Následující aplikace
Přečtěte si o tématu Následující aplikace. Abychom vám usnadnili vyhledávání zajímavého obsahu, připravili jsme seznam článků souvisejících s tématem Následující aplikace, které hledáte. Najdete zde články, fotografie i videa k tématu Následující aplikace.
** Pokud často pracujete se screenshoty, pořiďte si některou z následujících aplikací ** Maximálně zjednoduší a zrychlí celý proces včetně uložení ** Umožní aplikování základních efektů nebo upload na internet
Stanislav Janů|16
Nejlepší programySoftware
Jednou z velmi zajímavých technologií, které jsou obsaženy ve Windows 7 Ultimate, Enterprise a Windows 8 Enterprise je i technologie AppLocker.
Microsoft TechNet|1
Nástroje QoS uplatníte v případě, kdy chcete upřednostnit jeden typ síťového provozu proti jinému nebo zajistit určité aplikaci jasné kvalitativní parametry přenosu.
Petr Hon|6
O IPv6 se aktuálně hodně mluví, ale v praxi se s ním setkáte zatím jen výjimečně. S Windows ale můžete IPv6 bez obav zkusit a zařadit se tak mezi průkopníky.
Microsoft TechNet|1
Podíváme se blíže na správu IT prostředí z pohledu konfiguračního řízení a na konfiguraci Essentials 2010 serveru v System Center Essentials 2010. (druhý díl)
Microsoft TechNet
Je tomu již více jak rok, co byly na trh uvedeny Windows 7. Jednou ze zajímavých technologií, které jsou obsaženy ve Windows 7 Ultimate a Enterprise, je i technologie AppLocker.
Microsoft TechNet|8
Za jeden z největších problémů současnosti považuje mnoho firem nedostatečnou ochranu vlastních dokumentů. Dokumentů, které by nikdy neměly opustit interní prostředí.
Microsoft TechNet
Tvorba webových stránek bude za pár let efektivnější a jednodušší – přijde HTML 5. Prohlížeče už se přizpůsobují, nyní se musí začít připravovat i tvůrci webů.
Jakub Dvořák|56
Kolik zbytečného času ztratíte klikáním v nabídkách nebo psaním internetových adres? Zjednodušte si práci a spouštějte aplikace ve Windows rychleji než kdykoliv předtím.
Ivo Mareček|35
Po včerejší teoretické části již asi netrpělivě čekáte na praktické testy. Srovnáme výkon dvoujádrového Athlonu proti jednojádrovému a také výkon jednojádrového Core 2 proti modelu Duo. Na herních testech si vysvětlíme, proč není obvykle používaná metodika testování vhodná.
Petr Koc|506
Nepřeberné množství uživatelů zkoumá funkce nadcházejících Windows Vista podle dostupných beta verzí – ať už jen hltají řádky popisujících článků, nebo si Visty hýčkají přímo na svém disku. Exkluzivně vám nyní přinášíme reportáž a fotodokumentaci z české verze tohoto operačního systému!
Ondřej Bitto|370
Tento díl se zabývá odhalením možností .NET frameworku pro tvorbu lokalizovaných aplikací. Dnes se konkrétně seznámíme se základními třídami, které s touto problematikou souvisí a se základním použitím třídy ResourceManager.
Petr Puš|4
Praha, 13. února 2006 – Společnost ProCurve Networking by HP dnes představila sadu LAN přepínačů typu Layer 3 a 4 s výkonností wirespeed a integrovanou technologií Gigabit Power over Ethernet (PoE).
tisková zpráva
Praha, 24. října 2005 – Společnost HP oznamuje rozšíření řady svých serverů založených na architektuře x86 o nejnovější procesory společnosti Intel – Intel® Xeon™ DP s dvojitým jádrem.
tisková zpráva
V dnešním pátém díle změníme téma – přejdeme od vývoje webových aplikací k práci s databází, neboť většina webů s daty v nějaké formě pracuje. V příštím díle se k ASP.NET opět vrátíme – v kapitole o práci s daty v ASP.NET skloubíme znalosti webového vývoje s databázovými znalostmi.
redakce|11
Dnešní článek se bude opět zabývat komponentovým modelem COM. Vysvětlíme si, jak COM vlastně funguje a jaká je základní architektura COM aplikací. Pak se podíváme na typickou COM komponentu a řekneme si o ní několik nejdůležitějších informací, třeba že musí vždycky poskytovat rozhraní IUnknown, že rozhraní IUnknown musí vždy poskytovat metodu QueryInterface a řadu dalších.
Václav Kadlec|1
V dnešní čtvrté části se podíváme alespoň trochu pod povrch technologie ASP.NET. Vysvětlíme si, proč nám v předchozím díle aplikace „Hello world“ fungovala podle našich předpokladů. Pokud by vám některé věci v tomto díle připadaly složité a zbytečné, můžete klidně dnešní díl přeskočit a připojit se k nám v příštím díle.
redakce|3
V dnešním článku budeme pokračovat na naše tradiční téma – komponentový vývoj softwaru. Nejprve si řekneme několik málo zbývajících obecných věcí o komponentách, jejich rozhraních a o komponentovém vývoji, a následně si začneme povídat o komponentové technologii Microsoft COM.
