Americký výzkumný tým pracuje na novém způsobu komunikace mezi počítači. Změní se způsob fungování internetu?
V dobách vzniku největší celosvětové sítě zřejmě nikdo nepočítal s tím, že se do ni v průběhu let zapojí miliony dalších počítačů, že se komunikace přes internet stane běžným pracovním prostředkem každého člověka v kanceláři, nebo že si přes něj budeme objednávat například letenky. Možná se dokonce dostáváme až na samou hranici možností, které nám současná síťová architektura poskytuje. Podíváme se na jeden ze způsobů komunikace, které možná jednou nahradí ten současný – na projekt Content-Centric Networking výzkumného centra PARC.
Původní architektura lapá po dechu
Na internet se připojuje stále větší množství přenosných zařízení, jako jsou notebooky, PDA či mobilní telefony. Vytvářejí se nová šifrovaná spojení mezi koncovými uživateli, která po čase zanikají, lokální sítě se staly nedobytnými pevnostmi chráněnými firewally. Některé informace jsou z důvodu výpadků serverů nedostupné, množí se bezpečnostní problémy jako spam nebo phishing. To je jen několik věcí, které jsou v internetovém prostředí na denním pořádku. Opravdu přichází čas přistoupit na radikální změny?
Složitost, časová náročnost při připojování k jiným sítím a zařízením, analýza informací a další problémy - to vše souvisí s omezeními, která přináší základová síťová architektura, tedy internetové protokoly. Ty byly navrženy v 70-tých letech a z dnešního pohledu jsou zastaralé. Pokud chceme získat ze sítě určitá data, téměř vždy musíme kontaktovat původní zdroj, který je obsahuje, tedy server. A to i v případě, že byla stejná data předtím stažena do zařízení nacházejícího se mnohem blíže. Což znamená nejen ztrátu času, ale v případě nedostupnosti serveru i nemožnost data získat.
Jako příklad si uveďme situaci z loňských olympijských her. Televizní stanice NBC uveřejnila na svém webu videozáznam jednoho kritického okamžiku z lyžařského závodu. Několik okamžiků nato přišlo na server přes 5000 individuálních požadavků ke stažení tohoto videa. Síť s dnešní architekturou nemohla na tyto požadavky pružně a efektivně reagovat, protože netušila, že jsou totožné. Dnešní internetová komunikace se jednoduše odvrátila od původního modelu, kdy spolu současně komunikovaly jen dva počítače. Měly by se tedy hledat cesty, jak proudění informací zefektivnit.
Možné řešení přichází
Pod vedením síťového experta Van Jacobsona pracuje ve výzkumném centru PARC (Palo Alto Research Center) tým na projektu nazvaném Content-Centric Networking (CCN), který staví výše zmíněné principy na hlavu. CCN představuje nový a jednodušší přístup k síťové komunikaci, který zvyšuje její rychlost, efektivitu a bezpečnost.
Budují systém, který se nezaměřuje na to, jakým způsobem budou data doručena, ale na data samotná. Při použití CCN modelu se uživatel nezajímá o připojení k určitému zdroji dat. Místo toho vyšle do sítě požadavek na určitá data, následně se kontaktují všechny počítače v síti a pokud některý z nich požadovaná data má, odpoví. „Pokud chcete titulní stranu novin, můžete ji získat od jakéhokoliv počítače, který má její kopii,“ říká Van Jacobson.
Z původního zaměření na globální přenos dat se dostává do popředí samotný jmenovitý obsah. Každý obsah má své jméno a je tedy jednoznačně identifikován. Data už nemusí být uložena na konkrétním místě. Pokud zařízení zachytí žádost o určitá data, která vlastní, reaguje a zašle je. A využije k tomu jakékoliv dostupné prostředky – ať už se jedná o IP nebo VPN tunely. Jednoduše řečeno je zvolena ta nejefektivnější a nejrychlejší cesta. Představte si, že napíšete dopis se jménem osoby, které se má doručit a následně ho odešlete, to znamená předáte nejblíže stojícímu člověku. Ten ho zase předá dále. Pro dopravu je použit kterýkoliv prostředek od aut, letadel, lodí apod. Navíc pouze daná osoba, pro kterou je dopis určen, ho může otevřít. Má totiž určité prostředky, bez kterých to jinak není možné, a je tedy zajištěno naprosto bezpečné dodání. A přitom není podstatné, jakým způsobem.
