V neděli jsme si postavili bojový tank a volali po válce a dnes budeme v apokalyptické vizi zítřka pokračovat, vyzkoušíme si totiž několik simulací možného konce světa.
Nebudou chybět dopadající asteroidy velikosti Špilberku, explodující termonukleární hlavice nad Hradčany, průlet malé černé díry Sluneční soustavou, zvýšení hladiny světových oceánů o 200 metrů a nakonec apokalyptická Brněnská chřipka, jejíž šíření si namodelujeme v simulátoru GLEAMviz – Global Epidemic and Mobility Model.
Termonukleární hřib nad Prahou
Ale pěkně popořadě. Pořádnou apokalypsu by měl v prvé řadě způsobit člověk, a tak si vyzkoušíme, co napáchá naše nejničivější zbraň – termonukleární bomba. Pokud se chcete podívat, jak vaši obec zničí žár jaderné reakce, mohli jste doposud sáhnout třeba po webové aplikaci Nukemap, nicméně ještě barvitěji to umí nový simulátor na stránkách outrider.org.
Toto není dobré. Nad Karlovým mostem právě explodovala termonukleární hlavice W-87. Ačkoliv má rozměry větší plynové láhve, žár zapálí hořlavé materiály i na okraji Prahy.
Do políčka napíšete jméno libovolného města, klepnete na Enter, no a pak už jen uvidíte záblesk termojaderné hlavice W-87, kterou je vyzbrojený americký mezikontinentální raketový nosič Minuteman III.
Ačkoliv W-87 není o moc větší než běžná česká popelnice, disponuje ničivou sílou ekvivalentu 300 kilotun TNT.
Termonukleární hlavice W-87 (Zdroj: Wikipedie)
Pokud hlavice exploduje až na zemi, uvidí Pražané na pár mikrosekund nádherný ohňostroj, ohnivá koule totiž zasáhne území o rozloze 1,9 km2. Veškerá měkká a poddajná hmota včetně lidských schránek a pražských krysaříků se okamžitě vypaří a ty, kteří na tu parádu budou koukat z okrajových částí Prahy, zasáhne žár, který i ve vzdálených Hlubočepech zapálí záclony a způsobí fatální popáleniny třetího stupně.
Srovnání exploze hirošimské pumy Little Boy (15 kt TNT), severokorejské rakety Hwasong-14 s hypotetickou 150kt hlavicí a největší jaderné pumy – sovětského Cara (50 Mt TNT).
Pokud naopak hlavice exploduje nad městem, hlavní devastaci nezpůsobí ohnivá koule, ale tlaková vlna. Stejně tak obrovský žár zasáhne území o mnohem větší rozloze 160 km2.
Brněnská chřipka
Dobrá, zatím jsme se pokusili zničit lidstvo hrubou silou (a bylo to úspěšné), co když to však necháme na těch nejmenších živých strukturách mikrosvěta? Co když nasimulujeme ničivou pandemii doposud neznámého a nakažlivého viru chřipky?
Její šíření v čase umí modelovat třeba simulátor GLEAMviz, za kterým stojí vědci z bostonské Northeastern University a nadace ISI Foundation. Simulátor si můžete stáhnout na svůj počítač, přičemž je k dispozici jak pro Windows, tak pro Mac a Linux. Poté už stačí vytvořit scénář šíření hypotetické nemoci.
Příprava nového modelu šíření pandemie. Mohu nastavit nakažlivost i místo počátku šíření, přičemž model bude brát v potaz hromadu faktorů včetně sezónnosti, mobility, lékařské vybavenosi v dané oblasti apod.
GLEAMviz vám v tom pomůže, na webu totiž najdete několik základních modelů šíření. My použijeme model SI, ačkoliv v nabídce je třeba i model pro šíření chřipky H1N1 z roku 2009. Princip modelu SI je jednoduchý. Každý jedinec, který přijde do styku s naší vysoce infekční nemocí, zůstane i jejím šiřitelem. Čím více lidí se tedy potká, tím bude více nemocných.
