Oprava spínaného zdroje

A co takhle si sehnat schéma?

Povyměňovat elektrolytické kondenzátory. 12 let :)

... a použij pochopitelně kondenzátory typu low-ESR

Díky za radu, taky mi napadlo, že kondy obvzláště v režimu impulsního spínání časem zvyšují sériový odpor, ale nevěděl jsem, zda by to mohla být příčina nefunkčnosti. Bude stačit vyměnit pouze výstupní?, nebo raději i vstupní přestože ten jenom vyhlazuje napětí?

Já bych se řídil estetickým dojmem. Vadné kondenzátory obvykle mají mírně vypouklý "strop" nebo jsou jinak viditelně poškozené.

Naopak. Vadné elektrolytické kondenzátory se vizuálně vůbec nemusejí lišit od těch vadných. Bez ESR můstku vadné kondenzátory nepozná.

Základem oprav starších spínaných zdrojů jsou vždy elektrolytické kondenzátory :) Vysychají a ztrácejí kapacitu. A jak poklesne pod kritickou mez, zdroj prostě nenaběhne nebo v některých případech může způsobit zničení nějakého spínacího prvku. Ale většinou to opravdu vyřeší tzv. kondíková válka, nebo-li výměna všech elektrolytů, co tam najdeš :) Pamatuju si, že když jsem kdysi dělal v servisu SONY na opravách videokamer, tak přímo výrobce dodával jako náhradní díl balíček všech kondenzátorů pro každý typ kamery :)

Honzo ze štatlu, já s tebou po odborné stránce souhlasím (není co dodat), ale co to je za patvar, to "nebo-li"?

Píše se to "neboli" a nebo je to blbost úplně? :)

"neboli" je správně...

Zkusil bych se poptat na Chemicony z tohoto shopu - mají snad všechny možné typy skladem, rychlé dodání: http://www.ame.cz/ Teoreticky by mohli mít i elektroniku, protože audio-video je jejich specializace.Jinak bych ještě povyhazoval všechny základní diody 1N4007 a dal místo nich rychlé typy (levná rychlá je BA159, pak třeba UF4007) - dávají se tam jako ekonomická optimalizace výroby, nikoli však ochrana spínacích prvků na odchytání záporných špiček.

Určitě rychlé diody na sekundáru.

Já se bavím o těch, co slouží na chytání špiček. Na sekundární straně slouží k usměrnění schottkyho diody.Podle schématu není na výstupu schottkyho dioda, ale nějaká super rychlá dioda SFAF2004G (rychlost 35 ns a závěrné napětí okolo 1 V, horší schottkyho diody mají okolo 10 ns a 0,6 V), ale mělo by to stačit, protože pořád je několikanásobně rychlejší než základní dioda na způsob 1N4007:http://www.mouser.com/ds/2/395/SFAF2001G%20SERI...

Ale Jeňýku! U Schottkyho diod se nerozeznává zotavovací čas, tenhle jev u nich nenastává!

Tak co jiného potom je trr, rr je dolní index (reverse recovery time), udávaný u levných šuntů čínské provenience okolo 10 ns?

zaverne napeti 1V ? snad ubytek (v propustnem smeru)

Mna by teda nenapadlo Shuttle ist merat multimetrem keby nestartoval. Vedecka trollovina na druhu. Nechapem, ze mozes urobit tak zakladnu chybu a prezradit sa. Precitaj si to po sebe.

No zkus to brát tak, že tím multimetrem jsem si kontroloval hlavně samotné součástky (rezistory, diody) bez napětí. Pod napětím jsem kontroloval pouze DC napětí. Zkoušet měřit spínanou část s kmitočtem xx kHz multimetrem by mě fakt nenapadlo.

Opravovat elektroniku metodou "laveho horneho rohu" sa bezne nerobi. Da sa to, ale nevedie to k uspechu, pretoze neni ani ta najmensia predstava kde moze byt problem. Ano, robi sa to niekedy zo zufalstva. Doporucujem ten skreslovac zvuku SONY DAV150 s THD 10% vyhodit a kupit nieco, co hra aspon trocha normalnejsie. Nieje potrebne HighEnd, ale aj stare Teslacke gramofony, radia, kotucove magnetofony so zabudovanym zosilovacom skreslovali 5%.

