatě totéž co Ty a když jsem se ho zeptal, proč by levnější DVD s naprosto totožnými DA převodníky a výstupními obvody mělo hrát hůře ( hovoříme tady o CD-DA Audio disku ) než jeho takřka o třetinu dražší kolega v podobě CD playeru téže značky, odpověděl mi "Tak to nevím, to Vám neřeknu, prostě to tak je" Já si opravdu nemyslím že to musí být pravidlem

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
 |   | 

To Justin - to sa mi nezda, ze by drahsi CD player mal rovnake D/A zvukove prevodniky ako lacny DVD.
Na jednej strane stoja ludia, ktorí budu tvrdit, ze vsetky CD playery hraju rovnako, na druhej zasa fanatici, ktorí pocuju rozdiel, ked okraj CD natries zeleným fixom. Obidve tvrdenia su podla mna dost scestne, a hoci nepatrim k nejakym striktným hifistom, zvukovy rozdiel medzi DVD playerom a CD playerom za rovnaku cenu je na kvalitnejsej aparature pocutelny.
V Bis Audiu sme mali Bowers Wilkins nautilus (sneky)+ McIntosh + Audioquest, vsetko za nejakych 4 000 000 Sk. Ked bol zvuk dodavany cez DVD player McIntosh za 299 999 Sk a potom z CD playeru Marantz za cca 250 000 Sk, bolo to pocut. Rozdiel poznali aj zakaznici, s ktorymi sme to testovali, boh mi to odpust.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
 | 

Hele Tady se debatuje na úrovni kompresních formátů a Ty tady přijdeš s těmahla High-Endovýma fantasmagoriema. Uvědom si, že když někdo prodává DVD player za 300 papírů, tak na tom prostě pracuje, na tom vývoji. Když se bavíme o DVD za 10 a CD za 15, tak tam nic vyvíjet nepotřebuješ, prostě tam drcneš prověřený prefabrikát, dáš tam jinou mechaniku, jinou kastli a šup s tím mezi lidi. Člověk co se byť jen okrajově zajímá o nějaký FLAC, mp3 a podobně bude asi těžko uvažovat v rovině B&W nebo Mcintosh. To že ten rozdíl lidé poznali je dáno jednoduše tím že každá laboratoř to prostě dělá jinak, kdyby to hrálo všechno stejně, tak by to nikdo nekupoval ..... a mmch, propojovat Nautily s McIntoshema a ještě kevšemu Audioquestama, je IMHO zvěrstvo

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
 |   | 

To Justin - ano, s MIT to hralo lepsie.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
 |   | 

Kvalita CD playera sa pozna podla jeho vahy... :) Je mozne, ze v sucastnosti sa CD prehravace po pouziti vyhadzuju, ale ludia znali problematiky si radsej kupia jeden kvalitny CD player ako kazde 3 roky kupovat novy. Nezanedbatelnu ulohu hraje celkova konstrukcia pristroja (tuhost) a kvalita pouzitych mechanickych dielov (ozubene prevody z plastu?). Tiez lepsia trieda kvality elektronickych suciastok je dolezita.
Ja mam napr.CD player kde sa CD medium poklada na tanier odrazovou vrstvou nahor. (ako klasicka gramodoska). Zabranuje sa tym mechanickemu poskodeniu CD platne pokial by brzdny ucinkov taniera zlyhal pred otvorenim vysuvneho mechanizmu, co vobec nieje vynimocna zavada lacnych mechanik.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
 |   | 

Hej, ako prvy s tym prisiel Pioneer. Okrem eliminovania vibracii pocas tocenia je vyhoda aj v tom, ze sa na laserovu sosovku neprasi, kedze je zhora.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
 |   | 

Este som chcel nieco povedat Pozitronovi, aj ked ma zrejme niekto oznaci za blba, ale - v hifi branzi naozaj neplati tak celkom, ze kabel s najlepsimi hodnotami odporu,indikcnosti a kapacity bude zvukovo lepsi ako ten, co tieto veliciny nema v tak priaznivom pomere. Van den Hul robi napriklad nevykonove prepojovacie kable z uhlíku, takze odpor je tam fest, napriek tomu ked s nimi poprepajame drahsiu zostavu, bude to lepsie, nez ked to urobime s tkanickou za par supiek, ktora ma vodic s medi.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
 | 

No, já myslím že tohle Tvé tvrzení je takové jako hodně hypotetické .... taky tvrdíš něco, co sice neumíš vysvětlit ( jsem o tom přesvědčen ), ale protože je to drahé a někdo to má v reklamním letáku, tak to tak prostě být musí ..... Tvůj jmenovec se o těchto věcech vyjádřil naprosto jasně a dokonce to i vysvětlil, možná Ti to trošku otevře mlhavé obzory - http://technet.idnes.cz/zvukovy-mag-mark-levinson... ...

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
 |   | 

To Justin - podla tvojej reakcie by sa dal zasa usudzovat opacny postoj. Vsetko, co je drahe, je urcite tak isto dobre alebo horsie, nez to, co je lacne.
Ja sa naozaj nechcem hadat, ale ak mi niekto bude tvrdit, ze kompaktna veza za 100 EUR bude hrat rovnako ako zariadenie za 100 nasobne vyssiu cenu, tak ho vysmejem. (možno v prípade, že by nešla elektrina)
Co sa tyka vyjadreni ML, zrejme mu neprospelo manzelstvo s Kim Cattrall, pretoze si trosku, s prepacenim serie do huby. On bol prvy, kto zaviedol pojem high end a takisto bol prvy, ktory
zzostrojil komponent

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
 |   | 

pokrac.
komponent, ktory stal podstatne viac, nez co bolo dovtedy na trhu. Bolo to tusim okolo roku 1972.
K tomu jeho dehonestovaniu pojem high end.. Co dodat, prepustili ho z firmy Madrigal, kde musel nechat svoju znacku, nasledne zacal vyrabat vyrobky, ktore boli v priemere ESTE drahsie, nez povodny Mark Levinson (bola to znacka Cello http://www.highendpalace.com/107000.jpg)....
Po poklese odbytu, zalozil novu firmu Red Rose, ktora mala takmer ludove ceny a teraz, v case krizy, ked draha audiotechnika pada na hubu, je uplne normal

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
 |   | 

lne, ze sa orientuje na spotrebne veci a prepoziciava svoje meno masovej firme ako LG. Z niecoho sa zivit musi.
Ospravedlnujem sa za dlhy elaborat, opakujem, nehram sa na tazkeho audiofila s netopierimi usami, ale podla mna cenove fyzikalne zakony aspon na 80 percent v tovare platia. Auto za 10 000 EUR bude v globale na nizsej kvalitativnej urovni ako to za desatnasobne vyssiu cenu.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
 |   | 

