V naší redakci se objevila nezvykle vzhlížející novinka Microsoftu. Podělíme se s vámi o dojmy, která v nás zanechala.
V krátkém sledu za sebou vyrukovali se svými novinkami pro hráče hned čtyři známí producenti myší – společnost Logitech se svou G9 Laser Mouse, Razer se svojí Lachesis, Genius s novou Ergo 555 a konečně Microsoft s novou myší, která zdědila jméno po řadě herních periferií s označením Sidewinder. Pokud jste na každou lepší novou myš stejně nažhavení jako já, určitě vás zajímá, jak se s touto novinkou pracuje.
Microsoft Sidewinder se dodává v nepříliš robustním balení, které možná vypadá efektně, ale po rozbalení už se dost obtížně krotí. Překvapením je absence instalačního CD – namísto ovladačů byl jen odkaz odkud ovladače stáhnout. V současnosti ale výrobce ovladače na webu ještě nemá. Absence CD s ovladači je dobrý způsob, jak přinutit uživatele stáhnout aktuální verzi ovladačů namísto oprašování léta starých instalačních CD, ale i dnes se stane, že internet není po ruce. Myš bez ovladačů samozřejmě funguje, ale není možné provádět pokročilá nastavení.
Z řady futuristických myší vyčnívá opravdu netradičním, až lehce morbidním vzhledem a působí dojmem rustikálu kombinovaného s moderními prvky. Při pohledu zezadu se neubráníte myšlence na stealth bombardéry. Je to zkrátka taková všehochuť, která ve výsledku vypadá docela dobře.
Myš je objemnější, kvůli většímu množství hmoty v místech pod dlaní lépe padne do větších rukou. Zajímavý je „blatník“ po pravé straně myši, na který se dá pohodlně položit prsteníček či malíček podle toho, zda horní tlačítka mačkáte dvěma či třemi prsty.
Z ergonomického hlediska jde o lepší řešení, než nejrůznější výkroje a tvarování pro prsty, je totiž univerzální. Držení je tak docela pohodlné a na rozdíl od přehnaně tvarovaných myší s prolisy není pro komfortní úchop zapotřebí mít průměrnou ruku.
Boční stěny myši jsou z plastu s protiskluzovou povrchovou úpravou, na omak je cítit gumový povrch, jako to možná znáte z jiných myší či některých propisek. Plast na hřbetu je tvrdá klasika s hrubším povrchem, hnědý pásek je hladký.
Za desetiprocentní menšinu mi nezbývá, než si postesknout, že je myš vhodná jen pro pravou ruku – držení levačkou není nemožné, ale je hodně nepohodlné.
Myš je neobvyklá i ze spodní strany. Designéři se totiž vyřádili i na ní. Podobně, jako je tomu u některých myší Microsoftu, má spodní plast jasně červenou barvu.
Laserový snímač s rozlišením 2000 dpi je netradičně orientován nikoliv odzadu dopředu, ale směrem zprava doleva. Umístěný je o něco více v přední části myši, díky tomu oproti senzorům pod dlaní lépe reaguje i na jemnější pohyb ruky v zápěstí. Oko laserového snímače lemuje nerezový kroužek.
V zadní části myši je vybrání, ve kterém se usídlila dvojice červených LED. Pokud svítící myš moc nemusíte, dá se, na rozdíl od myší s průhledným tělem, tento efekt významně utlumit přelepením, aniž by to bylo zvenčí znát. Dokonalého stavu ale nejspíš nedosáhnete jinak než zásahem do elektroniky. Dále už svítí jen trojice tlačítek na hřbetu myši a občas displej.
I když je dnes opravdu těžké přijít s něčím, čím se odlišit od konkurence, u Sidewinderu se ještě novinky, které běžně nevídáme, najdou.
Originální je především displejem, který zobrazuje aktuálně zvolené rozlišení. Profil se přepíná trojicí tlačítek na hnědém pruhu na hřbetě – tlačítko vybraného profilu zůstane svítit. Podsvícení displeje je, stejně jako u ostatních prvků, červené.
Displej ale nesvítí stále, zapíná se jen na pár vteřin po přepnutí profilu. Svítí také, když se myš pohne po nějaké době (asi jedné minutě) nečinnosti a zhasne přibližně po půlminutě práce. Displej, ač poměrně malý, je i z dálky dobře čitelný a na rozdíl od indikace pomocí barevného podsvícení nemusíte mít pochyby, jaké rozlišení jste právě zvolili. Předvolená je trojice rozlišení 400, 800 a 2000 dpi, v ovladačích lze, jak tomu u myší s volitelným rozlišením bývá, přiřadit tlačítkům rozlišení vlastní.