Tak u spínaných zdrojů je celkem sázka na jistotu ta výměna elektrolytů :) Pokud je zdroj starší a nechce naběhnout, vypadává nebo cyklicky nabíhá a vypíná, tak v podstatě nemusí nic měřit a rovnou může měnit elyty :) Opravil jsem takto mraky zdrojů v TV, DVD, atd. a naposledy asi před měsícem u starsí CCTV kamery :)

Keby vymienal elyty nenapisem ani ň. Zistenie ci su to elyty je mozne dokonca aj jednoduchsie ako ich vymenou, pretoze aj to moze byt pre niekoho obtiazne sa s tym zacat babrat ked nevie, ktory treba menit. Bez otvarania dekla a manipulacie so skrutkovakom staci tu vec trocha zohriat. Ked su to len kondiky, tak to vacsinou nabehne. Skusenejsi mozu prikladat/prispajkovat elyt paralelne na skusku k pravdepodobne vadnemu.

Jak jsem psal už na začátku, spínaným zdrojům nevládnu, princip je mi jasný, ale i kdybych měl osciloskop, nevěděl bych co a kde v takovémto případě měřit. Co se týká "zkreslovače", neříkám že je to bůhvíco, ale je to kombinace zesilovače, tuneru a DVD přehrávače. A protože dnešní zařízení jsou propojeny HDMI, nezbývalo by mi než vyměnit i telku, ta má pouze SCART. To by jistě vyšlo na hezkých "pár" tisíc - proto se snažím i co nejdéle vydržet (asi tak do příchodu DVB-T2).

Hele, fešáku, sežeň si schémátko a pak můžeš mudrovat, popř. měřit. Protože budeš vědět kde a co. Takhle to můžeš akorát ostřížím zrakem hypnotizovat.....

tak jsem povyměňoval elyty a jede to. Nejdříve ty velké - vstupní 330u/450V a 3x výstupní 2m2/50V ESR. Doba funkce se prodloužila z původní minuty asi na 4 minuty. Nadšený jsem z toho nebyl. Tak jsem vyměnil ještě zbylé 2 - 47u/50 a 1u/50 a jede to. . To bylo překvapení i úleva. Díky všem za rady.

Je dobře, že ti to funguje, vyhráno ale ještě nemáš. Ono odejití nějakého elektrolytu může (zdůrazňuji: může) být pouze sekundárním projevem jeho přetěžování. Rád bych to překreslené schéma viděl, abych to mohl posoudit. Nahraj schema třeba na ulozto.cz (nebo jinam) a dej sem odkaz. Chodí sem spousta zdatných lidí, třeba se na něco přijde.

zde je odkaz https://ulozto.cz/!CV7slYDjSp0J/zdroj-sony-jpg. Z celé desky je překreslena pouze ta část, která nešla. Na vstupu není kreslena pojistka, filtr a vybíjecí odpory u kondu. Rezistory byly měřeny přímo na DPS, tak jejich skutečná hodnota není zaručena.

Zkontroluj ještě odpory na vstupu - jejich elektrická pevnost bývá okolo 100 V u 8mm pouzdra a časem může dojít k jejich proražení nebo poškození odporové vrstvy (ideální je dekódovat barevné proužky a srovnat s naměřenou hodnotou). Klasické diody 1N4007 jsi měnil za rychlé?1uF kondíky dej tyhle:http://www.ame.cz/1uF-50V-105-C-Nippon-KY-k... a 47uF tyhle: http://www.ame.cz/47uF-50V-105-C-Nippon-KYA... Pár let by zase měly vydržet.

Jak praví Honza. Jenom za sebe říkám, že v tom zapojení žádné čertovo kopýtko nevidím, takže v tomto ohledu můžeš být klidný.Ohledně výměny diod: Ty dvě diody, jak je máš nakresleny u levého horního rohu integrovaného obvody, by měly být rychlé (jak praví Honza ... hloupým ho nechci a nebudu nazývat!)

Hloupý je provokace na trolly.S prorážením odporů jsem se setkal u zdrojů Eurocase, tuším 300X1, vyloženě to nebyl odpad, ale v buzení tranzistorů byly subminiaturní odpory. Buď byly proražené a kvůli tomu zabité 13009, které před svojí smrtí provedly viditelný záblesk nebo přerušené a zdroj vůbec nereagoval.Přijde mi, že zdroje většinou navrhují lidé, co neprošli středoškolským vzděláním a elektroniku měli poprvé na vysoké škole, popřípadě ze střední nepamatují elektronky. Jinak by si na elektrickou pevnost dávali pozor.

Spíš bych řekl, že zdroje navrhují lidé, kteří dobře vědí, čeho činí, ale potom přijde manager, kterému musí zapojení obhajovat. A ten se zeptá: - A proč je tady ten velký odpor (rozuměj: dražší), když výkonově stačí menší (rozuměj: lacinější)? - No, vece návrhář, ten malý odpor by to nemusel napěťově vydržet!- Kdepak, podle katalogu to musí vydržet! Dejte tam ten menší ... vidíte, drží! Nechte tam ten malý!A je to. V některých firmách se to tak dělá. Říká se tomu, tuším, optimalizace nákladů...

