Ohlédnutí za konferencí Český internet 2020: připojení na poslední míli

S časopisem Computer jsme pořádali v pražské Národní technické knihovně konferenci věnovanou připojení k internetu na poslední míli. Vypíchněme ty nejdůležitější informace, které v Ballingově sále zazněly.

Technologií připojení k internetu na takzvané poslední míli je v naší zemi několik, a i z historických důvodů jsou zastoupeny překvapivě rovnoměrně: od Wi-Fi, přes kabelovku a DSL, až po optiku, která je – jak se shodli všichni řečníci – tou nejlepší technologií s vysokým rychlostním potenciálem.

Podívejte se na sestřih z konference Český Internet 2020: připojení na poslední míli

Proč ale nevede optika do každého domu i na malé vsi? Co brání výstavbě? A jak kvalitní jsou alternativní metody připojení? Navíc se prudce rozvíjí mobilní sítě LTE, přičemž se již hlasitě hovoří o 5G sítích. Kdy se jich u nás dočkáme? To byly klíčové otázky a cílem konference bylo na ně odpovědět.

Přednáška Jakuba Rejzka z Výboru Nezávislého ICT průmyslu shrnuje aktuální problémy výstavby internetových přípojek v menších obcích: 

Budování sítí: byrokracie jako největší překážka

První blok zahájil Michal Frankl ze společnosti CETIN, která buduje jak optické páteřní sítě, tak DSL, které je v mnoha místech stále jedinou technologií pro pevné připojení k internetu. Rychlost současné DSL technologie sahá až na 250 Mb/s, samozřejmě za podmínky nevelké vzdálenosti od ústředny. Délku historické metalické dvojlinky zkracuje CETIN budováním takzvaných předsunutých DSLAMů, které jsou do sítě připojeny optickou cestou.

Aktuálně je postaveno přes 5 250 DSLAMů a pro další čtyři stovky běží územní rozhodnutí. A brzdou rozvoje není nedostupnost technologie, ani náklady na vybudování, nýbrž právě byrokracie: stavbě předchází 30 až 52 razítek, rekordem je 96 razítek na jedno územní rozhodnutí, což je velká administrativní zátěž. Díky masivnímu budování DSLAMů se rychlostí 100 Mb/s ve směru k uživateli může připojit až 1,4 milionů domácností.

Michal Frankl ze společnosti CETIN potvrdil, že výstavbu předsunutých DSLAMů nutných pro zrychlení DSL zdržují nejvíc úřednická razítka

Jakub Rejzek, prezident Výboru Nezávislého ICT průmyslu, výše řečené potvrdil: hlavním problémem je nedostatečné ukotvení výstavby datových sítí v české legislativě, špatná komunikace mezi zainteresovanými subjekty a vysoká cena služebností neboli věcných břemen.

Stavební zákon například již nepovoluje vedení vzduchem, které samozřejmě není optimálním řešením, pro zasíťování menších obcí optikou by ale bylo levnějším řešením. Navíc legislativa nedovoluje budování inženýrských sítí okolo stávajících pozemních komunikací kvůli usnadnění výstavby. Příkladem budiž sousední Rakousko, kde toto omezení obešli, přičemž disponují technologií schopnou zakopat 4 km vedení během jediného dne.

Zásadní překážky staví legislativa a vysoké poplatky za věcná břemena ze strany obcí a krajů, táhnout optiku do malých obcí je bez podpory státu ekonomická sebevražda, vypočítal Jakub Rejzek z VNICTP. Řešením pro malé obce je revize pravidel a snížení poplatků pro mikrovlnné spoje

Špatnou komunikací je míněn příklad, kdy případný investor – poskytovatel internetu – neví, že obec plánuje v určitém časovém horizontu rekonstrukci chodníků či budování kanalizace.

Zásadní je pak cena služebností, kterou si určuje každý majitel pozemku (obec, kraj) sám, není a v současné legislativě nemůže být pevně nařízena či zastropována. Situace navíc není jednoduchá: pokud by obec s k internetu nakloněným zastupitelstvem služebnost odpustila, byla by v hledáčku Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže pro zvýhodnění jedné soukromé společnosti.

Co mimo jiné zaznělo

Česká republika je navíc specifická ohromným množstvím malých obcí (6 253), většina z nich má méně než 1 000 obyvatel a většina z těchto má pod 500 obyvatel. To znamená zhruba 165 potenciálních zákazníků obce bez uvážení konkurence. Cena typického připojení obce v délce 4 km by přesahovala zhruba 4 miliony korun (obecně 1 000 Kč/metr) bez DPH, což znamená návratnost v rozmezí 16–20 let. Takový záměr banky úvěrem nepodpoří.

Budoucnost internetu v malých obcích tak leží dle Rejzka v bezdrátovém připojení: jak páteřního spoje, tak jednotlivých uživatelů. Pro zlepšení situace je však třeba rozšířit volná frekvenční pásma pro mikrovlnné spoje, zjednodušit jejich výstavbu a snížit poplatky na minimum pro odloučené oblasti.

Dotace, vouchery a mapa vedení

Na Jakuba Rejzka navázal Marian Piecha, náměstek ministra z Ministerstva průmyslu a obchodu. Sám uznal, že situace v Česku nebyla dlouho příliš nakloněna rychlému budování optických internetových přípojek. Ale situace se zlepšuje, a kromě legislativních úprav hodlá stát podpořit výstavbu optických sítí dotacemi. Ty mají cílit právě na menší obce, pro které je zajištění přípojky příliš nákladné a investičně se operátorům nevyplatí.

Marian Piecha z Ministerstva průmyslu a obchodu hovořil o dotacích a chystaném systému voucherů pro koncové uživatele, které pokryjí náklady na připojení na posledních metrech

Stát připravuje i nástroje pro lepší koordinaci, aby bylo budování sítí levnější a rychlejší. Pracuje se na vypracování tzv. Krajských technických map, kde se budou evidovat pozemní komunikace a inženýrské sítě s tím, že zde budou zapracovány i údaje o rekonstrukcích a životnosti jednotlivých částí. Existuje už také podrobná mapa dostupnosti vysokorychlostního internetu (nad 30 Mb/s) v Česku, aby bylo možné zacílit „bílá místa“, ve kterých se výstavba může podpořit dotacemi.

Nastínil také myšlenku voucherů v hodnotě až 30 000 Kč pro koncové uživatele, kteří by tyto finance použili na pokrytí nákladů na „poslední metry“ (typicky výkop přes zahradu či před domem) pro připojení k rychlé síti.

Budoucnost 5G sítí

Poslední blok zahájil Jaromír Novák, předseda Českého Telekomunikačního Úřadu. Hovořil o rozdělení frekvenčního spektra a způsobech měření kvality připojení k internetu, a to jak běžnými uživateli, tak přímo ČTU pomocí profesionálních přístrojů. Upřesnil stav probíhající aukce frekvencí v pásmu 700 MHz, které uvolní televizní vysílání již probíhajícím přechodem na DVB-T2, a v pásmu 3,5 GHz.

Samotná aukce bude vyhlášena v lednu 2020, a proběhne-li vše bez komplikací, operátoři – a doufejme, že i jeden operátor nový, získají frekvence již 1. července 2020.

Jaromír Novák, předseda ČTU: nenastanou-li komplikace, mohou mít operátoři frekvence pro budování 5G sítí již k 1. červenci 2020

Jak následně v panelové diskusi potvrdil Petr Holý, ředitel provozu sítě CETIN, jeho společnost je připravena budovat 5G sítě s úderem 1. července příštího roku. Zatím však nepočítá s umístěním 5G technologie na nové základnové stanice (či jako menší stanice, mikrocelly), využijí se stanice stávající. Většina těchto stanic je navíc připojena mikrovlnnými spoji a pro plné využití potenciálu 5G sítě je nutné přepojení na optickou síť, čímž se vracíme k problémům uvedeným v předchozích blocích konference.

Petr Holý z CETINu: jsme připraveni stavět 5G sítě okamžitě

Kamil Anis ze společnosti Huawei, která dodává technologie všech generací stávajícím operátorům, potvrdil připravenost: 5G je standardizováno a má ambici na výrazně rychlejší adaptaci mezi uživateli než v případě příchodu LTE. Zatímco LTE telefony přicházely roky po spuštění technologie na straně operátora, 5G telefony již existují a chystá se masivní nástup 5G modemů pro nejrůznější zařízení.

Kamil Anis ze společnosti Huawei věští 5G sítím rychlejší nástup, než tomu bylo při nástupu technologie LTE

Panelové diskuse se zúčastnil i Ondřej Malý, dřívější radní ČTU a nyní nezávislý konzultant, který nadšení z 5G sítí mírnil a správně podotkl, že i současné LTE svými rychlostmi současným nárokům zcela postačuje.

V panelové diskusi krotil vášně i nezávislý konzultant Ondřej Malý, který správně podotýká, že současné LTE pro drtivou většinu aplikací stačí

Konference ale nezapomněla ani na to, co se děje za poslední mílí, tedy v domácnosti uživatele. Martin Rak a Jan Kufner ze společnosti TP-Link prezentovali rostoucí nároky běžné domácnosti na kvalitní a rychlé pokrytí celého domu či bytu, což nejlépe splní Wi-Fi mesh systémy. Zásadní přínos slibuje i nový standard Wi-Fi 6, neboli 802.11ax, který raketově nastupuje jak na straně routerů, tak na straně koncových zařízení – notebooků, mobilů a tabletů.

Martin Rak a Jan Kufner z TP-Linku: poskytovatelé internetu by neměli svoji práci skončit na WAN portu routeru, měli by dbát i na to, aby si jejich rychlý internet v domácnosti opravdu každý užil. To znamená třeba i doporučit výměnu staršího routeru za nový

Bezpečnost domácností leží na srdci i Michalu Hrušeckému z CZ.NIC, jenž bojuje proti útokům jedinečnou a efektivní metodou. Routery Turris jsou schopny zachytávat a hlásit útoky, které na ně neustále probíhají. Útoky bez prodlení hlásí centrálnímu systému, který vše vyhodnotí a výsledek předá zpět všem ostatním routerům Turris. Ty pak automaticky nebezpečný útok blokují.

Neméně zajímavý je i projekt HaaS (Honeypot as a Service, více na haas.nic.cz), kterého se může zúčastnit každý i bez zařízení Turris a přispět k bezpečnosti internetu. Dle uvedených statistik probíhá nejvíce útoků z Číny a z USA.

Bezpečnost domácností klesá s tím, jak přibývají různá, často děravá IoT zařízení. Unikátní systém routerů Turris detekuje útoky, předává je centrálnímu systému, který formou updatů pravidel firewallu záplatuje všechny ostatní routery Turris. Jeden router pomůže všem ostatním

Záznam

Zde si můžete pustit záznam konference, začíná v čase 57 minut, vybrané přednášky připravíme ještě formou samostatných videí.

Online přenos zajistil NetRex

---

Generální partner konference

Partneři konference