Nejžhavější programovací jazyk?

Karel

C#, Java, JavaScript (i když spíš doporučuji jeho nadstavbu TypeScript), C/C++, PHP, SQL, SwiftTyhle jazyky pokrývají minimálně 90 % současného trhu.

Python, C# (desktopový), SQL, JavaScript a PHP u mě (prakticky denně). Občas si upravim nějaký Cčkový, nebo Javovský zdroják, pokud mi aplikace nevyhocuje.Ale jakmile máš v sobě ten základ, učit se další jazyk je snažší.

Takže pracujete ve více programovacích jazycích na denní bázi? Mě osobně řekli učitelé že bysme se měli zaměřit spíše na jeden určitý jazyk a nepléct si hlavu více jazyky najednou.

Používání více jazyků na jediném projektu není nic neobvyklého.

A z jakého důvodu se využívá více jazyků? Některé jsou na něco více vhodné nebo je v nich jednodušší práce? Nedokážu si právě představit jak je možné zkombinovat např. Javu a Python v jeden výsledný produkt který se odevzdá zákazníkovi.

Odpověděl jsem už níže.

Právě když jsem tuto odpověď odesílal jsem si všiml že jste to tam již napsal. Omlouvám se

To je dobrá rada na začátek, než se vám algoritmizace vryje do krve. Pak už je to jen o syntaxi.

Once, I was a Vecernik. Then I became a pony...

Vicemene denne delam v C/C++, PHP, Shell, Javascript, SQL, Na skole jsme se kdysi ucili take Pascal (docela cucim, ze se uci stale, ale je pravda, ze je snazsi nez treba C/C++) a ja se sam ucil Asm a ukoly v Pascalu jsem pak psal takhle:begin asm ... end;end;Ono vlastne nejde vubec o konkretni jazyk, ale spis o logicke mysleni. Syntaxe uz je pak drobnost.

Taky jsem uvažoval o samoučení nižších programovacích jazyků jako je Assembler. Abych lépe pochopil procesy, ale zatím jsem nesehnal odvahu, protože nám bylo už v začátcích na základní škole vtloukáno do hlavy že je to něco ďábelského a od toho ruce pryč. Děkuji za odpověď, velmi si takovýchto rad vážím.

Je to takova vyssi divci - velke projekty se tak delat nedaji, ale ma to svoje jine vyhody.

Abych pravdu řekl, tak s Assemblerem sem měl zatim největší zábavu ze všech jazyků (AVR Butterfly, ATmega2560).Ale asi né každej skousne ty manuály.

Assembler má (tedy, alespoň pro mě měl) jednu obrovskou výhodu: Pochopit pak pointery ve vyšších jazycích je brnkačka, protože bez používání adres se člověk programující v Assembleru může jít klouzat.

Správně, ono to ďábelské opravdu je. A pokud k tomu nenaštuduješ debugger, nemáš ani nejmenší šanci cokoliv rozimného a fungujícího vyprodukovat.

A jeste jsem zapomnel na je stary programatorsky flame - procedury vs objekty. Kdyz jsem zacinal tak bylo OOP v plenkach a dneska si bez objektu a metody clovek ani neup...dne, ale zpetne mi to prijde jako delat autoskolu ve stary skodovce nebo v mercedesu s ABS, ESP,... Za me je to prvni lepsi, protoze to cloveka nauci vic bez ohledu na tom, cim bude jezdit po autoskole.

Ty jazyky jste napsal seřazeně nebo náhodně podle oblíbenosti z vaší zkušenosti ?, případně který "převládá". Mnohokrát děkuji

Víceméně náhodně. Osobně nejvíc používám C# a TypeScript. A u nás ve firmě se ještě hodně používá Java a C++.

Teď se mi víceméně změnila představa o tom jak vypadá práce programátora, myslel jsem si že pokud pracujete ve firmě tak je tam jednotný jazyk nebo je po vás vyžadováno umět některý jazyk . Děkuji mnohokrát za Vaši odpověď!

Tak na jednotlivých částech projektu se samozřejmě používá jeden jazyk. Ale projekt se může skládat z několika různých částí. Typicky webová aplikace - klientská část, serverová část, databáze.

K tomu ještě třeba mobilní aplikace, další produkt firmy vznikající v jiném jazyce, protože je to navázané na jiný produkt někoho jiného, skriptovací jazyk pro aplikaci…Třeba nás se programuje ještě v C#, C, C++, Javě, PHP a Javascriptu.

Tak záleží samozřejmě také na firmě, kam si vyberete jít pracovat. Pokud budete umět jen jeden jazyk, tak věřte že určo i takové firmy budou. Nebo minimálně třeba v rámci oddělení se bude používat jen jeden jazyk. Fakt prostě záleží na konkrétní firmě. Já třeba dělám x let čistě v C# (ano něco kolem občas použiji také, ale fakt minimálně) a podle toho si hledám i požadovanou práci, jelikož C# preferuji před ostatním. A vážně jsem nikdy neměl problém si najít práci, která mi na 100% vyhovovala a ani by mě to nějak brzdilo ve finančním růstu.

Nikdo v praxi nedělá se všemi. Pokud se specializujete na web, tak budete pracovat s jinými nástroji a jazyky než třeba člověk, co se zaměřuje na desktop aplikace. V dnešní době se to spíše posouvá směrem, kdy je důležité mít znalosti patřičných nástrojů a frameworků - vůči tomu jsou pak znalosti konkrétních jazyků v minoritě. Jen tak pro zasmátí - nejunivernálnější je HTML5, to se dá zkompilovat do desktop aplikací, do mobilních aplikací a samozřejmostí jsou pak webové aplikace :)

Jestli zacinas, zvaz Python. Je relativne lehky na nauceni, podporuje prakticky vse potrebne a k prvnimu "Hello World" nemusis stahovat 16GB Visual Studia nebo Netbeans. Ma taky velmi dobrou moznost expanze do ruznych smeru (weby, vedecke vypocty, nizkourovnova sitarina, jednoduche hry, mikrokontrolery).Zacni s jednim jazykem, Az budes mit pocit, ze ho docela zvladas, celkem lehce priberes dalsi (i nekolik).P.S. HTML5 neni programovaci jazyk.

V Pythonu jsem už něco málo zkoušel a celkem se mi zalíbil, spíše mě zajímalo v jakém jazyce je největší smysl se učit pro budoucí práci. Dále nevím jak určit svůj "skill" v programování, jestli se to dělá přes nějaké cvičení nebo tak, abych si byl kdyžtak vědom až budu schopen přibrat ostatní jazyky . Děkuji za odpověď a přeji hezký večer.

Ono je hlavní naučit se programovat. A jak určit svůj skill? Programuj. Začni nějakými lehčími věcmi pro sebe. Mrkni se na zajímavé projekty na Githubu a přispívej. Odpovídej na StackOverflow. Pokud si budeš jistý v kramflecích, programuj dál. Dělej co tě baví. Zkoumej. Hlavně, dělej co tě baví. Protože jinak nebudeš dobrý programátor. Nebudeš mít motivaci dovzdělávat se sám :)

na Hello World v C# se nemusí stahovat x GB Visual Studio.Stačí Notepad a kompilator, který už je součastí .NET Frameworku

programovaci jazyk (C, basic, pascal, python, java, C++, ...) vs. skriptovaci (sql, html, php, asp, javascript, ... ) vs. specialny (ABAP, ..) ?pascal je ok, mozes ho skompiplovat, detto c, ten ma rozny syntax ms cpp, c++, c, ggc, rovnako ako basic, power basic, visual basic, je plno ktore sa daju prekompilovat do C a odtial rovno do asm.original mas assembler pre ten ktory procesor podla mna je dobre zacat jednoducho, basicom, pascalom, ziskat navyk, predstavu, a zvysok je len vec prisposobenia sa, ktore zabera od mesiaca po rok ako s tym prakticky robis, ale nikdy to nie je na cely zivot, vzdy sa musis prisposobovat. existuje nieco ako superenie jazykov v case, je to biznis no..okrem toho, na aku platformu robis, musis sa prisposobit moznostiam, optimalizaciam, hw, mat na to bunky, a ked ta zapriahnu ako keby za pas, teda ze nenamahas mozog objavovanim, skola a skusenosti ti je na nic, potrebujes len schopnost sa nieco naucit rychlo.

Prvnímu odstavci vaší odpovědi moc nerozumím . Právě mě také zajímalo jak probíhá takové "zapřáhnutí za pás", jsem celkem nervózní z práce programátora. Myslíte že existuje nějaký způsob ověření na jaké úrovni/skillu v programování se nacházím ? Popřípadě jak si to ověřit. Nechtěl bych totiž dojít na pohovor jako junior a skončit s tím že toho neumím dostatek . Děkuji za Vaši odpověď!

Skill poznáš podle toho, jak často jsi během řešení problému na googlu :DJít k pohovoru na programátora jako čerstvý absolvent se dá, ale chce to alespoň nějaké home projekty mít zmáklé v daném oboru, jako je daná pozice. Rozhodně se nenechat odradit, spousta firem, zvláště personálek, si zvou absolventy na pohovory jak na běžícím pásu s tím, že pozici nemají, ale když přijde náhodou nějaký extra borec, tak je to pro ně terno.

je to jednoduche, musi ta to bavit alebo ta nieco ine prinuti ze budes aspon spociatku posobit ze ta to bavi.pochop, ze zmyslom je donutit svoje okolie aby ti platilo tym, ze ich presvedcis o svojej uzitocnosti.to sa da spociatku dvoma sposobmi, bud ich neoblbnes, a pojdes pod cenu, alebo si dobry klamar a pri minime znalosti vytrieskas maximum.zalazi kto ta zamestnava. a zamestnavatelom je jedno ako, oni potrebuju spokojneho zakaznika pri minime nakladov, peniaze nerastu v jeho vrecku, musi ich od niekoho vydolovat a zalezi ci mu s tym pomozes svojimi schopnostami, vsetko ostatne je pase.cim skor skusis stastie mimo CR, tym skor zistis ci sa vysvyhnes a cesta k tomu co potrebujes vediet si ta najde sama. pred pohovorom sa nabifli co potebuju vediet, zvycajne staci hovorit ano to je lahke to zvladam, hoci ... je pravda trochu ina.v zamestnani zvycajne zistis ze je to este jednoduhsie a nepotrebujes vediet 80 % z toho co chceli. do 3 mesiacov sa chytis, zistis si ako co funguje, so zakladmi programovania pochopis kazdy jazyk a jedine prax v zamestnani z teba urobi nieco do zivotopisu.pred tym skus urobit vo volnom case hru, program, a publikuj ich.je jedno v com.

Umm… Tvá odpověď mi říká že vůbec nevíš, o čem mluvíš. C má různý syntax? A ještě uvést jako příklady to co jsi uvedl? A začínat Basicem? A další ptákoviny? V Basicu jsem začínala já před 20 lety, dneska už to je nesmysl a ztráta času. Skvělý začátečnický jazyk je třeba Python.

Jooo, ZX Basic, ale mozna i to mi neco dalo...

Já si poprvé čichla k C64 Basic, (ten už v osmi letech), ale pořádně jsem začala programovat až o dva roky později právě na ZX. Navíc to bylo rychlejší. Aneb první doplňování syntaxe - jedno tlačítko je jeden příkaz :)

Fíha, člověk si nostalgicky zavzpomíná a hned dva nesouhlasy – za co prosím? O.o

Zrejme pokracovani prapuvodnich "ZX Spectrum vs. Commodore 64" valek. Nebo nejaky zhrzeny byvaly majitel Atari XT. Nastvany, zes nezminila jeho milacka

Heh :D To spíš to Atari, ostatně C64 i Spectrum jsem milovala. Ale z hlediska programování pro mě mělo Spectrum kromě basicu „zadrátovaného“ do klávesnice oproti C= i druhou výhodu: Neměla jsem na to žádné hry :)

Jak to, ze tu nikto nespomenul PMD85 a jeho programove vybavenie? A co IQ51, PMI80, alebo specialne vyvojove kusy mikropocitacov tzv.kufrikovych z produkcie Tesla Bratislava? To boli mimochodom prve Ceskoslovenske pocitace, ktore by sme oznacili ako laptopy. To ste boli vsetci zazobanci, ktori chodili na zapad aby ste sa mohli v kluboch Svazarmu pochvalit aky super pocitac ste si kupili?

Zklamu tě, měla jsem je až po revoluci :) První počítač, Commodore, jsem dostala v roce 1992 kdy už to zas až taková vzácnost nebyla. (a používala jsem osmibit ještě v době, kdy syn zazobance, kamarád, měl doma 386 za tehdy nepředstavitelné peníze). IQ151 jsme měli ve škole spolu s didaktiky gamma a jednou 286, kolem které se muselo chodit po špičkách. Jinak IQ151 jsem nesnášela. Ta klávesnice snad nebyla dělaná pro lidi, ale pro roboty. Lámalo to prsty.

Eh. S tím počítačem kamaráda si nejsem jista, možná to byla 486. Každopádně si vzpomínám že jsem mu k tomu pod iluzí „vypadá to stejně, funguje to stejně“ zkoušela připojit C64 joystick do sériového portu, protože jsem klávesnici považovala za naprosto šílený nástroj pro ovládání her :)

Na Ceskoslovenskych pocitacoch sa programovalo v strojaku. Len ten, kto mal stastie, alebo kontakty na vyvojarov sa mohol dostat k assembleru, pascalu, Cecku, lespiemu basicu a inym specializovanym programovym produktom. Assembleristi by bledli zavistou ako vedeli podaktori programovat priamo v kode i8080 bez pouzitia assemblera. Kod sa zadaval priamo z klavesnice do pamati pocitaca a ti lepsi to pisali z hlavy bez pomocok, knih, literatury... googla :)) Jo panecku to bol skill.... Programatori vtedy a dnes, to sa snad neda ani porovnavat.

Pche, to je pro amatéry. Opravdoví programátoři si program pájí na desku, z tranzistorů.

A tranzistory skadaju z diod :)

Ale da se to porovnavat :) Jenom maji jine podminky a je jich dnes *vyrazne* vic, takze uz to nedelaji jenom ti genialni, co to dokazou pochopit, ale i ti prumerni, kteri 80% vysledku najdou pres Google na StackOverflow ;)Mimochodem, pravi programatori pisou primo "COPY CON > program.zip"

Tak to určitě. Z československých co znám: IQ 151 měl Basic (dodávaný v základu) a snadno dokoupitelné Pascal moduly, Didaktik byl kompletní kopie ZX Spectrum včetně firmware a Basicu, na 8080 založeném PMD byl také v základu Basic a pak další moduly jazyků, jediný čistě ve strojovém kódu programovaný osobní počítač z československa byl pokud vím PMI-80 a ten byl přímo určený na výuku takového typu programování.Pokud ovšem nemyslíš osobní osmibity, ale dřívější sálovky s děrnými štítky / páskami, tak tam se ve strojáku programovalo všude.

Jo na Didaktik som zabudol. PMD a klony mali v dodavke Basic, pre vyuku programovania, ovsem to neznamena, ze programatori hier a ineho specialneho vybavenia programovali v Basicu, alebo v Pascale. Napriklad programovanie obsluhy periferii (tlaciaren, dialnopis, suradnicovy zapisovac, meracie pristroje) sa pisalo priamo v kode. S tym som sa stretol osobne a nepoznam nikoho, kto by to robil inak. So salovkami bola zabava. Vidiet ako pracuje harddisk velky ako pracka bol zazitok.

To ovšem nebylo žádné naše specifikum. Omezení Basicu bylo šílené a naprogramovat složitější hru bez strojového kódu prakticky nemožné. Mezi programátory po celém světě se v té době ukazovaly triky, které hraničily s magií. Od vymáčknutí zvuku z čipu který takový zvuk naprosto neumožňoval, tvorbu barev které počítač neměl zvládnout ukázat, zvyšování rozlišení nad to co daný osmibit papírově umožňoval… Dokonce i využívání návrhových chyb ve vlastní prospěch.

To nase specifikum som spomenul preto, lebo na zapade bolo k tym pocitacom dostat vsetko na co si clovek spomenul a mohol si to kupit. My sme si museli casto vystacit s tym co sme dostali pred seba. Si pamatam, ze aj na PMD za 47tis boli dlhe poradovniky a dodavka objednanych kusov bola tak za rok od poziadavky a to este v znizenom pocte kusov oproti objednavke.

Ne, kupovali jsme to, co dokazali rodice sehnat. U mne to bylo ZX Spectrum, protoze tehnle model predtim koupil u nas vesnici tamni statni podnik, aby mel cim ridit tri metry vysokou prumyslovou vrtacku. No a tim se z nas stala "ZX Spectrum / Didaktik Gama" vesnice :)

V temnych dobach bajneho socializmu bol ZX Spectrum pocitac o ktorom sa mohlo vacsine len snivat. Ine to bolo po revolucii kedy bolo mozne Spectraky kupit za pomerne slusne prachy na burze. Si pamatam, ze pred revoluciou stalo PMD85 bratru ludovych 47tis KČS. Tesne po revolucii klony IBM 286ky stali nejakych 180tis KČS. Kto to nezazil tak ani neuveri...