Viděl jsem originální řešení problémů se svítidly LED na 230 V. Chcípají v nich měniče:„Pane prodavač, už mi umřela druhá LED žárovka.“„No mladá paní a kde s tím svítíte?“„No v koupelně.“„A je zavřená ve stropnici?“„No ano...“„A to jste si nečetla krabičku, že žárovku lze provozovat pouze při teplotě prostředí 20 °C. V uzavřené stropnici v koupelně, kde je navíc vlhko, bude rozhodně více. Reklamace se zamítá.“

Nebo "Záruční inženýrství". ☺

Zmáčknutí tlačítka, po kterém následuje modrý/rudý záblesk a vyletí pojistky až v rozvaděči bych zárukovým inženýrstvím nenazýval. Správně provedené zárukové inženýrství vypadá tak, že jednoho dne zařízení vypneš a už ho znova nezapneš.

To ses mohl zeptat, kterými začít :) Problém není ve filtračních kondenzátorech (vstup a výstup), kde ani vyznamný pokles kapacity nezpůsobí nefunkčnost zdroje, ale jen větší zvlnění výstupního napětí. Nefunkčnost způsobují malé vazební elyty, kde pokles kapacity změní časové konstanty a zdroj se prostě nerozkmitá a nenaběhne, případně vypadává :) No ale to je jedno, výměna těch velkých samozřejmě taky nevadí, tak hlavně že to fachčí!

Ale ta zkušenost, říct "k nezaplacení", to bych kecal. Na začátku byl 1xIO za 170,-. Potom 4x kondík taky za 170,- + poštovné; celkem asi 470 korun. Ty teď tady říkáš, že stačilo vyměnit jen ten nejmenší (1u), který jsem ani nekupoval a vyhrabal ze šuplíkových zásob - no to fakt potěší. Díky, hned je mi líp

Ten nejdražší, velký vstupní na síťovém napětí, jsi nemusel kupovat. Kdyby byl vyschnutý a měl třeba jenom poloviční kapacitu, tak by výstupní napětí kolísalo a nějak by to fungovalo.

Klucí, poučte mě, jak tam funguje ten 1u ve zpětné vazbě. Měl jsem zato, že funguje jen při náběhu zdroje, kdy ovlivňuje referenci (takže zpomaluje náběh napětí reference, a dioda v optočlenu svítí déle). Ale ono tak asi nebude. Optočlen je zapojen ještě před tlumivkou, takže napětí zde nebude "krásné", rovné a vyhlazené. Uvažovat o funkci jako o stejnosměrném obvodu, kdy zpětná vazba říká "teď je málo - přidej" bude úplná blbost. Zde by se asi hodil osciloskop, abych viděl co se tam děje.

Díval jsem se na blokový diagram toho obvodu a podle všeho ten kondenzátor 1 uF skutečně souvisí pouze s náběhem. Ono je to uvnitř různě zavazbeno a mně se nechce to podrobně zkoumat. A to, co nazýváš úplnou blbostí je vlastně pravda. Uvědom si jedno: vzorek napětí se odebírá až za tlumivkou, tj. z výstupu, a před tlumivkou se odebírá pouze proud pro optočlen, takže na zvlnění až tak moc nezáleží.

Dovolím si nesouhlasit. Byl-li kondenzátor 1u skutečnou příčinou nefunkčnosti, musí v tom něco být. Už proto, že prvotní naběhnutí probíhalo. Řízení napěťové reference se sice odebírá až za tlumivkou, ale kondenzátor je připojen na pulsní napětí před ní. Tím referenci nějak ovlivňoval (a s ní i diodu v optočlenu), a pokud měl již velké ESR, nemusel proud stačit k potřebnému ovlivňování - ale to je jen moje úvaha.

Nehudrej, za rok by ti mohly kleknout ty velké.

1 uF / 50 V mají katalogovou životnost mezi 1 000 až 3 000 hodinami při 105 °C. Lepší značky vydrží déle, ale krátká životnost je daná fyzikálními zákony. V tak malém prostoru ani sebekvalitnější dielektrikum v kondenzátoru o průměru 5 mm nikdy dlouho nevydrží.

Ty vstupní elektrolyty na síťové napětí - bývají obvykle OK. Ty je zbytečné měnit, navíc jsou drahé. Bordel dělají většinou elektrolyty na sekundární straně spínacího zdroje.