Václav Kadlec|7
Ve třetím díle začneme vytvářet naši první pidi-aplikaci v ASP.NET 2.0. Tento díl bude věnován vysvětlení celého vývojového cyklu – založení projektu, seznámení s prostředím pro vývoj a ladění webových stránek, a konečně nasazení projektu na provozní server.
redakce|27
V dnešním článku otevřeme téma, které je vysoce aktuální a na které mě ve svých emailech často upozorňujete. Otevřeme bránu do světa komponentních technologií. Komponentní technologie nám umožňují výrazným způsobem změnit svůj pohled na vývoj softwaru a přinášejí nám zase nové možnosti. Dnešní článek nabízí úplný úvod do problematiky: čekejte seznámení se světem komponent, popis jejich koncepce a filozofie a také srovnání komponent s tradičními způsoby vývoje aplikací.
Václav Kadlec|4
Dnešní článek se opět zabývá paměťovými proudy neboli streamy. Podrobně a prakticky si ukážeme nástroje Delphi pro kontrolu dvou věcí: aktuální pozice ve streamu a velikosti streamu. V ukázkové aplikaci se naučíme pracovat s uvedenými koncepty prakticky.
Václav Kadlec|1
Dnešní článek se opět týká datových proudů a zaměřuje se na to, jakou „streamovou“ podporu obsahují standardní vizuální komponenty knihovny VCL. Jinak řečeno, dnes se dozvíte, jak velmi jednoduše využívat streamy při běžné práci s komponentou ListBox, Memo, RichEdit a dalšími. Kromě toho si ukážeme velmi elegantní způsob, jak kopírovat jeden stream do druhého a k čemu takové kopírování můžeme využít.
Václav Kadlec|3
Dnešní článek vám podrobně a od základu vysvětlí, co jsou to řetězcové datové proudy reprezentované třídou TStringStream. Řekneme si nejen, co takové proudy mohou uchovávat, ale také k čemu mohou být dobré a jak je v praxi používat. Ukázková aplikace, která demonstruje praktické použití řetězových proud, nebude samozřejmě chybět.
Václav Kadlec|1
Dnešní díl seriálu je ryze praktický: společně v něm totiž vytvoříme jednoduchý editor tagů ID3v2. Aplikace bude umožňovat načtení tagu ze souboru MP3, jeho následnou modifikaci a znovuuložení do souboru. Uvidíte, že ač je technologie ID3v2 poměrně sofistikovaná, vytvoření zmíněné aplikace bude velmi, velmi snadné.
Václav Kadlec|16
V dnešním pokračování seriálu se pokusíme dále prokousat do hloubky problematiky MP3 souborů. Konkrétně se zaměříme velmi podrobně na druhou verzi ID3 tagů. Definujeme si jejich formát a prozkoumáme jejich vnitřní strukturu. V závěru článku potěším řadu čtenářů, kteří mě v emailech žádají o offline verzi seriálu: upozorním na několik projektů, které se pro offline prohlížení nabízejí.
Václav Kadlec|3
V tomto díle seriálu se seznámíme se základními pojmy a funkčními bloky zdrojového kódu VB.NET.
Milan Petřík|8
Dnešní článek naváže na téma, které jsme otevřeli minule: ukátžeme si, jak snadno lze v Delphi vytvořit jednoduchý přehrávač souborů MP3. Zároveň si nastíníme několik problémů, které vytváření takové aplikace provází. Možná právě vy znáte jejich řešení: neváhejte a podělte se v diskusi.
Václav Kadlec|5
Dnešní díl našeho pravidelného týdenního seriálu bude věnován jednomu z nejdůležitějších příkazů při práci s databázemi.
Miloslav Ponkrác|5
Programujeme-li síťové aplikace, musíme mít na paměti o mnoho víc věcí, než při práci na lokálním počítači. Jedním z klíčových problémů jsou zpoždění vzniklá při síťové komunikaci. V dnešním článku si ukážeme jedno z možných řešení tohoto problému: naučíme se správně synchronizovat čas v síťovém prostředí. Dnešní díl je na čas poslední a čeká nás tedy loučení, ale jak se dozvíte v závěru článku, bude pouze dočasné.
Václav Kadlec|13
V dnešním, ryze praktickém článku se zaměříme na otázku, co si počít s vícenásobnými zprávami. Pokud totiž jedna aplikace zašle několik zpráv krátce po sobě, dostane druhá strana obvykle jednu spojenou zprávu. Nemůžeme totiž předpokládat, že počet zpráv u příjemce bude stejný jako počet odeslaných zpráv. Co s tím?
Václav Kadlec|5