Chřipka první dny šíření a po necelých dvou měsících pří dosažení maxima v Česku
Naše chřipka už podle svého názvu propukne 3. dubna 2018 v Brně na ulici Jakubská 5, přičemž prvním nakaženým bude kašlající David Polesný. Než dorazí do třetího patra, kde sídlí redakce Živě.cz, nakazí i kolegy v nižších patrech. Vstupním parametrem simulace tedy bude 15 infikovaných osob, které začnou postupně šířit nemoc dál.
Následujícího dne vyrazí Jakub Čížek na tiskovou konferenci do Prahy, kde v sídle CZ.NIC při demonstraci nového routeru Mox nakazí ostatní kolegy z branže. Vir se tedy začne masivně šířit i v Praze a skrze letiště i do vzdálených světových destinací.
Dokonáno jest: 88. den po příchodu Davida do kanceláře šíření Brněnské chřipky kulminuje a počet nových případů za den postupně klesá. Nikoliv však proto, že by medicína nad nemocí vítězila, ale jednoduše proto, že už jsou skoro všichni nemocní.
Mezi tím už ale nemoc roznášejí další Brňané po celé Moravě, chřipka se velmi brzy dostává na Slovenko, do Rakouska, Polska, a přestože jsem nastavil simulaci na celých 365 dnů, ve skutečnosti je kvůli vysoké nakažlivosti po několika málo týdnech hotovo a na Zemi díky letecké mobilitě zůstávají už jen drobné enklávy nenakažených.
Suma sumárum, lidstvo lze velmi snadno zničit i vysoce nakažlivým virem, který se díky mobilitě bohatého severu brzy roznese i do těch nejvzdálenějších končin světa.
Dopad asteroidu
Pravděpodobnost, že nad Prahou – ale vlastně kdekoliv ve světě – exploduje termonukleární hlavice, je relativně nízká. Co když by se ale o něco podobného postarala gravitace Slunce a Země a na kolizní dráhu mateřské planety navedla nějaký ten asteroid? Těch zmapovaných je ve sluneční soustavě docela hodně (podívejte se na tuto 3D mapu) a čas od času se to prostě děje.
Co se stane, když na zemský povrch dopadne kámen velikosti Špilberku, za vás spočítá už docela letitý simulátor Impact Earth. Sice je vytvořený pro Flash Player, takže se vám před jeho zobrazením v moderních prohlížečích zobrazí hromada varování, nicméně nic lepšího na webu zatím nenajdete.
Dopad několikasetmetrového asteroidu sice nezpůsobí vymírání druhů, ovšem společenské dopady počínaje těmi socioekonomickými a konče geopolitickými budou nejspíše jen těžko představitelné.
Dobrá tedy, cílem našeho experimentu bude opět Praha. Na Karlův most dopadne rychlostí 30 km/s valoun z tvrdého kamene o velikosti brněnského Špilberku (včetně masivu kopce) s průměrem zhruba 600 metrů. Hrouda se při průletu atmosférou částečně rozpadne, dopad tedy bude připomínat výstřel z obří meziplanetární brokovnice. My to vše budeme sledovat z brněnské redakce Živě.cz.
Praha v mžiku zmizí, při dopadu se totiž vytvoří 12 kilometrů široký a 600 metrů hluboký kráter. Osmikilometrová ohnivá koule sice bude naprosto zničující pro Středočechy, obyvatelé Brna však na obloze uvidí jen 8× větší disk než Slunce a škody způsobené žárem budou vzhledem k situaci spíše marginální (nejvýše popáleniny I. stupně).
Za čtyřicet sekund ale do Brna dorazí seismické otřesy o síle 7,6 stupňů Richterovy škály, které sice ustojí moderní pevné budovy, historický a památkově chráněný dům naší redakce se ale dost možná zhroutí. Pokud to přežijeme, za necelé čtyři minuty dorazí drobné úlomky hornin o velikosti až jednoho centimetru a zasypu zbytky stojícího historického centra Brna.
