Softwarové pirátství - materiál z přílohy časopisu POLICISTA č. 2/1998
Autor: Kpt. Ing. Jiří Dastych Policejní prezidium Ředitelství služby kriminální
policie Praha
Úvod
Je naprosto nepochybné, že hlavním fenoménem současnosti je značný nárůst
informačních technologií (IT) a s tím spojené pronikání výpočetní techniky,
nutně vybavené softwarem, do celé společnosti a především do každodenního života
nás všech. Vývoj je tak rychlý, že je nutné neustále sledovat nové informace,
jinak se otevírá obrovská mezera mezi realitou a znalostmi. Totéž platí o
softwarové kriminalitě v celku, protože pachatelé trestných činů tohoto druhu
mají obvykle značný násko k před represivním aparátem. Toto tvrzení se v
současnosti týká v jisté míře i Policie ČR. Důvodů je několik. Patří mezi ně
zejména nutnost kvalitního počítačového vybavení, které je také samozřejmě
finančně nákladné. Dalším důvodem může být i nedostatek kvalifikovaných
odborníků. Bývalý ministr vnitra Jan Ruml jednou řekl známou pravdu o tom, že
policie nemůže být na stejné čáře nebo dokonce před zločinem. Situace je vždy
taková, že bude krok za ním. Naším úkolem je tedy držet se v minimálním odstupu.
V případě informačních technologií to platí mnohonásobně. Situace je taková, že
IT velmi rychle expandují i do běžného života a zároveň dochází k jejich velmi
rychlému vývoji. Technologickému i softwarovému.
Současnost klade na policii značné nároky a je možno říci, že se tyto nároky
budou stále zvyšovat. Počítačová kriminalita se jako kukaččí mládě vložené do
informačních technologií bude stále zvyšovat. Není daleko doba, kdy se, stejně
jako dnes, kdy máme obavu z odcizení motorového vozidla nebo vloupání do bytu,
budeme obávat neoprávněného získání dat z našeho domácího počítače nebo
znepříjemňování běžného života stále více závislého na výpočetní technice. A to
naprosto záměrně nechci příliš otevírat otázku bezpečnosti osobních dat. V mnoha
filmech, které se snaží o pohled do budoucna, můžeme vidět, co nás pravděpodobně
čeká. Pro mnohé je již mnoho současného ve spojitosti s informačními
technologiemi science fiction.
V souvislosti se softwarovým pirátstvím se především otvírá otázka autorských
práv. Ochrana počítačových programů z hlediska práv autora bude stále
složitější. Již dnes, kdy je Česká republika přede dveřmi informačního boomu, se
jako nevyhnutelné jeví snížení množství nelegálního software na minimální
úroveň.
Hlavním trestným činem je porušování autorského práva k programovému vybavení -
softwarové pirátství. V současnosti je na území republiky nelegálně užíváno více
softwaru než legálně. Odhady se velmi liší, ale je možno počítat asi s 60-70 t %
nelegálně užívaného softwaru. Pro srovnání - ve Spojených státech je to cca 30 %
v západní Evropě mírně více - cca 35-40 %. I zde jsou výjimky jako Portugalsko a
snad i Řecko. Jsou to země ekonomicky spíše na okraji vyspělé západní Evropy. A
s naším přibližováním se k západoevropským strukturám se k nim pravděpodobně
dříve nebo později přidáme.
Stav v této oblasti nedává naší zemi příliš dobrou vizitku. Abychom zjistili,
jaké jsou příčiny, musíme se podívat do minulosti. Již před rokem 1989 podepsala
naše republika (tehdy jako ČSSR) dvě úmluvy. Bernskou úmluvu o ochraně
literárních a uměleckých děl z 9. 9. 1986, ve znění pařížské revize z 24. 7.
1971 a Všeobecnou úmluvu o autorské právu z 8. 9. 1952 (Ženeva) ve znění
pařížské revize z 24. 7. 1971. Tím se zavázala (mimo jiné) respektovat autorská
práva a v souvislosti s tím byl zařazen do trestního zákona § 152 - Porušování
autorského práva. Nelze tedy říci, že před rokem 1989 u nás byla právní pustina.
Kde byl problém, je naplňování těchto úmluv a jejich prosazovaní do života. Tedy
i ustanovení trestního zákona. Na základě politického rozhodnutí bylo plnění
