Jak si uložit konfiguraci BIOSu pro pozdější použití

No, spis bych si to napsal, protoze o zadnym programku nevim. A to napsani je pohodlny, navic tech podstatnejch nastaveni neni zas tolik

taky nevím o nějakém elegantním postupu, ale v podniku kdysi v dobách, kdy jsme se zabývali laděním biosů u neznačkových mašin jsme si alespoň zjednodušili opis nastavení. Připojili jsme jehličkovou tiskárnu a stiskem klávesy PrintScreen tiskli požadované aktuální stránky nastavení biosu. Při pozdější změně konfigurace jsme se ale procházení jednotlivých voleb nevyhnuli.

Ano, ten PrintScreen je jedna z možností, ale u některých BIOSů to myslím nejde.Případně by se dalo ofotit obrazovku digitálním fotoaparátem. O jiném způsobu nevím.

Esi máš digiťák tak si to vyfoť. Funguje to bezvadně.Dan

V Pascalu je to prográmek na pár řádků.

Ano, to je vyčerpávající a konkrétní odpověď.  Ještě jsi mohl na psat na kolik řádků a bylo by to dokonalý.

vím já jestli tazatel umí programovat v Pascalu? Jestli neumí, je zbytečný psát se přes jaké porty se s CMOS komunikuje. Jestli umí, zeptá se ne?

Našel jsem cosi takého, ale jen pro Linux.......bios-cmos-1.0.tar.gzSmall utilities to read/set/backup BIOS/CMOS parameters, (8491 bytes)A ještě jeden článek:  BIOS Settings (CMOS Memory) Backup

Pasílal jsem již reakci na odpovědi k mé otázce, ale asi jsem ji poslal na něčí Mail nebo někam do prázdna. Tak že programovat v pascalu neumím, možná bych něco stloukl v Basicu pro Commodore 64, ale to už je pryč. Asi by stačiko vědět adresní prostor a pomocí smyčky IF, THEN a příkazů PEEK a POKE si uložit data do souboru jako zálohu pro další použití. Nevím ovšem, zdali není přepis adresního prostoru v oblasti CMOS chráněn proti přepisu. To by celou věc dále, pro neznalého, komplikovalo. Nechci se v tom problému pitvat, ale skoušel jsem zdali není něco hotového. On to není zase takový problém si to poznačit a poté znovu nastavit. Pokud to je ovšem pro někoho hračka budu rád, když se problému ujme. Třeba z cvičných důvodů.s pozdravem pepa mikron

Kdybych věděl ten adresní prostor (nebo spíš číslo portu, nevím, jestli je CMOS mapována do paměti), tak bych to zvládnul napsat. Ale poběží to jenom pod čistým DOSem (třeba z bootovací diskety), Windows XP to určitě nedovolí, Win98 by mohly.

70h je indexovej port, 71h je datovej. Pouziva se dolnich 128byte - 7bit adresa, nejvyssi bit adresy povoluje a zakazuje NMI. Z hlavy bych napsal:#include #include //nebo neco, co definuje inportb a outportbvoid main(void) { FILE *cmos; unsigned char index, data; cmos = fopen("cmos.bin", "wb"); for(index = 0; index

Jo, a Zive mi to ukouslo for(index = 0; index != 128; index++) {outportb(0x70, index);data = inportb(0x71);fwrite(&data, 1, 1, cmos);}fclose(cmos);)nebo tak nejak pro cteni, zapis obdobne...

