Ve srovnání s giganty typu Bill Gates nebo Steve Jobs není Ken Olsen tak známý. Bez něj by se přitom nejspíš nezrodila jedna důležitá éra v historii výpočetní techniky, éra minipočítačů. 6. února uplyne deset let od úmrtí amerického inženýra, který stál u zrodu společnosti DEC. V únoru by zároveň oslavil 95 let.
Kenneth Olsen se narodil 20. února 1926 v Bridgeportu v americkém Connecticutu. Jeho rodiče byli dětmi norských přistěhovalců. Spolu s dalšími třemi sourozenci vyrůstal v sousedním městě Stratford, kde už v mládí měli s bratrem Stanem malou dílničku na opravu rádií.
Klíčový pro další kariéru Kena Olsena byl rok 1944, kdy se jako osmnáctiletý přihlásil k námořnictvu. U něj absolvoval kurz obsluhy elektronických přístrojů, který nasměroval jeho další kroky. Po válce nastoupil na MIT, kde se stal členem počítačové laboratoře Jaye Forrestera, která se zabývala tvorbou leteckého simulátoru Whirlwind.
Tam se podrobně seznámil s prvními elektronkovými počítači ENIAC a EDVAC, zabýval se také otázkou spolehlivějšího ukládání dat, kdy spolu s ostatními vědci Forresterovy laboratoře v padesátých letech objevili feritové jádrové paměti.
Fascinace tranzistory
Nicméně nejdůležitější pro Olsenův další posun byla práce na armádním projektu SAGE a konstrukce elektronkového počítače Whirlwind II. Olsen se totiž zaměřil na studium technologie tranzistorových obvodů, které chtěl využít ke konstrukci počítače s podobnými vlastnostmi. To se mu podařilo a vznikl tak jeden z prvních tranzistorových počítačů označovaný jako TX-0.
Jeho nespornou výhodou byla mnohonásobně menší velikost oproti jiným tehdejším přístrojům, přestože zabíral celou jednu místnost. Studenti MIT si ho navíc oblíbili díky jednoduchému způsobu ovládání. Vyvolaného úspěchu si Olsen všiml a rozhodl se založit vlastní firmu zaměřenou na využití tranzistorů v počítačovém prostředí.
Podařilo se mu sehnat kapitál ve výši 70 000 $ od investorské společnosti AR&D a v roce 1957 spolu s bratrem Stanem a kolegou z MIT Harlanem Andersonem založili Digital Equipment Corporation neboli DEC.
Není důvod k tomu, aby se počítače rozšířily i do našich domácností
V té obě nikdo z velkých hráčů na trhu netušil, jak velkým byznysem počítače mohou být. Jejich rozměry a pořizovací hodnotu si mohl dovolit málokdo, takže byly většinou jen součástí armádního vybavení, případně na ně dosáhla nějaká lepší univerzita. Olsen si uvědomil, že díky tranzistorům tento stav může změnit.
Dokázal vyvinout zařízení, které bylo sice méně výkonné, ale nesrovnatelně menší a uživatelsky přívětivější. Jako první přišel na řadu Programmed Data Procesor – PDP-1 označovaný jako prapředek minipočítačů. Na tomto legendárním přístroji vznikla například v roce 1962 první opravdu počítačová hra – Spacewar!
Gatesova inspirace
Obří úspěch Olsen zaznamenal až s řadou šestnáctibitových počítačů PDP-11, které jako kompaktní stroje velikosti ledničky představil DEC na začátku sedmdesátých let. Minipočítače začaly zažívat nebývalý rozmach a kromě akademické sféry se stávaly běžnou součástí firemní výbavy.
Další únorová výročí
- Thomas Alva Edison (* 11. února 1847 – 18. října 1931) – geniální vynálezce
- William Bradford Shockley (* 13. února 1910 – 12. srpna 1989) – jeden z vynálezců tranzistoru
- Niklas Zennström (* 16. února 1966) – spoluzakladatel Skypu
- Thomas J. Watson (* 17. února 1874 – 19. června 1956) – dlouholetý šéf IBM
- Jen-Hsun Huang (* 17. února 1963) – spoluzakladatel a CEO Nvidie
- Michael Dell (* 23. února 1965) – zakladatel Dell Computer
- Steve Jobs (* 24. února 1955 – 5. října 2011) – vizionář, zakladatel Applu
Z malého, dnes by se dalo říct startupu, najednou vyrostla firma se 120 000 zaměstnanci v pobočkách po celém světě. Díky minipočítačům DECu se začaly masově používat i rozhraní, která známe dodnes – monitor, klávesnice nebo myš, ale také některý software, jako Unix nebo programovací jazyk C.
Z té doby na Olsena vzpomíná i jeden ze zakladatelů Microsoftu, Bill Gates, který se na PDP učil programovat. Olsena považuje za jednoho z největších průkopníků výpočetní techniky, který měl klíčový vliv na jeho život. Aby také ne, když na PDP-10 vytvořili spolu s Paulem Allenem svoji první verzi Basicu pro osobní počítač.
Nástup PC
V té době se ale zároveň začal psát i konec éry minipočítačů. Jak tomu tak bývá, pýcha předchází pád. „Není důvod k tomu, aby se počítače rozšířily i do našich domácností,“ prohlásil Kenneth Olsen v roce 1977, kdy zbývalo jen pár let do nástupu mikropočítačů od IBM, nemluvě o počítačích s logem nakousnutého jablka.
DEC na nástup PC nedokázal odpovědět a od poloviny osmdesátých let postupně upadal v zapomnění. Firma začala rozprodávat některé své divize, Olsen rezignoval v roce 1992. O šest let později pak firmu spolkla společnost Compaq.
Nic z toho však Olsenovi neubírá zásluhy, které na rozvoji IT měl. Firma DEC byla pod jeho vedením po IBM druhou největší počítačovou společností na světě, získal i řadu ocenění za technologický přínos.
