Google, Apple, Microsoft. Ty obry obdivujeme i nenávidíme. Jsou bohatí, všemocní, jsou technologickými inovátory. Za jejich pokrokem ale často stojí drobné a zapomenuté firmy.
Kdo v roce 2010 stojí za technologickým pokrokem? Mnozí by řekli, že to bude Apple, který díky chytrým dotykovým displejům a gestům přinesl něco zcela nového zvláště do mobilních technologií. Ostatně dnes už nesporně legendární iPhone se snaží okopírovat prakticky každý.
Jiní by ale mohli namítnout, že nositelem nových myšlenek je Google, který během posledních dvanácti let vstoupil prakticky do všech softwarových segmentů IT trhu, kde konkuruje ostatním (a pomalu je pohlcuje).
Pak je tu ale i Microsoft. Jedni mu nemohou přijít na jméno, druzí jej naopak nekriticky glorifikují. Suma sumárum, Microsoft – ta „zlá firma“ ale přeci ovládá trh s operačními systémy, kde jí v globálním měřítku nemůže konkurovat ani Apple, ani Google, ani minoritní *nixové systémy. Není tedy hybatelem technologického pokroku právě Microsoft?
Tento článek na tuto věčnou otázku diskusních bitev neodpoví. I když, možná trochu ano, pokusím se vás totiž přesvědčit, že hybatelem pokroku jsou ve skutečnosti zapomenuté a drobounké firmy z kalifornského Silicon Valley. Firmy, které v průběhu posledních dvaceti, třiceti let všichni tři jmenovaní pohltili a jejichž myšlenky a experimenty se promítly do aplikací, webových služeb a technologií, které dnes používáme a hádáme se, jestli s nimi přišel Google, Apple nebo Microsoft.
FutureSplash Animator
V roce 1993 se Československo rozdělilo na dva samostatné státy a v San Diegu založilo několik kamarádů FutureWave Software. Drobná firmička se svezla na rostoucí popularitě vektorové grafiky a prvních tabletů a vytvořila vektorový editor SmartSketch. Obrovský boom ale zažila také animace, ostatně svět pomalu objevoval tři kouzelná písmenka WWW a každý chtěl mít na svém webu alespoň jeden pohybující se GIF. Nastal čas pro FutureSplash Animator, který rozšířil SmartSketch o animační funkce a dostal se i na web. Jeho popularita rostla a rostla, až si FutureWaru v roce 1996 všimla společnost Macromedia a koupila ji. Zbytek už znáte, z FutureSplash se totiž rázem stál Macromedia Flash 1.0. V roce 2006 Macromedii pro změnu pohltil Adobe, to už ale nabýval Flash na obrátkách a z jeho webového přehrávače Flash Player se i díky webovým portálům YouTube, Metacafe nebo Dailymotion stal nepsaný standard pro přehrávání a streamování webového videa.
Základní koncept uživatelského rozhraní se
oproti současnému Adobe Flash CS4 příliš neliší
Android Inc.
V létě 2005 přispěchal BusinessWeek se zprávičkou, že Google pohltil mladý startup Android Inc. Tehdy ještě nikdo přesně nevěděl, co to znamená, autoři dva roky starého Androidu však měli v plánu nabídnout světu novou mobilní platformu. Po dalších třech letech už ale bylo jasno a operační systém založený na linuxovém jádře spatřil světlo světa v telefonu G1. V roce 2010 Android pomalu nabírá dech a po první generaci spíše jednodušších telefonů se stěhuje do skutečných kapesních počítačů. Po sedmi letech je stále na začátku, díky své neotřelosti a přetrvávajícímu hypu se však stal jedním z nejperspektivnějších mobilních systémů na světě.
Google na Android pomalu přenáší i své aplikace, třeba atraktivní Earth
FingerWorks
Když se řekne Apple, každý si jistě vybaví sněhobílý zaoblený design a multidotekový iPhone. Ostatně Applu se už nějaký čas nelíbí, jak ostatní kopírují jeho multitouchové patenty a zvláště v posledních měsících to dal jasně najevo Nokii a HTC. Nicméně ani Apple není autor multidoteků, stojí za nimi totiž firma FingerWorks, kterou Apple pohltil v roce 2005.
