Technická média se snaží odjakživa přijít na kloub tomu, s čím vyrukují firmy v příštích letech. Občas se spálíme a skočíme na špek čirým spekulacím, občas to nakonec dopadne úplně jinak, protože plány se v čase prostě mění, ale přesto tu je jeden zdroj, ve kterém je napsané úplně všechno.
Není to žádný zázračný magazín, do kterého dopisují insideři z laboratoří Applu, Googlu a Microsoftu, ale něco tak prostého jako americký patentový úřad USPTO. A proč tedy už dávno nevíme, co bude za rok dva, když stačí jen pročíst, co si zrovna firmy patentují? Protože kvantum přihlášek k patentům je ohromné a není vůbec jednoduché odhadnout, který z nápadu zapadne, či jej firma registruje jen ze strategických důvodů, a který se promění v něco praktického, co budeme třeba za pár měsíců všichni používat.
Patentové přihlášky velké trojky
Pro lepší představu se dnes podíváme na několik nových přihlášek velké trojky, které se ve veřejném katalogu objevily teprve v posledních dnech. Nejprve ale připomenu formální omáčku, abychom si rozuměli.
Takto vypadá seznam naposledy publikovaných patentových přihlášek Applu
Když si chce vynálezce zaregistrovat nějaký nový nápad, předloží dokumentaci úředníkům, kteří poté musí zjistit, jestli vynález splňuje všechny podmínky (je patentovatelný, ještě v registru není atp.). Tento proces zpravidla trvá několik měsíců, ale může se protáhnout i na rok.
Jakmile USPTO (United States Patent & Trademark Office) dokument projedná, publikuje jej ve veřejné databázi jako tzv. Patent Application. V tu chvíli se rozjíždí další přezkumná fáze a také kontrola veřejnosti, načež se přihláška konečně promění v definitivní registrovaný patent na území USA.
Seznam patentových přihlášek velké trojky:
Patent Application je tedy takový nejčerstvější pohled do laboratoří firem. Nemusí být úplně nová – když si prohlédnete jejich text, zjistíte, že samotnou žádost společnosti podaly třeba už loni, ale je to opravdu takový první veřejný pohled na to, z čeho se třeba za pár dalších měsíců skutečně stanou chráněné technologie.
V minulých letech si například Microsoft požádal o celý zástup patentů, které popisovaly jakési zařízení podobné chytrým brýlím Google Glass. Tehdy jsme ještě nic nevěděli o HoloLens, čili jsme náčrty instinktivně srovnávali s něčím konkurenčním, i když jde vlastně o něco úplně jiného. To je docela častý problém interpretace podobných technologií. Sice to máme přímo před nosem, ale stejně nevíme, oč jde.
Tak, dost bylo řečí. Pojďme se tedy na pár takových patentových přihlášek z posledních dnů podívat a trošku si zaspekulovat, jestli by se nemohly v něco proměnit. Třeba se trefíme, anebo v tom opět uvidíme něco úplně jiného.
Google: Přizpůsobení obrazu okolí
Přihláška č. 20150332622 má opravdu hodně dlouhý a ošklivý název, když si ji ale otevřete a v levém sloupci webu USPTO klepnete na Drawings, najdete v ní vedle všemožných diagramů i několik docela názorných kresbiček, oč se vlastně jedná.
Obraz displeje a jeho barevné podání by se podle Googlu mohlo měnit podle okolí – fáze dne, počasí, polohy aj.
Chystaný patent totiž popisuje přizpůsobení displeje okolnímu prostředí – tedy především světlu, roční době a geografické lokalitě. Zdá se, že by se mohlo jednat o něco podobného, co umí třeba program Flux, který změní barevný nádech displeje na počítači podle denní doby, abyste si nekazili oči.
Ale proč to potřebuje Google? Že by se jednalo o nějakou experimentální technologii, kterou by mohl využít třeba v rámci televizního Androidu a Chromecastu, kdy bude podání barev a jasu odpovídat okolí?
Google: Inteligentní automatické cachování médií
A u Googlu ještě zůstanu, zaujala mě totiž i přihláška č. 20150334204, kterou USPTO publikoval 19. listopadu, ale Google o ni dle dokumentu požádal už loni v květnu. Popisuje systém automatického stahování médií z webu ještě před tím, než se jej rozhodnete stahovat.
