Chápeš, co je zboží s vysokou přidanou hodnotou?
Někde v pr*delákově, s populací IQ tykve mohou místní vyrábět ze zbytků z dřevovýroby pelety. A topí s tím elektrárnách a říkají tomu zelená energie a biomasa. Peletky jsou zboží z nízkou přidanou hodnotou. Ono je totiž úplně jedno, že dělňas u pásu nevychodil ani pětiletku - mačká tlačítko u lisu a přesypává pytle - to by mohla dělat i opice. Že na tom má vysokou marži je pouze iluze, že prodejem takového zboží vytváří nějaké hodnoty.
Naopak ve vyspělé zemi s vysokoškolsky vzdělanou (nikoli vzdělanostní) populací se vymyslí způsob, jak šetrně těžit Uran, zpracovat jej a dělat z něj jaderné palivo a s ním vyrábět zlou a škaredou energii (ve skutečnosti nejzelenější energii na světě). A jak se zisk z prodeje paliva rozvíjí, investuje se do modernějších druhů a ještě šetrnějších druhů jako třeba Thorium. Ano, jaderné palivo a R&D v jaderné enegetice je zboží s vysokou přidanou hodnotou.
Vezmi si třeba Německo v 19. století. Byla to zaostalá agrární země, nejprve začali kopírovat britské výrobky a potom zapojili svoje mozky a začali vyvíjet vlastní technologie (bohužel ve 20. století použitým ke špatným věcem). To je příklad klasické transformace z nízké přidané hodnoty na vysokou.
A do které kategorie spadá onen špekulant zprostředkovávající přeprodej věcí z Číny? Samozřejmě do první kategorie.