to regine: Nejde o nepoučitelnost. Termín "..nelze odmítat.." ještě neznamená, že použití té mluvnické zrrůdy je správné. Na př. věta použitá jako příklad (Mezi nejčastější data patří datumy.) je naprosto jednoznačná i srozumitelná s použitím tvaru datum v jednotném čísle (Mezi nejčastější data patří datum.) i bez té "neodmítané" jazykové zrůdnosti. Zkoušel jsem vymyslet větu kde by tyto dva rozdílné pojmy mohly vést k omylu a pod. Nějak se mi to nepodařilo. Asi mám nedostatečnou slovní zásobu. Jde mimo jiné i o to, že počítačová "data" jsou vždy v množném čísle, jednotné číslo totiž nemají. Kdysi dávno se to nazývalo podstatná jména pomnožná. Ale i ve větě kde je datum respektive jeho množné číslo (data, dat, datům, data, data, datech, daty) použito, není pro myslícího člověka problém rozlišit datum coby údaj časový od souboru počítačových dat bez nutnosti použití tohoto příšerného "nelze odmítaného" patvaru. Je zřejmé, že jsou jedinci kteří to nejsou schopni rozlišit, a musí si tudíž nějak pomoci. Ale s jazykovou kulturou to jde v této zemi dost s kopce když ani televisní zpravodajští "moderátoři" nejsou schopni použít správnou koncovku u množných čísel podstatných jmen (asi si již nepamatují potřebné vzory), používají typicky hovorové výrazy (bouračka, fotky, focení místo nehoda, fotografie, fotografování) a pod. S tímto zářným příkladem jazykové kultury pochopitelně kráčí i ta hrůznost, o které je vedena tato debata. Co si o lidech, kteří tento tvar používají nebo jeho užívání poněkud tvrdošíjně obhajují, myslím je pochopitelně moje věc a nemyslím, že je nutné to zde presentovat. Ale nic lichotivého to není. Děkuji za pochopení mé jazykové zkostnatělosti a nepřizpůsobivosti a přijměte prosím mou omluvu, pokud jsem se někoho dotknul.
