Jak se programovalo v minulosti v dobách děrných štítků a pásek ?

Ptal ses už na Rychlejší připojení na internet než 28,8 kbps v 90tých letech, teď tohle. To si tady necháváš zpracovat domácí úkol nebo seš jen línej si to vyhledat sám?

Bodlo? Na to byly mašinky. První programování probíhalo prostým přepínáním přepínačů (co přepínač, to bit) a dalším přepínačem se navolená kombinace potvrdila a poslala "do stroje".
Jinak jedna dírka nemohla představovat instrukci, to je jen jeden bit a to je na instrukci málo. Pak "ve dvojkovém či hexadecimálním kódu", pokud mám na děrném pásku dírky, je to jen a pouze dvojková soustava. Hexadecimální by byly šestnáctkové čísla napsané někde vedle těch řádků o několika dírkách, reprezentující stejnou hodnotu (v jiné soustavě, dírky dvojková, čísla šestnáctková, nebo třeba osmičková, ta se dnes už asi moc nepoužívá, dnes asi vůbec. Tehdy ale byla myslím běžná, asi teda, tu dobu jsem nezažil).
Číslo nemůže být "dvojké či šestnáctkové", číslo je výdy jen v té jedné dané soustavě.

Este boli aj dierne pasky. Pouzivali sa ako bootloader pre odstartovanie zavadzacieho zaznamu operacneho systemu z pasky. Na dierne stitky si pamatam. Mozno ani tak nie na tie dierne stitky, ale na slecny co tie dierne stitky dierovali. To bol kanclik plny bab. Diernostitkovacie stroje a zakazdym sedela zena. To bola proste zenska robota. Chlapa co by dieroval stitky som nevidel.

Chlap by z děrování štítků zblbnul na ultimo. To je moc velká pakárna na hlavu, ale ženská to vydrží.

http://www.historiepocitacu.cz/...

Gůgli na téma děrný štítek u nás používaný systém Hollerith, na téma pásky děrovač děrné pásky osmistopý a dálnopisná pětistopá.

Tady Thorvaldsův dědeček programuje prapředka Linuxu http://tinyurl.com/bwduuvr...

Este som si spomenul, dierne stitky aj pasky sa pouzivali tiez vo funkcii dnesnych kniznicnych funkcii (.dll). Program sa vetvil na nejaky vypocet, tak napisal na operatorsku konzolu "please, load function xy". Operator, (znova vacsinou zeny) potom musel vyhladat prislusnu pasku, alebo subor stitkov a naloudovat to do pamate pocitaca, ktora mala kapacitu zhruba do 64KB RAM (pocitace z ery 70-tych rokov).
A fungovala na tych pocitacoch sleep funkcia. Vecer sa pocitac vypol a rano po zapnuti mohol bez problemov pokracovat od toho isteho miesta bez zavadzania systemu a pod.
To vsetko vdaka feritovym pamatiam.

Zaujimave bolo ked sa taka feritova pamat pokazila. To dosli servisne technicky (znova zeny) z NDR a rucne navliekali malicke 1mm koralky feritovych pamati do matrice.

To byla krásná doba... z vlastní zkušenosti
Začínal jsem s děrnou páskou, dělalo se na dálnopisu, "normální" klávesnice a z boku lezla papírová páska. Ta se vždy ve vhodnou chvíli přetrhla. Zároveň z té mašiny lezl nekonečný papír s výpisem toho,co člověk naklofal. Samozřejmě i v té době šlo pásku zkopírovat, buď jako celek, nebo od-do.
Na děrné štítky byly mašiny, to už byla pohoda. Co řádek, to štítek. Takže větší projekt mohl mít i hafo krabic plných štítků.
Vysledek nekonečného datlování se prohnal čtečkou (reader) a pokud se páska nepřetrhla, nebo štítek nezmuchlal, velká sálová mašina se rozvášnila a z tiskárny vypadl štos papíru...
Chyby v kódu se opravovali předěrováním štítku a jeho výměnou v celém tom balíku a tak pořád dokola...
Pro ilustraci, takhle jsem programoval před lety v Assembleru, Fortranu, Cobolu,... pak už měly sálové počítače terminály a to bylo samozřejmě o něčem jiném.
Dnes máme IDE a je to brnkačka

Trochu vám tu dobu závidím. Sice vůči dnešním teenagerům se už taky můžu považovat za pamětníka, ale co je proti vašim zkušenostem nějaké PMD85, Atari, Didaktik a kazeťák...

možná pro ty vzpomínky jsem u počítačů pořád. Dneska už programuji zcela výjimečně a občas když zaklapnu notebook, nostalgicky zavzpomínám
Doba byla krásná jen proto, že jsme byli mladí a krásní, jinak to stálo za ..., ale to sem nepatří.

Co ja poznam starsich ludi odo mna, tak zvycajne hovoria, ze su radi, ze maju uz tolko rokov, pretoze svet sa ruti do..., ale to sem nepatri.

HEH Pavelko nechceš se zeptat čim to je že pes vrtí ocasem ?
Nebo jaktože lítá kolibřík ?

Dobrý nápad. A čím to je, že pes vrtí ocasem? Se tu zrovna dívám na 3 týdny staré jezevčíky a už okolo sebe mlátí ocasem jak zběsilí.

Jen se směj, ale až tuto poradnu najde Michal Kolesa... to tě humor přejde.
Již byl na elektrice, teď se věnuje elektru na diskuzi lide.cz. Jednou dojde i na poradnu

To bylo vidět ve filmu "Jáchyme, hoď ho do stroje." Štítky se děrovaly ručně pomocí kleštiček - stejných jako měli dřív lístkoštípové (nejmladší generaci už tohle slovo asi nebude nic říkat).

A teď vážně - existovala ruční děrovačka děrných pásků - na vyděrování celého programu to nebylo, ale dalo se tím opravovat, třeba když se děrná páska přetrhla - nemáte někdo obrázek?

Máme, shodou okolností jsem se byl dnes podívat v muzeu http://www.technodrom.cz... a fotil jsem jak blázen, ale ještě to nemám zpracovaný. Odkaz dodám poté.

Tak pár obrázků:
Děrná páska: http://2i.cz/58165872a1...
Děrovačka děrné pásky: http://2i.cz/3e703e14c7...
Udělátor na slepení přetržené děrné pásky: http://www.2i.cz/e3ade3c91a...

A tady se můžeš naučit Fortran, jsou tam i příkazy pro děrné štítky: http://www.ulozto.cz/xQ1vpAW/programovani-v-ja... ...