Microsoft před pár dny koupil několik stovek patentů AOL. Byly mezi nimi nejspíše i klíčové technologie, na kterých kdysi stavěl legendární Netscape. Připomeňte si jeho spletitou historii.
Před pár dny společnost AOL oznámila, že prodá Microsoftu balík více než 800 patentů za cenu 1 056 000 000 dolarů v hotovosti. AOL se to hodilo z daňových důvodů, Microsoft pak zase získal potřebné střelivo pro případné licenční spory.
Zpráva to byla zajímavá i proto, že ve stejné době oznámily své partnerství také Facebook a Instagram. Tečka a jde se na další zprávy. Jenže All Things Digital v tom začal rýpat, v tiskové zprávě AOL se totiž psalo i o tom, že v rámci patentů získá Microsoft technologie i jakési nejmenované dceřiné společnosti. A nakonec to prasklo.
Microsoft po letech získal část Netscapu
Podle zdrojů All Things Digital nebyl onou filiálkou nikdo jiný než Netscape – ano, přesně ten Netscape, který celá devadesátá léta ovládal internet skrze svůj Navigator. Ten Netscape, se kterým Microsoft deset let urputně bojoval o tržní podíl a zároveň ten Netscape, který dal život projektu Mozilla a přeneseně tedy i současnému Firefoxu.
Nevíme, které patenty Netscapu Microsoft vlastně získal, nicméně AOL si pro všechny tyto technologie ponechala licenci, aby se ji klíčové rozhodnutí nakonec ještě nevymstilo.
Při této příležitosti stojí za krátkou vzpomínku i samotný Netscape Navigator. Sám o sobě v podstatě nastavil většinu pravidel moderního surfování na webu. Svého času se vyšplhal bezmála na 80 % tržního podílu, nakonec ho ale potkal nelichotivý osud zdlouhavé a smutné klinické smrti. Projekt prohlížeče Netscape byl formálně ukončen už před několika lety, poté pomalu umíraly i jeho webové služby, které jsou dnes z valné většiny přesměrované na titulní stránku AOL, a poslední zápisek na stále funkčním blogu The Netscape Blog pochází ze srpna 2008. Nemá žádný komentář a není to ani rozloučení. Smutná smrt.
Když se rozpadala federace, rodila se legenda
Zatímco se v roce 1992 českoslovenští politici dohadovali o rozdělení federace, v dalekém Illinois se tou dobou jedenadvacetiletý Marc Andreessen připravoval na závěrečné univerzitní zkoušky a v rámci školní praxe sepisoval jeden z prvních webových prohlížečů, který později dostal jméno Mosaic. Vše se odehrávalo v přidružených laboratořích NCSA při Illinoiské univerzitě, odtud tedy jeho plný název NCSA Mosaic.
Mosaic stanovil základní pravidla uživatelského rozhraní prakticky všech prohlížečů a to až dodnes. Od té doby mají všichni jeho následovníci horní ovládací lištu s navigací umístěnou v levé části, uprostřed zpravidla adresní pruh a pak případně ještě vyhledávací pole.
Doba pokročila. Dnes se dohadujeme o designu, v roce 1993 každému stačilo šedé škaredé okno a rozhraní podobné současnému Poznámkovému bloku z Windows.
Mosaic byl jednoduchý, z dnešního úhlu pohledu skoro až legrační, ve své době ale všechny překonal. Když tedy Andreessen příštího roku získal titul a postavil se na vlastní nohy, odcestoval do Kalifornie a s týmem dalších nadšenců založil firmu, která měla Mosaic posunout ještě mnohem dál. Univerzita si ponechala název Mosaic, licencovala si od NCSA zdrojové kódy a prohlížeč dále komerčně vyvíjela skrze svou vlastní firmu Spyglass. Právě od Spyglassu si později Mosaic licencoval také Microsoft a přepracoval jej do podoby první verze IE. Andreessen si naopak odnesl know-how, znalosti a také nové jméno – Netscape.
Netscape si v příštích letech získal obrovské renomé, oproti akademickým experimentům to totiž byl skutečně komerčně vyvíjený prohlížeč, přitom ale zároveň s velmi přívětivou licencí – pro nekomerční účely byl zcela zdarma. O něco mladší norská Opera to nepochopila, svůj prohlížeč prodávala ještě v 21. století a nejspíš i proto dnes v globálním měřítku paběrkuje okolo jednoho procenta globálního tržního podílu, přestože sama o sobě přinesla v průběhu více než patnácti let ohromné množství inovací a zpopularizovala i surfování ve více panelech jednoho okna.
Proč je Mozilla v podpisu každého prohlížeče
Osobní podpis Netscapu je dnes vypálen do téměř všech webových prohlížečů. Netscape si totiž jako kódové označení svého jádra vybral slovíčko Mozilla. No, a jelikož se v polovině devadesátých let stal lídrem, ostatní svůj prohlížeč při komunikaci s webovými servery podepisovali stejným způsobem:
Ahoj servere, já sice nejsem Netscape, nicméně jsem kompatibilní s jeho verzí XYZ, takže pokud můžeš, pošli mi adekvátní HTML kód.
Tento podpis se dochoval dodnes, ať už surfujete v IE, Firefoxu, Chromu a jiných prohlížečích a jistě ho všichni dobře znáte.