Biblická potopa
Pokud lidstvo nezničí pandemie ani dopad planetky, co si tak trošku zahrát na biblického Boha a otočit kohoutkem? Tento scénář si můžete vyzkoušet na webu Flood Map: Water Level Elevation Map, který podle výškových dat označí území, které se ocitne pod vodou, pokud byste hladinu světových oceánů zvedli třeba o 200 metrů.
Stačí zvednout hladinu světových oceánů o 200 metrů a ze zbytků Evropy se stane ostrov
A přesně to uděláme. Česko sice nemá Alpy, ale zase docela vysokou průměrnou nadmořskou výšku, a tak bude většina území této zkázy ušetřena. Obyvatelé nižších poloh v Praze tento názor asi sdílet nebudou, protože vody Severního moře natečou do metra, nicméně v letních měsících si budou moci užívat koupání na novém Holešovickém jezeře. Mnohem rozsáhlejší jezero pak vznikne mezi Mělníkem a Poděbrady.
Malé Holešovické jezero v Praze a Poděbradské jezero v korytě Labe
Na své si přijdou také Ostraváci, koryto Odry se totiž promění v úzký Slezský záliv nového Polského moře. A nakonec nesmíme zapomenout na Brňany, moravské úvaly totiž zaplaví vody Vídeňského jezera, které bude průlivem spojené s Bratislavským jezerem a to konečně s mělkým Segedínským mořem na území někdejšího Maďarska.
Slezský záliv a moravské moře. Brno po sto letech konečně vyřeší přesun svého hlavního nádraží, namísto kolejí totiž vznikne v místě železničního náspu obecní pláž a promenáda.
Pokud by vás pozvolné stoupání hladiny světových moří nenadchlo, můžete si nasimulovat také působení tsunami a to na webu Tsunami Mapper. Princip je stejný, web totiž používá totožná výšková data. V tomto případě však máte na výběr i z několika stupňů tsunami včetně obří megatsunami třeba zrovna po dopadu asteroidu.
Černá díra
Proč ničit svět, když můžeme poblouznit celou sluneční soustavu? Ostatně, už jsme si to vyzkoušeli v únoru, když jsme v simulátoru Universe Sandbox vypustili kdesi daleko za Plutem maličkou černou díru s průměrem směšných tří kilometrů.
Bohužel, i takto malé těleso bude mít hmotnost Slunce a od první pikosekundy začne ovlivňovat veškeré dění ve Sluneční soustavě. Jak se bude blížit do jejího středu, budou se k ní přibližovat i další tělesa včetně Slunce a během několika desítek let se zcela promění oběžné dráhy mnoha planet. Některé z nich přijdou o své měsíce, přičemž blízko Země se nově dostane třeba Europa, která byla před příletem černé díry oběžnicí Jupiteru.
Černá díra Boženka B1 s hmotností Slunce po průletu rozdělí Sluneční soustavu na dvě části a vznikne binární systém – v podstatě dvojhvězda Slunce a černé díry. Část planet včetně Země bude dále obíhat okolo Slunce, další okolo Boženky a Slunce a Boženka budou obíhat okolo společného těžiště.
Těžko říci, jestli to přežijeme. V našem modelu se totiž Země sice nedostala na kolizní dráhu s jinou planetou, ale černá díra rozvířila pás asteroidů za Marsem. A jak už víme z předchozích kapitol, i relativně malý asteroid může způsobit nebývalou katastrofu.
A takto vypadá celý střet trvající několik desítek let ve zrychlené simulaci:
Nelze než doufat, že žádný z těchto katastrofických scénářů nenastane a my se budeme moci bavit výhradně jejich simulacemi. Na závěr bych se tedy rád omluvil čtenářům z Prahy – příště si za cíl našich ničivých modelů vybereme třeba Vyškov.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM+
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa bez reklam na devíti webech.
Vyzkoušet za 1 Kč
Nebo samostatné Živě Premium