Pozor na to, novsim masinam casto 128bytov nestaci, preto maju aj NV1 (t.j. dalsich 128bytov niekde inde), je to zavisle od chipsetu a navrhu dosky, napr. novsie Via chipsety (napr. southbridge 686) maju 256bytovu CMOS RAM a pristupne na portoch 72h a 73h celych 256bytov.Dalej, priemyselne masiny a aj niektore lepsie masiny mavaju eeprom backup, t.j. to co je v CMOS je aj niekde v EEPROM a ked cmos checksum bad, tak sa pouzije to co je v eeprom (len ked je checksum bad, t.j. obnovenie zo suboru prepisanim CMOS je vzdy mozne), takze po obnoveni obsahu CMOS odporucam ist do setupu BIOSu a dat "save and exit" cim sa zapisu nastavenia z CMOS aj do EEPROM.Dalej, index 0h-0Ch su hodiny RTC. nezalohovat, neprepisovat (!), a tusim 0Dh-0Fh maju spec. pouzitie, niekedy datum RTC alarmu alebo co...Takze by som ten cyklus upravil:for(index = 16; index != 128; index++)a v pripade VIA 686 soutbridge by som robil for(index = 16; index != 256; index++) a zmenil porty 0x70 na 0x72 a 0x71 na 0x73.Na obnovenie CMOS samozrejme potom urobit iny (opacny) program, s cyklom:for(index = 16; index != 128; index++) {fread(&data, 1, 1, cmos);outportb(0x70, index);outportb(0x71, data);

...sem akorat cekal, kdy se ozves Ano, diky za upresneni, index=16 je v poradku. S tema 256B je to pravda, akorat je to chipset od chipsetu ruzny, nekde je to reseny jako banky dostupny pres ty samy porty 70/71 a prepina se to nejakym obskurnim a dobre schovanym bitem. Zaloha CMOS se da delat za urcitejch podminek i do FLASH, nejenom do EEPROM - proste tech moznosti je spousta, ale tipuju, ze na normalnich MB s Award BIOSem bude to zakladni zalohovani vetsinou fungovat.

Tak jsem zkusil i ty porty 0x72 a 0x73, a načte to totéž jako 0x70 a 0x71 (deska Matsonic 7112C, čipset VIA Apollo Pro / Intel BX, Award BIOS 4.51 PG).

To se dalo cekat - to 72/73 plati myslim u ICH a to este musi bejt nekde zapnuty. Zkus si sehnat datasheety chipsetu, u takovy vykopavky by to mozna mohlo bejt volne k dispozici.

Ano, dalo sa to cakat, este to asi dovysvetlim o tych portoch 72h a 73h:1.) Normalne, na zalohu 128 bytov pouzivaj len porty 70h a 71h, ako pisal kubik. Porty 72h, 73h som pisal len ako priklad pre VIA 686, na ostatnych chipsetoch tam moze byt nieco uplne ine, alebo zrkadlenie toho co je na 70h a 71h, alebo tam nemusi byt nic (FFh). A aj na southbridge VIA 686, prvych 128bytov tam bude takych istych ako na portoch 70h a 71h, ptz. su to vzdy len CMOS indexy 10h az 128h.2.) Iba ked zistis ze tych 128bytov nestaci (u AWARD BIOSu a na starsich masinach - a In.BX je starsia masina by mohli stacit) - t.j. ked zistis ze po obnoveni sa neobnovili vsetky nastavenia BIOSu, alebo to hlasilo checksum error a si si isty ze tvoj program funguje spravne, tak sa musis poobzerat po tom, ze ako vycitat aj dalsiu, rozsirenu oblast CMOS. Kvoli tomu som spomenul napr. tu VIA 686, tam sa to robi cez porty 72h a 73h, na ktorych mozes ist s indexom az po 255 (na porte 70h mozes ist len do 127, pretoze najvyssi byt ma inu funkciu - NMI disable). Tiez sa ten pristup da aj zakazat PCI registrom, ale normalne to BIOS nechava povolene. Ak tych 128 bytov nestaci pre nejaky iny chipset, musis si pozriet datasheet prislusneho tvojho southbridge (niekedy je aj volne stiahnutelny na strankach vyrobcu), a pozriet si ze ako sa v tom konkretnom chipsete pristupuje na dodatocnu CMOS.

sorry, v bode 1.) na konci ma byt: "indexy 0-128" (decimalne som to myslel, nie hex).

Ježiši, tohle je fakt tak jednoduchý, že změny v nastavení biosu napsat na papír je podstatně složitější. 

