„Apple jen dotahuje konkurenci. Tohle by se za Steva Jobse stát nemohlo. Poslední inovací Applu bylo vydání iPhonu.“ Tyhle věty se v diskuzích po každé keynote objeví přibližně stokrát. Je to omletá písnička, která se opakuje jako zaseklý flašinet. Jenže možná to však není jen zaslepená kritika odpůrců cupertinského giganta, třeba jen radikálněji říkají to, co se na Infinite Loop 1 opravdu děje.
Apple si v letech, kdy ve firmě působil Steve Jobs, vydobyl roli inovátora a tu od firmy nyní všichni očekávají. Nové technologie čekáme od Applu, vytváření nových segmentů na trhu očekáváme od Applu a cupertinští by se měli postarat o největší skoky ve vývoji. Jenže Apple je už delší dobu v situaci, kdy nic takového nepotřebuje.
K velkým krokům byl vždy důvod
Při prvním působení Steva Jobse firma musela přirozeně růst, aby si po založení vybudovala pozici na trhu. Neobešlo se to bez několika značných přešlapů, ale z garážové firmy se stal technologický lídr.
Po návratu Steva Jobse v roce 1997 nebyla jiná možnost, než krachující firmu vzkřísit radikálními kroky, které vedly k ořezání většiny produktových řad. Mohly díky tomu vzniknout nové a inovativní Macy, které se postaraly o stabilizaci firmy.
Ta však musela dále růst, neboť trhu s osobními počítači dominovala konkurence. Východiskem bylo rozšíření portfolia do dalšího segmentu, tentokrát hudebního. První iPod se stal hitem a naznačil směr, kterým se bude Apple ubírat v následujících letech – hlavním produktem se měla stát mobilní zařízení.
Duální fotoaparát u iPhonu 7 Plus a absence audiokonektoru. To jsou dvě největší změny u nových telefonů. Apple si s tím vystačí
Právě mobilní zařízení, samozřejmě především iPhone, dostaly Apple do aktuální, naprosto dominantní pozice. A pokud dominantní pozice něčemu nesvědčí, pak jsou to právě inovace, velké skoky ve vývoji nebo radikální zásahy do produktové řady. To všechno může znamenat naopak cestu zpět.
Ačkoliv o tom můžeme pouze spekulovat, ani Steve Jobs by v této situaci pravděpodobně nepodnikal žádné zásadní změny. Od toho je tu konkurence, která nyní musí dravostí Apple dohánět stejně, jako Apple dříve doháněl ji.
Nezlobme se na Apple za pomalý vývoj, zlobme se na konkurenci, která jej Applu umožňuje
Ostatně pro obdobný příklad nemusíme chodit daleko, klidně můžeme zůstat v kategorii technologií. Velmi podobnou pozici má také Intel v oblasti desktopových procesorů. Od Intelu bychom zrovna tak čekali větší pokroky ve vývoji. Jenže Intel se nikam hnát nemusí, AMD ho ani zdaleka neohrožuje, a tak si může dovolit pozdržení nových výrobních procesů a dalších technologií o několik let. Pokud by AMD bylo opravdovou konkurencí, nově představené procesory Kaby Lake by vypadaly rozhodně jinak.
Apple je na tom stejně – nových iPhonů se opět prodají desítky milionů kusů za první týden, kdežto konkurence na taková čísla nedosáhne za celou životnost produktu. Proč by tedy Apple dělal radikální zásahy do své nejúspěšnější produktové řady, když velmi dobře funguje v současné podobě.
Hlavně opatrně
S aktuálními iPhony 7 si troufnul zajít tak daleko, že již třetí rok po sobě použil prakticky totožný design. A ačkoliv odstranil jack, nový ultralesklý povrch je okamžitě upatlaný od otisků prstů a k telefonům dodává sluchátka, která se odpojují, na prodejích iPhonu to nezanechá žádné stopy. Naopak, jsou podle všeho zase rekordní.
Pokud by se Samsung, LG nebo HTC alespoň trochu přiblížilo k tomu, že začne Applu snižovat příjmy v kategorii smartphonů, viděli bychom mnohem větší zásahy do nových telefonů, než je odstranění konektoru. A iPhone 7 by stejně jako nové procesory Intelu vypadal úplně jinak.
Apple nemůže výrazně změnit něco, co funguje devět let
Applu stačí udržovat dominantní pozici na trhu, která jej na jedné straně svazuje, ale na straně druhé umožňuje držet si odstup od konkurence velmi malými kroky, které jsou však díky tržní síle považovány za významné.
Jako příklad můžeme uvést vydání iPhonu s voděodolností – vlastností, kterou ostatní telefony nabízí několik let a u konkurence nikoho nezaujme. V případě iPhonu jde však o vlastnost, která se dostane do titulků recenzí. Applu tento malý krok zkrátka stačí, a to stejné se příští rok může stát s bezdrátovým dobíjením, za další dva roky se 4K displejem a v roce 2019 třeba nebude mít iPhone tlusté okraje. Apple zkrátka nebude dělat radikální změny (rozuměj inovovat), pokud nebude muset.
Jedním z důvodů je také opatrnost. Apple si nemůže dovolit udělat u svého stěžejního produktu chybu. Samsung by nyní mohl vyprávět... Inovace tak brzdí násobně přísnější testování a kontroly, k radikálnějším změnám to pak chce více odvahy. Ostatně, o té mluvil sám Apple v souvislosti s takovou maličkostí, jako je odstranění sluchátkového konektoru.
Chcete vidět inovaci? Podívejte se na výkon
Na druhou stranu však najdeme i současné příklady, kde Apple větší krok udělal, protože musel. Jednou z oblastí je mobilní výkon, kde má konkurenci v podobě Samsungu, jenž si vyvíjí a vyrábí vlastní mobilní čipsety. I díky tomu se výkon jihokorejských telefonů příliš nelišil od iPhonů.
Apple tedy zareagoval procesorem A10 Fusion, který nejenže hravě překoná výkon kteréhokoliv jiného smartphonu, ale také všech Macbooků Air, které jsou na trhu. Pokud jsme tedy dosud říkali, že v malých kapesních plackách máme stejný výkon jako před několika lety v počítači, nyní to můžeme změnit. Máme v nich stejný nebo dokonce vyšší výkon než v počítači. A tohle musíme jako inovaci chtě nechtě označit.
Výkon Apple A10 ve srovnání s dalšími smartphony. Kromě nich překoná také všechny modely Macbooku Air (zdroj: Daring Fireball)
Nezlobme se tedy na Apple, že nevyvíjí technologie ve větším tempu. Pojďme se zlobit na jeho konkurenci, která mu to umožňuje. Právě konkurence je totiž na tahu několik posledních let a v mnoha případech ve velmi podobné pozici jako byl Apple na konci devadesátých let (typicky HTC). A pokud se neodhodlá ke stejně radikálním řešením jako tehdy Jobs, bude Apple stále sledovat z uctivé vzdálenosti. Chce to ale nejen odvahu, ale i pořádný nápad.