Hele netusim, jak se k tomu rodice dostali, ale jsem si na 90% jisty, ze za to ZX Spectrum (48KB verze) rodice nezaplatili vic nez 10000Kcs. Casem k nemu pribyl kazetovy magnetofon Ruhla (myslim, ze z NDR) a skvela splasena jehlicka BT 100 :)

Pocitac proste nebyl a ve stejnem pojeti ani neni pro vetsinu - driv bylo uzivatel=administrator, dneska jsou ty pozice oddelene, ikdyz si spousta uzivatelu mysli, ze jsou i administratori).A nemluvim jen o ZX pred rokem 89 (stejne v 89 jsem uz mel misto ZX PC/XT), ale i o BBSkach, rannem internetu - to byla jina proste doba a nebylo to jen o katalogovych cenach nebo schopnostech sehnat pocitac. Vem si, ze dneska je ti jakakoli sekretarka schopna do oci tvrdit, ze "umi s pocitacem" a v zasade ho umi zapnout a otevrit Seznam.cz. Podobne je to i treba s Linuxem - prakticky vsichni ti co nejvic rvou, trolli a presvedcuji vsechny o sve "pravde" v zivote nevideli shell (a ani nevi ze existuje i jiny nez Bash), bez klikani nenakonfiguruji ani IP adresu a k Linuxu (samosebou *ubuntu) se dostali pred pul rokem, ale bijou se za nej jak vyleceni alkoholici.

"R Type Loading Error" !

python je viac easy nes basic, napriklad freeBASIC. python je naviac najpomalsi interpreter bez schopnosti kompilacie. jeho riadenie len odsekmi je jedinecny a podla mna na prd, inemu sa moze zdat ako uzasna vec.vskutku C ma rozny syntax a rozchadzajuce sa pravidla, podla pouziteho kompilatora, ale nic zasadne, len to chce cas prepisat.ze ste zacinala pred 20 r. s basicom, neznamena ze je to teraz zly napad, skor trochu malo skromnosti a pocit profesionality, ktory je falosny u kazdeho z nas co sa niecomu dlho venuje.pisat:bool is_prime(int n){ if(n<2){ return false;} else{vs:def is_prime(n): status=True if n<2: status=False else:nie je rozhodujuce, to az pride na lamanie chleba pri zlozitych veciach,vyzadujuce kniznice, sa ukazuje prava tvar moznosti kazdeho jazyka, preto vnimam python skor ako za trest hlavne neschopnost viacvlaknovych operacii.

Nebudu reagovat na kazdy z tech napsanych nesmyslu, jenom podotknu, ze jsem v Pythonu osobne napsal jak vicevlaknove (thready) programy, tak programy bezici zaroven ve vice procesech, a mj. take distribuovane veci (bezici soucasne na vice pocitacich).

áno, viem čo máte na mysli.bavíme sa ale o štandarte na x86 na PC pod MS.robil som si testy výkonu v JS, JAVA, Python, FreeBASIC, C, GGC, CPP, pri roznych optimalizaciach, moznosti vlakien (na jednom stroji pod MS), detto som prelustroval cely net. Phyton je skratka slimak, a sam to priznava, naproti tomu sa obhajuje jednoduchostou a sirkou.Skusal som preto nieco zlozitejsie s vyuzitim GK (OpenGL), s polom pre CPU 10 000 000 prvkov naraz (zobrazovanych v pohybe cez GL) s nejakou interakciou, vlaknami vsetko pisane cez textak, bez supportu skompilovanych kniznic z inych jazykov.Hadajte aky bol vysledok.jedine pri C som na i5 dosiahol 200 FPS s efektom tekutej vody (pole je 3d, obsahuje gravitaciu, umoznuje pridat odobrat a aj liat vodu (interaktivne prvky s takou vlastnostou)) + realne tiene predpocitavane v realnom case v CPU.Jediny dalsi co to dokaze bez pomoci s nepatrnym oneskorenim a vacsou zlozitostou pre vlakna bola JAVA.

Dost už. Proboha (předpokládám že jsi stále stejný člověk jako Neznasamto, už proto že pleteš dohromady stále stejné věci), už se k programování nevyjadřuj, protože vůbec nevíš co píšeš. Co je GGC? Má to být gcc? Proč pak mícháš gcc a C v jedné větě? Jak mohl být jediný další jazyk co to dokáže se zpomalením Java a ne C++ (předpokládám že to je myšleno zkratkou CPP)?

je to free kompilator C. C++ od MS bol az treti. Programujem kazdy den. A vyjadrujem sa lebo tomu rozumiem.

Ano, každou svou větou mě o tom velmi přesvědčuješ…

začala si osobným útokom a končíš osobným útokom. zrejme sa teraz cítiš lepšie.

A ty se cítíš lépe, když se vytahuješ předstíranou znalostí věcí kterým nerozumíš? Protože to je věc kterou opravdu nemusím a skutečně jsi zatím nepřesvědčil že to co píšeš má jakoukoliv hlavu a patu. Mícháš nesouvisející věci, pleteš dohromady jazyky a jejich kompilátory / implementace, považuješ C++ za jinou syntaxi C, pomlouváš neexistenci knihoven u jazyka, u kterého je existence knihoven skoro na všechno jedna z hlavních výhod…

Tady se ho musim zastat - on nepomlouval neexistenci knihoven. Psal, ze sve testy psal bez pouziti knihoven vyuzivajicich jiny jazyk (tj. u Pythonu treba knihovny zalozene na C jako treba cStringIO).

„nie je rozhodujuce, to az pride na lamanie chleba pri zlozitych veciach,vyzadujuce kniznice, sa ukazuje prava tvar moznosti kazdeho jazyka, preto vnimam python skor ako za trest“

Tak to jsem nastesti prehledl. Tohle vytykat jazyku, ktery ma za heslo "batteries included"a ve kterem se da najit knihovna skoro na vsechno s vyjimkou intergalakticke navigace je fakt usmevne :)>>> import antigravity

v tomto duchu som to ale nemyslel .. nevadi

pisem rychlo uvazujem rychlo, moje vety nemusia davat zmysel, lebo skacem od myslienky ku myslienke, a spatne si po sebe text neopravujem.pisem skratkovito a moje vyjadrovanie tak moze posobit nezmyselne.posledne roky pisem hlavne v SAPe (ABAP) a su obdobia ked denne robim v kuse 10-12 h, ked kody nerobia co maju, ked po odstraneni poslednej chyby ich tam je dalsich 200 (vyjadrenie je obrazne, nie doslova) ked musim v nerealnom termine stihnut nerealne mnozstvo kodu.inemu jazyku som sa naposledy venoval asi pre rokom neviem cas mi bezi v poslednej dobe velmi rychlo. v minulosti som sa venoval aj tvorbe hier a aby som vedel co mi to umozni, robil som rozne porovnania. (teraz pisem skratkovito)tiez som zacinal este v ZS v mojom pripade ako jediny divny spoluziak co si na zadnu stranu pise program, nemal som ani pocitac, stacilo mi pozriet sa par krat do ... navodov.. manualov v casopisoch.. neskor som Z80 pisal kody, robil hry, spociatku textove, neskor ma zaujali polia, umela inteligencia, robil som nejake pokusy, ..uz je to cca 30r.mne nevadi spochybnovanie, superenie co je a nie je a preco sa v niecom pletiem, ktory jazyk ako v ktorom kompilatore, hlava mi zatial z informacii nepraskla, vadia mi osobne utoky... k comu to je ?text som po sebe neupravil, moze obsahovat nezmyselne posobiace vety.

Jenže ty věci nepůsobí nesmyslně. Ty věci nesmyslné jsou. C nemá rozdílné syntaxe podle kompilátoru, v rychlosti v konkrétní úloze rozhodně nemůže dopadnout pořadí C – Java – C++ (pokud ano, prosím o ukázku zdrojových kódů). Uvedená věta o pythonu a knihovnách je také nesmyslná (nebo prosím o její výklad)…Prakticky nic co jsi řekl nedává smysl, to se pak debatuje těžko.

ehh.. idem teraz prec od pc.. skusim si vybavit .. bolo to napr. pri while a for myslim ze slo o argumenty alebo ako to pomenovat, kolko ich bolo mozne vlozit za ; napr. a++, b--musim ist..

Hele nic proti osobnim preferencim. Ale tvoje "pisem rychlo uvazujem rychlo, moje vety nemusia davat zmysel" vede k tomu, ze pises v podstate nesmysly nebo minimalne hodne zavadejici veci. A mene zkuseni navstevnici poradny si pak prectou neco, co proste neni pravda.

Neda mi to, zeptam se. Tim "Python" myslis jazyk, nebo CPython interpret?O tom zbytku nema moc smysl diskutovat, jsou to smichane hrusky s jablky. O nesmyslnosti logiky "pro moji ulohu jsem to dokazal napsat nejlip v X, takze Y je obecne pomale" se radsi zminovat nebudu.

Ale jo, abych nebyl za blbce a skarohlida - kdyz se porovna cista "vypocetni sila" C a Pythonu, tak to C samozrejme vyhraje. Neznamena to ale, ze by Python neumoznoval psat veci narocne na vykon a rychlost.

Python v PyPy dovede být díky JIT hodně rychlý. Rychlejší než C asi ne (I když občas… https://morepypy.blogspot.cz/2011/02/pypy-faster-than-... ), ale překvapit dokáže :)

Ja vim, na par svych projektech, kde zalezi na rychlosti, to pouzivam. Stejne tak Jython, kdyz je dobre pouzity. Ale nekterym to asi nevysvetlime, protoze nedokaze simulovat castice vody na obrazovce dost rychle

"bavíme sa ale o štandarte na x86 na PC pod MS." - a od kdy? Do teto chvile o tom nepadlo ani slovo. Mimochodem, vsechny ty me programy bezely na x86.

Python rozhodně nemá pomalý interpret. A právě ta definice bloků programu odsazením je skvělá věc pro nováčky - naučí se formátovat kód.Na Basic ještě občas narazím, třeba ve formě některých programovatelných tiskáren, které ho doteď používají. A rozhodně si stojím za tím, že je to špatný jazyk pro začátečníka. To už spíš ten Pascal, Freepascal / Lazarus jsou celkem fajn.C nemá různý syntax (navíc jsi mezi variantami zmínil C++, což už je kompletně mimo mísu. Je to úplně jiný jazyk). To že se některé kompilátory rozcházejí v řešení ve specifikaci nedefinovaných věcích je věc jiná, ale pokud není programátor prase, nemá moc šanci na to narazit (naposledy jsem třeba zjistila že gcc v defaultním nastavení inicializuje deklarovanou proměnnou typu integer na 0, kdežto Clang/LLVM na něco co zbylo v paměti. Což je sice rozdíl, ale ta situace kdy využiju čerstvě deklarovanou proměnnou bez inicializace v programu stejně nesmí nastat.Právě rozšířenost pythonu a dostupnost obrovského množství knihoven je jeho obrovská výhoda. Má to knihovny snad na všechno představitelné. Co je pro Basic? Prakticky nic.

tak mi zaveste odkaz na kompilátor ak existuje / alebo iný interpreter Phytonu a reálne ho zmeriam a porovnám napríklad s JS. Iný než mám ja, alebo o ktorom sa píše na nete, pretože jediné na čo som narazil je ručná brzda. Stačí jednoduché spočítanie čísiel v loope s podmienkov.

Nikoliv, žádný jazyk není špatný, jsou pouze troubové začátečníci, kteří jimi zůstávají (těmi trouby)

Vím že za to sklidím mínusy, ale dovolím si oponovat. Třeba PHP je špatné už z návrhu. Programovat se v tom dá, ale jazyk ve kterém je každá druhá funkce ze základní knihovny pojmenovaná jiným stylem, funkce které navzájem nedodržují pořadí parametrů… Ne, to není dobrý jazyk.Některé jazyky se navíc nehodí pro některé úlohy. Zatímco třeba v GO není problém vyrobit tisíce threadů, navzájem je synchronizovat a vyřešit race conditions, v C bych se s tím patlala nerada. Ne že to nejde, ale ten jazyk pro to není tak dobře stavěný.

Na tohle je Erlang, ne? :)

Teď už není sám. A v tom bych se učit nechtěla, nelíbí se mi :)

Mínusy dávají jen pitomci. Máš naprostou pravdu. Pobobně třeba C vs Assmebler pro jednočipy. Program se dá napsat i v Assmebleru, ale v Céčku je lecos rychlejší a jednodušší napsat. Oproti tomu má člověk v Assembleru plnou kontrolu nad programem, nad optimalizací..., dokonce se program dá napsat i ve strojovém kódu, ale to už by byl řádný opruz Nebo v PLC (Simatic) - tři jazyky, FBD, LAD a STL.FBD a LAD jsou přímo záměnné, do je napsané v FBD jde přímo zobrazit i v LAD a naopak a jde zobrazit v STL. Ale zdaleka ne vše napsané v STL jde zobrazit v FBD a LAD, protože STL má daleko víc možností.p.s.: Nemohoucího neber vážně. Člověka, který vypotí "Boolean techniky zpracování promenných" nejde brát vážně, moc tomu asi nerozumí...

Nicméně v C opravdu mohou být odlišnosti. Třeba kompilátor xc8 v MPLABu (MCU od Microchip):unsigned char xxx __attribute__((address(0x22)));Proměnná xxx bude na adrese 22h. Stejně jde umístit funkce na zvolenou adresu. __attribute__ může mít víc parametrů.int __attribute__ ((space(prog))) value1 = 0x5412;int __attribute__ ((space(eedata))) value2 = 0x1474;Promenná value1 bude umístěná v paměti programu. Proměnná value2 bude v EEPROM.----------------------------typedef union { struct { unsigned LATB0 :1; unsigned LATB1 :1; unsigned LATB2 :1; unsigned LATB3 :1; unsigned LATB4 :1; unsigned LATB5 :1; unsigned LATB6 :1; unsigned LATB7 :1; };} LATBbits_t;Jednotlivé promenné ve struktuře mají velikost jeden bit.----------------------------------------------Assmebler, vložený do kódu C:asm volatile ("NOP");asm ("NOP");--------------------------------------------Funkce bude na vektoru přerušení od časovače T1 void __attribute__((__interrupt__, auto_psv)) _T1Interrupt(void)a našlo by se toho víc.

Asi taky jak na co.Weby - asi Javascript, PHP.Mikrokontrolery - dnes hojně Céčko.Aplikace pro Windows platformu....? Tam je toho víc.

Osobně hipstersky korporátně programuju v jazyce, o kterém tu dost možná nikdo neslyšel :)Jinak, Java nám tu vydrží asi hodně dlouho, stejně jako C a C++ na low level věci. Určitě je trendy C#. Python má také velký význam, stejně jako JavaScript, který je díky Node.js mnohem víc v trendu než kdy jindy. Hodně zajímavá začíná být pozice Go (a nadějným hráčem pomalu začíná být Rust, ale to uvidí časem)Hlavní otázka ovšem podle mě není v čem se učit, ale co chceš programovat. Nemá asi smysl nutit se do perspektivního jazyka, ve kterém tě to pak nebude bavit, protože třeba nechceš programovat webařinu a většina věcí které mají smysl v tom jazyce jsou weby. (JS, Ruby)

Na které odvětví by se tedy hodil Python ? . Spíše táhnu po desktopových nebo mobilních aplikacích .

Nejvíc se s ním setkávám při skriptování na serverech, webových aplikacích (sama dělám jednodušší weby v Python Flask), ale desktopové i mobilní aplikace v něm jdou psát taky. Jen nevím kolik to dělá firem. Tam spíš vede (pokud jde o mobily) Java (Android), Swift (Apple) a C# (Windows Phone). A já třeba píšu mobilní aplikace v C++ :)

Takže je možné napsat aplikaci v Pythonu a "převézt" si ji to jiného programovacího jazyka aby byla použita na jiné platformě? v těchto ohledech jsem ještě nepolíben tak se omlouvám, kdybych vám připadal že se hloupě ptám

Kam bys to vozil? Jo ty myslíš převést, ne převézt

Děkuji že jste mě opravil chyby jsem si byl vědom hned po zpětném přečtení mého komentáře. Ale doufal jsem v to že se objeví nějaká osoba vysoké mozkové kapacity, přímo génius! , který mou chybu dokáže vyhledat/rozluštit a pomoct všem dalším čtenářům mého komentáře vysvětlit co bylo schováno za touto nechtěnou šifrou .

Mozne to je, prakticke to moc neni. Jestli te zajima vyvoj mobilnich aplikaci, mrkni se na jeden z tech zminenych jazyku, podle platformy. Ale nejsou to idelani "zacatecnicke" jazyky.

Ahoj, mohu se zeptat na důvod proč si myslíš, že C# není ideální pro začátečníka? My například na střední právě jako první ročník začínali se C# místo Pascalu a jsem za to nesmírně rád při zpětném pohledu.