Tak ted nevim, esli's to nemyslel ironicky Ja jinak davam prednost tomu opsat si to na papir - presneji receno, kdyz bych si z nejakyho duvodu tu CMOS vymazal, tak bych pouzil defaultni nastaveni a tech par veci bych nastavil z hlavy (v mym pripade tusim asi dve - paralelni port na SPP a zakazat boot logo).

No fakt jsem to myslel, nechť se nikdo neuráží, ironicky.

Dík, zkusim to napsat, takže pokud se nebudu dlouho ozývat, podařilo se mi vymazat BIOS

BIOS NENI ulozen v CMOS! BIOS je ulozen v pameti typu flash o velikosti 128-512KB. CMOS je mala, baterii zalohovana pamet o kapacite 128 nebo 256 byte a jeji smazani neni zadnej velkej pruser - je akorat zapotrebi nastavit znovu datum a pripadne nakonfigurovat par nastaveni, ale i se smazanou CMOS se pocitac rozbehne.

Já vim, ale přes porty je možný všechno... Ale dobře to dopadlo, jak tak ty načtený data porovnávám podle SYSMANU s tím, co by tam mělo být, tak vypadá, že to docela sedí.

Flash pamet pokud vim zapisem jenom na porty nepremazes, na to potrebujes jednak zapis do PCI CFG prostoru na odemceni zapisu do flash a pak par vhodnejch zapisu do vhodnejch mist pameti. Ale pro sichr si muzes zkontrolovat jumpery na desce, nekdy tam bejvalo "Flash Write Disable" jumper...

Tak to něco načetlo, podařilo se tu CMOS najít i v SYSMANovi, teď se snažím pochopit, co vlastně ty načtený data znamenaj

To nepochopis, je to riesene ako bitova mapa, t.j. nejake nastavenie "Yes"/"No" tam bude menit len jeden bit a checksum. Pozicia bitu zavisi len od konkretneho BIOSu (aj v novsej verzii sa pozicie mozu lisit, preto po flashi BIOSu sa odporuca dat defaulty do BIOSu, ak to uz neurobi samotny flashovaci program).Nie je ziaden standard na to kde ma byt co ulozene v cmos (myslim ze len zakladna konfiguracia HDD a niekolko malo zdedenych nastaveni sa dodrzuje na rovankych poziciach aby to bolo kompatibilne s XT ).

Prvnich 64 byte je jakz-takz standardnich (a celkem v dnesni dobe nepouzitelnejch, pokud clovek nema 20MB disk) - a rejpnu si, standardni XT zadnou CMOS nemelo

Dobre, tak kompatibilne s niecim starym, nie XT .Ja sa uz v tych starych masinach nevyznam, za cias XT som mal Amigu takze ma XT ani nikdy nenadchynalo .

BTW. a kde bola v XT ulozena konfiguracia (typ. t.j. vtedy 0-49) HDD? (XT HDD malo, to som si isty ).

Nikde XT BIOS o HDD nic nevedel, vsechno se to resilo na HDD radici. A kde si to ukladal radic, tak to fakt nevim, prestoze jsem to nejakej cas provozoval, nikdy sem na to neprisel. Mozna nekde v servisni stope, co ja vim...

Já to někde skusím večer pohledat.pepa

Třeba tady: http://www.mujweb.cz/www/_PERSOFT/napoved4.htm

Jelikož jsem otázku do poradny zadal, chtěl bych poděkovat za rušnou diskuzi. Než jsem se, už ze zvědavosti prokousal jedním ze čtyř dílů výborné knihy ( skipta ) od ing. Vrátila a opět se dostal do poradny, vidím, že vše bylo, jak řečeno tak i provedeno. Paradoxem ovšem je, že jsem mezitím našel v hromadě pečlivě nastřádaného, neuspořádaného softu podobný prg., který takovýto problém řeší.web: www.mujweb.cz/www/Luda_CZ  Cmosaver.  Než jsem se dal do psaní, tak jsem oba programky i vyskoušel a opravdu to funguje na sto procent. Zkoušel jsem měnit různé hodnoty a obnova opravdu funguje. Tady mám sice starší PC ( BX 440i ). Pro zajímavost to skusím i v dílně na novějším ( VIA 220 pro plus ).  s pozdravem pepa mikron