Windows je jednička, Mac OS X je dvojka a Linux je exotický a okrajový systém. Ale kdeže – jsou zde skutečně exotické systémy, oproti kterým je Linux mainstream.
Pokud dnes zprůměrujete všechny možné statistiky tržních podílů operačních systémů a vezmete si bokem stovku statisticky dokonale typických uživatelů počítače a internetu, něco přes devadesát z nich by používalo Windows, asi sedm Mac OS X, předposlední uživatel by zastupoval všechny zapomenuté a zcela droboučké systémy a jeden beznohý pak Linux – je mi líto, jedno celé uživatelské procento Linux stále nemá.
Linux není exotický systém...
Při tomto srovnání může leckterý fanoušek linuxových distribucí propadnout zcela mylné představě, že je přeci jen poněkud náročnější a to, co vyhovuje širokým globálním masám, nemůže přeci stačit poněkud vytříbenější a exkluzivnější sortě uživatelů počítače s tučňákem.
Tak tomu ale není. Linux a jeho distribuce dnes používají (nejméně) desítky milionů uživatelů po celém světě zcela vědomě a necelé dvě miliardy odhadovaných globálních surfařů pak nevědomky a nepřímo. Ostatně i teď, kdy se vám v prohlížeči načetla stránka Živě.cz, se do práce zapojil Linux alespoň na serverové úrovni. Stalo se tak při načtení některých reklam a měřících kódů a pak díky zobrazení pravého panelu našeho Facebooku. Linux dále sami každodenně používáte ve svém set-top-boxu, satelitním receiveru, NAS úložišti, routeru, modemu, kdejaké GPS navigaci… Mám pokračovat?
Znalostí Linuxu dnes už neoslníte,
jsou zde skutečně exotické systémy
Linux je masový, to už ale nelze tvrdit o tom druhém hypotetickém uživateli z naší stovky. Z drtivé většiny – v podstatě z 99 % – zastupuje prehistorické verze Windows, nějakou setinkou nebo spíše tisícinou ale i operační systémy, které tu v tichosti existují vedle těch unixových a linuxových, Windows a jablečných systémů.
Syllable, Haiku, ReactOS a další ano
A právě tyto systémy si mohou dovolit ten luxus být nazývané jako okrajové, skutečně alternativní, exotické, bláznivé a šílené. Jaké to ale jsou? Pokud zadáte do Googlu třeba „alternative OS“, „other OS“, „crazy OS“ nebo „OS for nerds“, objevíte pro mnohé zcela netušený svět skutečně naprosto šílených a bláznivých systémů, o jejichž důvodu existence může leckdo právem pochybovat, ale oni tady prostě jsou, zpravidla vůbec nic neumí, ale trpělivě čekají na své „Sheldony“. Aby ovšem bylo jasno, nemám na mysli ty desítky nejrůznějších drobných textových systémů a unixových derivátů, ale skutečné a svébytné operační systémy s grafickým prostředím a s ovládáním pomocí myšáka.
Skoro všechny exotické operační systémy si dnes můžete vyzkoušet díky
desktopové virtualizaci a díky VirtualBoxu i zcela zdarma
Všechny tyto okrajové systémy si dnes můžete díky virtualizaci celkem snadno vyzkoušet, komunita k nim totiž dodala virtuální disky, na kterých jsou nainstalované. Takový disk (soubor obrazu disku) už pouze stačí propojit třeba v bezplatném VirtualBoxu nebo komerčním VMware a hra může začít. Ostatně virtualizace a „živé“ Live distribuce na DVD jsou také zpravidla jedinou cestou, jak okrajový a geekovský systém dostat k uživateli, který nehodlá nejistý systém překládat ze zdrojových kódů.
Pokud si budete chtít také hrát, určitě se podívejte na web VirtualBoxes, kde najdete stručný katalog všech volně dostupných systémů převedených (už nainstalovaných) na virtuální disk. Ten je pouze zabalený pomocí 7-Zip a po dekomprimaci jej stačí vložit do nového projektu ve VirtualBoxu. O více se zpravidla nemusíte starat – maximálně se nabízí volba jiného hardwaru virtuální mašiny, pakliže si virtualizovaný systém nebude rozumět s tím výchozím. Možná vám nepojede internet, možná bude zlobit myš, o to tu ale nejde, v drtivé většině případů se totiž jedná o operační systémy psané na koleni, kde toho ve výchozím stavu nefunguje mnohem více.
Abyste to měli při výběru trošku jednodušší, můžete vyzkoušet třeba následující asi nejpopulárnější exotické desktopové systémy..
Icaros Desktop je upravená distribuce systému AROS Desktop. No a AROS Desktop je pro změnu pokus o implementaci systému AmigaOS z legendárních stejnojmenných počítačů. Icaros je k dispozici jak v podobě virtuálních disků, tak jako ISO obraz pro živé DVD a CD. Vyzkoušet si ho tedy můžete bez instalace a zadávání uživatele. Pokud by vám Icaros Desktop nestačil, poohlédněte se po dalším klonu Amigy – MorphOS.
Bitmapový editor a pracovní plocha se společnou horní lištou ve stylu Mac OS
Pokud máte rádi skutečně brutální exotiku, vyzkoušejte Visopsys. K dispozici je jak ve zdrojových kódech, tak jako ISO obraz CD, ze kterého jej spustíte i bez instalace. Po ruce je nakonec i virtuální disk s předinstalovaným systémem ve formátu VMware, s ním si ale bezplatný VirtualBox poradí také. Na rovinu rovnou napíšu, že Visopsys je fakticky nepoužitelný systém, jelikož nedisponuje prakticky žádnými použitelnými aplikacemi a chybí také práce v síti, na seznam se ale dostal z toho prostého důvodu, že jej po večerech s drobnými příspěvky komunity píše jeden jediný programátor, Andy McLaughlin, už od roku 1997. Co po večerech děláte vy?
Visopsys je v podstatě až na pár drobností projekt jednoho muže, který si takto po večerech hraje...
Další a už přeci jen trošku známější alternativou je Haiku. Pokud jste o ní neslyšeli, vězte, že se jedná o svobodného pokračovatele systému BeOS, do kterého na počátku devadesátých let vkládali mnozí velké naděje. Jakkoliv je už Haiku přeci jen trošku použitelnější a díky silnější komunitě BeOS, se kterým je kompatibilní, pro něj byla přeložena celá plejáda aplikací včetně Firefoxu, stále je to systém, který na počítač rodičům rozhodně nenainstalujete. Na druhou stranu, Haiku se dostal do dotačního programu Google Summer of Code 2011, takže o něm možná ještě uslyšíme.
Haiku už vypadá v podstatě použitelně, tedy pokud si vystačíte bez akcelerovaného desktopu a dalších „drobností“
Pokud se AROS/Icaros snaží o API/source kompatibilitu s AmigaOS (zdrojové kódy programů pro Amigu lze přeložit i pro AROS), pak se ReactOS snaží o něco podobného v případě Windows. Vedle API kompatibility ale přidává i tu binární, měl by si tedy rozumět s běžnými EXE programy. Prostě je jen překopírujete a děj se dílo boží. ReactOS je tedy v podstatě jakási open-source obdoba Windows, i když stále ve velmi rané fázi vývoje. Ten začal už v roce 1998 a programátoři si tehdy dali za cíl napsat systém plně kompatibilní s jádrem Windows NT 5. Také ReactOS se dočkal podpory ze strany Googlu a byl zařazen do programu Summer of Code 2011.
Toto není Windows, toto je ReactOS – programátorům se podařilo napodobit vše včetně BSOD
O uživatelskou přívětivost a skutečně praktické využití se snaží i projekt Syllable, který vychází z původního operačního systému AtheOS. Inspiroval se u BeOS i Amigy, nabízí vlastní webový prohlížeč Webster a stejně jako jeho kolegové je v rané fázi vývoje. Pokud jste ale dobrodruzi, po ruce budete mít jak instalační ISO, tak Live CD a také virtuální disk, kde již bude vše nainstalované.
Syllable chce nabídnout stejný komfort jako velké operační systémy a vypadá docela použitelně
MenuetOS je další exotický kousek, který je v podstatě vyvíjen jedním jediným člověkem, okolo kterého se vytvořila malá komunita, která dodala několik multimediálních programů. MenuetOS má poměrně hezký desktop, před virtualizací z ISO obrazu instalačního média si ale budete muset vytvořit bootovatelný obraz.
Grafický desktop MenuetOS vypadá velmi povedeně – takové grafické téma by mu mohl závidět i velký OS
Výčet exotických systémů uzavřu ryze akademickým a testovacím projektem Plan 9, který měl kdysi ambice stavět na Unixu a posunout jej zase o krok dál. Plan 9 je dnes vyvíjen spíše nadšenci, stojí za ním ale gigant v podobě Bell Labs, který má na svědomí samotný Unix a také jazyk C. Plan 9 má terminálovou architekturu. Předpokládá se tedy, že klientský počítač je pouze tenký klient, na kterém běží grafické prostředí a o výkon se stará serverový počítač bez grafického prostředí. Systém si ale poradí i s během na jednom jediném počítači. V každém případě, specifika uživatelského rozhraní a nedostatek aplikací běžného uživatele počítače zaujme asi jen stěží.
Plan9 rozhodně nebude lákat grafikou – o tu v tomto případě zase až tak nejde
Tím to samozřejmě nekončí. Hrát si můžete také s QNX/OpenQNX, na kterém svůj systém staví třeba BlackBerry (včetně tabletu PlayBook), nebo s legendárním textovým Minixem (virtuální disk, ISO), na kterém se Unixu učil Linus Torvalds. To je už ale téma pro jiný článek.