P.S. High endove vyrobky, samozrejme, ze su podla niekoho predrazene. VYplyva to uz zo samotnej ideovej koncepcie. Zoberieme si, povedzme nejaky CD player za 200 EUR. Vyberieme jeho vnutro a etablujeme to do masivnej hlinikovej skrine. Vyrobok bude tazsi o 5 kg, a uz len cena novej schranky dvihne cenu na trojnasobok. Otazne je, ci zmena za pevnejsi obal sa da kvalifikovat, ako nieco predrazene. Alibisticke mozno, ale predrazenym by som to nenazval. Uf, ale uz dost.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
 |   | 

S tím souhlasím, kvalitní kontrukce od šasi po návrh zapojení, plošné spoje, to beru, je to pak kus poctivé práce a kvalitně navržená elektronika taky udělá zvuk. To beru, ale kabely fakt ne

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
 |   | 

To Pozitron - ono sa jednak berie aj ucelenost zostavy. Ked su dva komponenty za horibilnu cenu, tak sa zrejme usudzuje, ze ich treba aj adekvatne zretazit. Keby sa to urobilo dvojlinkou, tak by to cele vyznelo ako ked si niekto kupi Maybach a obuje ho do Matadoriek.
Nicmenej, najdi si cas a zabehni do nejakej hi fi predajne s CD, ktore mas dobre napocuvane a vyskusaj, co urobi zmena najlacnejsej kabelaze versus drahsia kabelaz. Kedy bude zvuk kvalitnejsi, to je posudit niekedy problematicke, ale urcite budes pocut, kedy bude kabel vymeneny a zvuk bude trochu iny.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
 |   | 

Jako to taky beru (i když zase obyč. dvoulinku nemám ani ke svým Harmanům, DVD-zesák, ale slušný nástrojový kabel), ale jasně že k aparátu za stovky tisíc za komponent by asi bylo divné strčit kabel za 50-100kč metr, klidně ať je v adekvátní třídě celý řetězec. Jen prostě nevěřím tomu zvuku. Pokud by to tak bylo, bylo by na to několik seriozních fyzikálních studií a myslím že by to i poupravilo některé fyzikální zákony. Totéž skinefekt, ten se projevuje až od podstatně vyšších frekvencí, na nf prakticky vůbec (nebo velmi zanedbatelně).

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
 |   | 

Fyzikalne zakony samozrejme platia vzdy. Je to skor o tom, ze kazdy kabel da zvuku ako keby farbu. A je na kupujucom, kedy to bude podla jeho gusta.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
 |   | 

Teraz si to povedal dobre. Akakolvek zmena v prepojeni zmeni vysledny dojem z reprodukcie na zaklade zmenenej fazovej charakteristiky umocnenej posluchovym priestorom. Reprodukcia cez kabel A bude ina ako kabel B. Otazne je, ci je to lepsie alebo horsie. Novodoby marketingovy establishment hovori, ze predsa kabel B za xk korun hra v podani so zosilovacom C za xyk korun lepsie ako kabel A len za smiesnych a korun.
Problem je s terminom "lepsie", nakolko sa jedna o subjektivny pocit. Tym chcem povedat, ze aj kabel A za a korun moze hrat lepsie ako kablel B za xk korun. Podstata tkvie v tej ucelenosti ako si spominal.

To Pozitron: Skinefekt sa prejavuje aj na nizkych frekf., staci sa opytat elektrikarov, co stavaju alebo navrhuju prenosove trasy VVN.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
 |   | 

To je koróna, nikoliv skinefekt + kapacitní svody. Ten se projevuje při středních frekvencích, třeba u měničů, ale v menší míře a už rozhodně ne v cca 20kHz.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
 | 

Ve Stereu a Videu psali, že kabel, pannou neposkvrněnou za měsíce úplňku tkaný a za milion dolarů za set, je prostě nejlepší .... vyvracej to někomu, komu se muzika líbí jen proto, že je vlastníkem takového kabelu .... psychoakustika, normální jev

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
 | 

To není můj postoj, to je vyjádření člověka kterého si nesmírně vážím, člověka který naprosto přesně ví, o čem je řeč, o čem celý High-End a Low-End je. Pokud někomu vyhovují mp3, respektuji to, pokud někdo potřebuje mít v paneláku aparát za 1.5 milionu ( a věř tomu že tací jsou ) respektuji to. Já prostě reagoval na to, že tady někdo žasnul nad fantastickým objevem spočívajícím v převodu primitivního v ještě primitivnější a pak na to, že Tys začal hovořit o jablkách, když tady se diskutovaly .... brambory Hádat se nebudu, to nemá význam, protože vím jak věci fungují samozřejmě.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
 | 

" On bol prvy, kto zaviedol pojem high end a takisto bol prvy, ktory zzostrojil komponent ... " ale kdepáák, tos zas akorát podlehl reklamě ....

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
 |   | 

To Justin, neboj, nepodlahol som, faktom je, ze Levinson na zaciatku sedemdesiatych rokov, zostrojil koncove zosilovace, ktore mali vtedy nevidanu cenu na trhu. To, ze zaviedol pojem high end, som myslel viac-menej alegoricky. Ale mozno mas lepsie informacie a rad sa necham poucit, pretoze tato tema ma celkom zaujima.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
 | 

Už jsem naznačil, že na tomto místě se na tohle téma fakt bavit nemíním, to by zas bylo vlákno plné výlevů a kde nic tu nic Rozhodně nehodlám nikoho poučovat, protože tato oblast záleží víceméně na úhlu pohledu, co vyhovuje mě, nemusí vyhovovat Tobě a obráceně .... a jak je vidno z článku, i historická fakta se nám tak nějak mění na základě současnosti

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
 | 

Většina hluchých lidí to nepozná, jen pro upřesnění ..... mrzačit FLAC převodem do mp3, to je vrchol diletantství

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
 |   | 

Diletantství možná, takže určitě víš o lepším způsobu, jak to převést do mobilu? Amrtin poradil JetAudio, máš něco míň diletantského?

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
 | 

Tak on hlavně v době, kdy jsem příspěvek psal, o převodu z důvodu použití v mobilu nepsal, jinak bych tento fantastický objev vůbec nekomentoval

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
 |   | 

Není hudba, jako hudba. Pro elektronické zvuky je MP 3 víc, než dostačující. Akustickou hudbu MP 3 opravdu zkriplí.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
 | 

Alééé, zlodějíček, já myslel že už Tě odsud definitivně vyprali

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
 | 

mp3 (256kbps Lame VBR) staci na jakoukoliv hudbu. Teda jestli to chces poslouchat a ne zkoumat spektralnim analyzatorem.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
 | 

Pozri sa dosledky toho ze "vecsina" nepoza rozdiel medzi orig CD a mp3 je ten ze zmetkovia producenti CD tieto nahravky uz vo vyrobe zmrsia, pravepreto ze vecsina ludi nema nedokaze dat viac ako stovku na sluchadla a zvokovku... Nema zmysel hovorit o reprakoch, tam sa kvalita pohybuje v cenovej hladine 100k a viac viac, a je potreba mat a dorbu miestnost...

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
 |   |  Microsoft Windows 7 Chrome 24.0.1312.52

S kvalitní mp3 přehrávačem, který umí flac (můj je cowon d2) a standardními sluchátky (koss porta pro), je to ku*va znát, tak tady nikomu nenadávej do volů, please, a buď trochu soudný

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
avatar
 | 

Ale pokud potřebuju převést flac do mp3(kvůli mobilu),tak používám JetAudio.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
 |   | 

Miro [217.117.218.xxx] | 8. 3. 2010 17:07
No tak kabely...sice samozřejmě kvalitní, ale nic se nemá přehánět. Pokud mi budeš tvrdit, že slyšíš rozdíl mezi "nevýkonovým" kabelem od CD k zesáku, rozdíl mezi kabelem za 50kč a za 2000kč metr, tak to je placebo efekt. Je to prostě technicky a fyzikálně nemožné. Co hraje roli u kabelů? Reálný odpor, indukčnost a kapacita. Nic víc. Příp. jeho stínění a co nejmenší nebo žádná dlohodobá oxidace konkatů v konektorech.
A výborných parametrů jde docílit i za pá kaček.

Podobně kabely k reprákům. Co nejsilnější, pokud možno krátký, hlavně co nejmenší odpor i ind. a kapacita, příp. alespoň bi-wiring, tak, aby pro zesák "jakoby žádný kabel nebyl", prostě do nejmenší ztráty od nejnižších frekvencí. A tady taky lze výborných parametrůl docílit za pár kaček.

Takové ty kybely za tisíce metr, jednostranně válcované mědi, kabely se tří pramenů (meďděné, pozlacené a postříbřené), s jakýmsi "demagnetizačním" jádrem či co...jen tahání peněz z lidí.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
 |   | 

West [213.115.6.xxx] | 8. 3. 2010 18:37
Přesně tak, nejslabší článek bývá poslechový prostor. Co je platné některým bohatým lidem, že si koupí aparát za stovky tisíc, když to postaví do místnosti plné skla. Jinak kvalitní CD přehrávač (nebo i DVD, HarmanKArdon DVD47 třeba+kvalitní tvrdý zesák "diktátor pro bedny"+bedny+slušné, rozumně volené kabely. A k tomu vhodný prostor (bedny na jehlanech, to na kachli a to na koberec nebo 3-4 vrstvy protihlukových podložek, které se dávají pod plovoucí podlahy), koberce, nějaký ten obraz atd. prostě žádné holé zdi nebo nic, kde by se zvuk mohl "tříštit", odrážet. To udělá opravdu hodně.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
 |   | 

To Pozitron - ja som poznal rozdiel pri slepom teste, ked bol digitalny zosilovac Technics za 900 DM prepojeny s CD playerom Pioneer za 1100 DM v prvom pripade s kablom Vivanco (klasicka dvojlinka, ktora sa pribaluje k lacnym komponentom)a v druhom to bol Van Den Hul (cca 100 DM pri dlzke 1 m). Repraky boli Infinity Kappa 9.2 (9000 DM). Bolo to v byte u kamosa. Asi ma zabijes, ale bol to relativne dost vyrazny rozdiel.
Samozrejme zaznavam tvoj nazor, ze drahe kable su v podstate alibizmus, takze tvoje tvrdenie by som poopravil asi takto - rozdiel medzi 50 Kc kablom a 5 000 Kc kablom pocut je viac ako medzi 5 000 Kc a 50 000 Kc.
A na zaver, trochu srandy http://www.higherfi.com/spkrlist/speakerlist.htm...

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
 |   | 

Rozdiely v "kvalite kabla" mozu byt lahko zamienane s nedokonalostou posluchoveho priestoru, hlavne pre jeho fazovu nevyvazenost. Zariadenia s velmi malymi odchylkami sa daju porovnavat len v bezdozvukovej komore. V podstate rovanako ako sa tie zariadenia meraju.
Nie nadarmo sa davaju do lepsich audio retazcov tretinooktavove ekvalizery s meracim mikrofonom a aj vtedy plati, ze vyladene je to len pre jedno posluchacske miesto.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
 |   | 

+1*, to samé třeba na koncertech bývá nejlepší zvuk u zvukaře. V profi zvukařské oblasti se zvuk taky řeší, ale poněkud z jiného úhlu. Takový párák ve stylu HiEnd by se nedoplatili. A jaký může být supr zvuk docílený na koncertech...

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
 |   | 

Mark Levinson [62.70.78.xxx] | 8. 3. 2010 20:42
Jsem v tom skeptický, potřeboval bych nějaký test, co nejobjektivnější pro obě strany. Kabel z uhlíku nemusí hrát špatně, nevím jaký takový kabel může mít odpor (záleží to na více věcech), ale pár ohmů navíc mezi výstup CD a vstup zesáku nečemu nevadí, vzhledem ke vstupnímu odporu linkového vstupu. U nevýkonového kabelu hlavně indukčnost a kapacita. Stejně ale vůbec nechápu jakým principem se může projevit na zvuku jinak uhlík a jinak meď. Navíc je to třeba metr, a uvnitř přístroj jsou zase měděné pocínované, příp. pozlazecené cesty na plošném spoji...nevím dokud se mi nepodeve zorgabizovat nějaký test (není na to zatím ani čas) a pokud v tom testu "HiEnddisti" bezpečně rozdíl, budu to pokládat za jakýsi druh víry. Chce to ale slepý test, mít několik obyč kabelů a jeden dva drahé a několikrát mezi sebou prohazovat, testovaní by si dělali poznámky a museli by v každém pokusu poznat bezpečně kabel. A třeba i 20 takových pokusů. A nejlépe hrát stále stejnou pasáž. Jedině takový poslechový test by mně přesvědčil.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
 |   | 

Já tenkrát (už je to skoro patnáct let) mohl porovnávat CD za 12tisíc a CD za 20tisíc. Zkoušeli jsme to na zesilovači Sony za asi 11tisíc, repro třípasmové TVM, reprokabely AURA SC19, takže žádná drahá sestava. Naposlouchala se část skladby, přehodil se kabel a znova poslech. Při zapojení přes obyčejnou tkaničku byl mezi CD přehrávači velmi znatelný rozdíl, po zapojení kabelů Van Den Hul za asi 1400 korun za pár 0,5m kabelů byl již mezi přehrávači velmi nepatrný rozdíl. Dražšímu to zjemnilo zvuk, levnější se ale zvukově dostal o třídu výš. A pokud se k reproduktorům zapojila obyčejná bílá dvojlinka, ten rozdíl musel slyšet i hluchý. Kabel je prostě audiokomponent a signálový kabel za nějaké alespoň 4stovky se určitě vyplatí. O placebo efektu bych nemluvil. Blbnuli jsme i v porovnávání zesilovačů. Ty rozdíly ale nelze hledat v hlasitosti. Je to o barvě zvuku, prostoru, velice dobře se to poznává na klasických akustických nástrojích (já s oblibou používám začátek Smetanovo Vltavy). Jedná se o analogové propojení, ale i v době digitálních zesilovačů je dobrý reprokabel nutností.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
 |   | 

K reporákům samozřejmě kabely "jako noha". Ale jinak jsem skeptik, sice jsou lidi se skělým až absolutním hud. sluchem, ti slyší daleko víc věcí než já se svým podprůměrným sluchem. To beru, já ten rozdíl slyšet nemusím, jiní ano. Ale není mi vůbec jasné, jaký fyzikální jev může zjemnit muziku, rozšiřit prostor jen díky kabelu mezi CD a zesák, když po elektrické stránce mezi nimi prakticky není rozdíl, max. je jen zanedbatelný.
Jak říkám, přesvědčí mně jen test do všech detailů promyšlený poslechový test, který si sám navrhnu spolu s testovanými "HiEnddisty", tak aby tam kromě kabelů nemělo vůbec nic jiného vliv . Třeba budu překvapený, i to se může stát Do té doby mně opravdu nepřesvědčí žádné svědectví, vždy tam mohla hrát roli spousta jiných vlivů.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
 |   | 

Pozitron - dve rozlicne reproduktorove sustavy podla fyzikalneho merania mozu prenasat rovnake frekvencne pasmo, pri rovnakom tolernacnom pasme, ale napriek tomu kazdy bude zvuk hudby interpretovat inak.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
 |   | 

U beden hraje roli daleko víc věcí, rezonance skříně/konstrukce na nějakých frekvencích, jak vyzařují do prostoru (směrovost, jaká bude stereobáze...), u frekvenčně složitých věcí může mít vliv konstrukce bedny (asi různé inerference...). Tady bude rozdíl sinusovka a změť kmitočtů. Nevím jak u beden, ale jeden ze způsobů analýzy soustav (obecně technických, fyzikálních) je i bílý šum. Ale kabel je jen trubka, kterou tečou elektrony tam a zpět, nic víc.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
 |   | 

Kapacita, indukce a odpor kabelu - v jakém jsou k sobě poměru, to je ta alchymie (a už jsem to tu i kdysi psal). Ty správné poměry jsou jiné u signálového a jiné u výkonového kabelu. Já si nehraju na sluchaře, ale rozdíly jsou slyšitelné. Člověk si přečte nějaké testy a chce to slyšet na vlastní uši. Najde podobně postižené kamarády a už to jede. Propadneš tomu a začneš hledat zlatou střední cestu. A kabel není trubka - trubka vede vnitřkem (tekutinu), kabel vede po povrchu drátku.
Můj první CD přehrávač byla Tesla (lic. Philips) - tam bylo krásně slyšet, jak zdigitalizovaná reprodukce udělá z dřevěných houslí plechové, místo smyčce pilku na železo a z flétny lešenářskou trubku. A žádný měřák to nezměří, protože jedničky a nuly zůstanou stejné. Ucho není dokonalé, ale je lidské. U beden taky záleží na vyhybce, materiál jak skříně, tak membrán přidává ke zvuku svou barvu. To je na dlouhou diskuzi.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
 |   | 

Drát je trubka, proud vede v celém průřezu. Po povrchu začíná vést až od nějakých rádově MHz (skin efekt), a se stoupající frekvencí se používají vlnovody (radary atd). Poměr všech tří složek impedance...asi může být, každá má vliv na něco jiného, na jiné frekv. pásmo atd., pochopiteně jiný vliv u beden a jiný u linky (různé impedance výstupů, bedna x linkový vstup...)
S těma bednama souhlasím, tam hraje roli spousta věcí.
S tou digitální reprodukcí taky souhlasím, ale tam hraje roli taky daleko víc věcí a to zkreslení, které slyšíš lze změřit. Hlavně se jedná o výšky, kdy nejvyšší kmitočty už při 44,1kHz jsou popsané malým počtem bodů, ale jsou způsoby...to je na dloiuhou diskuzi, ale tady taky souhlasím.

Taky mám rád dobrý zvuk, třeba rozdíl mezi zesákama poznám (třeba HarmanKadron HK970 a NAD 216 nebo 218), poznám rozdíl kabelu k bednám (tenká dvoulinka x pořádná noha, příp. bi-wiring...), ale jinak kabel je v nf pásmu prostě jen trubka, reálný odpor, indukčnost, kapacita, úbytek napětí na různých frekvencích. Nic víc a opradvu nic kromě testu mně nepřesvědčí. Já kabel neslyším (kromě té tkaničky x nohy k bednám, tam je to myslím i fyzikálně opodstatněné).

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
 |   | 

Harman Kardon

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
 |   | 

A k bednám, zastávám názor, že k nim dobře poslouží pořádný CYSY kabel, třeba tří-čtyř žilový 2,5 průřez žil, všechny spojit a použít dva k debně (nebo 4 pro bi-wiring). Pak se o nějaké kapacitě ani indukčnosti snad ani nedá mluvit, nula nula nic. Odpor...s tavovým průřezem na 1-2 metrech...nula nula nic. A o to jde, aby tam ten kabel "jakoby ani nebyl".
K bednám mám podobně dělané reprákové káble za 45kč metr, průřez žíly 4,5mm. Obě žily spojené, takže ekvivalent 9mm průřezu, bi-wiring, k jedné bedně 4 takové kabely.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
 |   | 

Este na zaver, ja takisto tvrdim, ze na kvalitnej aparature sa da rozoznat originalne CD versus palene na pocitaci. Mnoho ludi do mna kvoli tomu kopalo, vraj pisem bvlbosti, lebo su to take iste jednotky a nuly. Ked so im slusne poradil, aby si to isli sami vyskusat, tak ma poslali do kelu.
Neviem preco to tak je, iba hadam, ze pri prepise okrem nejakych inych veci zauraduje jitter, a hlavne ide o to, ze CD-Audio na rozdiel od CD-ROM, nema ziadne zaznamy na opravu dat. To je ciste iba moj nazor laika, kazdopripadne, ja, hluche hovado, som pocul rozdiel medzi originalom a palkou na PC. Pokial sme robili palku na stolnom CD rekorderi, nepocul som ani prd.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
 |   | 

Protože placebo efekt, určitě to byly roztřepené okraje vypálené díry oproti lisované. A určitě budete tvrdit, že lisovaná média jsou všechny stejná, mechanické opotřebení matrice přeci neexistuje...

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
 |   | 

No, ty aspon uznas, ze nie vsetky CD hraju rovnako. Dokonca pripustas rozdiely medzi lisovanymi..hm, tak priznam sa, nad tym som sa este nezamyslal.
Kazdopripadne, som rad, ze niekto tuna zdiela moj nazor.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
 |   | 

A kde jsem to "uznal"?! Tvarovacím obvodům je "roztřepenost" okrajů a vůbec způsob vytvoření naprosto šumafuk!
Jen netopýři to údajně rozpoznají, naprotiv právě po nějakém sprosťákovi pojmenovaném KO...

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
 |   | 

Takze ked ti poradim, aby si si to sam vyskusal sposobom slepeho testu, tak ma posles do pr..dele, a dalej budes tvrdit svoje?

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
 |   | 

Mark Levinson - ty se nauč v první řadě pořádně slovenčinu, a až potom raď

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
 |   | 

Aha, takze padne argumenty, ako som presne ocakaval.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
 |   | 

To a - ty si daj menej infantilny nick a diskutuj k veci. Sice, ked zlyhava argument, tak sa zacne vypichovat gramatik. Neva, pekny den ti prajem, mas smolu, nie som hadavy typ.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
 |   | 

A co si představujete pod termínem "slepý test"? A proč bych to organizoval, když už se konaly s nepříznivým výsledkem pro netopýry?

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
 |   | 

To ms - Pod pojmom slepy test si predstavujem, ze si z originalych CD, ktore mas dobre opocuvane, vyrobis kopie a budes ich pustat v nejakej HiFi predajni. Skusajuci ma urcit, kedy bolo CD vymenene za palene. Potom budes skusajucim ty. Ak si ale v tomto smere nasilu skepticky, tak to nechajme tak a zbytocne nerozsirujme vlakno.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
 |   | 

Pardon, pod skusajucim, som mal na mysli toho, kto tu hudbu pocuva.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
 |   | 

Skepse asi vyplývá z toho, že jsem na hodinách fyziky i poslouchal...
Váš výklad je naprostým subjektivním nesmyslem, odporující relevantním metodám! Testující nemůže být zároveň testovaným a hodnotitelem, nehledě na obrovskou statistickou chybu.
Co si vůbec představujete pod pojmem "zvuk"?

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
 |   | 

ms o myslel ironicky. Jako sice CD-Audio nepoužívá tak dorbé opravné kódy, jako datové CD, kde se nesmí ztratit ani jeden bit, ale...něco jsem zkusil
Grab jedné skaldby z audio CD, tu jsem pak vypálil a znova graboval. V AudaCity jsem si je obě otevřel, a protože měly o pár bajtů odlišnou velikost, tak asi bylo přidané ticho na začátek jednoho grabu. Hledal jsem tvar signálu, podxle kterého se bezpečně dalo poznat to posunutí, dělalo to přesně 667 bajtů. Tak jsem je synchronizoval vůči sobě, jednu invertoval a pak je sečetl. A...TICHO! NAPROSTÉ TICHO! Prohnal jsem to i hledačem ticha, nastaveného na -100dB, a nic, samé nuly. Editoval jsem ho v hex editoru, samé čísla odpovídající 0V.
Tak nevím...

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
 |   | 

Zda sa, ze CD-Audio zdomacnelo natolko, ze si uz malokto pameta ako to vlastne funguje. Praveze CD-Audio pouziva lepsie protichybove zabezpecenie ako datove CD. Zabezpecenie je doplnene do subkanalov. Pouziva sa Reed-Solomonov kod v sucinnosti s pelozenim dat - CIRC (Cross Interleave Reed Solomon Code). Umoznuje najst a opravit az 4 chybne symboly z celkoveho poctu 24 symbolov jedneho datoveho bloku. Udava sa 1. chybny bit za priblizne 750 hodin.
Pokial je chybovost tak velka, ze ju nevykryje kanalove kodovanie, je pouzita oprava audiosignalu na zaklade interpolacie z dvoch susednych hodnot. A pokial je poskodenie uz velmi vyznamne, ze nestaci ani interpolacia, zavadza sa rychly utlm signalu, ktory sa prejavuje ako drop-outy na paske.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
 |   | 

To West - nerozumiem, podla tohto pisu, ze nema http://www2.fiit.stuba.sk/~dado/Pz/Cvicenia/Texty/M... ...

Aj tu http://buhpomahej.ic.cz/04/4.htm....
CD-ROM ma priestor, ktory je vyhradeny, pre opravne kody, ale CD-Audio, vraj nie. OK, mozno som sa mylil.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
 |   | 

A nie nemylil si sa. Zda sa, ze som uz ja ja zabudol na to ze datove CD pouziva este navyse ECC a EDC opravu chyb. To je tych 288 bytov. Pomylil ma ten mensi pocet bytov v ramci pre datove CD. Takze je to skoro tak ako tam pisu, len info ze by CD-Audio nepouzival ziadnu opravu chyb je mylne.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
 |   | 

To.Pozitron: Stačí vyzkoušet.
To.Mark Levinson: Rozdíl mezi originálním a páleným CD jsem se taky pokoušel zjistit. Ale přiznám se, že to mi dalo hodně práce, až jsem si pak už nebyl jistý, co slyším.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
 |   | 

Se nedivím, žádný rozdíl NENÍ, jsem to zkoušel, viz. Pozitron [89.103.143.xxx] | 9. 3. 2010 14:37
A to jsem dělal na úplně obyčejné páličce v notebooku A s kabelama to bude stejné...

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
 |   | 

Kabel je slyšet hodně, to se budu hádat. Vyzkoušej, uslyšíš.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
 |   | 

Já kabel neslyším (kromě té tkaničky x nohy k bednám), to vím. A druhým nevěřím, dokud si neudělám ten test lidí, kteří tvrdí že to slyší (až bude čas, tak na něj dojde), tak je to pro mně palcebo.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
 |   | 

A jakou nejvyšší frekvenci slyšíš, já do 18kHz. Ještě k AuRa SC19 - vodiče má od sebe vzdálené cca 2cm - v tomto stavu je znát úbytek na výškách a jsou silnější basy. Po zkroucení přibudou výšky. Souhlas nebo placebo? Nyní používám čtyřžilovou "hadici" 4x4.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
 |   | 

Placebo... při takových frekvencích změna rozprostřené impedance soustavy nemá vliv. Kroucené páry jsou odolné vůči rušícím vlivům - zde by bylo možné vysvětlení - interference a zázněje...

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
 |   | 

Ne, změna indukce kabelu. Ovlivňuje výšky.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
 |   | 

Já slyším taky tak 17-18kHz.
2cm od sebe vzdálené vodiče a úbytek na výškách? I kdyby ty vodiče byly páskové, plochou k sobě, 1cm široké a třeba metr dlouhé a mezi nima vzduch, tak je to kapacita 4,4pF! Čili vzhledem k impedancím vstupu a výstupu nuna nula nic. O indukčnosti nemluvě.
Po zkroucení přibuodou výšky? Divné, když přiblížením a zkroucením se kapacita zvýší? Tedy parazitní kapacita, která signál "svede" na zem, že.
Placebo. Něco si přečteš, zkusíš a "slyšíš".
Beru ty průřezy k reprákům.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
 |   | 

Změna indukce nebo indukčnosti? Jednak je to rozdíl a jednak pokud něco, tak je velmi velmi mizivé, až limitně se blížící nule

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
 |   | 

Jo a ta indukčnost kabelu...ta by se dala brát v potaz tak u repráků. U linkového vstupu nějaký ten nH nebo kolik běžný kabel má, nemůže mít žádný vliv. A výšky ovlivní i kapacita kabelu, stačí se podívat na jeho náhradní schema a je to jasné...

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
 |   | 

Indukčnost. Jsou to kabely k reprákům. Nejsem elektrikář. Proto lovím v paměti a vyjadřuji se amatérsky. Ale co slyším, to slyším.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
 |   | 

Takže dvě žíly 2cm od sebe mají méně výšek a víc basů, něž kroucený, k reprákům? Tomu fakt nevěřím. Myslím že si jen myslíš, že to slyšíš. Dva vodiče 2cm od sebe, to má tak mizivou kapacitu a indukčnost, rozhodně o řád menší, než kroucené žíly, tam bude kapacita určitě vyšší.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
 |   | 

To si fakt chce v klidu sednout a zkoušet. Já to absolvoval před lety, kdy na to byl čas a byl jsem do toho velký fanda. Analogový audiosignál je tak proměnlivá veličina, každé frekvenci odpovídají jiné parametry protékajícího proudu, není to konstantní veličina, jsou to krátkodobé impulzy. Už nevím, jak to popsat.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
 |   | 

To opravdu nevíte...
Ony by stačily základy EO...
Jinak to tvrzení, že bezvýznamná a velmi těžko změřitelná změna impedance má extrémní vliv na pásmovou propustnost v takovém kmitočtovém rozsahu, je naprostým nesmyslem. A impulsy byste těžko rád poslouchal, při rozkladu by podle strmosti obsahovaly nejspíše i mnohem vyšší harmonické, než je akustické pásmo.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
 |   | 

Krátkodobé impulzy jak kdy a jak na jaké frekvenci, udeří najednou činel nebo buben a celý řezězec to musí podchytit. Ale na to mají vliv jiné věci, rychlost přeběhu zesáku, max. frekvence výškových repráků, tvrdost zesilovače (tvtrdost jeho zdroje, i koncového stupně)-to hlavně kvůli basům, ale i kvůli "náhlým" dynamickým špicím, zesák musí na výstupu mít přesně to, co na vstupu, jen musí umět dodat větší proud. Já se pokládám za Hifistu, spousta věcí má velký vliv, ale jinak s rozumem. Nevěřím každé ptákovině, a že jich mezi HiEnddistama je...

Kabel na to prostě nemůže mít takový vliv. Jak jsem psal, k reprákům káble jak noha, to jo. Pro zesák to musí být, jakoby ty repráky byly připojené přímo na koncové tranzistory, kabel nesmí stát v cestě.
Ale aby kabel s žílama od sebe 2cm měl méně výšek, než jiný, kroucený nebo ne, ale s žílama těsně u sebe...tomu prostě nevěřím. Dvě žíly budou takto daleko od sebe...kapacita i indukčnost nuna nula nic, když to budou pořádné průžery, odpor taky zanedbatelný a to je to, o co to běží. Tak nějak to mám k bednám a hraje to super, kabel tomu už nemůže víc pomoct a nepomůže.
Nějaké další vychytávky za pěkné penízky...jen z vás tahají prachy.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
 |   | 

Mně ta dnešní HiEnd mánie připadá už pomalu jako jakási víra. I relogiozní člověk se může hádat, že byl svědkem zjevení nebo jiných anomálií. Když člověk sám sebe v něco přesvědčí, je to pro něj pravda, i když technicky a fyzikálně nemožná. U zvuku zvášť.

Jak jsem psal, taky jsem Hifista, mnohé věci na zvuk vliv mají. Tvrdím ale, že např. kabely se VELMI a VELMI přehání. Jsem ale ochotný změnit názor, pokud se mi někdy povede (chce to mít čas, zatím ho moc není) uskutečnit ten test. Pokud testované osoby bezpečně poznají každý kabel (stačí levný x drahý, náš co jsme si přinesli a nějaký tvůj shit), tak smeknu a stáhnu ocas. Zatím prostě placebo.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
 |   | 

Já bych řekl, že dneska High-End mánie má svůj zenit dávno za sebou. Doufám, že se k tomu dostaneš a pak poreferuješ. Možná je to tím, že ucho potřebuje nějaké zkreslení nebo různě reaguje na rozličné frekvence, a podle toho si pak člověk vyhodnotí to, co poslouchá. Tím končím.
PS. Jsou tací, kteří slyší rozdíl na kabelu digitálního propojení signálu, což já teda už považuji za nesmysl.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
 |   | 

Isolace obyčejné PVC? No fuj! ! Správný netopýr pouze jednosměrně válcovanou měď při vykuřování speciálními bylinami a isolace pouze vlna z lam, zpracovávaná v lázni z moče jihoamerických žen, v případě extrémních audiofilů dokonce pouze menstruační krev!

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
avatar
 | 

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
 | 

A spravny audiofil z poslechu pozna vek te zeny s menstruaci a jak se jmenovala jeji matka za svobodna. Kdo na to nema, tak at mezi hifisty radsi ani neleze, protoze se brzo prozradi.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
 | 

Ze zrovna Linuxak sa navaza do inej sektarskej skupiny ... ale odlinuxaka to sedi ...

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
 | 

Co to mektas ty jantare? To mam respektovat astrology a vedmy jenom proto, ze je jich mensina?

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
 |   | 

To Pozitron, Mark Levinson, ms.... Klobouk dolů, od původního převodu audia do mp3 pro mobil, jste fakt ušli pořádnej kus cesty.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
 |   | 

West [91.198.227.xxx] | 9. 3. 2010 18:33
Přesně tak. Dokazuje i ten můj malý pokus. Jedno CD, grab, výpalek, grab výpalku, sfázování (na začátku jednoho grabu bylo pár bajtů ticha navíc), odečtení a...teda jen někde uprotřed 5ti minutové skladby se cosi na pár samplů vyskytlo, ale to asi bylo škrábancama hned na začátku CD a nikoli kolmýma na stopy, na co už oprava chyb nestačila. Jinak opravdu samé nuly, naprosté ticho. Takže už toto pro mně je první důkaz, že HiEndisti slyší trávu růst. Až bude čas, taky ty testy udělám, pár kamarádů a známých, kteří "slyší kabely" mám. Možná budu překvapený, možná ne. To se uvidí

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
 |   | 

Format CD-Audio je tak dobre navrhnuty, ze mu pri plnom dekodovani samoopravnych kodov nevadi ani zakrytie stopy o dlzke 8mm. V dobach nastupu CD-manie potvrdene na prehravaci Tesla MC900. Ac Tesla sa vyznacovala privlastkom tech.slaby niektore veci boli vydarene.
Moj CD prehravac ac podstatne drahsi nezvladne viac ako 5mm zakrytie stopy bez toho aby to nebolo pocut.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
 |   | 

To West - zrejme bude paralela s DVD. Cim ma DVD player menej samoopravovacich mechanizmov, tym ma kvalitnejsi obraz. To iba citujem jedneho hifistu.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
 |   | 

Přesně tak. Ještě měn napadá, pokud už dojde k chybě čtení, tak je vysoce pravděpodobné, že to bude chyba pro zvuk s dalekosáhlými následky. Dejme tomu i třeba jeden sampl, kde se přehodí jen jeden jediný bit na nějakém vyšší váze, tak číslo bude třeba o 4096 nebo 8192 větší, a to bude řádný lupanec, i ten jeden sampl, mám to vyzkoušené. Kdyby takových chyb bylo v pálených CD víc...

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
 |   | 

Je zajímavé, že netopýři jsou schopni rozeznat pálený/lisovaný, ale vliv tlaku vzduchu a vlhkosti na mechanické měniče a vůbec šíření kmitů, nehledě vliv lepidel a spojovacích prvků nevyvolává takové diskuse...

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
 |   | 

Je malo pravdepodobne, ze by sa chyby po napaleni v beznej pocitacovej CD-RW mechanike prejavojovali len inym zafarbenim zvuku. Ta nahodnost chybovosti len na urcitych miestach by musela byt konstantna. Chybovost by musela byt taka, aby sa vzorky signalu dopocitavali namiesto toho aby sa opravovali. Je tazke taky signal vyrobit chybnym palenim vzhladom na to, ze 6 po sebe iducich vzoriek povodneho stereosignalu je vlivom prekladu dat roztiahnutych na 111 blokov co predstavuje 19mm zaznamovej stopy.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
 | 

Moment zalezi z coho ten grab robis. Ak to robis z kristofa, alebo kabatu, atd CD vydavane zhruba po roku 2000 u majstrov masteringu tak tam nepozna kvalitu nik.... cau

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
 |   | 

To už fakt nikdo nic nenapíše k flac konvertoru?

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
avatar
 | 

Já sem napsal - JetAudio.A můžu si v něm nastavit co potřebuju(typ,bitrate,...)

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
 |   | 

Vsetko podstatne uz bolo napisane... Este mozno ze flac pouziva kompresiu 1:2 a prevodom do mp3/128kbps sa usetria 3/4 z tej 1/2 pri diskutabilnej kvalite.
Myslim si vsak, ze pri dnesnych kapacitach zaznamovych medii nema zmysel setrit prave na konverzii do mp3, skor treba pozhanat prehravac co podporuje flac ked uz teda flac...
Jo a zavisi na dobre spravenom ripe ked uz flac.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
 | 

Mp3 256kbps s VBR, prehrajes to skoro vsude(dnes snad uz uplne vsude) a rozdil neni poznat.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
 |   | 

Ja by som flac nahravky nedaval do ziadneho zo stratovych formatov ci uz je to mp3 alebo ogg alebo nieco ine, jedine ak by som to potreboval na take ucely ako tazatel a prehravac by si s flac neporadil.
256kbps VBR nieje zachrana na kvalitu. Aj pri takom nastaveni je ujma na nahravke patrna, aj ked vo velmi malej miere. A je jedno ci sa pouzije konverzia do mp3 alebo ogg.
Problem moze byt v tom, ze cim je frekf. vacsia tym menej vzoriek ju popisuje a nasledne konvertor ma malu skalu pre rozhodnutie uzatvorenia kanala (vylucit alebo nevylucit sub-pasmo z kodovacieho procesu). Len mi neni jasne preco zdviha urovnen na pasme nizkych frekf.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
 | 

Maly rozdil tam samozrejme je, ale jeste jsem nevidel nikoho, kdo by to dokazal odlisit.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
 |   | 

Tak mozno budes prekvapeny, ale je to pocut. A to hlavne vtedy ak skladbu dobre poznas.
Ja som to zaregistroval okamzite aj ked som si nedaval hned do suvislosti kodovaci proces
prevodu wav-ogg. Az po nejakej dlhsej dobe som zacal patrat v com moze byt problem, bo sa to prejavovalo na viacerych skaldbach, pricom wav znel vzdy dobre.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
 | 

Aby nedoslo k nejake mylce - bavime se o prevodu audio CD do mp3 a nejnovejsim lame encoderu s nastavenim various bit rate a 256kbps? Rozdil je jen tezko patrny uz na 196kbps(diky VBR), ale na odliseni te 256ky by snad byly potreba nejake synteticke testy a ne hudba. Nechces mi poslat ukazku te skladby, kde poznas rozdil(nekomprimovane)? Rad bych to vyzkousel.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
 |   | 

