Poslední velkou akvizicí získal Facebook především zařízení pro virtuální realitu. Vedli Zuckerberga k nákupu vize nebo akcionáři? A měl vůbec Oculus jinou možnost?
Facebook pokračuje ve velkých nákupech a po komunikátoru WhatsApp si koupil Oculus VR – společnost, která stojí za symbolem virtuální reality posledních dvou let. Oculus Rift, který se poprvé objevil na E3 v roce 2012 a později na Kickstarteru zaujal masy fanoušků i herních vývojářů, kteří začali pracovat na hrách pro nově zrozenou platformu. Ti všichni teď byli velmi překvapeni, když Mark Zuckerberg oznámil, že za 2 miliardy dolarů (400 milionů v hotovosti, zbytek v akciích) kupuje celou firmu. K čemu Facebooku bude virtuální realita, proč do toho Oculus šel a jaké to bude mít následky?
Oculus Rift HD, nová verze brýlí pro virtuální realitu, která by se letos měla dostat do prodeje
Zuckerberg: Oculus Rift měnit nebudeme
Mark Zuckerberg se na svém facebookovém profilu rozepsal o vizích, které ho vedly k nákupu společnosti za takto výraznou částku. Zároveň to měly být důvody, které přesvědčily Palmera Luckeyho, zakladatele Oculusu k odprodeji firmy.
Zuckerberg vidí ve virtuální realitě budoucnost komunikace. Představuje si, že budeme komunikovat s okolním světem pomocí podobných brýlí, které nám umožní ponořit se do virtuální reality. Zmiňuje přednášky nebo třeba debaty s lékařem, které mohou být vedeny z domova. Tyto nápady jsou v Zuckerbergově úvaze označeny až jako druhotné, naštěstí si je dobře vědom, že původní Oculus vzniknul především jako herní platforma. Přispěchal tedy s ujištěním, že se nic zásadního na Riftu měnit nebude. Nezmění se ani logo a ani název.
Tento pán možná hraje letecký simulátor, nebo konzultuje s doktorem
Zuckerbergovy nápady týkající se virtuální reality však mohou být jakkoliv vizionářské, budoucnost však bude ležet především na akcionářích. Facebook, stejně jako třeba Twitter po vstupu na burzu, ve velké míře omezil svoji otevřenost. Okrajuje svoje API a omezuje použití klientů třetích stran. Tyto sliby tedy můžeme brát jako dobrou vůli Zuckerberga, ale co se doopravdy stane s Oculusem, to však ani on sám možná pořádně neví.
Kromě těchto vizí moderní komunikace však mohla stát za nákupem i touha konečně vstoupit na hardwarový trh. Ostatně všichni velcí konkurenti již nějaký svůj vlastní kus železa mají – Google začal jako vyhledávač a nyní vyrábí notebook, brýle, HD streamery a roboty, Amazon má svoje čtečky a Microsoft už se vedle příslušenství pustil i do hotových počítačů Surface.
Facebook se pokusil nakouknout na hardwarové pole, když se dohodnul s HTC na výrobě prvního facebookového telefonu HTC First. To však byl jen marný pokus bez větších výsledků. Nyní Facebook míří do nového segmentu, ve kterém možná nejeden člen představenstva může spatřovat východisko v nedaleké budoucnosti, která může přinést klesající zájem o největší sociální síť.
HTC First - první pokus Facebooku na poli hardwaru
Jakkoliv mohly být vize Zuckerberga lákavé, co dalšího mohlo přimět Palmera Luckeyho k prodeji firmy? Oculus se rozhodně dočká obrovské finanční injekce, která zaručí rychlejší vývoj a inženýři se nebudou muset omezovat při výběru komponent. Cesta se tak otevře například k displejům s vyšším rozlišením.
Třeba se ale mezi důvody může započítat i další aspekt – Sony. Tenhle japonský moloch, který nedávno oznámil Project Morpheus – přímou konkurenci pro Rift, nedisponuje miliony dolarů ale miliardami. Jakkoliv byl kolem Riftu obrovský hype, mediální zájem vývoj nezaplatí. Investoři, kteří z velké části vývoj Riftu financovali tak mohli Palmera do prodeje tlačit i z tohoto důvodu. Pokud by se začalo mluvit o projektu Sony a nedejbože by finální verze přišla na trh dříve, pro Oculus by to mohlo být katastrofou.
S trochou nadsázky se tedy Oculus stal obětí svého vlastního úspěchu – opravdu mohl udržet nasazené tempo vývoje a přinést na trh Oculus za rozumnou cenu s kapitálem nepřesahujícím 100 milionů dolarů? Dnes už se to nikdo nedozví, finančně je teď Oculus zajištěn více než dobře.
K prodeji mohli přispět i spekulace o chystaném Projectu Morpheus
Nezabil Facebook platformu?
