ATX Compaq 10V místo 12V

Máš na něm nějakou zátěž, nebo to měříš naprázdno?

Zátěž samozřejmě :)

Každý reálný napěťový zdroj pod zátěží dá menší napětí než na prázdno.

Nestabilizovaný ano, reálný stabilizovaný dá v definovaném rozmezí zátěže stejné stabilní napětí. ATX zdroj je stabilizovaný, ovšem zpětná vazba jde jen z jednoho výstupního napětí.

Vyschnuté kondenzátory, poškozeného něco dalšího... bez schématu ti to nikdo neřekne. Kór když jsi opravoval postupem „nefungovalo to, našel jsem dvě vadné součástky, tak jsem je vyměnil a funguje to, ale blbě“.

Kondíky vypadají všecky ok, žádné vyboulené vršky, ale je pravda, že to není vždy. K čemu schéma, 80% zdrojů je na stejným základu, třeba už to někdo řešil. Nenapadá mě,, co by mohlo způsobovat pokles napětí ve všech větvích. No nic asi to vzdám, ještě zkusím přeměřit ty kondíky a osahat to osciloskopem. Dík

Na jakým je obvodu? KA7500/TL494? Aspoň blokově si to chce nakreslit základ a proměřit klíčové prvky.Pokud je to starší koncepce bez PFC, tak by to klidně mohlo být vyschnutým vstupním kondíkem - prostě není odkud brát energii na výstup. Ale taky to může být nevyváženou zátěží. Jak velký proud bereš z jednotlivých větví? Není ve zdroji nějaký trimr na doladění spínací frekvence nebo napětí?

Nevím jestli to má PFC, na vstupu je akorát velká tlumivka a na štítku to psaný není. Bohužel naní na základě ani 7500 ani TL494 jak jsem si myslel :) Takže smolík. Jinak je velmi pěkně konstrukční udělaný, našel jsem ho třeba tady : http://microdream.co.uk/hp-compaq-pdp123p-ps-6241...

Ta tlumivka je tzv. "pasivní PFC", takže koncepce zdroje je více než deset let stará. Takže hlavní měnič vyrábí všechna napětí, nikoliv jako dnes, a výstup jde přes společnou tlumivku a je nutno zatížit minimální zátěží větve: 12V, 3,3V, 5V.

V tomto ohledu tě musím poopravit: U společné tlumivky stačí zatížit jednu větev (proto je ta společná tlumivka). Mnoho let tomu nazad, když jsem navrhoval PC zdroj (tehdy XT a byl to jeden z prvních PC zdrojů v ČSSR) jsem se věnoval matematickému zdůvodnění.

Minimální zátěž by tam být měla, aby tam nevznikaly indukční špičky. Ale řádově to jsou desítky miliampér. Proto ve starých AT/XT zdrojích byly napájené odpory proti zemi. U modernější koncepce (klasické ATX se skupinovým řízením používané v levných zdrojích dodnes) tu zátěž obvykle představuje vhodně napočítaný odporový dělič při snímání napětí.Nebyl ten zdroj náhodou pro Zbrojovku Brno a jejich zdroje k počítačům? Někde mám schéma.

Ano, bylo to k C331. Takže se asi známe - zdravím.

Určitě se neznáme, ale pozdrav opětuju. Může to být tak 20 let, co jsem to spravoval.

To byla věc, co? To víš, skládal jsem to z toho, co bylo sehnatelné a myslím, že vzhledem k tehdejší součástkové základně... (představ si, že nějaké radiální kondenzátory, které jsem několik let objednával co půl roku, přišly až v době, kdy se ve Zbrojovce rušil vývoj. Taktéž startovací termistory)

Jo, vevnitř je vše, co se dalo běžně sehnat - o nějakých low-esr kondenzátorech nemůže být řeč i když ty naše axiální teslácký zase tak špatné nejsou. Z dnešního pohledu ten zdroj vypadá zastarale, ale překvapivě fungoval velmi dobře. Teď nechci plácat, ale běhal tuším okolo 50 kHz. Zkusím dohledat schéma, třeba se na něj podívá náš zondík a konečně ho z toho jebne nebo osvítí záchvat geniality a přestane tu plevelit vlákna.

"...K čemu schéma, 80% zdrojů je na stejným základu..." Ale nepovídejte.

No, těch 80% tak jedině klasika ATX, víceméně podobné, ale mohou se více či méně lišit. Schema toho konkrétního to chce. Může být třeba prostě někam posunuté referenční napětí nebo jiné, viz. výše.Pokud bys ale mluvil obecně o spínaných zdrojích, tak rozhodně 80% všech zrojů nemá stejné /podobné zapojení.

Koukám na to, těch schémat je opravdu mnoho. Co výrobce to jiný schema, to jsem teda netušil. U tohoto zdroje jsou 2x LM339 a 1xLM324. Tohle je Compaq a schema na něj nikde není, takže to vzdávám. Ještě mrknu na ty vstupní kondy, jinak díky za tipy.

To vyzera skor na skrat vinutia vf trafa. Regulacia je spolocna pre vsetky napatia. Je mozne to vyregulavat na maximum 5V + max.kladna odchylka. Volakedy som tak dvihal napatie pre radiostanicu na 13.2V, ovsem 5V napatie ma vtedy nezaujimalo.

