Nabíjení baterie

U současných baterií se ti to opravdu jenom zdá.

Dnes si každé zařízení samo reguluje nabíjení. Ano, může to s konkrétní nabíječkou trvat déle (např. umí dodat je menší proud), ale následná výdrž bude stejná.

Ano je možné že nabíječka je rychlejší než power banka, záleží jaký standard nabíjení poskytuje nabíječka, jaký má výkon, jak je na tom power banka a co umožňuje telefon/tablet. Dnes i levná telefonní čína běžně mívá třeba 30W nabíjení které umí přiložená nabíječka, kdežto většina levnějších power bank umí PD typicky do 18/20W. Výdrž pak odpovídá používání.Ano může se zdát že prvních pár nabití vydrží telefon kratší dobu, to je běžná věc, člověk si s ním daleko víc hraje, pořád něco nastavuje atd. po pár dnech to poleví, díky tomu bude i delší výdrž baterie. Není to efektivitou baterie ale činností uživatele.U těchto zařízení je třeba se řídit screen on time a činnostmi které člověk dělá. Svůj tablet můžu vybít za 3-4 hodiny spolehlivě, stejně tak ho můžu nechat ležet a v idle vydrží bezmála měsíc

"Když mám např. mobil či tablet a nabiju ho jeho nabíječkou, zdá se mi, že se nabije rychleji, ale vydrží méně, než když ho nabiji power bankou. Je to možné, nebo se mi to jen zdá? Díky za odpověď." Nabíječku v pravém slova smyslu má každý mobil zakomponovanou uvnitř a řídí si úroveň nabytí sám. Tudíž výdrž bude stejná. Adaptér (též "powerbanka") může ovlivnit dobu nabíjení v případě, že je poddimenzovaný.

Poddimenzovaný určitě ne, záleží na standardu dobíjení, který power banka nebo nabíječka podporuje. Pokud budu mít mobil který podporuje třeba 18W QC a dám k tomu 100W PD adaptér, tak se nedohodnou a bude to nabíjet 5W, adaptér poddimenzovaný není, přesto nebude nabíjet rychle.Rychlost může ovlivnit i kabel. Například Apple zařízení s levným kabelem nebudou nabíjet iPhone plnou rychlostí, na to je třeba aby byl kabel vybavený MFI (made for iphone) čipem.

Ad výdrž nového mobilu: to kupuješ tak často nový mobily? To je způsobeno spíš tím, že si s novým mobilem hraješ, aktualizuje se tam všechno a podobně. Ne baterkou

Prosím všechny, kteří mi klikají na "nesouhlasím", aby nebyli srabi a napsali konkrétně s čím.

—rozdíl PB vs. ADA - u konkrétního kusu možné, generalizovat se to nedá. Záleží na nabíjecí a vybíjecí charakteristice baterie mobilu (to stanovují konstruktéři), zejména na jevu "posledních 5 %", a čím určuješ výdrž. Extrémně pak záleží na způsobu použití - velká zátěž+hodně svítí displej nebo běžná/střídavá zátěž nebo malá zátěž/jen stav připravenosti. Moderní mobily v běžné spotřební třídě jsou konstruovány hlavně na běžnou až velkou zátěž, a taky na rychlou spotřebu a výměnu za nový.—rozdíl výdrže čerstvě nového mobilu a později. Ano je to možné, ale z dřívějšího "bylo to běžné" už více platí "moc časté to není". Extrémně záleží na stavu baterie a způsobu naformování. Tedy velmi záleží, jak „stará“ je baterie v mobilu (skutečně jak dlouho ležela ve skladě než ji namontovali, jak dlouho ležel mobil ve všemožných skladech a meziskladech, a taky co zažila, hlavně teplotně, během skladování a transportů). A potom jak byly naformované články (start chemického děje před připojením elektroniky baterie) a v jakém stavu nabití byly skladovány. Toto vše neovlivníš, snad kromě koupě mobilu co nejmladšího od výroby a ne vymetání skladů starých „uloženek“ ve slevě. A proto snad stále platí disciplinované nabíjení (časy, způsoby, teploty, nabíječky) u čerstvě zprovozněných zařízení napájených z baterií. U iniciálního provozu (nových) baterií je nemalá část chemických dějů vratná. Teprve potom použití v denní praxi - částečné/neúplné nabíjení v širokých teplotních rozmezích, různé nabíječky apod. Ale jestli měníš mobily dostatečně často, na všechno výše se můžeš vykašlat.

současné baterky se nijak neformují a po skladování nepotřebují cyklovat, aby se rozcvičily na plnou kapacitu. Tohle mělo smysl u Ni-Cd a v omezené míře u Ni-MH.

Prosím všechny, kteří mi klikají na "nesouhlasím", aby nebyli srabi a napsali konkrétně s čím.

doufám, že s takovým prohlášením máš také nejen bohaté zkušenosti z praxe technické a výrobní, ale i dokonalou měřící techniku a statistiku. I když termín "současné baterky" spíš ukazuje na Wiki. A kapacita je parametr baterie, který se předvádí v propagačních materiálech nebo kterým se odpinkávají nepohodlní zákazníci - protože žádný ze zákazníků ho neumí změřit. Mnohem přesnější (ale nepopulární) jsou nab/vyb charakteristiky, v případě uživatelů hlavně ty vybíjecí (a.k.a. výdrž, doba provozu,...). Kvůli nim si baterií napájená zařízení kupujeme, že?

Ano mám bohaté zkušenosti z praxe a měřicí techniku tu taky mám. Samozřejmě se tu nebavíme o tom, jestli je první cyklus baterky kapacita jen na 99% a při dalším už na 100% (viz ta tvoje dokonalá měřicí technika). Tohle jsem oprvadu neřešil, ale nijak znatelně ta kapacita při dalším cyklování rozhodně neroste. Nevím co tu plácáš s wiki - směřoval jsem to na li-ion/lipol, aby tu někdo nezačal vytahovat Ni-CD (kde to smysl mělo), případně nějaký obskurní a/nebo totálně offtopic baterky jako třeba LTO nebo olovo...

Prosím všechny, kteří mi klikají na "nesouhlasím", aby nebyli srabi a napsali konkrétně s čím.

tak výborně, můžem přesněji. A stručně. Má zkušenost (a dohoda s výrobou) je, že i u moderních baterií záleží na disciplinovaném uvedení do provozu. Zatímco kapacita samotného (mladého) článku je téměř "neměnná" (procenta) a víc ji ovlivňuje výrobní tolerance (čísla znám, ale nezveřejním , výkon (Performance) je mnohem víc ovlivněna skladováním a prvními nabíjeními (proudy + teploty). Podle typu LiPol/LiIon je rozdílné, zda se nejrychlejšího uvedení do max. výkonu dosáhne prvním vybitím do 0 % (věřím, že každý čtenář ví, co pro baterii znamená vybít ji pod tuto úroveň ve snaze docílit hodnoty jmenovité/tabulkové kapacity) nebo naopak nabitím do 100 % (opět, každý ví...). Následně MUSÍ proběhnout opačný proces, a to alespoň (obvykle i nejvíce) v 1 cyklu. Elektronika baterie, která měří napětí a určuje proudy spolu s teploměrem, a záleží jestli je v baterii nebo na desce (mobilu ap.), "přečte" dostatečně přesně stav článků, co nejvíce obnoví vratné procesy unavené skladováním a nastaví baterii na její max. výkon. Není to tedy formování článků v pravém smyslu, jak ho známe z Pb aku, ale nastavení jejího výkonu. Nutno dodat, že v průběhu let se zlepšuje jak technika, tak i technologie a je tedy rozdíl mezi bateriemi dnes a třeba před 2 roky. A to směrem k většímu pohodlí uživatele. Z tohoto pohledu je zbytečné, až kontraproduktivní, pást po zařízeních s uživatelsky výměnnou baterií. Tato zdánlivá výhoda jde zřetelně opačným směrem, než výkonnost.

co odpovběď to názor... Faktem je že použití nějaké originální rychlonabíječky může akumulátoru zkracovat životnost.Je rozhodně rozdíl když se baterie nabije za 30 min a pak je celá horká, než když se nabíjí 1,5h je naprosto studená.To zahřívání společně s rychlonabíjení zkracuje životnost. Takovou Lipol baterii které by tohle nevadilo vůbec ještě nikdo nevymyslel.

jediný vážnější důvod k pomalému nabíjení je teplota. Snadnou úvahou, při nabíjení se hodí chladit (umístěním na chladič) a nepřidávat další teplo (okolní teplota, zatížení procesoru na vlastní desce, tepelná izolace hezkými tlustými obaly a pouzdry). Pokud tedy nekladu nabíjení překážky výše zmíněné, není důvod rychlé nabíjení zavrhovat. Naopak, elektronika baterie je na to připravena a umí velmi dobře zacházet s proudem a udržovat baterii v dobrém stavu. Slaboučká nabíječka tyto procedury znemožní a ve výsledku, byť velmi mírně, baterii škodí. V praxi, každý (profi) nabíjecí zdroj měří i teplotu, abys pro stanovení parametrů baterie (číslo, které pak prezentuješ zákazníkům, uživatelům, laikům) mohl sestavit charakteristiky, které znalci řeknou, jak vypadá původní materiál článku, i to jak je článek opotřebovaný vůči datasheetu. Popřípadě i to, jestli baterii půjde oživit nebo jak tento proces bude úspěšný.

Ano, je to nejen možné, ale jisté. Při přímém nabíjení z nabíječky baterie vidí původ dodávané energie a pokud pochází z nečistých zdrojů v klatbě (uhlí, JE,...), tak pokutuje dodanou energii sníženou výdrží. Pokud se do nabíjecího řetězce zařadí power banka, tak se informace o původu vytratí a je považována za čistou.

Ano, může to s konkrétní nabíječkou trvat déle (např. umí dodat je menší proud), ale následná výdrž bude stejná.

Proboha, vy jste moji odpověď vzal vážně? To snad ne!

Při nabíjení záleží na mnoha faktorech, především pak na proudu a napětí (a z toho vyplývajícího výkonu), kterým je baterie nabíjena. Dnešní telefony a tablety dokážou komunikovat s nabíjecím adaptérem a řídí si tyto hodnoty s ohledem na aktuální stav baterie. Pokud je akumulátor hodně vybitý, používá se na začátku vyšší výkon než na konci.Stejně, jako existují nabíječky s různým výkonem, nabízejí i různé powerbanky odlišné parametry. Pokud tedy powerbanka například nepodporuje rychlé nabíjení, zatímco originální nabíjecí adaptér ano, pak nabíjení přes adaptér bude určitě rychlejší.Způsob, respektive rychlost nabíjení, by se však neměl nijak promítat do rychlosti vybíjení. Z fyzikálního hlediska k tomu ani není důvod - baterie se nechová jinak, když ji nabijete rychle, nebo pomalu. V tomto směru se tedy bude jednat o Váš subjektivní pocit.