Ať si říká Zuckerberg co chce, Oculus je herní záležitost. Komunikovat s doktorem nebo přednášejícím pomocí brýlí na hlavě pravděpodobně nebudeme. Že doma nechceme nosit brýle, ukázaly 3D televize a kdybychom chtěli mluvit s lékařem virtuálně, už by to dávno šlo pomocí webkamery.
První prototyp Oculus Rift
• Displej: 5,6",1 280 × 800 bodů, 270 ppi
• Zorný úhel: horizontálně 90°, vert. 110°
• Senzory: orientace 3DOF (gyroskop, akcelerometr, magnetometr), 1 000 Hz
• Připojení: HDMI, DVI
• Hmotnost: 379 g
• Operační systém: podpora Windows, OS X, Linux, Android
Ačkoliv Facebook přinese do vývoje obrovské peníze, které otevřou nové možnosti, tím zásadním pro virtuální realitu bude obsah. Zatím nevznikla žádná „killer-app“, která by znamenala zlom ve virtuální realitě. Jakkoliv může být přenesení obrazu z monitoru do virtuálních brýlí dechberoucí, stále se čeká na něco nového, jiného. A bude někdo věřit Facebooku, že právě v jeho kancelářích vznikne něco takového?
Pro Oculus Rift začalo vytvářet hry a aplikace obrovské množství vývojářů – těch nezávislých i z řad herních společností. Obecné nadšení z nové platformy umocňovala kompletní otevřenost, která nyní bude pod křídly Facebooku ohrožena. Kdykoliv se vedení Facebooku rozhodne, že použití Riftu bude vyžadovat přihlášení FB účtem, vývojáři jej budou muset implementovat. Stejně tak se kdykoliv může rozhodnout o povinném zobrazování reklamy v cizích aplikacích nebo taky o kompletním uzavření platformy.
Odprodej Facebooku rozčílil nejednoho indie vývojáře. Jako první se ozval Notch, který stojí za Minecraftem. Ten na Twitteru a později na blogu oznámil, že byla v plánu verze Minecraftu pro Rift, ale po odprodeji Facebooku tento projekt zrušil.
Pro Polygon se dále vyjádřil, že chápe úmysly Facebooku, ale nehodlá vyvíjet hry pro platformu, která na hry není zaměřená. Obdobně znervózněli i další vývojáři, kteří již do svých her investovali nemalé prostředky. Sergio Hidalgo, který vyvíjí hororovou hříčku Dreadhalls se bojí především omezení otevřenosti. Oculus maximálně podporoval vývojáře a k indie komunitě měl opravdu blízko. Nikdo teď nemůže dopředu odhadnout jak se k nezávislým vývojářům, kteří měli Oculus zásobovat obsahem, postaví Facebook. Bylo by hezké, kdyby mohl Oculus Rift díky Facebooku přijít s ještě nižší cenovkou, pokud však bude chybět kvalitní obsah, neskončí Oculus fiaskem?
Z Kickstarteru po Facebook
Mnoho vývojářů z prodeje Oculus VR Facebooku není nadšeno a nejeden ruší projekty pro Rift, mnohem víc je ale slyšet komunita, která se o úspěch Oculusu zasloužila. Rift byl poprvé k vidění na E3 2012, avšak opravdový úspěch se dostavil až po kampani na crowdfundingovém portálu Kickstarter. Zde chtěli vývojáři vybrat 250 000 dolarů a výsledkem byla desetkrát vyšší částka. V měřítku sumy, za kterou si firmu koupil Facebook, se samozřejmě jedná o zanedbatelné drobné. Ale nebýt těchto fanoušků, těžko by se sami ozývali investoři a přišli s dalšími 80 miliony dolarů. A už vůbec by se o něco takového nezajímal Zuckerberg. Oculus VR zkrátka vděčí za svůj úspěch komunitě, ale té se aktuální akvizice zjevně moc nelíbí.
Jednou z nejnavštěvovanějších stránek na oficiálním webu se díky Redditu stala ta s návodem Jak mohu zrušit předobjednávku Riftu. Drobní investoři se totiž cítí tak trochu podvedeni – přispěli na Oculus Rift, který byl maximálně otevřený vývojářům a byl postaven primárně jako herní platforma. Je to něco podobného, jako by se nyní nechala Wikipedia po pravidelných příspěvkových kampaních koupit Googlem.
Původní kampaň na Kickstarteru
Až další měsíce a roky nám ukážou, jak se bude fenomén virtuální reality lišit v době před Facebookem a po Facebooku. Možná se zde objeví nový nezávislý Rift, možná se nakonec k větší otevřenosti platformy rozhoupe Sony nebo Valve. A možná to bude jen další módní výstřelek, který skončí u virtuálního potápění s facebookovými kamarády:
