Matin Kopta kouká na webdesign a online marketing s nadhledem a notnou dávkou zkušeností. Postavili jsme ho před několik zajímavých tagů [rozhovor].
Od polygrafie k publicistice, odtud k online marketingu a k uživatelskému prožitku. Tuhle trasu si prošel cestovatel mezi webovými profesemi Martin Kopta (@atpok). A protože po cestě koukal z okýnka, ví toho o souvislostech online světa tolik, co málokdo jiný.
<responsive design>
Naučil jsem se dívat na webdesign jako na investici do rychle se vyvíjející technologie. Web má zhruba čtyřletý životní cyklus. Rok se připravuje a vyvíjí, dva až tři roky pak bez velkých zásahů funguje.
Během uplynulých čtyř let se výrazně změnila na webu pravidla hry. Už to nejsou jen počítače, s čím přicházíme na web. Změnil se kontext situací, kdy na web přistupujeme.
Při návrhu webu vnímám závazek vůči zadavateli předjímat budoucí vývoj na několik let dopředu. Zároveň cítím odpovědnost k uživatelům, kteří nemohou každého půl roku koupit novější tablet nebo displej s větším rozlišením. Responsive design je jednou z možností, jak se vyrovnat s různorodostí zařízení zpřístupňujících web.
<vizualizace dat>
Jsme výrazně vizuálně orientovanou civilizací. Odráží se to i v našem jazyce. Slepec, když něco zaznamená, řekne, že to vidí. Němec řekne: „Ich sehe,“ ale myslí tím, že rozumí. Angličan větou „I’ll see when I understand“ říká, že se rozhodne, až pochopí.
Vizuální vnímání má velký vliv na utváření představy o fungování světa, na mentální model. Žijeme ve světě sestaveném podle komiksového manuálu z Ikei. V tom tkví přitažlivost nejen vizualizace dat, ale vizuální komunikace obecně.
Martin Kopta přednášející (Autor: Tomáš Hellebrand)
<jazyk {less}>
Když módní návrhář šije, přijde nám to přirozené. Divím se interakčním designérům, kteří jsou hrdí, že nikdy nenapsali řádek zdrojového kódu. Bez znalosti technologií a pracovních postupů si navrhování nedovedu představit.
Potřebu kontaktu s technologií jsem si přinesl z polygrafie. Když jsem se živil grafickou úpravou tiskovin, trávil jsem hodiny v tiskárnách, knihárnách, papírnách.
Při návrhu webu se snažím co nejdřív dostat myšlenky do kódu. Při tom mě zdržuje nudná opakující se práce. Nekonečné vypisování předpisů vzhledu v kaskádových stylech. Less (a SCSS nebo Stylus) mi umožňuje zkrátit a zpřehlednit přenos myšlenek do aplikace.
<bod zlomu>
Malcolmu Gladwellovi se povedlo znechutit mi publicistický žánr feature, ale zároveň pro mě na knižním trhu objevil niku knih, jako je An Army of Davids, The Economic Naturalist, Microtrends…
Je zajímavé, jaké drobnosti mohou rozhodnout, které koncepty se prosadí a které ne. Pohled na svět, který ukazuje Gladwell v Bodu zlomu, u mě posiluje víru v možnosti jednotlivce iniciovat proměnu společnosti.
<zaměstnání/freelance>
Ideálně zajímavá práce s jasně definovaným cílem na dobu ne delší než rok. Proniknu do problému, navrhnu řešení, nastavím procesy a předám veslo někomu dalšímu. To je rámec, ve kterém se umím pohybovat. V zaměstnání ani na volné noze bych dlouho nepřežil. Nejdůležitější je pro mě, aby práce dávala smysl a aby byla v souladu s mými hodnotami. Když začnu pochybovat o smysluplnosti nebo o etickém rozměru své práce, neberu ohledy a rychle ji opouštím.
Potřebuju pořád něco nového objevovat. Když se sklon křivky učení začne zvolňovat, změním obor. Za posledních patnáct let jsem to udělal čtyřikrát. Od polygrafie k publicistice, odtud k online marketingu a k uživatelskému prožitku.
