Jak naprogramovat aplikaci?

To není jen tak, ani velká aplikace pro cokoli včetně Androidu není jen tak, nejde to jen tak jednoduše popsat když vůbec nevíš o co jde.Na takto velké aplikace musíš mít slušnou praxi v programování a umět programovar, čili znát algoritmizaci, dobře znát dané vývpojové prostředí, ve kterém to děláš..., pak taky musíš mít k dispozici materiály popisující různé matematické postupy (např. pro kompresi a dekompresi videa), rozumět jim a umět je napsat v programu (převést algoritmus matematický na algoritmus programový), případně mít člověka, který to dokáže, případně mít k dispozici hotové knihovny (pokud to má být profi program jako např. Sony Vegas, Adobe Premiere, tak to nepřichází v úvahu, ti na to určitě mají lidi)...je to víc a není toho málo v případě takto velkých aplikací. A v neposlední řadě takové aplikace nedělá jeden člověk, ale celé týmy.

Nevím kolik ti je, ale kluky co tohle bavilo to chytlo dávno na základní škole. A info? Kniha, zkušený kolega / známý, a tvořit. Musíš mít někoho, kdo ti bude opravovat chyby a povede tě. Matematika, logika nutností.

ve stručnosti? To asi moc nepůjde. Než je člověk schopen takový přehrávač naprogramovat tak s tím stráví hodně času studiem a různými drobnými úlohami a experimenty s kódem. Schválně si stáhni třeba zdrojové kódy SMPlayeru a uvidíš, kolik tam toho je

Turingův test opravdu nepatří mezi moje oblíbená témata diskuze

A nebo se zblázní také znám jednoho, nechtěj vědět co si mumlá když "jako bez duše" chodí. Má plný invalidní to je jasné.

Vytvoříš si analýzu - podrobný popis problému, který chceš vyřešit.Nastuduješ si oblasti, které úplně neznáš a ověříš si funkčnost.Přeneseš to do programovacího jazyka

Co můžeš udělat dnes, odlož na včerejšek.

V tomhle veku je dobre zacit chodit do nejakeho krouzku programovani.

Standardna metodika urcenia ceny vyvoja Sw dava napr.Article wrote: Business Week estimates it took 10,000 employees about five years to ship Vista...If we assume Microsoft's costs per employee are about $200,000 a year, then the estimated payroll costs alone for Vista hover around $10 billion. https://channel9.msdn.com/Forums/Coffeehouse/250408... GNU/Linux stojí 11 miliard dolarůOrganizace Linux Foundation se rozhodla ocenit linuxovou distribuci Fedora, tedy stanovit částku, která by musela být vynaložena, aby se komerční cestou vyprodukoval software, který je v této distribuci. Linux Foundation vycházela z odhadované produktivity vývojářů, průměrné výše jejich platu získané z amerického ministerstva práce a řádek kódu. Samotné jádro by stálo podle této studie 1,4 miliardy dolarů. Celá distribuce, která obsahuje 204 milionů řádek kódu v 5547 balíčcích, pak vyjde na 10,8 miliardy dolarů. Vývojářské úsilí, které stojí za naprogramováním celé distribuce je odhadováno na 60 tisíc člověkoroků. http://www.zive.cz/clanky/vyvoj-gnulinuxu-by... "We create feature teams with n developers, n testers, and n/2 program managers," Sinofsky wrote in a four-page blog that introduced his views on managing large-scale software development. "On average a feature team is about 40 developers across the Windows 7 project."http://www.computerworld.com/article/2532600/operating... Takze sW je pottrebene rozsekat navrhnuty komunikaciu medzi castami a vyvinut kazdu cast zvlast a potom to dat dokopy..

Este ma napadla otazka, aku metodiky vyvoja pozaudjetehttp://www2.fiit.stuba.sk/~bielik/courses/psi-slov/... Faktom je, ze jedina metoda na tvorbu bezpecneho a bezchybenho kodu je Formalna transformacia, ale prax ma najradsej evolucny model resp. vodopad.V radmci agilnych metod..

Na tvou jednoduchou otázku existuje jednoduchá odpověď:"Jdi tam, nevím kam, přines to, nevím co."Tak třeba já jsem kdysi potřeboval v souborech DXF překódovat češtinu psanou stylem "%%číslo" na jednobytový kód, aby se mi to sprácně zobrazovalo pod wokny. Tak jsem si na to napsal prográmek v BASICu.

Tak já myslím, že by tě nejdřív mělo zajímat to "Hello World" a postupně bys třeba došel až k tomu, na co se ptáš a pokud ne, tak nemá cenu se na to ptát.Já například takové ambice nemám. Mně stačí na pc umět autoit a na web php a v tom si svedu zbastlit vše, co potřebuju. Například mám problém. Nechci sdílet na privátním torrent trackeru (třeba czt), ale chci mít hromadu uploadu a hromadu seedbodů, takže si to naťukám v autoitu nebo v php, no zrovna toto mám naťukáno v obojím, je to otázka pár minut a můžu mít uploadu a seedbodů kolik chci, v rámci možností, například 1500 seedbodů na den vygenerovat nejde, to je ale omezení czt, ne mého skriptu, ale například uploadu si můžeš vygenerovat kolik chceš, klidně i stovky PiB.

