Pevnost člověka je dána kostrou a pevnost kostí je kromě materiálu daná jejich průřezem, tloušťkou. Pevnost hmyzu je dána tuhými částmi, krovky, skořepina na povrchu a ta je zase kromě materiálu daná jejich průřezem. V obou případech pevnost tvora, síla jaké odolá je úměrná lineárnímu rozměru A na druhou (F-odolnost ~ A^2). Síly které namáhají kostru nebo krovky při pádu jsou úměrné hmotnosti těla (viz F = m*a) a hmotnost je úměrná objemu, tedy F-namáhání ~ A^3. Odolnost tvora proti rozbití se o něco je dána poměrem mezi jeho odolností jeho kostry a sílami kterými je kostra namáhána , tedy F-odolnost/ F-namáhání ~ A^2/ A^3 = 1/A. Tedy čím menší rozměr A, tím větší je 1/A a tedy odolnost tvora proti rozbití se o něco. To se uplatní v obou případech 1 a 2.
V prvním případě se navíc uplatní to, že rovnovážná rychlost pádu v gravitačním poli a ve vzduchu, který klade odpor je menší u malého tělesa než u velkého (při stejné hustotě a tvaru). Rovnovážná rychlost je daná rovnováhou mezi gravitační sílou, ta je úměrná hmotnosti , tedy objemu a mezi sílou odporu vzduchu a ta je úměrná průřezu kolmému na rychlost a rychlostí pádu. Když si zapíšeš výraz pro rovnost sil, vyjádříš z něho rychlost, vyjde ti že rovnovážná rychlost je úměrná lineárnímu rozměru. Tedy je větší u větších těles. Člověk tedy padá větší rychlostí a navíc je méně odolný při dopadu :)