Na Twitteru nezahálí
<SEO>
S optimalizací pro vyhledávače mi to přijde podobné, jako by si někdo před uvedením výrobku na trh vzpomněl na ohleduplnost k životnímu prostředí, najal konzultanta, aby udělal analýzu a doplnil ohleduplnost.
Slovo optimalizace k takovému uvažování svádí. Něco máte a chcete to uvést do optimálního stavu. Optimalizace SEO dusí.
<web 3.0>
Sémantický web. Internet věcí. Otevřený přístup k datům. Sdílení zdrojů a prostředků. Přirozená rozhraní. Dostupné technologie.
„Rychlost, s jakou se futuristické vize stávají všední skutečností, je pro mě zázrakem. Žijeme ve své budoucnosti.“
Byl jsem před dvěma lety v Bratislavě na přednášce Tima Bernerse-Lee. Jeho vize budoucnosti webu jsou lákavé. Často mi přijdou podobné pohledy do budoucnosti vzdálené realitě. A pak si vzpomenu, že před rokem 2007 nebyl na světě iPhone. Vzpomenu si na vizi novin sestavených čtenáři na míru z půlky devadesátých let. Vybavím si obrázek videotelefonu z časopisu Abc v osmdesátých letech. Rychlost, s jakou se futuristické vize stávají všední skutečností, je pro mě zázrakem. Žijeme ve své budoucnosti.
<přednášení>
Nevěřím v tajné know-how. Pokud je nějaký problém ve vzduchu, napadne jeho řešení v krátké době více lidí. Pak je rozumné se o myšlenky a zkušenosti podělit dříve, než k nim ostatní dospějí nezávisle na vás. Přednášející se v myslích posluchačů stává držitelem znalostní domény a vzbuzuje představu, že musí o dané oblasti vědět i mnohem víc.
Přednášení je také způsobem ověřování konceptů. Dokud nejdete s kůží na trh, nedozvíte se, jakou má cenu. Je lepší zjistit, že vaše myšlenka neobstojí, než s bezcennou myšlenkou ztrácet čas.
<online média>
Online média pro mě mají ohromné kouzlo, které pramení z jejich vlivu na demokratizaci veřejného prostoru. Devadesátá léta přinesla revoluci, díky které se kdokoli s počítačem může stát vydavatelem.
„Oč snazší je médium přivést na svět, o to těžší je prosadit se s ním.“
Oč snazší je médium přivést na svět, o to těžší je prosadit se s ním. Baví mě být někde poblíž, když se rodí médium. A je jedno, jestli je to lifestylový magazín, odborný portál, síť weblogů nebo komunitní projekt.
<UX>
Zastávám vyhraněné pojetí návrhu uživatelského prožitku. Není to pro mě marketingová strategie ani proces vývoje produktů a služeb zaměřený na potřeby uživatelů. Návrh uživatelského prožitku chápu jako zodpovědnou úlohu převést uživatele bez úhony přes propast mezi očekáváním a záměrem a skutečným výsledkem a dopadem uskutečnění toho záměru a naplnění očekávání.
Většina produktů a služeb žádný návrh uživatelského prožitku nepotřebuje, protože mezi záměrem a uskutečněním není nebezpečná propast.
<Praha/Brno>
EC 177 Johannes Brahms. Tenhle vlak vyrazí po poledni z Berlína a přes Drážďany, Prahu a Brno dorazí v deset večer do Vídně. Když nedáváte pozor, ve kterém voze sedíte, zaveze vás do Bratislavy a do Vídně pak doplujete druhý den na katamaránu. Tuhle trasu bych chtěl proměnit v osu svého života.
Brno má úžasnou živou kulturu a lidi, kteří se do ní zapojují. Když chci jít do galerie nebo do divadla, sednu do vlaku. Brno je město, kde je živo v ulicích, spousta mladých lidí z vysokých škol, barevné oblečení, vlašské vlivy, burek v Josefské, Cejl, Bláhovka, kavárny, rozjezdy.
Žít Brno! Praha je zastavená.
Nepřehlédněte předchozí Tag rozhovory:
