Pánové, zrovna od vás všech přede mnou bych takové otázky a reakce nečekal.
Problematika předpovědi počasí je problematikou fyziky kontinua. Z toho plynou zásadní úskalí. Tím největším je množství a relevantnost vstupních dat na straně jedné, a velkost oblasti, pro kterou je předpověď dělána. To o čem píše Justin je důsledkem velkého množství dat na výstupu a možnosti je prezentovat v médiích. Řečeno jednoduše, aby byla předpověď alespoň z necelé poloviny odpovídající, musí se provádět pro konkrétní místo, nikoliv pro celou ČR, ale na vstupu jsou pokaždé všechna DOSTUPNÁ data z celého světa. Jinými slovy, dostupných dat není nikdy dost, už jen proto, že síť stanic není moc hustá.
Dále je třeba si uvědomit, že jde opravdu o fyziky kontinua, takže vliv má kdejaký kopec, stavba, polom a podobně. Zpracování těchto dat je prakticky nemožné, neboť nemáme technologii, která by zaznamenávala případné změny (například, za slunečného dne beton a asfalt měst zvyšuje lokálně teplotu o několik stupňů, díky slunečnímu záření, stoupající teplý vzduch se cpe nad studený z okolí; je znám vliv průmyslové výroby na změnu počasí, kdy přes týden jsou mraky rozháněny odpadním teplem; pára z chladících věží jaderných elektráren naprosto zásadně snižuje množství srážek v okolí; použití vody na chlazení, kdy se přivádí studená a teplá se odvádí má vliv na větší vypařování, stejně jako stavba přehrad, kdy díky větší ploše dochází k výraznějšímu odpařovaní atd.).
Používají se tedy jen jakési modely, které se nakrmí dostupnými daty. No a pak se vyhodnotí, který z modelů dal nejpravděpodobnější výsledek. Přesné spočítání je sice možné, ale zatím je to tak, že pokud budeme mít veškerá relevantní data pro výpočet řekněme na sedm dní (která nemáme), bude na současné technologii takový výpočet trvat několik týdnů, až desítek týdnů. Jinými slovy, momentálně nemáme technologii ani na to, aby nám přesně řekla, jak bylo 
)
PrasatkoPee