Na mém pracovním notebooku s Chromem vypadá takto:
Mozilla/5.0 (Windows NT 6.1) AppleWebKit/535.19 (KHTML, like Gecko) Chrome/18.0.1025.152 Safari/535.19
Jiný podpis z iPadu může vypadat zase takto:
Mozilla/5.0 (iPad; U; CPU OS 3_2 like Mac OS X; en-us) AppleWebKit/531.21.10 (KHTML, like Gecko) Version/4.0.4 Mobile/7B334b Safari/531.21
A ještě Internet Explorer 9:
Mozilla/5.0 (compatible; MSIE 9.0; Windows NT 6.1; Trident/5.0)
Všimněte si, že všichni dávají webovému serveru vědět, že jsou kompatibilní s Mozillou. Autorem pracovního označení Mozilla je Jamie Zwinski a je to vlastně slovní hříčka. Jediným konkurentem Netscapu byl zpočátku Mosaic. Mozilla tedy neznamená nic jiného než zabiják Mosaicu (Mosaic + legendární japonský ještěr–ničitel Godzilla = Mozilla).
Netscape inspirativní
Proč se vlastně chtěli všichni Netscapu přiblížit? Protože byl tvůrcem mnoha moderních technologií. Jako první vykresloval stránku postupně už při stahování kódu – do té doby prohlížeče nejprve stáhly celý kód a teprve poté jej vykreslily. V dobách směšných přenosových rychlostí to byla obrovská inovace.
Co ještě Netscape vymyslel:
- Jako první pracoval s cookies
- Jako první nabídl Javascript
- Jako první nabídl webové rámy – frame a frameset
Netscape proprietární
Netscape byl skutečně inovátor a přinesl hromadu novinek, na druhou stranu byl ale i často kritizovaný. Ačkoliv dnes vnímáme jako toho zlého spíše Microsoft, který ve svém IE nabídl proprietární nestandardizované technologie (ActiveX aj.), Netscape na tom nebyl ruku na srdce o moc lépe. Většinu výše zmíněných technologií totiž prosadil svou tržní silou, nikoliv zájmem o standardizaci. Tedy alespoň zpočátku.
Netscape Navigator 0.9 (Zdroj: Wikipedie)
To se v druhé polovině 90. let dotklo i Javascriptu, který si brzy získal velkou popularitu. Netscape jej předal ke standardizaci až na sklonku roku 1996, Microsoft tedy vyvíjel svou vlastní implementaci pod odlišným názvem JScript. Jak vidno, historie rozhodně není černobílá a ani průkopníky webu nelze jednoduše rozdělit na ty hodné a otevřené a na ty zlé a proprietární.
Pod křídly AOL
V roce 1998 pohltilo Netscape tehdejší impérium AOL, do jehož portfolia o pár měsíců dříve spadl i izraelský Mirabilis (ICQ) a o rok později Nullsoft (Winamp).To se už ale pomalu blížil konec.
Netscape Navigator 9 – ten poslední...
Na přelomu milénia už Netscape nedokázal držet krok s Microsoftem, kterému se podařilo protlačit prohlížeč skrze svůj operační systém. Netscape brzy ztratil vedení a zamířil střemhlav k nule.
Záchranný plán? Mozilla Foundation
Nicméně než se tak stalo, firmu naštěstí políbil Duch Svatý (nebo někdo takový) a Netscape dal v roce 1998 impulz k tomu, aby další vývoj jádra probíhal v komunitním režimu. Tento krok měl zajistit přípravu jádra nové generace – Gecko, které opět zlomí Microsoft a Netscape ho pak sám použije ve svém prohlížeči.
Zde sídlí Firefox – asi 3 km od Googlu a 7 km od Applu (Zdroj: Google Maps)
Firma předala komunitě základní zdrojové kódy a roky se programovalo a programovalo… Až vznikla organizace Mozilla Foundation, Mozilla Suite, Firebird, Phoenix a v roce 2004 konečně Firefox. Netscape nakonec splnil slib, vydal ještě několik verzí Netscapu s novým jádrem Gecko, už ale bylo příliš pozdě, svět se změnil, o své místo pod sluncem začalo bojovat Safari, rychlé jádro Webkit, Google tou dobou už tajně vyvíjel Chrome a tak z jara roku 2008 nastal definitivní konec.
Pomalé umírání dalších služeb (levný ISP aj.) probíhá dodnes, i když aktuální nakupování Microsoftu celý příběh symbolicky a dostatečně sarkasticky uzavírá.
Objeví se Gozilla?
Netscape skrze Mozillu a Gecko alespoň symbolicky přežívá dodnes, nicméně musí bojovat s novou výzvou. Tou už není Internet Explorer jako v 90. letech, ale mnohem složitější soupeř – Chrome. Jak ale ukazují události posledních dvaceti let, každý hráč se na vrcholu ohřeje jen na relativně krátkou chvíli. Už dnes tedy někde roste další útočník. Už to nebude Mozilla – zabiják Mosaicu. Bude to Gozilla, zabiják Chromu. Je skoro matematickou jistotou, že se objeví, jen nikdo neví, kdy to bude. Možná za rok, možná za deset let.