Jak už tomu ve světě IT bývá, technologie se zrodila v rámci disertační práce Wayna Westermana na University of Delaware v roce 1998. Naštěstí ale neskončila v šuplíku a Westerman společně s profesorem Johnem Eliasem založili vlastní podnik. Podařilo se jim na trh uvést několik multidotekových klávesnic a tabletů, obchodně ale příliš úspěšní nebyli. Akvizice Applem tak pro ně byla ekonomickým vysvobozením a budoucím trhákem pro celý jablečný byznys.
Forethought
V roce 1983 oznámil Richard Stallman vznik iniciativy GNU a americký Arpanet začal oficiálně používat TCP/IP protokol. A jen tak mimochodem, Taylor Pohlman a Rob Campbell založili společnost Forethought – „myšlenky zítřka“, chcete-li. Byla to softwarová firma a jejím prvním významným produktem byl program Presenter. Stále netušíte? Nevadí, jasno budete mít v případě, pokud se přeneseme v čase do roku 1987, kdy Forethought uvedl na trh PowerPoint 1.0 pro počítače Apple Macintosh. Program pro prezentaci se zalíbil i Microsoftu, a tak firmu téhož roku koupil. Byla to jeho první akvizice a Gates za ni utratil 14 milionů dolarů. Dnes je PowerPoint součástí balíku Microsoft Office a stal se standardem na poli digitální prezentace počínaje obhajobou diplomových prací a konče naší každoroční CPress Show.
PowerPoint 1.0 ještě nepatřil Microsoftu
NeXT
V roce 1985 odešel Steve Jobs z Applu a založil konkurenční firmu NeXT, která začala do světa chrlit stejnojmenné počítače s operačním systémem Nextstep. Ten byl na svou dobu poměrně přelomový – s programy a okny na ploše už pracoval skutečně objektově, takže ve své době prakticky nastolil standard okenního uživatelského rozhranní, ve kterém spolu aplikace bohatě komunikují. Počítačů NeXT se sice mnoho neprodalo, když se ale Steven v roce 1996 vrátil do svého Applu, přinesl sebou i programový základ Nexstepu – Openstep a postavil na něm rodinu současného jablečného systému Mac OS X. Nutno podotknout, že si za svůj „otevřený krok“ nechal slušně zaplatit, akvizice totiž tehdejší management Applu přišla na více než 400 milionů dolarů.
Keyhole
Výrobce náročných grafických systémů pro herní zařízení Intrinsic Graphics si chtěl v roce 2001 rozšířit portfolio, a tak najal několik kartografů a programátorů a založil firmu Keyhole. Na počátku byla možná vidina tvorby mapových systémů pro virtuální svět herních simulátorů, výsledek měl ale mnohem větší dopad. Díky investicím od Sony, Nvidie a CIA mohl Keyhole představit trojrozměrný virtuální glóbus Earth Viewer, který ve své době konkuroval mladičkému NASA World Wind. To už ale na dveře klepal Google, Keyhole v roce 2004 pohltil a z Earth View se stal Google Earth. Pokud k tomu připočítáte ještě akvizici mapových startupů Where2, ZipDash, Endoxon, Image America (a zhruba desítky dalších), získáte dnešní Google Mapy pro desktop i mobilní telefony.
Keyhole a nejstarší verze Google Earth
Hotmail
E-mail je nejjednodušší a prakticky také nejstarší internetovou aplikací. První elektronické zprávy se zavináčem v adrese se americkým Arpanetem šířily již na počátku 70. let. Když v druhé polovině osmdesátých let započala komercializace internetu, význam e-mailu ještě vzrostl. Jednu z prvních komerčních poštovních služeb založil i autor TCP/IP protokolů a současný viceprezident Googlu Vint Cerf, jadernou poštovní pumou na americkém trhu se ale o pár let později stal někdo jiný – Hotmail. Poštovní služba vznikla v roce 1996 a svou popularitu získala mimo jiné proto, že nabídla alternativu k e-mailům vázaným na poskytovatele připojení. Amerika tedy tehdy zažívala to samé, co o rok, dva později i Česko. Vzpomínáte na e-mail, který jste dostali od Volného, Telecomu a dalších českých ISP? Když Hotmail na konci roku 1997 koupil Microsoft, služba evidovala 8,5 milionů schránek. Akvizice sice Microsoft přišla na 400 milionů dolarů a patří tak k těm nejdražším (při přepočtu na tehdejší dolar), Microsoftu se ale rozhodně vyplatila. Sice koupí nezískal bohatou podnikovou klientelu jako v případě Forethought, za to se ale může pyšnit tím, že spravuje prakticky největší elektronickou poštovní síť na světě, kterou ohrožuje jen Čína a na americkém trhu Yahoo s Gmailem.
Oingo
Firma Oingo se dočkala registrace v roce 1998 a jejím hlavním produktem byla vyhledávací technologie založená na podobném významu slov a sémantické databázi WordNet, kterou od poloviny 80. let budoval jazykovědný tým na princetonské univerzitě. V roce 2001 se Oingo přejmenovala na Applied Semantic a teď už možná tušíte, v roce 2003 ji totiž za „pakatel“ 102 milionů dolarů koupil Google. A udělal skutečně dobře, využil totiž její technologii pro svůj systém kontextové reklamy AdSense. Sémantický anglický slovník WordNet Google později rozšířil i o další jazyky, takže dnes AdSense umí zobrazit kontextovou – související – reklamu i na českých webových stránkách. AdSense (reklamní systém pro vydavatele) tvoří společně s AdWords (reklamní systém pro zadavatele) páteř výdělků Googlu. Bez nich a bez pomoci Yahoo na počátku století by pravděpodobně nikdy nezískal dostatek kapitálu a energie k tak gigantickému rozvoji.
Byli to ti malí, kdo vybudoval svět
Jak vidno, za úspěchem těch největších hráčů na trhu často stály drobné společnosti, které neměly dostatek sil k vlastnímu růstu a akvizice tak pro ně byla snadným řešením. V historii Microsoftu, Googlu a Applu jich byly desítky a zvláště v případě Microsoftu a Googlu tvoří akvizice základ technologického rozvoje. Dalšími zářnými příklady tak mohou být třeba YouTube, Visio Corporation (Microsoft Visio), Navision (Microsoft Navision/Dynamics), Phatbits (Google Desktop a gadgety), Picasa, Urchin (Google Analytics) a Pyra Labs (Blogger).
Ostatně i Google vyhledávač dnes už ani zdaleka není ten malý a jednoduchý autorský systém z konce devadesátých let. Google v průběhu desetiletí nakoupil množství dalších menších vyhledávacích technologií a uhnětl z nich současný Google.com. To co dělal Google od počátku na internetu, dělal Microsoft ve světě byznys softwaru. K nové strategii přešel až na začátku století, kdy začal houfně skupovat reklamní systémy a vyhledávací technologie, na jejichž základě postavil nejprve svůj MSN Search a Live Search a v roce 2009 pak nový Bing.
Vidina akvizice jako způsob podnikání
A kolik to vše stálo? Obrovské sumy. Akvizice Googlu i Microsoftu se svou hodnotou pohybují okolo desítky miliard dolarů. K nejdražším akvizicím Googlu patří poskytovatel webové reklamy DoubleClick (3 miliardy dolarů), pozadu ale není ani Microsoft (aQuantitive, 6 miliard dolarů). Apple byl v tomto směru mnohem skromnější, jeho doposud největší akvizicí totiž zůstává NeXT. Dokázal ji ale geniálně využít.
Akvizice, pohlcování a nakupování firem jako rohlíků v pekárně není ve světě byznysu nic nového. Dnes ale může být akvizice i formou obchodní strategie. Příběhy malých firmiček, které své know-how prodaly Googlu nebo Microsoftu za desítky a stovky milionů dolarů, totiž táhnou, a tak se rodí nové a nové projekty a startupy za oceánem i v Evropě, jejichž autoři doufají, že i oni jednou zrealizují svůj sen „o Popelce“ a stanou se majetkem některého z internetových a softwarových veleobrů. V drtivé většině akvizic se jednalo o americké společnosti, internetový trh se ale stále více propojuje a globalizuje, takže se příležitosti mohou chopit i Češi. Půjdete do toho?
