Do jakého rozlišení skenovat dokumenty (advokátní kancelář)

Skenuj tak, aby to bylo čitelné a tisknutelné :D

Běžné kancelářské dokumenty bohatě stačí na 300 dpi, i 150 dpi by stačilo. Ostatně nejlepší metoda je vyzkoušet

300 dpi je až až. Když se na monitoru zobrazí 100% velikost, je to ostré.Velké "dokumentové" firmy jako Xerox klidně používají 150-200.

Pro tisk fotek se udává jako minimum 250 dpi. Takže 300 dpi by mělo stačit.

Pri dokumentoch som nikdy nepotreboval dat viac ako 300dpi, cize bud nekvalitny skener, alebo zle nastavenie.

To je samozřejmě logické, že vyšší rozlišení dá vyšší kvalitu pro další tisk Skenuj tak, jak vám to vyhovuje.

Máme zkušenost, že je potřeba si vybrat, jestli dávat přednost kvalitě, nebo rychlosti. Pokud je to příliš složité, vyřešit dilema ti pomůže hodit si korunou.

Přesně tak.U nás ve firmě jsme kvůli tomu ustanovili komisi, která přes rok zkoumala možnosti.Nakonec přišla ještě s druhou možností, a to skenovat do obou rozlišení. Nicméně tým provádějící audit zjistil, že vyšší rozlišení lze převést do nižšího, a proto stačí vyšší.Na brainstormingu boardu pak někomu došlo, že pokud optimalizujeme tento proces skenováním jen do vyššího rozlišení a případně budeme dělat on demand převody na nižší, pak vlastně provádíme jen jednu možnost, a tedy jsme si vybrali.Za hlasitého potlesku jsme tak po třech letech vývoje došli k tomu, že skutečně optimální možností je vybrat si.

To je jak reportáž z parlamentu, nebo senátu.

Pokud chces delat OCR, tak ti nezbyde nic jineho nez 600dpi a stupne sede. Pri cernobilem skenu je tam moc "ruseni", protoze ma k dispozici jen 2 urovne a to pak kazi nasledne OCR.

Co můžeš udělat dnes, odlož na včerejšek.

Faktury, texty atd. bez problémů 200dpi, víc nemá smysl.

Slušný skenovací SW má ikony podle typu, co chceš skenovat. A dají se samostatně nastavit nejméně podle rozlišení. PDF, Dokument, barevně.Nelze v uspokojivé kvalitě, rychlosti, skenovat černobíle i barevně na jedno nastavení.Pak je tu ještě potřeba sledovat, jaká je velikost souboru, pokud chceš archivovat na věčné časy a ani o minutu déle. Si spočítej kolik toho naskenuješ x 10 let a kolik ti to bude zabírat místa v archivaci a záloze archivu.Děkovat nemusíš. Předání mých zkušeností je za vinklářské smluvní palmáre 1 400,- na hodinu, i za každou započatou, čistá ruka, bez papírů. A nebo 20% z vysouzené částky + 500,- Kč za úkon. nejsem plátce DPH.

Ten šunt vyhoď a kup si skener.

On to scanner je. A šunt si představuji trochu jinak. A co je u Vás vlastně skener? Třeba toto? FUJITSU fi-5950.

Myslím, že skener, který jsem koupil (Epson DS-870), je v pořádku. Jen se s ním zatím učím a hledám odpovědi na své otázky.

V bežnej praxi pre kancelárske potreby stačí - 200-300dpi. Je to dostatočne čitateľné. Pri tlači (na tlačiarni tiež pre bežnú kancelársku prax stačí 300dpi a nastavit (ak sa dá) kvalitu koncept.

To jiste. Ale tohle je jiny pripad.

odpověď je jednoduchá - naskenujte na všechna dpi, která můžete - a následně dejte vytisknout - ten který vám bude vyhovovat "minimálně" je vítěz (poměr času skenování a kvality a velikosti na disku)

Vyvíjel jsem duvěryhodný digitální archiv, ale šlo čistě o tu péči o dokument, ne jeho skenování. Skenování většinou zákazníci outsourcovali, třeba u Konika Minolta, ale jistě se najdou další firmy, které už ten proces digitalizace dokumentů mají zvládnutý a dokáží udělat řešení na míru každého

Advokáti pracují s důvěrnými informacemi, takže takové outsourcování může být sakra velký oříšek z pohledu ochrany dat, zabezpečení apod. Možná to ani formálně nejde zařídit... Celkem chápu, že si to chtějí udělat sami...

Turingův test opravdu nepatří mezi moje oblíbená témata diskuze

podle mne 300 DPI je pro dokumenty zcela dostačující.Jinak ještě jedna věc - je nezbytně nutné skenovat všechno ve stejném režimu? Pokud v tom není formálně problém, tak by bylo možné skenovat část bez podpisů a barevných prvků černobíle a barevně jen tu menší část - pokud teda není barevně parafován celý dokument, což se taky dělá, jak jsem si všiml u smluv...

Turingův test opravdu nepatří mezi moje oblíbená témata diskuze

Děkuji za posunutí. Tady je (trochu) problém ve flexibilitě a maximální automatizaci. Bylo by třeba přepínat mezi dvěma režimy skenování. Můj skener (Eposn DS-870) to umí prostřednictvím úloh, každou úlohu mohu nastavit jinak (600dpi a barevně / 300dpi a černobíle / 300dpi a stupně šedi). Ale přece jen jde o klik navíc. Zprvu potřebuji naskenovat větší množství starších dokumentů, potom budu skenovat průběžně, jak mi přijdou do kanceláře.

Nebyt toho OCR, nejakych 200-300dpi v cernobile by bohate stacilo. Pro OCR si to budete muset otestovat, pricemz je mozne, ze skoncite u 600dpi a stupnu sede..

Na úřední písemnosti, včetně skenování drobného písma v tiskopisech, detailů podpisů (resp. podpisových vzorů) je bohatě postačující rozl. 200 dpi.

na OCR je doporučováno 300 DPI. A dle mých zkušeností není záhodné jít na horší kvalitu - podepíše se to na kvalitě výstupu.

Turingův test opravdu nepatří mezi moje oblíbená témata diskuze

Osobně mám dobré zkušenosti se skenováním na multifunkcích Konika Minolta řady BizHub, skenování je na nich rychlé, možnost nastavení různých profilů, potlačení pozadí např, u barevných tiskopisů, možnost OCR SW přímo v zařízení atd.

Ano, u mého skeneru je to obdobné (65 str/min při 300 dpi). Jaký máte systém při skenování? Svůj stále promýšlím. Zatím skenuji skrz desktopový software (Document Capture Pro) a ukládám do jedné složky (mezisložky). Potom musím každý dokument přejmenovat a přesunout do příslušných tematických složek podle klientů a podle témat (skenuji si i články z odborných časopisů a denního tisku, pokud nejsou online).Soubory skenuji do prohledávatelného PDF (OCR) a archivního PDF/A, po naskenování je nazývám takto:2021-02-24 Smlouva o nájmu bytu, Novák x Svobodová.pdf2021-02-24 Rozbor stanov, SVJ Rozmarýnová čp 868.pdf2021-02-24 Žaloba o náhradu škody, Brutus sro x Jipka as.pdf2021-02-24 Lidové noviny, Název článku.pdfA pak je přesouvám do příslušných složek.Nepřišel jsem na způsob, jak práci více automatizovat. Jde docela o časově náročnou práci.

moje zkušenost je taková, že u souborů je vhodné se vyhnout diakritice - už se mi několikrát stalo, že se při posílání poškodil název dokumentu a bez přejmenování nešel otevřít, nebo ho odmítl načíst nějaký specializovaný software.

Turingův test opravdu nepatří mezi moje oblíbená témata diskuze

Dříve platilo, že nebylo možné do názvů adresářů a souborů vkládat tečky, protože Windows si myslel, že za tečkou následuje typ souboru. Ale domníval jsem se, že tyto doby jsou již dávno za námi

tečky snad nevadí, ale rozhodně nedávám do názvů interpunkci - otazníky apod. i když tam třeba dát jdou a stejně tak tu diakritiku.Protože leckdy prostě výrobce (obvykle americký) nějakého (často drahého) software prostě nepočítá s těmito znaky v názvech a pak vyhazuje různé chyby... Stalo se nám víckrát, že důvodem byla právě diakritika v názech souborů či složek.A když není zákazník velká korporace, tak kvůli němu ta firma podporu těchto znaků zavádět nebude...

Turingův test opravdu nepatří mezi moje oblíbená témata diskuze

Děkuji za vysvětlení.