Na první pohled vypadá hvězdné nebe jako obří namalované plátno, kterým někdo každou noc otáčí.
Ve stáří uvidíme stejná souhvězdí, jaká jsme viděli v dětství. Je to tak jen proto, že náš život je příliš krátký. Kdybychom se mohli vrátit pár milionů let nazpět, tak budou souhvězdí vypadat úplně jinak. Hvězdy se pohybují – mají tzv. vlastní pohyb.
Hvězdný traffic je větší, než se myslelo
Na konci roku 2013 vypustila Evropská kosmická agentura družici Gaia. Jedním z jejich úkolů je přesné měření pozic asi miliardy hvězd v naší Galaxii a také změření jejich vzdálenosti a dalších parametrů.
Vědci vzali data z družice Gaia a také z jejího předchůdce (družice Hipparcos) a podívali se na dráhy asi 300 tisíc hvězd a to 5 milionů let do budoucna a také 5 milionů let do minulosti. Podle jejích výsledků je hvězdný provoz v našem okolí až dvakrát větší, než se původně myslelo. V průběhu jednoho milionu let projde okolo nás do vzdálenosti 2 parseků (6,5 světelných let) asi 87 hvězd.
Blízká setkání mohou přinést zkázu
Možnost, že by se nějaká hvězda srazila s vnitřními částmi sluneční soustavy nebo se Sluncem, je velmi, velmi nepravděpodobná. Blízké setkání s prolétající hvězdou ale přesto může mít fatální důsledky.
K velmi blízkému setkání dojde za 1,3 milionů let. Hvězda Gliese 710 mine sluneční soustavu ve vzdálenosti 16 000 AU (1 AU je vzdálenost Země od Slunce).
Průlet Gliese 710 za 1,3 milionů let. Credit: ESA/Gaia/DPAC, CC BY-SA 3.0 IGO
Gliese 710 bude na pozemské obloze dvakrát jasnější než současná nejjasnější hvězda nočního nebe – Sirius.
Na obloze bude i poměrně dobře patrný její vlastní pohyb, který bude činit asi 36 obloukových vteřin za rok. Za 50 let změní hvězda svou polohu o úhlovou vzdálenost podobnou velikosti měsíčního úplňku.
Pro srovnání dodejme, že v současnosti má největší vlastní pohyb Barnardova hvězda – je asi třetinový a především se jedná o hůře pozorovatelného červeného trpaslíka.
Od samotné hvězdy sice nic nehrozí, ale během svého průletu projde tzv. Oortovým oblakem, což je zásobárna kometárních jader okolo Slunce.
Gravitační vlivy hvězdy část komet vymrští ven ze sluneční soustavy, ale další pošlou směrem do vnitřních částí planetárního systému. Pravděpodobnost srážky komet s planetami a to včetně Země dramaticky vzroste.
Existují teorie, že podobný průlet hvězdy okolo nás mohl v konečném důsledku způsobit vyhynutí dinosaurů nebo jiná masová vymírání.
V příštím roce budou uveřejněna další data z družice Gaia. Vědci budou moci zmapovat hvězdný provoz v našem okolí do období 25 milionů let zpětně i do budoucna. Možného pachatele hromadného vymření dinosaurů ale asi jen tak nenajdou.
Zdroj: ArXiv