V takovem pripade je idealni proste zacit "od kola" Vetsinou se zacina aplikaci hello world a textovym prostredim. Posleze (dle vybraneho jazyka) pokracujes dale v nejakem vyvovjem prostredi kde si uz muses definovat tuzne okna a ovladaci prvky vc. jejich funkce. Je to postupne studium, ale na internetu jsou mrakyslusnych rurorialu a navodu jak zacit i jak pokracovat. Vzdy se musi zacit stylem hello world ... zbytek postupne dojde samo podle toho co chces dale programovat :)

Všichni ti říkají, že je třeba umět programovat. To je sice pravda, ale ne celá. U velkých projektů nikdy nikdo není sám, Pracuje se v týmech. Členy týmu jsou zase týmy. Celá problematika se rozdělí podle profesí a každý tým řeší tu svou část. V tomto okamžiku není důležité (z hledisa vývoje celého produktu), co který jednotlivec umí. Svoje místo si většinou najde, ale důležitá je komunikace - metody spolupráce. Zkus začít třeba tady: http://cs.wikipedia.org/wiki/Agiln%C3%AD_metodiky

A každý jedinec ve výsledných týmech musí umět programovat, takže jsi zpět na začátku. I vedoucí týmu týmů by měl vědět něco o programování...To, že jsou velké projekty složitější na řízení a koordinaci je jen vrstva nad těmi týmy.

Co můžeš udělat dnes, odlož na včerejšek.

O tom se žádná, samozřejmě že na konci musí být schopní lidé. Ale sám schopný člověk IMHO ve velkém projektu nezmůže nic. Znám pár programátorů, kterým to pálí jsou chytří, mají nápady, ale nejsou schopni pracovat v týmu. Věř že product manager si radší vybere horšího prográmatora, se kterým se domluví, než chytrolína, o kterém nikdo neví co právě dělá a kdy to bude. Umět programovat je základní level. Ale ve velkých projektech nestačí.

Něco málo o tom vím. V podobném prostředí se pohybuju už delší dobu.Větší projekt znamená spoustu pro konečné programátory nepříjemných pravidel, které považují za zbytečné, za buzerování, za zbytečnou adminitrativu. Neuvědomují si, že projekt nestačí jen naprogramovat, ale že se bude v průbehu času rozvíjet a udržovat a že to budou udržovat třeba jiní lidé než ti, kteří to programují. A pokud se nedodržují pravidla, každý to mastí jak jej napadne, tak pak je to v případě požadavku na změnu občas zralé na přepsání.Asi jsi myslel projekt managera, ne produkt managera

Co můžeš udělat dnes, odlož na včerejšek.

Tak on sám o sobě projekt manager by měl být člověk s „měkkými“ dovednostmi. Dohlížet na dodržování plán, delegovat různé části, zajistit správné otestování... O programování by měl rozhodně něco umět, byť ne úplně do hloubky - pokud bude třeba potřeba přepsat část kódu do JSA, tak zkontroluje, že je v něm opravdu napsaný (byť nebude znát vlastnosti funkcí). Stejně tak by měl vědět, proč ta, nebo ona část programu byla kompilována v daném prostředí a ne v konkurenčním a případně dokázat moderovat diskuzi několika týmů pokud u většího projektu složeného z několika modulů vznikne určitý konflikt....a to vše, aniž by se podřízení cítili dotčeni a vzájemně pozabíjeli.

Neumíš programovat, budeš vhodný na sledování bezpečnostních kamer. Ale musíš mít v podniku známost

Jak to vypadá?Autisti a jiní mentálové sedí v nějakém kanclu u počítačů a programují, nebo dělají, že programují, nebo dělají něco jiného. Když se blíží nějaký deadline, programují všichni.V luxusnějších kancelářích sedí manažerští zm-rdi, pomlouvají mentály, poměřují si auta a ptáky a chlubí se kolik koksu vyšňupali a kolik sekretářek jim přeblaflo. Když se blíží deadline, běhají mezi mentálama a buzerují je.

K tomu je nutné zapojit tu bambuli co lidem vyrůstá z krku. V první řadě je nutné "umět programovat", bez toho nemá smysl se pouštět do nějakých složitých aplikací. A pak musíš umět komplexní problém rozložit na dílčí části, které jsou jen lehce propojené mezi sebou.Například ten přehrávač. Ten bude muset mít nějaké okno, kde bude zobrazovat obraz, pak bude muset mít nějaké ovládací tlačítka. A pak bude muset umět načíst filmový soubor a dekódovat ho do obrazu.U těch tlačítek si musíš řici, co tam všechno bude za tlačítka. Asi nějaké na otevření souboru, pak play, pause, stop. Tlačítko play - zkontroluje zda je již otevřený soubor, pokud ano, tak spustí jeho přehrávání, pokud ne, tak nic nedělat.A takhle pokračovat až se dostaneš na jednoduché věci, které napíšeš, a z toho pak zpětně poskládáš pokročilejší části.

No ale ono se to programuje stejně, jako ten Hello World. Samozřejmě, je zde strukturované programování, je zde objektové programování, různé přístupy, optimalizace na úrovni assambleru atd atd. A pak jsou zde "neprogramovací" techniky.Příklad? Sepíšeš si zadání, co má program dělat. Použiješ UML jazyk k návrhu jednotlivých diagramů. No a pak se podle nich programuje, stejně jako hello world. Tedy ve zkratce.PrasatkoPee

Dokonce ti lůepší UML nástroje vygenerují kostru programu - objekty, vazby mezi nimi apod.Ty pak jen doplníš kód, co to má skutečně dělat. Ale to by se napřed musel místo programování naučit dobře UML. A možná by to pro něj bylo užitečnější a přínosnější.

Co můžeš udělat dnes, odlož na včerejšek.