Nie, praveze synteticke testy neodhalia nic, pretoze hudba ma dynamicku povahu s ktorou rataju aj konvertory. Je tam zaratany psychoakusticky model sluchu (vnimania zvuku). Robil som testy s viacerymi kodekmi a konvertormi (lame,Fraunhofer,ogg) a vysledok je velmi podobny. Vzdy som najprv urobil rip originalneho lisovaneho Audio-CD do wav suboru. Pred konverziou som si vypocul jednak priamo CD a potom zaznam vo wav-e. Nebol medzi nimi ziadny rozdiel.
Pri konvertovani som pouzil jak pevny tak aj variabilny BR v rychlostiach od 128kbps do 320kbps. Zaoberal som sa s tym viac nez rok a dosiel som k zaveru, ze uchovavat fonoteku, ktoru som zbieral nejakych 20 rokov nema zmysel v stratovych formatoch. Teda aspon zatial nie.
Princip funkcie je rovnaky pri ktoromkolvek stratovom formate. Lisia sa hlavne v nastaveni hlbky (jemnosti) FFT a potom na niektorych dost vyznamnych hodnotach funkcie subpasmovych kanalov kde sa da zvysit jemnost detailov alebo naopak znizit produkovana velkost suboru.
Ak chces porovnavat da sa to dost dobre rozoznat na Mike Oldfield-Tubular Bells-Track01-od 00m:47s do konca, ale aj na track02 od 2m:08s-2m:10s, track03 od 0m:55s-1m:25s.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
 |   | 

To jehovista - Ked si pustim doma na 100 eurovej vezicke CD alebo MP3 192kb/s, tiez nepoznam rozdiel. Problemom je, ze ti, ktori tvrdia, ze to nie je poznat nikdy (teraz to neber osobne), to porovnavaju nanajvys na PC s PC reproduktormi alebo sluchadlami. Nikto si nedvihne zadok, aby to isiel vyskusat do hifi predajne. Je predsa jednoduchsie vraviet, ze je to zbytocne.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
 |   | 

Myslim, ze zbytocne podcenujes pocitac. Zvuk na PC uz davno nieje len pipak.
Dovolim si tvrdit, ze s primerne kvalitnym prslusenstvom (zvukova karta a sluchadla) sa da rozoznat rozdiel medzi mp3 a priamym ripom do wav.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
 | 

Porovnaval jsem to na audiosestave o dva rady drazsi. 192kbps jsem rozeznal jen kdyz jsem se zameril na problematricke pasaze a poslouchal je nekolikrat. U 256kbps uz jsem jenom tipoval. Zkusilo to se mnou vic lidi s obdobnymi vysledky. Ja spis podezrivam z rychleho odsouzeni mp3 ty audiofily, kteri mozna pred deseti lety slyseli nejakou 128kpbs mp3 z mizerneho encoderu.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
 |   | 

Zasadnu chybu by som videl v tom ak si testoval v beznom posluchovom priestore cez repro sustavy. Posluchovy priestor a jeho spravne naladenie tvori 90% uspechu alebo neuspechu akehokolvek testovania. Zbylych 10% sa rozlozi na zariadenie nech je akekolvek, pricom zariadenia v triede Hi-End sa k tym 10-tim percentam priblizuju viac ako Hi-Fi. Tych 10% sa da dalej rozlozit na media, prenosove cesty, spojovacie kable, zosilovace a konvertory signalov (repro).
Ak chce niekto porovnavat rozdiely v zaznamovych formatoch, ktore su dost male, je dobre sa vyhnut najvacsiemu znehodnoteniu zvuku v neadekvatnom posluchovom priestore a cely ho eliminovat. Z toho vyplyva, ze je treba pouzivat sluchadla. Mozem dokonca s istotou tvrdit, ze cez repro nieje pocut ani tak velka degradacia signalu ako su obcasne kratke vypadky (drop-outy) zaznamoveho media (analogoveho pasu), pricom cez sluchadla je to zretelne pocut.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
 | 

Ako si mozete mysliet ze v malej miere, nepochopitelne.
Tak ked spravim z 24bit/96khz t.j. 3mbit streamu 256 kbit stream to znamena znizim datovy tok vyse 10 nasobne ... ako niekto moze vobec uzvazovat este nad kvalitou, nepochopim nikdy tie vase dohadovania...

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
 |   | 

Bavime sa o konverzii formatu CD-Audio 16bit/44.1Khz do niektoreho zo stratovych formatov mp3/ogg.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
 | 

OMG, ty si kus, fakt poriadny, konvertovat FLAC do mp3, moze iba kus poridneho formatu, rake prasa akoje sprasena skladba mp3. Fakt sory, ale musel som to 2 krat precita, na prvy krat som si vravel neco som spatne precital.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
avatar
 | 

Poraď,jak a v čem přehrát .flac na mobilu(N E51,symbian 60v3) - budu ti povděčen

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
 | 

Ja ti neviem, naco si prat do palice muziku uplne vsade za kazdu cenu.. To ludia nie su schopny vyliezt na ulicu bez toho aby nemali do hlavy naprate tuc tuc ?

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
avatar
 | 

A co mám dělat,když jedu občas vlakem?Tohle trochu přeháníš

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
 |   | 

číst knihu, učit se, pozorovat krajinu, spat...ve vlaku se dá dělat věcí...já si raděj zajdu na koncert nebo pustím něco doma na pořádných bednách.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
 | 

Me se dela spatne, kdyz si ctu ve vlaku, nebo autobuse. Co poradis?

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
 |   | 

Lamien - problém to je - a rusové už dlouho , pro tyto "náušníky", od dob prvních kazeťáků se sluchátkami, mají trefný název - debilník.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
 |   | 

a, když dnes a denně vidím idiota, jak se sluchátky na uších leze před tramvaj, nebo přímo pod auto, tak si přeju jediné - blbec nemá na ulici co dělat.
Jenomže jsou i dnes "borci", kteří mají debilník i v autě, a pak neslyší hasiče, ani sanitku, kteří jim jedou za zadkem.
Okamžitě sebrat řidičák, a navždy šmytec.
To samé s blbci, kteří mají auto za melouna, ale obětovat další prachy za pořádný handsfree, jsou pro ty blbce vyhozený prachy. Mají nový mobil "debil", a tak se předvádějí.
A to už se vůbec nechci vyjadřovat o pitomcích, kteří ruší svojí "produkcí" všechny ostatní cestující v MHD, nebo v ostatních dopravních prostředcích. viz amrtin .

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
 |   |  Microsoft Windows 10 Chrome 67.0.3396.87

Hudba, ktorá je skomprimovaná napr. do formátu mp3 ničú dušu, resp. narušuje prirodzené biopole človeka. Na meracích prístrojoch zachytávajúcich biopole, alebo len cez termokamery sa to dá pozorovať. Takže masívna propagácia a sprístupnenie mp3 je niečo ako masova genocída. Ide o to, že zvuk nezachytávame len ušami ale celou našou energetikou.Keď je biopole narušené oveľa ľahšie sú ľudia ovplyvniteľní, pretože stratili svoju vlastnú stabilitu. To myslím, že je dostatočný dôvod vyhnúť sa počúvaniu nizkokvlalitnej komprimovanej hudby.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět

Související témata: FLAC