S tímto si už Google pohrává celé roky a různé technologie tzv. prefetchingu a prerenderingu používá třeba v Chromu, který může na stránce s odkazy rychle provést třeba DNS dotazy, než na ně kliknete. Stejně tak může na pozadí v předstihu stáhnout a předkreslit nějaké části webu, u kterých předpokládá, že je budete chtít zobrazit na základě vaší předchozí činnosti.
Co kdyby Google třeba na pomalém EDGE dopředu odhadnul, co budete chtít poslouchat a to přednostně stáhne, než skutečně zapnete přehrávání z hudební služby?
Chystaný patent podobný přístup přenáší na multimédia – třeba hudební nahrávky z Play Music, videa z YouTube aj., u kterých je velmi pravděpodobné, že byste se na ně chtěli v dalším kroku podívat. A tady už na řadu přichází zmíněná inteligence, ona pravděpodobnost se totiž počítá i podle toho, jak vás Google vlastně zná, jaký máte vkus aj.
Apple: Co klávesa, to různé podsvícení
Softwarové patenty jsou často komplikované a příliš abstraktní. Pohled na seznam přihlášek od Applu je tedy docela příjemný – jablečná firma z Cupertina totiž velmi často patentuje něco opravdu hmatatelného.
Zajímavá je třeba přihláška č. 20150334799 s prostým a opravdu všeříkajícím názvem MULTIPLE BACKLIGHT KERYBOARD. Patent popisuje podsvícení klávesnice, kde má každá klávesa vlastní řiditelnou diodu LED, čili každá klávesa může zářit samostatně s různou intenzitou.
Co klávesa, to samostatné a řiditelné podsvětlení
Technologii lze využít třeba pro učení psaní všemi deseti, kdy se budou postupně rozsvěcovat ty klávesy, na které máte zrovna udeřit.
Apple: Maličká, ale přesto výkonná kamera
Před čtrnácti dny USPTO publikoval jablečnou přihlášku č. 20150323761, která je poměrně mladá, Apple o ni totiž požádal teprve na sklonku července. Hromada nákresů popisuje miniaturní kameru, která ale bude přesto schopna zaznamenávat (snad) kvalitní obraz ve vysokém rozlišení. Může za to soustava čoček a především adekvátně zakřivený fotočip, takže nepřesáhne průměr dvou milimetrů.
Miniaturní HD kamera se zakřiveným fotočipem
Microsoft: Roboti, roboti, roboti
Když se řekne robot, kdekoho napadne Google, protože v minulých letech skoupil hromadu robotických startupů včetně známé laboratoře Boston Dynamics. Při pohledu na listopadové patentové přihlášky je ale zřejmé, že o robotiku se zajímá i Microsoft. Jedna z nich má č. 20150331416 a popisuje systém učení robota provádět různé úkony.
Robotická ruka se učí podle člověka
Namísto toho, aby robotická ruka provedla sadu předem daných úkolů, svůj řídící program si syntetizuje (patent se jmenuje PROGRAM SYNTHESIS FOR ROBOTICK TASKS), což prostě v normální mluvě znamená, že robot nějakou činnost provede třeba tak, že se postup naučí sledováním člověka.
Microsoft: Sémantický vyhledávač obrázků
S roboty – alespoň těmi softwarovými – pak souvisí ještě jedna patentová přihláška č. 20150331929, která popisuje pro změnu sémantický vyhledávač obrázků, tedy vyhledávač, který porozumí zadání v běžném přirozeném jazyku a najde přenou odpověď.
Když tedy zadáte třeba frázi „fotografie pána v klobouku, který stojí vedle škodovky,“ odpovědí by vám měly být výhradně takové obrázky, což je ale zatím jen nedosažený ideál. Microsoft se mu podle patentu snaží alespoň přiblížit. Uvidíme, komu se to podaří dříve a lépe.
Microsoft chce vyhledávač obrázků, který konečně porozumí zadání
USPTO publikoval jen v průběhu listopadu desítky patentových přihlášek Googlu, Microsoftu a Applu, které napovídají, na čem firmy vlastně pracují a co si patentují třeba jen ze strategických důvodů (aby to nemohl patentovat někdo jiný a požadovat licenční poplatky), anebo se opravdu jedná o klíčovou technologii, se kterou firmy počítají a chtějí mít tedy technologickou exkluzivitu.
Tak se nechme překvapit, jak to dopadne s těmito šesti příklady.