To dává smysl, mrknu na to. Díky

Ne, to smysl nedává, zkrat na trafu by byl poznat podle výrazných pyrotechnických efektů.Soudil bych na extrémní úbytek na diodách 12V, popř. na (rovněž) extrémní pokles filtračních kapacit ve větvi +12V. Zkusil bych větev +12V zatížit velkým odběrem, tak 1/2 max. proudu. To by se odběr zcela určitě dostal nad kritickou mez a výstupní napětí filtru by nezáviselo na filtrační kapacitě - a vidělo by se.

Myslel som medzizavitovy skrat. Tiez nieje od veci si premerat tych 10V osciloskopom. SS voltmeter neukazuje dobre ak je na napati superponovana striedava zlozka. Ak sa nameria viac ako 500mV striedavej zlozky, tak kondiky niesu moc ok.

Já taky myslel mezizávitový zkrat. Řeknu ti: to je šlupka, jak se rozletí výkonové tranzistory měniče...

Este presnejsie: medzizavitovy skrat na sekundarnej 12V vetve. Tam ziadne vykonove tranzistory niesu.

Mám to hoši

Celý problém byl pořád na vstupu. Za prim. můstkem je 0,5W odpor, který má mít hodnotu 0,18 Ohm a ta byla 0,11. Po výměně chodí zdroj jak má. Odpůrek byl očouzený zespod a nebylo nic vidět. Kurnik, jdu si dát pivko :D

a) rozdíl mezi 0,18 Ohmy a 0,11 Ohmy je, obzvláště na primáru, zcela zanedbatelnýb) a i kdyby měl tento rezistor fatálně zvětšený odpor, tak by se to projevovalo stejně na všech napětíchTakže to bylo v něčem jiném, než v tom rozdílu hodnot, byť to byl zdánlivě tvůj zásah, který vedl k úspěchu. Muselo to být výhradně ve větvi +12V.

Dodatečně mě napadá nějaké "odpojování" jedné ze dvou diod ve větvi +12V, např. studený spoj. To by vedlo k poklesu výstupního napětí.

On se pak dál kdesi zmiňuje, že to napětí bylo menší i na ostatních větvích. Ale to je jedno, ten rozdíl je opravdu zanedbatelný (nebyl by, kdyby to byl bočník pro měření proudu, což tady není), navíc kdo ví jaký má multimetr, tak malé hodnoty se běžným multimetrem dost blbě měří, na to bych se nespoléhal. Spíš to bylo něčím, co opravil nevědomky náhodou. Chtělo by to u toho být...

FLUKE 867, stál přes 40 tisíc, tak snad to umí měřit ohmy :)

A no tak to jo, to je jiné kafe Stolní? To je jedno, Fluke je prostě Fluke i v nižších cenových hladinách, respekt. Tak to promiň, myslel že máš nějaký obyč. měřák do 3 000 jako většina bastlířů

Nene, přenosnej na baterky, ale je to krása s tím dělat. No nevím, tak si spíš myslím, že jsem asi propájel nějaký studeňák a je klid.

Jo to jedno jestli přenosný nebo stolní, to já jen tak. Fluke patří mezi TOP i v těch levnějších modelech, zvlášť tohle.Jinak je to docela možné, že tam byl nějaký studeňák, to se taky stává, akorát se dost blbě hledají, někdy.

Pozitron: ještě jsem propájel kondíky, tak to mohlo být i tím

Tak to sme radi, ze uz to mas vyriesene. Je to zcela mimo logiky, ale je pravda, ze nevieme kam vedu dalsie cesticky od toho rezistoru 0.18 Ohm.

Mám tento zdroj také na stole, 0,18 ohmů opravdu je na primáru, pozice R33. Zkusmo jsem dal 0,15 a nebo 0,33 (zdroj lehce přivíral-je to na pozici current sense UC3845) a nic moc změna, při běžném odběru. Dovolím si tvrdit, že rozdíl 0,11 popř. 0,18 ohmů není ani v nejmenším vada, jak se Ti zdá. Spíš bádej, jestli si neudělal něco jinak...osobně si myslím, že ano...! Co takhle zátěž, zejména +12V a +5V větvě a tím myslím, opravdovou zátěž!!! Nezměnilo se něco??? Btw. můj měl stejnou závadu, střelený jeden kond 680uF/200V, varistor+pojistka 8A/F v pr...i, můstek profylakticky vyměněn též...a tak jsem se primáru po-věnoval celkem dost vč. toho 0,18 odporu To co popisuješ, je zřejmě dostatečně nezatížený sekundár!!! Je třeba dát na +5V cca 1ohm a na +12V aspoň 50W halogen a napětí přestane plavat na 12V větvi. Když totiž zatížíš jen jednu větev a nebo obecně celý zdroj málo, začne +12V plavat cca kolem 10V, mě od 10,2-10,4...a když to dáš jen na běžnej "hobby" tester, tak plave i +5V a to někde kolem 4,2V. Tato topologie zdroje vyžaduje zátěž! Takže se možná potýkáš s vlastností zdroje, nikoliv vadou...