převzato z http://www.personalista.com/index.php(a pokud to tu už bylo, tak se omlouvám)Jiří: Agresorem sobě navzdoryJiří je programátor. Pracoval v malém nezávislém pražském softwarehousu. Podobně, jako další desítky programátorů, softwarových analytiků a vůbec lidí, kteří se pohybují ve světě IT byl Jiří nesmělý, zakřiknutý, introvertní téměřgénius, jehož vazby se světem „venku“ byly velmi mlhavé a slabé.V době svého dospívání, studií na střední škole a na MFF UK investoval Jiří veškerou svou energii do projektů spojených s jeho láskou – databází. Zlom nastal po roce, který Jiří strávil v zaměstnání. Jeho mateřská společnost se vzmohla natolik, že si mohla dovolit platit asistentku a sekretářku v jedné osobě.Na většinu „bastličů“ působila asistentka jako UFO – milá, usměvavá, příjemná a co je nejdůležitější – žena! Jak jsme si řekli, Jiří byl hlavně prgramátor – jeho sociální dovednosti byly tak nízké jako jeho IT schopnosti vysoké. Netrvalo dlouho a do asistentky se bezhlavě zamiloval. Lásku jí začal vyznávat tak, jak uměl – elektronicky.Denně odesílal několik desítek mailů (bez diakritiky), kterými zahlcoval její mailbox. Jeho návrhy byly nesmělé, takřka dětské, ale přesto kvalifikovatelné jako sexuální agrese. Alespoň ve Spojených státech, odkud pocházel investor, který do původně malého a původně českého softwarehousu vstoupil.Jiří odešel z firmy, kterou pomáhal budovat jenom s lepenkovou krabicí naplněnou poznámkami, CD médii a figurkou tučňáka.