Protoze is C# je jazyk, ktery je pomerne rigidni v syntaxi a clovek tam pise "vypln", ktera mu zacne davat smysl az pozdeji na vetsich projektech.Oproti tomu Basic nebo Python jsou jazyky, kde zacatecnik muze napsat 5 nebo 10 radku kodu pro jednoduchy algoritmus a bude mu jasne, co kazdy z tech radku dela. Tim nechci snizit vyznam a schopnosti C#. Jenom si nemyslim, ze to je idealni jazyk na prvni potkani s programovanim.

Asi tak. Stejně tak v Javě, na vysoké, jsem viděla jak začátečníci nechápavě zírají co je to za konstrukci pro výstup, když je jinde jen "print". A až časem se začali dozvídat co to je objekt a co jeho metody. Python je sice také silně objektový, ale nedává to při začátcích tak silně najevo a nemate. Ale úplně bych to jako první jazyk také nezavrhla. Ono jde hodně i o to, co komu sedne :)

Ta poslední věta bude asi ono. Holt to bylo buď dobrým přístupem učitele a nebo mi to možná jen sedlo, kdo ví.. :) Ale když to takhle napíšete (vy a kolega výše), tak pak si člověk říká, že asi nemůže na všechny pohlížet ze stejné úrovně na jaké kdysi byl a možná ten C# pro ostatní vážně nemusí být ideální volbou na začátek no. Na druhou stranu mně se právě asi líbilo na střední jak je to "hezky" všechno rozepsané (zkušenost v té době byla z ostatních předmětů s php, c++ a java - syntaxe prvních dvou mi byla proti srsti) a proto jsem se do něj asi tenkrát zamiloval. :)

A o tom to je :) Mně třeba nikdy moc nesedla Java, protože mi přišla hrozně ukecaná a naprosto zbytečně. (v C# je to podobné). Oproti tomu zdrojové kódy třeba v Ruby mi přišly krásně čisté a stručné. Teď jsem si zase zamilovala Go díky promyšlené syntaxi, skvělému přístupu k „objektům“ (metody struktur a interfacy), rychlosti kompilace, výsledných programů a úžasnému paralelismu (Jen ty generika to už mít… Ach jo :( )

On Python funguje na dost platformách, i na těch telefonech :) Jen tak často nenarážím na to, že by v tom programovaly větší firmy.Převádění z jednoho jazyka do druhého je dost zvláštní případ a přestože se občas hodí, rozhodně to není běžná věc.

Rozhodně je možné napsat aplikaci v C# a použít jí na jakýkoliv telefon - https://www.xamarin.com/platform. C# je podle mě nyní dost standardně používaný spolu s Xamarinem pro mobilní development.

Rust, F#, Swift, Go, Scala tato 5ka ma cenu ucit sa

Návrhů jazyků tu máš plno. Nebudu přidávat další. Ale on ten pascal má něco do sebe. Jasně mimo školu ho asi neužiješ, ale ve škole se na něm naučíš algoritmovat a přemýšlet jako programátor. To pak využiješ u každého dalšího programovacího jazyka, který potkáš.

Doporučuju jít na vejšku a volbu jazyka, kterým se chcete živit, nechat na později.Jinak platí, že dobrý programátor napíše lepší a rychlejší aplikaci i v těch zavrhovaných prehistorických jazycích, jako basic či pascal, než horší programátor v čemkoli modernějším.A i ten Pascal a Basic mají moderní prostředí a nechá se v nich programovat cokoliv.Já kdysi začínal na Basicu na 8bitech, pak Asm, pak Pascal a pak spousta jiných jazyků. Dneska, když už skoro neprogramuju, mám nejraději obyčejný Pascal, kde si udělám to, co zrovna potřebuju (nějakou simulaci, výpočet atp.).

Pohled z druhé strany problému. S těma jazykama, co tu napsali (php, js, c+, c#) jistě najdeš uplatnění skoro všude, ale opravdu velké peníze se vydělávají na mrtvých jazycích. Viz třeba finanční správa ČR, kdy se platí nějakej týpek v milionech za to, že umí proprietární jazyk, který vytvořila na zakázku IBM 20 let zpět. Stačí udělat malej update systému (třeba implementace EET) a nemusí zase pár let pracovat :)

Takze by se mel ucit COBOL a Fortran, pripadne ADA, pro pripad, ze by se mu povedlo obsadit tech cca deset mist v CR, ktera je potrebuji? A co kdyz tam nebude spokojeny? :)

Těch míst je podstatně víc, i když co jsem naposledy slyšela, velké společnosti spravující mainframy postupně převádějí COBOL kód tam kde to jde do modernějších jazyků.

Tech "cca deset" byl samozrejme jenom nastrel, zalozeny na letech prace v jedne z vetsich ceskych bank, ktera mainframy taky pouziva :)

Kamarád zase dělal v CA a vím že programátory tam loví neustále. Ono to chce i celkem nervy, udržovat legacy kód v něčem takovém, takže to není pro každého. Já od toho teď zdrhám.

Hodne stesti :) Co je mimochodem ten exoticky jazyk, o kterem mozna nikdo neslysel? Pokud to neni tajne :) Doufam, ze to neni APL

Že by to byla OSTRAJava? :D

Název jsi skoro trefil, je to ABL :) Od APL bych asi utekla s křikem.

ABEL znám. ☺

To je sice pravda (Ostatně, takový sice ne mrtvý, ale rozhodně exotický jazyk mě živí), ale právě na takové pozice stačí jen umět v něčem programovat. Firmy co programují v COBOLu, Fortranu, ADA… Prostě nepočítají s tím že najdou profesionálního programátora v jazyku který potřebují. Ale s tím, že si ho během nějaké doby vyškolí. Takže učit se mrtvoly je dobré možná jako hobby.

JSA je pecka moderni doby

Existuje rebríček jazykov používaných v projektoch, ktoré sú ochotné nechať si urobiť externý audit kódu. Ten vychádza každý mesiachttp://www.tiobe.com/tiobe-index/

Tiobe moc nesleduji, díky. Je vidět že s momentálním doučováním se Go nesázím na špatného koně :) Super jazyk. Jen ty generika by už mohli dodělat :(

skoda ze mam velky odpor cokoliv ucit se, i kdyz pochytavam znalosti ze siroke skaly sveta.ja sem zacal basikem a skoncil vb6. potom prisel internet, chaty, hledani zenskych, serialya skoncilo to.promrhal sem dalsich deset let a nic nenaucil, a nic nevim delat poradne, a kvuli tomu ze zijeme ve svete kde o vsem rozhodujou penize, tak ani nemam moznost seznamovat ci byt svobodny ci uzivat byt zakladni prava :(obdivuju ty kteri dokazou se ucit.

Web v C++ ? Fakt ?

Přoč ne? Pokud vim, tak Facebook to tak dělal, než přišel s HHVM.

Pokud vím, Facebook nějak konvertoval PHP na C++ a kompiloval, než přišli právě s HHVM. Ale ano, spousta výkonově náročných webových věcí se v C++ píše. Stejně jako se na spoustu hodí Go. PHP samotné je dinosaur.

Jeste tady chybi bash. S potrebou napsat neco v bashi se podle me potka vetsina programatoru.

Jojo, zvlast ti, kteri se pohybuji vyhradne ve Windows svete. Kdyz bash, tak tedy i jeho "Windows alternativu" PowerShell ...S pojmy jako "vetsina" opatrne...

A kolik lidi se pohybuje vyhradne ve Windows svete? I kdyz programujes ve VisualStudiu na Windows, muzes mit na Linuxu treba databazi, verzovaci system, muzou tam bezet integracni testy, virtualizace, proxy server, web server. Ciste na windows muze bezet mozna tak nejaky startup o peti lidech, rozhodne ne velke firmy, kde pracuje 90 % programatoru.

Huš. Programuju na Linuxu a věci co by šly napsat v bashi raději píšu v pythonu :) Bash je hrozný.

Bash nebude asi tak hrozny, ked si ho osvojili aj v Microsofte. Konfiguracne skripty na Linuxe su v drtivej vacsine napisane v Bash a je to studnica dobrych napadov ako sa da v Bash programovat. Zatial som nenasiel prirucku Bash, ktora by popisovala take programatorske zvraty ake pouzivaju programatori pre Linux distribucie.

Ja taky netvrdim, ze je Bash uzasny. Jenom jsem odpovidal na dotaz. S bashem se podle me potka vetsina profesionalnich programatoru at uz programuji v cemkoliv.

To je ale kravna

pascal se pořád používá teď se to menuje CodeGear RAD Studio a je to na úrovni MS VS.

A normální člověk si to nemůže dovolit :) Na naučení se objektového Pascalu je velmi slušný Free Pascal a IDE Lazarus. Do velké míry by to mělo být kompatibilní i s Delphi / CodeGear

Zlaaty basic Smep PP06, kluci dnes jsem trochu out

Slušný thread, bohužel plný hovadin od "Suboj" a nějaký "Neznasamto". Co je horší, že i ti, kteří by mohli být mnohem přínosnější a hlavně přesnější - vypadají na to - jimi nejsou. Taková "Kate s" vypadá se svými zkušenostmi docela "in" a pak napíše blábol "Ono je hlavní naučit se programovat. Větší blbost jsem nečetl. Takže si pokecávajte dál, detailně se do této "selanky" raději nezapojovat, aby někomu nezaskočilo.Rádi, co?

V jakém jazyku se učíš programovat je naprosto irelevantní. Typ programovacího jazyka ještě nic nevypovídá o tom, jak je dobrý nebo výkonný. V zásadě všechny jazyku umí to stejné. Podmíněný cyklus, větvení programu, atp.

Neumí a nikdy neuměly. Jsou totiž závislé na tom, co ten blbec, který je stvořil, zvolí za ekvivalent příslušného příkazu (nebudu pokračovat).Tam je totiž ten největší průser - v případě Assembleru minimální.

Někde jsem četl, že programátor v Assemleru je králem mezi programátory. ☺

Je hezké že píšeš o tom že jsem „plácla blábol“ a pak stvoříš něco takového :) To „jaký tvůrce jazyka zvolil za ekvivalent příslušného příkazu“ je naprosto marginální, pokud jde o rozdíly schopností jazyků. Dorazil jsi to pak zmínkou Assembleru, ve kterém jde sice (již z principu) všechno, ale také v drtivé většině všechno podstatně náročněji. O údržbě hotového kódu nemluvě.

Nemohoucí je takový kecálek, viz. "Boolean techniky zpracování promenných" "„jaký tvůrce jazyka zvolil za ekvivalent příslušného příkazu“ je taky řádný blábol. Jinak jsem taky Assembler opustil, kdysi jsem v něm psal věci pro PICe, ale co pro MPLAB vyšly free Céčkové kompilátory, tak používám jen ty. Občas mrknu jak to kompilátor zkompiloval, sem tam kousek něčeho napíšu v Assmebleru, ale jinak C, jak píšeš, je v tom od dost rychlejší práce.

Však já vím, přehlédnout ho tu není snadné :)Teď jsem se navíc podívala na jeho web, člověk který je schopen udělat tohle v primitivním markupu by se opravdu neměl moc vytahovat znalostmi :)http://imgur.com/NtBR9KT

Tu mas fundovanu odpoved na tvoj dotaz:http://www.efton.sk/sk/learn_programming_in_1...